Témata
Reklama

Na základě čeho definujete kompetenční znalosti absolventů příslušných studijních programů vaší fakulty? Spolupracujete při tom např. se zástupci výrobní praxe v kontextu konkrétních požadavků uplatnění v daných oborech profesích? 

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Doc. Ing. Milan Edl, PhD., Děkan Fakulty strojní, ZČU v Plzni

Kompetenční model znalostí absolventů je důležitým parametrem pro definování profilu studenta každého studijního programu. Při definování struktury a obsahu studijních programů Fakulty strojní ZČU je klíčovým poradním orgánem Průmyslová rada FST. Tato rada se skládá z ředitelů klíčových firem plzeňského, karlovarského a jihočeského kraje, dále z představitelů regionálních autorit a profesních sdružení. Výstupy z diskuzí Průmyslové rady FST se již staly předlohou nových studijních programů nebo modifikací stávajících. Průmyslová rada FST se stala též grémiem, který připomínkuje i strategická témata a dokumenty Fakulty strojní i Západočeské univerzity v Plzni.

Reklama
Reklama

Prof. Ing. Ivo Hlavatý, PhD., děkan Fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Zpětná vazba ze strany praxe je pro fakultu strojního zaměření nezbytná. Po nástupu do funkce v roce 2012 jsem zřídil Průmyslovou radu FS jako poradní orgán děkana, s cílem vytvořit platformu pro výměnu informací o potřebách průmyslu a akademické sféry. Tato rada dnes čítá 34 zástupců firem, včetně Automobilového a Národního strojírenského klastru (zastupující více než 150 firem), kteří diskutují o náplni studia a profilu absolventa. Řada zaměstnavatelů dnes požaduje kromě odborných znalostí také jazykovou vybavenost, počítačovou gramotnost, adaptabilitu, schopnost týmové práce a další obecné dovednosti. K rozvoji těchto klíčových kompetencí studentů výrazně přispívají členové Průmyslové rady prostřednictvím odborných přednášek a nabízených praxí a stáží.

Prof. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní, TU v Liberci


Kompetenční znalosti absolventů definujeme nejenom na základě zpětné vazby od našich absolventů, ale i na základě požadavků pracovního trhu a průmyslové praxe, se kterou má fakulta velmi významnou a rozsáhlou spolupráci. V prvním případě používáme osobní vazby a zkušenosti, ale i dotazníková šetření. Ve druhém případě spolupracujeme se zástupci průmyslové praxe nejenom při zadávání a řešení témat závěrečných prací, výzkumných úkolů a projektů, ale v neposlední řadě i při diskuzích na průmyslové radě fakulty o potřebách průmyslu, zaměření programů a oborů, o kvalitě studia a znalostech absolventů.

Prof. Ing. Ľubomír Šooš, PhD., děkan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

Na Strojníckej fakulte STU v Bratislave bol, ako prvý na Slovensku, akreditovaný profesijne orientovaný bakalársky študijný program (ŠP) „Prevádzkový technik dopravnej a výrobnej techniky“. Na rozdiel od študentov študujúcich „univerzitné ŠP“ musia mať študenti „profesijne orientovaných ŠP“ v učebných osnovách minimálne jeden semester odbornej praxe. Podnetom pre akreditáciu tohto študijného programu bol záujem deviatich spoločností automobilového priemyslu. V súčasnosti na profesijnom bakalárskom programe študuje 13 študentov 1. ročníka a 9 študentov 2. ročníka. Kompetenčné znalosti absolventov boli definované v úzkej spolupráci s týmito firmami. Každý študent má s konkrétnou spoločnosťou podpísanú zmluvu, ktorá mu zaručuje podnikové štipendium počas celého štúdia a zamestnanie po jeho úspešnom absolvovaní a neobsahuje povinnosť študenta po ukončení štúdia nastúpiť do zamestnania v tejto spoločnosti.


Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakulty strojní, ČVUT v Praze


Kompetenční znalosti absolventů FS ČVUT v Praze jsou dány obsahem studijních plánů studijních programů. Ty jsou navrženy jejich garanty, kterými jsou akademičtí odborníci se znalostí svých oborů jak na jiných univerzitách, tak v praxi, se kterou mají kontakty a spolupráci. Návrh pak prochází zpětnými vazbami, především diskuzí na Vědecké radě fakulty před jeho schválením. Vědecká rada je sestavena tak, aby pro každý obor studia byl mezi jejími členy akademický pracovník reprezentující daný obor a současně zástupce významného průmyslového podniku z daného oboru. Vedle toho pořádám workshopy s reprezentanty průmyslové praxe a veřejnosti o činnosti fakulty.

Doc. Ing. Jaroslav Katolický, PhD., děkan Fakulty strojního inženýrství, VUT v Brně

Kompetence, kterými jsou vybaveni absolventi našich studijních programů, aktualizujeme nejenom podle očekávání jejich budoucích zaměstnavatelů, ale také podle předpokládaného budoucího vývoje technologií a celé společnosti. Nejde nám jen o profesní kompetence, které se úzce pojí s konkrétní odborností, ale také o klíčové kompetence, které hrají rozhodující roli při uplatnění na trhu práce. Vycházíme jak z údajů poskytovaných nejrůznějšími institucemi např. Českým statistickým úřadem, Ústavem pro informace ve vzdělávání, Eurostatem, tak i z diskuzí se zaměstnavateli a vlastních šetření.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit