Je ale jednoduché být ženou v technickém světě, který historicky patřil převážně mužům a přes všechny proklamace o emancipaci je tak stále obecně vnímám?
Charlota Blunárová je v tomto světě bezesporu úspěšná, nicméně vzpomíná: „Když jsem nastoupila na techniku, ve třídách vždycky bylo studentek méně, ale většina z nich byla plně odhodlaná a nadchnutá pro obor, který si vybraly. A excelovaly v něm. Přesto jsem bohužel zažila, že učitel vtipkoval na téma, že kdybychom si my holky s projektem v mechanice nevěděly rady, vždycky si můžeme sednout s klukama a oni nám určitě pomůžou.
Dnes při projektech napříč odvětvími se často dostávám do zasedaček s vedeními firem. Bohužel, i přes velké množství diskuzí o diverzitě, vidím mezi tvářemi v místnosti jen málo žen. A nevěřím, že je to proto, že by ženy s potřebnými zkušenostmi a též schopnostmi být skvělými lídry neexistovaly. Jsem ale optimistka – mám kolem sebe několik skvělých vzorů žen, které vedou týmy i firmy. Žen se silnou vizí, od kterých čerpám inspiraci. Neustále mě totiž žene dopředu chuť učit se od těch nejlepších. Jakmile se začnu v dané roli nebo aktivitě cítit moc komfortně, vím, že je to proto, že se přestávám učit a musím se zase trošku vykopnout mimo zónu komfortu. Měla jsem štěstí na několik opravdu skvělých mentorů, učitelů a přátel, od kterých jsem se toho hodně naučila,“ dodává.
Co by tedy podle Charloty Blunárové měli mít na mysli současní studenti, aby dosáhli úspěchu? Podle jejích slov by měli neustále vyžadovat zpětnou vazbu. Trénovat komunikační schopnosti. Měli by umět klientům ukázat, jakou hodnotu může obor, v němž pracují, přinést jejich byznysu. Pěstovat si neutuchající zvědavost a uvědomit si, že netvoří pro sebe, ale pro lidi, do kterých se musí vcítit.
Dnešní studenti mají nyní před sebou přibližně 40 let kariéry, přičemž 40 let zpátky neexistovaly osobní počítače, CD/DVD/MP3, bankomaty, digitální fotoaparáty, software, Internet, smartphony, e-booky, letištní kontroly, mobilní aplikace, virtuální realita, vesmírné stanice… Těžko tedy předvídat, jak bude vypadat nadcházejících 40 let. Mladí lidé by tedy rozhodně měli být připravení na rychle se proměňující svět.
Důležitá je podle ní také – a to již na univerzitě – mezioborová spolupráce. Na škole totiž chyběly projekty, kde by se na určitou dobu rozdělili studenti z různých oborů do týmů a pracovali společně na projektu. Přitom VUT zahrnuje celé spektrum fakult s různým zaměřením. Za průlomovým objevem dnes totiž nestojí žádný osamělý génius, ale mnoho lidí, kteří jsou schopni dosáhnout skvělých výsledků, protože se dívají na problém nejen z hlediska své odbornosti, ale mají otevřenou mysl a empatii též pro pohled ostatních lidí a jejich disciplín.