Témata
Reklama

Jak distanční způsob výuky (napříč celým vzdělávacím systémem) podle vás prohloubí znalostní rozdíly mezi žáky a studenty, které si následně s sebou ponesou do dalšího fáze vzdělávání, nebo praxe? Kde vy osobně vidíte konkrétní momenty distanční výuky, které v žádném případě nemohou plnohodnotně nahradit prezenční formu?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Prof. Ing. Robert Čep, Ph.D., děkan fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Distanční způsob výuky postihuje všechny stupně vzdělávání a nedá se předpokládat, že by byl v budoucnu tento trend na ústupu. Na úrovni vysokých škol je celá řada oborů, kde se této formy výuky dá s výhodou využít. Technické vzdělávání mezi ně bohužel nepatří. Je totiž postaveno na praktické výuce v laboratořích a experimentech, což online meetingy nenahradí. Podobně je tomu v lékařství. Asi bychom nechtěli, aby nám slepé střevo operoval lékař, který studoval distančně a viděl, jak se to dělá na videu na YouTube. A stejně tak bychom neradi, aby most či jinou stavbu projektoval inženýr podle tipů na sociálních sítích. V technickém vzdělávání lze distanční výuky využít jen na vybraných přednáškách, a to ještě s omezeními, protože osobní kontakt a diskuzi mezi studentem a vyučujícím nic nenahradí. Na cvičeních, v laboratořích a při tvorbě praktické závěrečné práce ve spolupráci s firmou už vůbec ne.

Reklama
Reklama

Doc. Ing Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČu v Plzni

Podle mého názoru nemůže distanční forma výuky nahradit prezenční. Je ale nutné brát současnou dobu z obecného pohledu jako pozitivní příležitost pro změnu přístupu ve vzdělávání. Doba nám totiž ukázala, že některé aspekty vzdělávání zlepší jeho efektivitu jako takovou. Tím ale nemyslím ekonomické hledisko. Zásadní problém však vidím u nově nastoupivších studentů, kde právě absence sociálních vazeb s novými spolužáky, učiteli, kamarády je pro jejich budoucí formování zásadní a kritické. Samozřejmě, pokud jde o praxi a praktickou výuku, je prezenční účast nezastupitelná.

Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní, TU v Liberci

Distanční způsob výuky bude mít nepochybně svůj dopad na znalosti žáků a studentů na všech stupních vzdělání do jejich dalšího života, neboť se již nejedná pouze o několik měsíců takto zprostředkovávané výuky, ale o dlouhodobou záležitost, která zasáhla obě poloviny školního nebo akademického roku. V technických oborech to bude zvlášť markantní, neboť zde jsou potřebné nejenom znalosti přírodovědných a dalších pro nás důležitých předmětů, ale také jiné dovednosti, jako praktická cvičení, laboratorní měření, týmová řešení úloh, logické myšlení apod., které nemůže distanční výuka nikdy plnohodnotně nahradit.

Prof. Ing. Lubomír Šooš, Ph.D., děkan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

Určite u nás na Slovensku som nepovažoval za správne, že žiaci končiacich ročníkov na strednej škole nemuseli robiť maturitu. A tak vlastne šesť mesiacov, ktoré pre nich mali byť obdobím opakovania stredoškolského učiva a maximálnym nasávaním nových vedomostí, prežili v pohodlí mama hotela.

Pandémia výrazne prispela k online komunikácii, ktorá sa stala prirodzenou súčasťou nášho bytia. Nie je problém s výukou teoretických predmetov. Niektoré predmety a hlavne laboratórne cvičenia sa ale v žiadnom prípade nedajú plnohodnotne nahradiť dištančnou formou. Napríklad v predmete Strojárske technológie si každý študent osobne odskúša všetky technológie daného predmetu. Aj v obave pred druhou vlnou pandémie sme sa na našej fakulte rozhodli prvé štyri týždne semestra zamerať hlavne na cvičenia. Som rád, že sa nám to podarilo stihnúť.

Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakulty strojní, ČVUT v Praze

Bohužel nemám osobní zkušenost s distančním způsobem výuky napříč celým vzdělávacím systémem. Můj názor na vliv distanční výuky na budoucí vzdělávání je, že se posílí rozdíly mezi rodinnými zázemími, které dříve byly kompenzovány školou. Podle mého názoru je velmi obtížné nahradit vzájemný sociální kontakt studentů, udržení motivace a soustředění studentů a pak laboratorní a projektovou výuku. Lidé jsou však velmi přizpůsobiví a poznatky z minulých dob ukazují, že jediným nutným předpokladem je dostatečná motivace. Zde však může být právě velký rozdíl mezi kontaktním vlivem školy a jen působením rodiny při distanční výuce.

Reklama
Související články
Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice

Investice do digitální transformace firmám pomohou vyrovnat se s nadcházejícím zpomalením ekonomického růstu. Částečně vyřeší také potíže spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při příležitosti MSV v Brně poskytl čtenářům MM Průmyslového spektra komentář k současnému stavu tuzemského průmyslu a obchodu.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaké doprovodné akce MSV  v Brně se budete osobně účastnit a jakou myšlenku (názor) zde chcete případně prezentovat?

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím jeden příklad za všechny demonstrující vaši spolupráci s průmyslovými podniky při výuce studentů. Vyzdvihněte jeho specifika.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Strojírenské fórum 2020: Průmysl v době postcovidové

Letošní podzimní, v pořadí již osmé Strojírenské fórum, se odehrálo 5. listopadu. Tentokrát však nikoli v prostorách některé z našich technických univerzit nebo na jiném inspirativním místě. Proběhlo virtuálně, z improvizovaného televizního studia vytvořeného ve společnosti Exponex v Brně. Přesto nebylo ani méně zajímavé ani méně navštívené, než akce předcházející.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit