Témata
Reklama

Světový design s českými kořeny

„Kolikrát jste se snažili otevřít dveře na špatnou stranu? Mně se to stává neustále,“ říká známá designérka, působící momentálně v Mnichově, Charlota Blunárová.

„Ale není to moje chyba. Je to chyba, kterou udělal někdo při navrhování těch dveří, když na ně dal madlo, které signalizuje ‚přitáhnout‘, přestože máte ‚zatlačit‘. Tahle chyba se pak žehlí nálepkou ‚táhnout-tlačit‘, kterou si lidé přečtou, až když dveřmi třikrát naštvaně zacloumají,“ dodává.

Asi nelze vtipněji vystihnout, jak (ne)má vypadat práce průmyslového designéra. Málokdo z nás však tuší, jak se vlastně k této zajímavé profesi dostat. Řešení je trošku překvapivé – například studiem na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně.

Vyrůstala jsem ve Vyškově, takže jsem studovala na tamějším gymnáziu,“ vzpomíná Charlota. „Na střední mě bavila výtvarka, ale zároveň i matika a fyzika a ve volném čase jsem hrála divadlo. Těšilo mě vžívat se do rolí, přemýšlet nad motivacemi postav a způsoby, jak vyprávět příběhy. V té době jsem se dozvěděla, že existuje průmyslový či produktový design – obor, kde bych mohla zkombinovat zájem o estetiku i techniku. Najednou mi došlo, že za každým vysavačem, každým hrnkem nebo nákupní vozíkem byl někdo, kdo přemýšlel nad tím, kdo a v jakém kontextu bude tu věc používat a jak by měla vypadat.“

Ještě v době středoškolského studia narazila na projekt, který vypsalo brněnské VUT. V rámci něj zpracovala návrh mobilního telefonu pro děti při využití moderních prototypovacích technologií.

„Při škole jsem se do toho na půl roku pustila a následně jsem vyhrála první místo v celostátní soutěži Středoškolské odborné činnosti,“ vypráví dnešní zkušená designérka. „Postoupila jsem pak i do mezinárodního kola soutěže a jela prezentovat svůj projekt do Los Angeles. To bylo poprvé, kdy jsem se dostala mimo Evropu – byl to pro mne důležitý moment. Vyrůstala jsem na malém městě a najednou jsem si uvědomila, že díky svým zájmům se mohu dostat do světa a pracovat s lidmi na mezinárodní úrovni.“

Reklama
Reklama
Reklama

První zastávka: Brno

To bylo pro Charlotu impulzem k přihlášení se na obor Průmyslového designu ve strojírenství na VUT. První roky studia byly zajímavým mixem předmětů. Přebíhala z přednáškových sálů k malířskému stojanu, od modelování v CADu k vyrábění prototypů v dílně, od matematických skript ke knihám o marketingu… Občas bylo náročné skloubit vše časově.

Studium dalo Charlotě možnost vhledu do jiných disciplín a současně prostor a volnost experimentovat a pracovat i na projektech mimo školu. V prvním ročníku se přestěhovala do Brna. Zde se neprodleně přihlásila do akcelerátoru Jihomoravského inovačního centra a přidala se k jednomu rozjíždějícímu se start-upu. Získala tak mnoho cenných kontaktů a inspirace pro své další působení.

Aby to však neměla „příliš lehké“, vydala se při studiu na rok stáží v designérských studiích v Londýně a v Bostonu. Poté přišla pracovní nabídka, kterou bylo, jak se říká, těžké odmítnout. Rozhodla se tedy studium přerušit a nastoupit v mnichovské pobočce globálního designérského studia IDEO, v jejichž bostonské centrále absolvovala jednu ze stáží.

„V IDEO dnes, po dvou letech, letech pracuji jako Senior Designer,“ říká Charlota Blunárová. „Náplní mé práce je většinou UX (user experience) a vizuální design pro digitální produkty a služby. Na mé práci mě nejvíce baví, že máme klienty napříč různými odvětvími. Jako designér tak musím s každým novým projektem rychle proniknout do nového tématu. Minulý rok jsem například tři měsíce pracovala na digitálním produktu pro farmaceutickou společnost, poté dva měsíce pro německý start-up na designu nabíjecí stanice pro elektrické automobily, a pak jsem na pár měsíců přepnula soustředění na rozjíždění interního start-upu ve firmě vyrábějící personalizované kosmetické produkty. Ten rozsah projektů se může zdát velký, ale vždy pracuji v týmu s designéry, kteří přinášejí svoji expertizu – interakční design, uživatelský výzkum, průmyslový design, strojní inženýrství, marketing atd. Dohromady jsme tak schopni navrhnout propracovanější řešení.“

Žena v hi-tech světě

Je ale jednoduché být ženou v technickém světě, který historicky patřil převážně mužům a přes všechny proklamace o emancipaci je tak stále obecně vnímám?

Charlota Blunárová je v tomto světě bezesporu úspěšná, nicméně vzpomíná: „Když jsem nastoupila na techniku, ve třídách vždycky bylo studentek méně, ale většina z nich byla plně odhodlaná a nadchnutá pro obor, který si vybraly. A excelovaly v něm. Přesto jsem bohužel zažila, že učitel vtipkoval na téma, že kdybychom si my holky s projektem v mechanice nevěděly rady, vždycky si můžeme sednout s klukama a oni nám určitě pomůžou.

Dnes při projektech napříč odvětvími se často dostávám do zasedaček s vedeními firem. Bohužel, i přes velké množství diskuzí o diverzitě, vidím mezi tvářemi v místnosti jen málo žen. A nevěřím, že je to proto, že by ženy s potřebnými zkušenostmi a též schopnostmi být skvělými lídry neexistovaly. Jsem ale optimistka – mám kolem sebe několik skvělých vzorů žen, které vedou týmy i firmy. Žen se silnou vizí, od kterých čerpám inspiraci. Neustále mě totiž žene dopředu chuť učit se od těch nejlepších. Jakmile se začnu v dané roli nebo aktivitě cítit moc komfortně, vím, že je to proto, že se přestávám učit a musím se zase trošku vykopnout mimo zónu komfortu. Měla jsem štěstí na několik opravdu skvělých mentorů, učitelů a přátel, od kterých jsem se toho hodně naučila,“ dodává.

Co by tedy podle Charloty Blunárové měli mít na mysli současní studenti, aby dosáhli úspěchu? Podle jejích slov by měli neustále vyžadovat zpětnou vazbu. Trénovat komunikační schopnosti. Měli by umět klientům ukázat, jakou hodnotu může obor, v němž pracují, přinést jejich byznysu. Pěstovat si neutuchající zvědavost a uvědomit si, že netvoří pro sebe, ale pro lidi, do kterých se musí vcítit.

Dnešní studenti mají nyní před sebou přibližně 40 let kariéry, přičemž 40 let zpátky neexistovaly osobní počítače, CD/DVD/MP3, bankomaty, digitální fotoaparáty, software, Internet, smartphony, e-booky, letištní kontroly, mobilní aplikace, virtuální realita, vesmírné stanice… Těžko tedy předvídat, jak bude vypadat nadcházejících 40 let. Mladí lidé by tedy rozhodně měli být připravení na rychle se proměňující svět.

Důležitá je podle ní také – a to již na univerzitě – mezioborová spolupráce. Na škole totiž chyběly projekty, kde by se na určitou dobu rozdělili studenti z různých oborů do týmů a pracovali společně na projektu. Přitom VUT zahrnuje celé spektrum fakult s různým zaměřením. Za průlomovým objevem dnes totiž nestojí žádný osamělý génius, ale mnoho lidí, kteří jsou schopni dosáhnout skvělých výsledků, protože se dívají na problém nejen z hlediska své odbornosti, ale mají otevřenou mysl a empatii též pro pohled ostatních lidí a jejich disciplín.

Věci, které mají smysl

Život v zahraničí dává Charlotě Blunárové příležitosti pro rychlý růst a práci na zajímavých projektech v globálním kontextu. V IDEO navíc pracují lidé zhruba 50 národností, takže mnoho z nich, zejména těch mladších, vnímá sama sebe spíše jako Evropany než podle jednotlivých národností. Podobně to cítí i Charlota.

Česko ale vnímám jako zemi plnou potenciálu, ráda bych se jednou vrátila,“ říká. „Přitom nemám pocit, že bych Česko opustila! Mám tam rodinu a přátele, pořád čtu české zpravodajství a skrz média sleduji nastupující generaci podnikatelů, designérů, umělců – a na malou zemi je to skvělé množství talentu, vize, tvrdé práce a kuráže!"

Když jsem poprvé odjela do USA a lidé netušili, kde ČR leží, vždycky jsem spustila omluvně: ‚Jasný, chápu, že si nedokážete zařadit, kde Česko leží, však my jsme taková maličká země…‘ Pak jsem si uvědomila, že tímhle podceňováním nám rozhodně nedělám reklamu, kterou si zasloužíme. Teď pokaždé spustím o tom, jak je to krásná, bezpečná země, plná nádherné přírody a kulturního dědictví, žije tu spousta chytrých lidí, špičky v IT a technologiích. Už se tak několik mých přátel cizinců vydalo na mé doporučení na návštěvu, a vždy se vraceli nadšení.“

Co bude dál? Charlotino profesní směřování se neustále vyvíjí. Začínala jako designérka zaměřená na průmyslový design, pokračovala jako vizuální designérka a nyní se její práce překlápí více do pole designu služeb a konzultací strategie a inovací.

„Je možné, že v budoucnu budu chtít vyhrnout rukávy a pustit se do budování vlastní firmy, která se bude snažit vyřešit některé z problémů, které mi vadí,“ uvažuje. „Na poli zdravotní péče, udržitelnosti životního prostředí, finančních služeb… Jednotlivec sám o sobě dosáhne jen omezeného dopadu, proto bych ráda dala dohromady skvělé a schopné lidi, pro které se budu snažit vytvořit co nejlepší prostředí na to, aby využili svého plného potenciálu při řešení věcí, ve kterých vidí smysl.“

Z Brněnské VUT do velkého světa

Současné působiště Charloty Blunárové, IDEO, je globální designérské studio. To pomáhá firmám inovovat a tvořit nové produkty a služby, jež berou v potaz potřeby lidí. Na svém kontě má například první design počítačové myši pro Apple, židle do školních tříd pro Steelcase, volební hlasovací přístroj pro Los Angeles, citizen-centred web a novou vizuální identitu pro město Boston nebo třeba vizi kuchyně budoucnosti pro IKEA. Mezi jeho klienty patří například Bank of America, Zalando, Bosch nebo Ford. V současnosti má IDEO pobočky v devíti lokacích po světě a zaměstnává kolem 700 lidí – rozmanitý mix inženýrů, designérů, architektů, výzkumníků. Vychází totiž z přesvědčení, že k řešení velkých výzev je potřeba multidisciplinárních týmů, které se dokáží na problém podívat z různých úhlů.

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #7,8
Firmy
Související články
České a slovenské odborné školství

Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

Česko-francouzskou cestou vzhůru

Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.

České vize pro evropské plastikářství

Od raného mládí to šluknovského rodáka Zdeňka Rybczuka táhlo ke strojařině. Navzdory tomu je dnes vrcholovým manažerem v oblasti plastikářství – konkrétně působí ve firmě Coveris Rigid Zell Deutschland na pozici ředitele výroby a obchodu. Jaká byla jeho životní cesta a jak se stalo, že „konvertoval“ od kovů k plastům?

Související články
Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.
Vysoké školy a firmy bijí na poplach. V České republice je dlouhodobě velký nedostatek technicky vzdělaných lidí. Proto poptávka po technicích na trhu práce není překvapením.
Vyvstává zde otázka, jak tuto situaci zlepšit. Odpověď není jednoduchá. Jen málo středoškoláků, kteří se rozmýšlejí, jakou cestou se bude ubírat jejich budoucí studium, přesvědčí argument téměř jistého zaměstnání v případě absolvování technického oboru. Mnohem větší výpovědní hodnotu mají ohlasy a názory lidí, kteří studium vysoké školy úspěšně absolvovali a nyní pracují na významných postech v technicky zaměřených firmách. Právě proto vám s nimi budeme každý měsíc přinášet rozhovory.

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Příklady táhnou aneb mladí budiž inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Promluvy Štefana Kassaye: Sváteční gratulace ve znamení umělé inteligence

O průmyslových revolucích se toho již mnoho napsalo. Na toto téma jsme vyslechli na půdě Intercedu přednášku profesora Klause Mainzera, prezidenta Evropské akademie věd a umění, při příležitosti podepsání memoranda s vytyčením nosných bodů o šíření vědy a vzdělávání.

Promluvy Štefana Kassaye: Potřeba znalostí

Znám mnoho lidí, kteří vystudovali několik univerzit, včetně zahraničních. Po absolutoriu získali vysokoškolské diplomy s příslušnými akademickými tituly, v řadě případů následně i vědeckými hodnostmi. Při setkáních v kampusech či jiných místech akt vzájemné výměny vizitek často promění smysl samotného setkání.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Príhovor Štefana Kassaya:
Prečo vlastne študujeme?

Systémy vzdelávania vznikli za určitých a úplne odlišných daností a v inom historickom kontexte, skutočnosť by mohla byť tá, že celý rad medzinárodných podnikov so silnými duálnymi tradíciami vo svojich krajinách prejavuje veľký záujem o etablovanie duálneho systému na Slovensku a signalizuje ochotu podieľať sa na reforme učňovského vzdelávania.

Príhovor Štefana Kassaya:
Už neplatí, že remeslo má zlaté dno?

Postupne viac ako remeslo, nadobudlo „cvengot“ stredoškolské, vyššie a vysokoškolské vzdelávanie. Jadro problému signalizujú časté návraty k úvahám a pokusom o znovuzrodenie duálneho vzdelávania. Je to dobrá cesta? Sám som ňou ako učeň počas rokov 1955 až 1958 putoval. Vyučil som sa za sústružníka. Pracoval som vo veľkom známom slovenskom podniku, býval som v robotníckej ubytovni, nadobúdal prax a zarábal. Z výplaty mi časť automaticky ostávala v úsporách na vkladnej knižke, ktorú som dostal do rúk spolu s výučným listom.

Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit