Projekt Národní centrum kompetence - STROJÍRENSTVÍ (NCKS) byl realizován od ledna 2019 do prosince 2022. V konsorciu bylo zapojeno celkem 26 účastníků, z toho 9 výzkumných organizací a 17 průmyslových partnerů.
Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?
Koncem 19. století a začátkem 20. století si generálové mysleli, že jenom vojenské vzdělání a válečná praxe dávají člověku schopnost předvídat, jak se může vyvíjet způsob boje. Podle M. Vodičky (2014): „V roce 1901 přišel ruský bankéř polského původu Jan Gotlieb Bloch (1836–1901) s odvážnou myšlenou a šokoval generály i politiky. Jan Bloch sedmnáct let před začátkem první světové války předpověděl konec kavalerie a vleklou zákopovou válku. Předpověděl i to, že tato válka způsobí revoluce. Armády udělaly chybu, protože ho považovaly za hloupého laika a nevěřily mu. Kdyby Blocha, který na rozdíl od nich nad válčením soustavně přemýšlel, poslechli, možná by vyhráli válku dřív než v roce 1918 a nebylo by tolik mrtvých. Když Jan Bloch přednášel britské generalitě, sklidil jen povýšený posměch. Generální štáby si první světovou válku představovaly jako sled moderních, rychlých a mohutných manévrů. Bloch řekl, že armády stráví válku v zákopech. Že místo bodáků by vojáci měli dostat lopatky. Z výpočtů mu vyšlo, že jeden bránící voják v okopu se vyrovná čtyřem útočníkům postupujícím nekrytým územím nikoho.
Bloch předpověděl i konec kavalerie. Nevěřil, že jízda má ještě šanci proti palebné síle pěchoty, která navíc byla posílena kulomety. A protože vojáci v poli mají obrovskou palebnou sílu, nebude možné provádět rozsáhlé manévry na křídlech. Kromě jiného generálům také poradil, jaké by měli vojáci kopat zákopy. Všiml si toho při studiu búrské války. Búrové měli zákopy klikaté, takže když se do nich strefil granát, zabil tak dva až tři muže. Britové měli zákopy rovné, protože generální štáb měl pocit, že důstojníci tak budou lépe řídit palbu a mít mužstvo pod dohledem. Když do jejich linie dopadl búrský granát, padali vojáci po desítkách. Ale to ještě není všechno. Bloch si také porovnal náklady na vedení války a možnosti států je zaplatit. Státy budou muset vytvořit milionové armády. Vznikne obrovská frontová linie a válka tohoto typu nebude mít rychlý konec. Protože boje se budou protahovat, válka se stane měřením průmyslové síly protivníků. Nakonec státy zbankrotují, protože je konflikt vyčerpá, a někde budou následovat revoluce. Vyšlo mu to dokonale.“
Je to příklad situace, kdy několik omylů vytvořilo záporný synergický efekt. Je to typická ukázka, jak myšlení v krabici způsobí miliony mrtvých. Takových příkladů uvádíme v knize mnoho a také na nich je možné si vytrénovat strategické myšlení.
Pro zajímavost, generálové dělají chyby i dnes. V současnosti (2020), kdy roje dronů nelze běžnými prostředky sestřelit a umělá inteligence s nimi může šikovně manévrovat, armády dále nakupují drahé letadlové lodě a superdrahá neviditelná letadla. Přitom asi největší význam bude mít technologie cíleného, nikoliv plošného ničení nepřátelské elektroniky pomocí EMP (elektromagnetický pulz). Politici a generálové zjevné trendy přehlížejí. Pak se budou divit, jak nepřítel jednoduchým způsobem vyřadí z použití zbraně či družice a satelity za stovky miliard dolarů.
I dnes existuje spousta „generálů“ a kapitánů průmyslu, kteří se domnívají, že přesně vědí, jak bude probíhat „příští válka“, jak budou zanikat odvětví a obory a vznikat nové. Řekl bych, že je jen málo korporátních a rodinných firem, které by neustále vyhodnocovaly zprávy ze světa a vypracovaly si „plánovací scénáře“ pro své firmy.
Jaké změny můžeme čekat? Které jsou zřejmé a které hypotetické, ale se vzrůstající pravděpodobností? Které obory budou během příštích deseti let upadat a které růst?
Do všech oblastí bude pronikat úzká i široká umělá inteligence (AI). Později i obecná inteligence. Bude to velmi rychlé a masivní.
Virtuální realita bude pronikat do všech sfér jako nástroj na simulace, plánování a řízení téměř všeho. Spolu s AI se bude šířit i virtuální realita, neboť spolu souvisejí.
Během pěti až sedmi let se díky kvantovým čipům a kvantovým počítačům začne rozšiřovat kvantová fyzika a otevře lidstvu neuvěřitelný svět příležitostí, o nichž se mu ani nesnilo. Kvantové počítače budou drahé a firmy si budou pronajímat výpočetní časy.
Masově se budou rozšiřovat 3D tiskárny na výrobu všeho myslitelného. Je to jen otázka náplní do tiskáren. To bude ohromný byznys. Klasické výroby budou upadat.
Upadat bude i klasické dobývání surovin a jejich přeměna na výrobky. Rychle se bude prosazovat bezodpadová výroba, výroba kompozitů a nanotechnologických robotů, které budou skládat molekulu k molekule a vytvářet hotové produkty s přesně definovanými parametry.
Toto jsou průřezové vynálezy, které se rozšíří do všech odvětví a oborů.
Pak jsou tady odvětví, která budou zaměstnávat miliony vývojářů, farmaceutů i biologů, genetiků i lékařů. Již dnes je známo, že giganti typu Google, Facebook, IBM, Microsoft, Apple, Amazon a další vkládají ročně stovky miliard dolarů do léčby nemocných, omlazování, do prodlužování života a do nesmrtelnosti (Thomas Schulz: Medicína budoucnosti).
Mnohé významné firmy si vytvářejí dlouhodobé vzdělávací kurzy na výuku AI, VR, QP a na rozvoj konceptuální kreativity. Co učíte své zaměstnance? Je to o budoucnosti? Nebo se zasmějeme nějakému novodobému Blochovi (např. Elonu Muskovi) a potom budeme hořce litovat?
Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.
Profesor systémů řízení a jeden z nejrespektovanějších českých ekonomů Milan Zelený se svými spolupracovníky zřídil Nadaci ZET za účelem rozvoje podnikatelství národního, regionálního i místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti jak českých podniků, tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících se ekonomikách.
Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.
Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.
V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.
Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.
Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?
Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.
V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.
Na základě čeho definujete kompetenční znalosti absolventů příslušných studijních programů vaší fakulty? Spolupracujete při tom např. se zástupci výrobní praxe v kontextu konkrétních požadavků uplatnění v daných oborech profesích?
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou