Témata

Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Na pražskou technickou univerzitu se Marek dostal po absolvování osmiletého gymnázia v Králíkách na Ústecko-Orlicku, z něhož pochází. Rozhodoval se poměrně složitě, protože, jak říká, studijní obory mu přišly „sexy“ i na jiných univerzitách. Nakonec byl však rozhodující fakt, že v Praze měl v té době brigádu, kterou nechtěl opustit.

„Na gymnáziu u nás v severovýchodních Čechách mě nejvíc bavilo trio matematika, IVT – dnes asi hodně retro zkratka pro informační a výpočetní techniku – a angličtina,“ vzpomíná. „Proto jsem, z tehdejšího pohledu relativně na jisto, zamířil na nový obor Softwarové technologie a management na FEL ČVUT. Nakonec mi však programování na FELu úplně nevyhovovalo, po prváku jsem přestoupil na obor Manažerská informatika. Nicméně po dvou letech se objevila nutnost rozhodnout se, na které magisterské studium bych měl pokračovat. Na takové rozhodnutí mi však přišlo brzy, tak jsem zvolil možnost vycestovat na rok na výměnný pobyt do Milwaukee na středozápadě USA. Po návratu měla za sebou již první rok existence Fakulta informatiky, kde se mi zalíbilo zaměření Informační systémy a management, takže cesta dál byla jasná.“

„Vidina vysněného inženýrského diplomu za pět či více let, to je hodně strategické rozhodnutí, za kterým si člověk musí odhodlaně jít a čelit nemalým překážkám,“ říká Marek Kožnar. (Zdroj: archiv M. Kožnara)

Studium na fakultě informatiky přineslo Marku Kožnarovi nejen kvalitní základ pro budoucí profesi, ale neméně kvalitní základ i pro budoucí osobní život. Poznal zde totiž svoji manželku Martinu Fialovou.

„To jsou ty dvě věci, které považuji za nejdůležitější přínosy svého studia,“ konstatuje Marek Kožnar. „Na druhém místě bych však zmínil kritické myšlení a odhodlání pro běh na dlouhou trať, které mi škola také dala. Vidina vysněného inženýrského diplomu za pět či více let, to je hodně strategické rozhodnutí, za kterým si člověk musí odhodlaně jít a čelit nemalým překážkám. Myslím, že dnes je to ještě důležitější, protože musíte zvažovat, co vynaložíte a co vám to pak přinese. Například jestli jít do IT startupu, kde se na tituly moc nehraje, nebo dokonce založit vlastní firmu, to je poměrně lákavá představa…. Anebo jestli vydržíte a titul získáte. Ačkoli v Evropě české tituly nemají ani zdaleka tu váhu, co tady, vzdělání se počítá.“

Reklama
Reklama

Pokud se dnes Marka Kožnara zeptáte, které nejmarkantnější rozdíly vidí mezi českým technickým školstvím a technickým školstvím v ostatních vyspělých zemích, odpoví: „Mohu porovnávat jen anglofonní země, a navíc mám pouze jednu bakalářskou a jednu magisterskou zkušenost, takže malý vzorek. V USA na bakalářském studiu neboli undergraduate, kladli profesoři hodně důraz na tzv. hands-on zkušenost. ‚Cvika‘ na ČVUT byla také praktická, přijde mi však, že časový prostor byl příliš malý. Člověk mimo ně musel zvládnout 30 kreditů za semestr. V zahraničí to bylo trochu méně – ve prospěch praktických cvičení – a rozdíl byl znát. Určitou roli zřejmě ale hraje to, že studenti v USA byli trochu mladší než u nás, a proto je kantoři museli v prvních semestrech více vodit za ruku.“

Směr byl jasný ještě dříve, než Marek absolvoval ČVUT. Nicméně to, že nakonec bude pracovat právě ve společnosti Deloitte, samozřejmě hned jasné nebylo. (Zdroj: archiv M. Kožnara)

Směr: Velká čtyřka

Kudy však vedla cesta z české technické univerzity až na pozici manažera projektů v renomované nadnárodní poradenské firmě?

„Ani už nevím, jak k tomu přesně došlo,“ vzpomíná Marek Kožnar. „Během posledních dvou ročníků školy jsem se ocitl v partě, která doslova ‚vymetala‘ soutěže pražských management-poradenských firem (např. BCG Strategy Cup). Takže moje představa o prvním zaměstnavateli byla jasná. Naštěstí jsem posléze trochu vystřízlivěl a ‚spokojil se‘ s Big 4. (Pozn. red.: Big 4, čili Velká čtyřka, je označení, které se po celém světě používá pro čtyři největší poradenské firmy – PricewaterhouseCoopers, KPMG, Deloitte a EY (Ernst & Young). Tyto firmy mají dominantní postavení na světovém trhu auditorských a poradenských služeb a působí ve většině zemí světa.) Stáž v PwC v týmu Technology Advisory v posledním ročníku při psaní diplomky mě ohromila tak, že jsem chtěl zůstat. A tím vlastně odpadla nutnost velkého rozhodování, co dělat po škole.“

Směr byl tedy jasný ještě dříve, než Marek absolvoval ČVUT. Nicméně to, že nakonec bude pracovat právě ve společnosti Deloitte, a konkrétně v Mnichově, samozřejmě hned jasné nebylo.

