Témata

Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Na pražskou technickou univerzitu se Marek dostal po absolvování osmiletého gymnázia v Králíkách na Ústecko-Orlicku, z něhož pochází. Rozhodoval se poměrně složitě, protože, jak říká, studijní obory mu přišly „sexy“ i na jiných univerzitách. Nakonec byl však rozhodující fakt, že v Praze měl v té době brigádu, kterou nechtěl opustit.

„Na gymnáziu u nás v severovýchodních Čechách mě nejvíc bavilo trio matematika, IVT – dnes asi hodně retro zkratka pro informační a výpočetní techniku – a angličtina,“ vzpomíná. „Proto jsem, z tehdejšího pohledu relativně na jisto, zamířil na nový obor Softwarové technologie a management na FEL ČVUT. Nakonec mi však programování na FELu úplně nevyhovovalo, po prváku jsem přestoupil na obor Manažerská informatika. Nicméně po dvou letech se objevila nutnost rozhodnout se, na které magisterské studium bych měl pokračovat. Na takové rozhodnutí mi však přišlo brzy, tak jsem zvolil možnost vycestovat na rok na výměnný pobyt do Milwaukee na středozápadě USA. Po návratu měla za sebou již první rok existence Fakulta informatiky, kde se mi zalíbilo zaměření Informační systémy a management, takže cesta dál byla jasná.“

„Vidina vysněného inženýrského diplomu za pět či více let, to je hodně strategické rozhodnutí, za kterým si člověk musí odhodlaně jít a čelit nemalým překážkám,“ říká Marek Kožnar. (Zdroj: archiv M. Kožnara)

Studium na fakultě informatiky přineslo Marku Kožnarovi nejen kvalitní základ pro budoucí profesi, ale neméně kvalitní základ i pro budoucí osobní život. Poznal zde totiž svoji manželku Martinu Fialovou.

„To jsou ty dvě věci, které považuji za nejdůležitější přínosy svého studia,“ konstatuje Marek Kožnar. „Na druhém místě bych však zmínil kritické myšlení a odhodlání pro běh na dlouhou trať, které mi škola také dala. Vidina vysněného inženýrského diplomu za pět či více let, to je hodně strategické rozhodnutí, za kterým si člověk musí odhodlaně jít a čelit nemalým překážkám. Myslím, že dnes je to ještě důležitější, protože musíte zvažovat, co vynaložíte a co vám to pak přinese. Například jestli jít do IT startupu, kde se na tituly moc nehraje, nebo dokonce založit vlastní firmu, to je poměrně lákavá představa…. Anebo jestli vydržíte a titul získáte. Ačkoli v Evropě české tituly nemají ani zdaleka tu váhu, co tady, vzdělání se počítá.“

Reklama
Reklama
Reklama

Pokud se dnes Marka Kožnara zeptáte, které nejmarkantnější rozdíly vidí mezi českým technickým školstvím a technickým školstvím v ostatních vyspělých zemích, odpoví: „Mohu porovnávat jen anglofonní země, a navíc mám pouze jednu bakalářskou a jednu magisterskou zkušenost, takže malý vzorek. V USA na bakalářském studiu neboli undergraduate, kladli profesoři hodně důraz na tzv. hands-on zkušenost. ‚Cvika‘ na ČVUT byla také praktická, přijde mi však, že časový prostor byl příliš malý. Člověk mimo ně musel zvládnout 30 kreditů za semestr. V zahraničí to bylo trochu méně – ve prospěch praktických cvičení – a rozdíl byl znát. Určitou roli zřejmě ale hraje to, že studenti v USA byli trochu mladší než u nás, a proto je kantoři museli v prvních semestrech více vodit za ruku.“

Směr byl jasný ještě dříve, než Marek absolvoval ČVUT. Nicméně to, že nakonec bude pracovat právě ve společnosti Deloitte, samozřejmě hned jasné nebylo. (Zdroj: archiv M. Kožnara)

Směr: Velká čtyřka

Kudy však vedla cesta z české technické univerzity až na pozici manažera projektů v renomované nadnárodní poradenské firmě?

„Ani už nevím, jak k tomu přesně došlo,“ vzpomíná Marek Kožnar. „Během posledních dvou ročníků školy jsem se ocitl v partě, která doslova ‚vymetala‘ soutěže pražských management-poradenských firem (např. BCG Strategy Cup). Takže moje představa o prvním zaměstnavateli byla jasná. Naštěstí jsem posléze trochu vystřízlivěl a ‚spokojil se‘ s Big 4. (Pozn. red.: Big 4, čili Velká čtyřka, je označení, které se po celém světě používá pro čtyři největší poradenské firmy – PricewaterhouseCoopers, KPMG, Deloitte a EY (Ernst & Young). Tyto firmy mají dominantní postavení na světovém trhu auditorských a poradenských služeb a působí ve většině zemí světa.) Stáž v PwC v týmu Technology Advisory v posledním ročníku při psaní diplomky mě ohromila tak, že jsem chtěl zůstat. A tím vlastně odpadla nutnost velkého rozhodování, co dělat po škole.“

Směr byl tedy jasný ještě dříve, než Marek absolvoval ČVUT. Nicméně to, že nakonec bude pracovat právě ve společnosti Deloitte, a konkrétně v Mnichově, samozřejmě hned jasné nebylo.

„Sem jsem se dostal naprostou náhodou – jako se stává asi všechno v životě,“ říká Marek Kožnar. „V únoru 2014 jsem dopsal diplomku a byl jsem připraven přejít v rámci tehdejšího zaměstnavatele, PricewaterhouseCoopers, z pozice pracujícího studenta na pozici trvalou. V tu chvíli však nebylo příliš projektů, proto byla situace nejistá. Kolegové v Mnichově zrovna potřebovali výpomoc konzultanta na půl roku na konkrétní projekt. Neváhal jsem ani na minutu. Práce v mezinárodním kolektivu a vidina bydliště na úpatí Alp se mi líbily natolik, že jsem se po půlroční stáži rozhodl přejít do Mnichova na trvalo. K tomu musím dodat, že v poradenských společnostech Big 4 jsou pozice pevně definované. Začínáte jako consultant a postupně se propracováváte korporátním žebříkem přes senior consultanta, managera, senior managera až k directorovi. Nejvyšší pozicí je partner, pokud jste povýšen na tuto pozici, dostanete se tak v podstatě do skupiny vlastníků firmy. Já v současnosti pracuji jako manažer projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery.“

Marek Kožnar dnes pracuje jako manažer projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery. (Zdroj: archiv M. Kožnara)

Převážná většina zdejších projektů spočívá v poskytování služeb v oblasti forenzní datové analýzy – časté jsou projekty s tematikou hospodářské kriminality nebo tzv. eDiscovery zmíněné výše. V posledně jmenovaném procesu jde převážně o technologickou podporu v přípravě datových podkladů (faktů) pro soudní spory, tento proces je ale také hojně využívaný i pro interní účely jako např. interní audity.

„Naprostá většina dat našich klientů je elektronická,“ vysvětluje Kožnar. Když jim pak přijde dopis, např. od soudu nebo vládního úřadu, aby poskytli data pro daný případ, najmou si nás, jelikož forenzní datová analýza je stále relativně malý obor, na který interní oddělení firmy nejsou dostatečně specializována. Navíc máme jako světová poradenská společnost výhodu neu- trality, která je v tomto oboru základem pro získávání důležitých projektů.“

Reklama

Značka work-life-balance

Kromě řízení projektů má Marek ve svém týmu na starosti i nábor nových členů na pozici junior consultant a zlepšování interních procesů.

Jak sám říká, práce i život v zahraničí jej i jeho rodinu stále těší, proto návrat do vlasti zatím neplánuje. Těch několik hodin autem jim nijak nebrání v kontaktu s rodinou a přáteli.

„Zároveň si dokážu představit, že se do Čech s rodinou vrátíme – máme zde kromě rodiny spoustu kamarádů – jen to v tuhle chvíli není na pořadu dne,“ říká. „Zatím to funguje tak, že když už jsme v ČR, snažíme se cestu skloubit s návštěvou ‚starých dobrých známých‘. Zároveň zveme rodinu i kamarády na návštěvy k nám do Alp, takže si rozhodně stěžovat nemůžu.“

O návratu do Česka zatím Marek s rodinou neuvažují také z dalšího důvodu – obávají se, zda by na srovnatelné manažerské pozici v naší zemi měl dost času na rodinu, což v Německu má. (Zdroj: archiv M. Kožnara)

„Samozřejmě je těžké skutečně objektivně srovnávat, přece jen moje první práce na plný úvazek byla až v zahraničí,“ uvažuje Marek Kožnar. „Nicméně tady se klade velký důraz na tzv. work-life-balance. Při prvním zaměstnání po škole jsem to až tak neřešil, teď ale – nejen sám u sebe – to vidím jako důležitou součást pracovního poměru. A v Německu mají tyto benefity, včetně například přesčasů, i v obecně velmi náročných poradenských společnostech.“

Vydání #5
Kód článku: 220547
Datum: 04. 05. 2022
Rubrika: Redakce / Technické školství
Firmy
Související články
Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Digitální gramotnost: Připravte tým na průmysl budoucnosti

Digitalizace a umělá inteligence zásadně proměňují nejen průmyslovou výrobu a požadavky zákazníků, ale také kvalifikaci zaměstnanců. Pokud chcete zvýšit svoji efektivitu, udržet konkurenceschopnost a připravit svůj tým na nové technologické výzvy, zapojte se do projektu Digi pro firmu, který realizuje Úřad práce ČR a který je financován ze strany Národního plánu obnovy.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

České a slovenské odborné školství

Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

Česko-francouzskou cestou vzhůru

Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.

České vize pro evropské plastikářství

Od raného mládí to šluknovského rodáka Zdeňka Rybczuka táhlo ke strojařině. Navzdory tomu je dnes vrcholovým manažerem v oblasti plastikářství – konkrétně působí ve firmě Coveris Rigid Zell Deutschland na pozici ředitele výroby a obchodu. Jaká byla jeho životní cesta a jak se stalo, že „konvertoval“ od kovů k plastům?

Světový design s českými kořeny

„Kolikrát jste se snažili otevřít dveře na špatnou stranu? Mně se to stává neustále,“ říká známá designérka, působící momentálně v Mnichově, Charlota Blunárová.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit