Témata
Reklama

Fórum děkanů strojních fakult

Dnešní téma se týká otázky personálního obsazení vašich akademických a vědeckých pracovišť. Jak se vám daří je naplňovat jednak z řad absolventů – po kterých firmy bezesporu okamžitě sáhnou, protože s nimi již mají vazby z dob studií, ale i z řad odborníků z praxe, kteří po ukončení aktivní činnosti hledají prostor pro uplatnění svých znalostí a jejich předávání dále?
Odpověď jsme bohužel obdrželi pouze od dvou ze všech oslovených děkanů strojních fakult (…).

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Prof. Ing. Robert Čep, Ph.D
děkan Fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Boj s firmami o absolventy je věčný. Když už se nám je podaří přimět k doktorskému studiu, mnohdy pak stejně utečou za penězi. V současné době máme však na fakultě poměrně dost projektů, ze kterých dokážeme kvalitní studenty zaplatit, a alespoň částečně jim nahradit výplatu ve firmě. Po obhajobě disertační práce (nebo někdy i před ní) můžeme doktorandy zaměstnat na pozicích odborných asistentů. Díky tomu, že musí během studia plnit publikační i jiné povinnosti, mají dobře našlápnuto k tomu stát se později docenty. S odborníky z praxe pak spolupracujeme spíše na výuce předmětů – často vedou několik přednášek na daná témata týkající se jejich specializace.


Doc. Ing. Milan Edl, Ph.D.
děkan Fakulty strojní, ZČU v Plzni

Personální zajištění akademickými a výzkumnými pracovníky je to nejdůležitější na každé univerzitě. Jedná se o nikdy nekončící proces. Určitá část nových pracovníků se rekrutuje z vlastních doktorandů, ale také se daří získávat pracovníky z průmyslové praxe nebo jiných výzkumných ústavů. Právě získávání pracovníků z externích zdrojů je velmi důležité. Cenným přínosem pro rozvoj znalostí a kompetencí jsou i zahraniční pracovníci.


Související články
MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vám osvědčila bezkontaktní on-line výuka, zkoušení, případně státní závěrečné zkoušky na vaší fakultě? Myslíte, že v některých případech dokáže tento formát plnohodnotně nahradit "klasický", historicky zakořeněný, způsob výuky a zkoušení a vydáte se touto cestou v nacházejícím semestru (bez ohledu na uvolnění hygienických požadavků)?

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Fórum děkanů strojních fakult

Na základě čeho definujete kompetenční znalosti absolventů příslušných studijních programů vaší fakulty? Spolupracujete při tom např. se zástupci výrobní praxe v kontextu konkrétních požadavků uplatnění v daných oborech profesích? 

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit