Témata
Zdroj: ZVVZ Machinery

Mladí hrdinové: Krásné produkty i perspektiva

Mladých lidí, kteří se rozhodnou zasvětit svůj profesní život některému z technických oborů, je čím dál méně. To je, a zejména může být, pro naši zemi opravdový problém. Tím více si musíme vážit těch, kdo se na techniku dali, a hlavně těch, kdo v oboru zůstali. V seriálu Mladí hrdinové se podíváme blíže nejen na tyto techniky, kteří mají před sebou slibnou kariéru, ale též na jejich šéfy – majitele či manažery strojírenských firem. Vždyť právě oni mohou své mladé kolegy motivovat... V tomto díle našeho seriálu jsme si povídali s lidmi z firmy ZVVZ Machinery.

Tento článek je součástí seriálu:
Mladí hrdinové
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama
Miroslav Vondra, klempíř

MM: Měl jste k technice vztah už od dětství, nebo se ve vás talent pro obory související se strojařinou probudil až později?

M. Vondra: Upřímně řečeno, od dětství jsem k technice nijak zvlášť blízko neměl. Jako malý jsem si sice občas rád něco opravil, ale nebylo to tak, že bych už tehdy věděl, že chci dělat zrovna strojařinu. Spíš se ten zájem začal objevovat až později, když jsem si vybíral obor na škole. Právě díky škole a praxi jsem se k tomu oboru vlastně dostal blíž.

MM: Jaká byla vaše profesní cesta od základky až k plnému úvazku ve společnosti ZVVZ Machinery? A kdo ovlivnil nebo co ovlivnilo vaši profesní cestu a jak?

M. Vondra: Moje profesní cesta začala vlastně už na základní škole, kdy jsme se museli rozhodnout, kam dál. Nebyl jsem úplně typ člověka, který by chtěl jít na gymnázium, spíš mě lákaly obory, kde budu pracovat manuálně. Proto jsem se nakonec rozhodl pro učňovský obor zámečník. Během studia jsme měli jak teorii, tak i praxi, kde jsem si postupně začal zvykat na práci s materiálem, nástroji a na prostředí dílny. Po vyučení jsem hledal práci v oboru, abych mohl získat hlavně zkušenosti z praxe. Nakonec jsem nastoupil do společnosti ZVVZ Machinery, kde pracuji na plný úvazek. Velký vliv na to ale měli také moji kamarádi, protože někteří z nich se rozhodli jít na stejnou školu a podobný obor. Často jsme se o tom bavili, a nakonec jsem si řekl, že to zkusím taky. Díky tomu jsem se vlastně k tomuto oboru dostal.

„Na technice mě obecně baví hlavně to, že člověk vidí za sebou skutečný výsledek práce. Když něco vyrábíte nebo upravujete, tak na konci vidíte hotový výrobek nebo součástku, na které jste pracoval. To mi přijde hodně uspokojivé,“ říká Miroslav Vondra. (Zdroj: ZVVZ Machinery)

MM: Co vás na technice obecně a na vaší práci konkrétně baví nebo co považujete za zajímavou výzvu?

M. Vondra: Na technice mě obecně baví hlavně to, že člověk vidí za sebou skutečný výsledek práce. Když něco vyrábíte nebo upravujete, tak na konci vidíte hotový výrobek nebo součástku, na které jste pracoval. To mi přijde hodně uspokojivé.

Na mojí práci mě baví také to, že je pokaždé trochu jiná. Často se řeší různé technické problémy nebo nové úkoly, takže člověk musí přemýšlet nad tím, jak věci udělat co nejlépe. Právě to považuji za zajímavou výzvu – pořád se učit nové věci, zlepšovat se a získávat další zkušenosti z praxe.

MM: Kterou školu jste vystudoval a co vám v souvislosti s vaším současným zaměstnáním škola dala?

M. Vondra: Vystudoval jsem učňovský obor zámečník na střední škole SOŠ a SOU Milevsko. Během studia jsme se učili jak teoretické věci o materiálech, technických výkresech nebo nástrojích, tak jsme měli také praktický výcvik v dílnách.

ZVVZ Machinery z ptačí perspektivy (Zdroj: ZVVZ Machinery)

Škola mi dala hlavně základní přehled o oboru a naučila mě základní pracovní postupy. Díky tomu jsem po vyučení měl představu o tom, jak práce v technickém oboru vypadá. Zároveň jsem si tam zvykl na práci rukama, na přesnost a na dodržování pracovních postupů, což je v mém současném zaměstnání velmi důležité. Nejvíc zkušeností ale člověk stejně získá až v praxi, když začne pracovat přímo ve firmě.

MM: Proč jste si pro svoje profesní uplatnění vybral právě ZVVZ Machinery a jaké byly důvody pro vaše rozhodnutí sem po dokončení školy nastoupit na plný úvazek?

M. Vondra: Pro své profesní uplatnění jsem si vybral společnost ZVVZ Machinery hlavně proto, že jde o známou firmu v regionu, která má v oblasti strojírenství dlouhou tradici. Když jsem dokončil školu, chtěl jsem nastoupit do firmy, kde budu mít možnost získat co nejvíce praktických zkušeností a dál se v oboru rozvíjet. Pro mě bylo důležité začít pracovat v prostředí, kde můžu postupně získávat praxi, zlepšovat se v oboru a budovat si profesní zkušenosti. Právě proto jsem se po dokončení školy rozhodl nastoupit do této společnosti na plný úvazek.

MM: Jak byste si představoval svoji budoucí kariéru, respektive zaměstnání snů?

M. Vondra: Do budoucna bych se chtěl hlavně dál zlepšovat ve svém oboru a získávat co nejvíce zkušeností z praxe. Myslím si, že v technickém oboru je pořád co se učit a člověk se může neustále posouvat dál. Důležité pro mě je, aby mě práce bavila, měl jsem dobrý kolektiv a mohl se v oboru dlouhodobě rozvíjet. Moje zaměstnání snů by bylo takové, kde bych mohl zdokonalovat své dovednosti a zároveň vidět výsledky své práce.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Proč myslíte, že je dnes mezi mladými lidmi vcelku malý zájem o studium technických oborů?

M. Vondra: Myslím si, že jedním z důvodů je to, že hodně mladých lidí dnes dává přednost jiným oborům, které považují za jednodušší nebo modernější, například práci s počítači, marketingu nebo různým kancelářským profesím. Technické obory jsou často vnímány jako náročnější, protože vyžadují hodně praxe, přesnosti, a někdy i fyzické práce. Dalším důvodem může být také to, že si někteří lidé úplně neuvědomují, jaké možnosti technické obory vlastně nabízejí. Přitom jde o velmi důležité profese, bez kterých by průmysl ani výroba nemohly fungovat.

MM: A když o tom zauvažujete právě z pohledu mladého člověka, napadá vás, jak by tuto situaci bylo možné změnit? Co by bylo dobré udělat pro to, aby víc vašich vrstevníků mělo zájem studovat technické obory, a také v nich posléze pracovat?

M. Vondra: Když o tom přemýšlím z pohledu mladého člověka, myslím si, že by pomohlo, kdyby technické obory byly prezentovány zajímavěji a názorněji. Spousta lidí ani neví, co přesně obor jako zámečník nebo strojní mechanik obnáší, a představuje si ho jen jako těžkou nebo nudnou práci. Kdyby se mohly pořádně ukázat praktické ukázky, videa, probíhaly exkurze do firem nebo workshopy, mohlo by to hodně změnit pohled mladých lidí.

Radek Chramosta, výrobní ředitel

MM: Jak jste se do strojírenského podniku dostal vy sám? Zajímala vás technika odjakživa, nebo jste prošel i dalšími obory?

R. Chramosta: Technika mě zajímala prakticky od dětství. Vždy jsem chtěl vědět, jak věci fungují a jak je možné je zlepšovat. V mládí jsem se také věnoval obchodu a bankovnictví, kde jsem získal dobré komunikační dovednosti, které v technice často chybí. Znám spoustu špičkových techniků, kteří ale nedokážou své znalosti vhodně komunikovat, a tím ztrácejí svůj benefit technického myšlení, jelikož neumí svoje know-how prodat, případně aplikovat do praxe prostřednictvím výroby. Vše je totiž hodně často o dobré komunikaci. Během své kariéry jsem prošel několika pozicemi ve strojírenské výrobě i v řízení projektů, což mi pomohlo získat širší pohled na fungování firmy jako celku. Díky tomu dnes lépe rozumím jak samotné výrobě, tak lidem, kteří ji každý den tvoří.

MM: Pokud jste zažil i práci v jiných odvětvích, tak jaký je rozdíl mezi prací ve strojírenském podniku a v jiném oboru?

R. Chramosta: Strojírenství je dle mého názoru velmi specifické v tom, že kombinuje vysokou technickou odbornost s praktickou výrobou. Výsledky práce jsou viditelné a velmi konkrétní, dají se měřit a jsou hmatatelné. Z návrhu a materiálu vznikne reálný výrobek. Zároveň jde o obor, kde je kladen velký důraz na kvalitu, přesnost a dlouhodobé a neustále zlepšování know-how. Práce je často týmová a vyžaduje spolupráci a propojení mnoha oblastí a profesí – obchodu, konstrukce, technologie, kvality a samotné výroby. V technice je možné prakticky cokoliv, a to mě na tom baví.

„Moderní strojírenství je dnes velmi technicky pokročilé, vznikají krásné produkty, proto je důležité mladým lidem ukazovat, že strojírenství nabízí zajímavou a perspektivní kariéru,“ říká Radek Chramosta. (Zdroj: ZVVZ Machinery)

MM: Je v dnešní době obtížné získat pro strojařinu mladé lidi?

R. Chramosta: Ano, je to dnes obecně větší výzva než dříve, zejména co se výrobních dělníků týče. Mladého svářeče nerezu nebo hliníku po škole jsem už dlouho neviděl, přitom se jedná o profesi, která je z mého pohledu ve firmách kvalitně finančně ohodnocena. Moderní strojírenství je dnes velmi technicky pokročilé, vznikají krásné produkty, proto je důležité mladým lidem ukazovat, že strojírenství nabízí zajímavou a perspektivní kariéru. Naše firma nabízí produkty, které jsou vyráběny od A–Z, tzn. od obchodu, konstrukčního návrhu přes výrobu až po finální expedici hotového produktu – šíře profesního uplatnění pro mladého člověka je tedy velice zajímavá, včetně možností kariérního růstu.

MM: Jak konkrétně postupujete ve vaší firmě, abyste získali a také udrželi šikovné mladé lidi? Jak je motivujete k tomu, aby u vás nejen začali pracovat, ale též aby u vás zůstali? Například jakou kariéru jim dokážete nabídnout?

R. Chramosta: Snažíme se mladým lidem nabídnout především smysluplnou práci a možnost profesního růstu. Důležitá je pro nás také podpora vzdělávání, máme vlastní svářečskou školu, vytvořeny adaptační plány pro nové zaměstnance. Důležitým aspektem je také postupné předávání zkušeností od již zapracovaných zkušenějších kolegů, tzv. „stínování práce“. Novým zaměstnancům se snažíme dát prostor učit se, zapojit se do reálných projektů a postupně přebírat větší odpovědnost za svoji práci. Velkou roli hraje také pracovní prostředí a týmová atmosféra. Pokud lidé vidí, že jejich práce má výsledky a že mají možnost se posouvat dál, je to silná motivace zůstat ve firmě dlouhodobě.

Reklama

MM: Se kterými školami ZVVZ Machinery spolupracuje a jak konkrétně tato spolupráce probíhá?

R. Chramosta: Nejintenzivnější spolupráci máme se Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm Milevsko, jejichž studenti střídají týden teoretické výuky ve škole a týden praktické výuky v ZVVZ ve Středisku praktického vyučování. Dále spolupracujeme se Střední průmyslovou školou strojní a stavební, Tábor, jejíž studenti k nám pravidelně ve druhém a třetím ročníku docházejí na souvislou měsíční odbornou praxi. Nově k nám letos na praxi zavítají i studenti VOŠ, SŠ, COP Sezimovo Ústí.

Kromě této intenzivnější spolupráce nabízíme exkurzi pro další školy, které projeví zájem, pravidelně nás navštěvují např. studenti SOŠ a SOU Písek nebo SPŠ a VOŠ z Příbrami.

ZVVZ Machinery nabízí produkty, které jsou vyráběny od A–Z, tzn. od obchodu, konstrukčního návrhu přes výrobu až po finální expedici hotového produktu – šíře profesního uplatnění pro mladého člověka je tedy velice zajímavá, včetně možností kariérního růstu. (Zdroj: ZVVZ Machinery)

MM: Jak často se stává, aby mladý člověk u vás po absolvování školy nastoupil na plný úvazek? Je Miroslav Vondra spíše výjimkou?

R. Chramosta: U studentů milevského učiliště je to obvyklá praxe, během studia je podporujeme formou stipendia a cca polovina z nich následně nastoupí do pracovního poměru. U studentů ostatních škol je to méně časté, většinou jdou po střední škole studovat vysokou školu a k nám se občas vracejí až po letech.

MM: Jak se díváte na mezigenerační spolupráci ve firmě? Co mohou starší zkušenější pracovníci nabídnout mladým, a naopak co mladí mohou nabídnout jim? A jak to funguje v praxi ve vaší firmě?

R. Chramosta: Fungující mezigenerační spolupráce je samozřejmě pro firmu velkou výhodou, ačkoliv to není jednoduchý sport. Zkušenější kolegové přinášejí hluboké know-how, praktické zkušenosti, a často i cit pro detail, který se nedá naučit z knih. Mladší generace by naopak měla přicházet s novými nápady, technologiemi a jiným pohledem na řešení problémů. Ideální je, když se tyto dvě perspektivy potkají a doplňují. V praxi se u nás snažíme podporovat předávání zkušeností mezi generacemi, protože právě kombinace zkušenosti a nových přístupů posouvá firmu dál.


Mladí hrdinové: Tvořit skutečně využívaná funkční řešení

Mladých lidí, kteří se rozhodnou zasvětit svůj profesní život některému z technických oborů, je čím dál méně. To je, a zejména může být, pro naši zemi opravdový problém. Tím více si musíme vážit těch, kdo se na techniku dali, a hlavně těch, kdo v oboru zůstali. V seriálu Mladí hrdinové sledujeme nejen tyto techniky, kteří mají před sebou slibnou kariéru, ale též jejich šéfy – manažery ve strojírenských nebo technologických firmách. Vždyť právě oni mohou své mladé kolegy motivovat (nebo také demotivovat)...
V tomto díle našeho seriálu jsme si povídali s lidmi ze závodu Siemens Trutnov.

Vydání #4
Kód článku: 260428
Datum: 01. 04. 2026
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Související články
Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 4. Přijímací pohovor bez stresu

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Digitální gramotnost: Připravte tým na průmysl budoucnosti

Digitalizace a umělá inteligence zásadně proměňují nejen průmyslovou výrobu a požadavky zákazníků, ale také kvalifikaci zaměstnanců. Pokud chcete zvýšit svoji efektivitu, udržet konkurenceschopnost a připravit svůj tým na nové technologické výzvy, zapojte se do projektu Digi pro firmu, který realizuje Úřad práce ČR a který je financován ze strany Národního plánu obnovy.

Cestu k odškodnění komplikují i mýty

Zpracovatelský průmysl, do něhož spadá i strojírenství, je nejrizikovějším oborem z hlediska pracovních úrazů. Podle Českého statistického úřadu se v něm v roce 2022 stalo 16 848 případů, více než třetina všech pracovních úrazů v Česku. Poškození mají nárok na odškodnění. Co vlastně mají firmy i zaměstnanci dělat, jakmile se v práci podobná nehoda stane? Kdo kompenzaci vyplácí? O tom jsme si povídali s Tomášem Beckem ze společnosti Vindicia, která se na odškodnění specializuje.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit