Koncem 19. století a začátkem 20. století si generálové mysleli, že jenom vojenské vzdělání a válečná praxe dávají člověku schopnost předvídat, jak se může vyvíjet způsob boje. Podle M. Vodičky (2014): „V roce 1901 přišel ruský bankéř polského původu Jan Gotlieb Bloch (1836–1901) s odvážnou myšlenou a šokoval generály i politiky. Jan Bloch sedmnáct let před začátkem první světové války předpověděl konec kavalerie a vleklou zákopovou válku. Předpověděl i to, že tato válka způsobí revoluce. Armády udělaly chybu, protože ho považovaly za hloupého laika a nevěřily mu. Kdyby Blocha, který na rozdíl od nich nad válčením soustavně přemýšlel, poslechli, možná by vyhráli válku dřív než v roce 1918 a nebylo by tolik mrtvých. Když Jan Bloch přednášel britské generalitě, sklidil jen povýšený posměch. Generální štáby si první světovou válku představovaly jako sled moderních, rychlých a mohutných manévrů. Bloch řekl, že armády stráví válku v zákopech. Že místo bodáků by vojáci měli dostat lopatky. Z výpočtů mu vyšlo, že jeden bránící voják v okopu se vyrovná čtyřem útočníkům postupujícím nekrytým územím nikoho.
Bloch předpověděl i konec kavalerie. Nevěřil, že jízda má ještě šanci proti palebné síle pěchoty, která navíc byla posílena kulomety. A protože vojáci v poli mají obrovskou palebnou sílu, nebude možné provádět rozsáhlé manévry na křídlech. Kromě jiného generálům také poradil, jaké by měli vojáci kopat zákopy. Všiml si toho při studiu búrské války. Búrové měli zákopy klikaté, takže když se do nich strefil granát, zabil tak dva až tři muže. Britové měli zákopy rovné, protože generální štáb měl pocit, že důstojníci tak budou lépe řídit palbu a mít mužstvo pod dohledem. Když do jejich linie dopadl búrský granát, padali vojáci po desítkách. Ale to ještě není všechno. Bloch si také porovnal náklady na vedení války a možnosti států je zaplatit. Státy budou muset vytvořit milionové armády. Vznikne obrovská frontová linie a válka tohoto typu nebude mít rychlý konec. Protože boje se budou protahovat, válka se stane měřením průmyslové síly protivníků. Nakonec státy zbankrotují, protože je konflikt vyčerpá, a někde budou následovat revoluce. Vyšlo mu to dokonale.“
Je to příklad situace, kdy několik omylů vytvořilo záporný synergický efekt. Je to typická ukázka, jak myšlení v krabici způsobí miliony mrtvých. Takových příkladů uvádíme v knize mnoho a také na nich je možné si vytrénovat strategické myšlení.
Pro zajímavost, generálové dělají chyby i dnes. V současnosti (2020), kdy roje dronů nelze běžnými prostředky sestřelit a umělá inteligence s nimi může šikovně manévrovat, armády dále nakupují drahé letadlové lodě a superdrahá neviditelná letadla. Přitom asi největší význam bude mít technologie cíleného, nikoliv plošného ničení nepřátelské elektroniky pomocí EMP (elektromagnetický pulz). Politici a generálové zjevné trendy přehlížejí. Pak se budou divit, jak nepřítel jednoduchým způsobem vyřadí z použití zbraně či družice a satelity za stovky miliard dolarů.