„Sem jsem se dostal naprostou náhodou – jako se stává asi všechno v životě,“ říká Marek Kožnar. „V únoru 2014 jsem dopsal diplomku a byl jsem připraven přejít v rámci tehdejšího zaměstnavatele, PricewaterhouseCoopers, z pozice pracujícího studenta na pozici trvalou. V tu chvíli však nebylo příliš projektů, proto byla situace nejistá. Kolegové v Mnichově zrovna potřebovali výpomoc konzultanta na půl roku na konkrétní projekt. Neváhal jsem ani na minutu. Práce v mezinárodním kolektivu a vidina bydliště na úpatí Alp se mi líbily natolik, že jsem se po půlroční stáži rozhodl přejít do Mnichova na trvalo. K tomu musím dodat, že v poradenských společnostech Big 4 jsou pozice pevně definované. Začínáte jako consultant a postupně se propracováváte korporátním žebříkem přes senior consultanta, managera, senior managera až k directorovi. Nejvyšší pozicí je partner, pokud jste povýšen na tuto pozici, dostanete se tak v podstatě do skupiny vlastníků firmy. Já v současnosti pracuji jako manažer projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery.“

Marek Kožnar dnes pracuje jako manažer projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery. (Zdroj: archiv M. Kožnara)

Převážná většina zdejších projektů spočívá v poskytování služeb v oblasti forenzní datové analýzy – časté jsou projekty s tematikou hospodářské kriminality nebo tzv. eDiscovery zmíněné výše. V posledně jmenovaném procesu jde převážně o technologickou podporu v přípravě datových podkladů (faktů) pro soudní spory, tento proces je ale také hojně využívaný i pro interní účely jako např. interní audity.

„Naprostá většina dat našich klientů je elektronická,“ vysvětluje Kožnar. Když jim pak přijde dopis, např. od soudu nebo vládního úřadu, aby poskytli data pro daný případ, najmou si nás, jelikož forenzní datová analýza je stále relativně malý obor, na který interní oddělení firmy nejsou dostatečně specializována. Navíc máme jako světová poradenská společnost výhodu neu- trality, která je v tomto oboru základem pro získávání důležitých projektů.“

Reklama

Značka work-life-balance

Kromě řízení projektů má Marek ve svém týmu na starosti i nábor nových členů na pozici junior consultant a zlepšování interních procesů.

Jak sám říká, práce i život v zahraničí jej i jeho rodinu stále těší, proto návrat do vlasti zatím neplánuje. Těch několik hodin autem jim nijak nebrání v kontaktu s rodinou a přáteli.

„Zároveň si dokážu představit, že se do Čech s rodinou vrátíme – máme zde kromě rodiny spoustu kamarádů – jen to v tuhle chvíli není na pořadu dne,“ říká. „Zatím to funguje tak, že když už jsme v ČR, snažíme se cestu skloubit s návštěvou ‚starých dobrých známých‘. Zároveň zveme rodinu i kamarády na návštěvy k nám do Alp, takže si rozhodně stěžovat nemůžu.“

O návratu do Česka zatím Marek s rodinou neuvažují také z dalšího důvodu – obávají se, zda by na srovnatelné manažerské pozici v naší zemi měl dost času na rodinu, což v Německu má. (Zdroj: archiv M. Kožnara)

„Samozřejmě je těžké skutečně objektivně srovnávat, přece jen moje první práce na plný úvazek byla až v zahraničí,“ uvažuje Marek Kožnar. „Nicméně tady se klade velký důraz na tzv. work-life-balance. Při prvním zaměstnání po škole jsem to až tak neřešil, teď ale – nejen sám u sebe – to vidím jako důležitou součást pracovního poměru. A v Německu mají tyto benefity, včetně například přesčasů, i v obecně velmi náročných poradenských společnostech.“

Vydání #5
Kód článku: 220547
Datum: 04. 05. 2022
Rubrika: Redakce / Technické školství
Firmy
Související články
České a slovenské odborné školství

Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

Česko-francouzskou cestou vzhůru

Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.

České vize pro evropské plastikářství

Od raného mládí to šluknovského rodáka Zdeňka Rybczuka táhlo ke strojařině. Navzdory tomu je dnes vrcholovým manažerem v oblasti plastikářství – konkrétně působí ve firmě Coveris Rigid Zell Deutschland na pozici ředitele výroby a obchodu. Jaká byla jeho životní cesta a jak se stalo, že „konvertoval“ od kovů k plastům?

Související články
Světový design s českými kořeny

„Kolikrát jste se snažili otevřít dveře na špatnou stranu? Mně se to stává neustále,“ říká známá designérka, působící momentálně v Mnichově, Charlota Blunárová.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.
Vysoké školy a firmy bijí na poplach. V České republice je dlouhodobě velký nedostatek technicky vzdělaných lidí. Proto poptávka po technicích na trhu práce není překvapením.
Vyvstává zde otázka, jak tuto situaci zlepšit. Odpověď není jednoduchá. Jen málo středoškoláků, kteří se rozmýšlejí, jakou cestou se bude ubírat jejich budoucí studium, přesvědčí argument téměř jistého zaměstnání v případě absolvování technického oboru. Mnohem větší výpovědní hodnotu mají ohlasy a názory lidí, kteří studium vysoké školy úspěšně absolvovali a nyní pracují na významných postech v technicky zaměřených firmách. Právě proto vám s nimi budeme každý měsíc přinášet rozhovory.

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Příklady táhnou aneb mladí budiž inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Fórum výrobních manažerů

Je migrační vlna ukrajinského obyvatelstva, která je důsledkem neskutečné tragédie válečného konfliktu, případným řešením vašeho nedostatku jak odborného, tak i běžného pracovního personálu? Pokud ano, činíte již konkrétní kroky v jeho případném náboru, zaškolení? Jedná se dle vás o stabilní pracovní sílu, nebo lze očekávat po skončení konfliktu její návrat domů?

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit