Témata
Reklama

Fórum děkanů strojních fakult

Jaké poznatky z aktuální situace si přinášíte jak do svého manažerského přístupu vedení fakulty, tak i jejího samotného provozu (ve vztahu k výuce VaV, spolupráce s praxí) počínaje zimním semestrem příštího akademického roku?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Prof. Ing. Robert Čep, Ph.D., děkan fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Koronavirová krize prověřila akceschopnost a připravenost fakulty, univerzity i celé České republiky. Pevně však doufám, že zimní semestr začne i skončí standardní výukou bez opětovných omezení či restrikcí. Jak se mimořádná situace projeví na spolupráci s praxí, se teprve uvidí. Bude samozřejmě záležet na tom, jak moc krize zasáhne firmy. Některé určitě více, jiné méně. Jednu dobrou věc však pandemie přinesla: solidaritu mezi lidmi, vzájemnou pomoc, úctu a toleranci. To jsou hodnoty, kterými bychom se měli řídit každý den, nejen když „nám teče do bot“. Já bych se jimi rád řídil i při vedení naší fakulty.

Reklama
Reklama
Reklama
Doc. Ing Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČu v Plzni


Současný stav je nutné brát jako pozitivní příležitost. Z hlediska řízení fakulty se našly způsoby na efektivní řízení a zlepšení toku dokumentů, jednání a setkávání ve „virtuálním“ prostoru. Je ale nutné zdůraznit, že tak to nelze řešit dlouhodobě. Pro výukový proces je některé aspekty nutné brát jako příklad dobré praxe. Zefektivnily část výuky, ale pokud jde o praktickou výuku nebo laboratoře, tak osobní kontakt a přítomnost jsou nenahraditelné. Každopádně dlouhodobě musí být zachovám socializační prvek – setkávání se. To, co je kritické, je zejména smluvní výzkum a internacionalizace.

Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní, TU v Liberci


Aktuální situace ohledně epidemie covid-19 měla a stále má dopady na činnost vysokých škol a fakult ve všech oblastech činností. Nejmarkantnější je to právě ve výuce, kde silné zastoupení praktických činností a laboratorních měření je limitující pro kvalitní vzdělání a výuku. Projevilo se to nejenom ve výuce, ale hlavně u závěrečných prací, které jsou v drtivé většině s praktickým měřením nikoliv pouze rešerší. Na druhé straně nás aktuální situace donutila k rozvoji distančního vzdělávání a všech jeho možností, a díky tomu jsme velmi dobře připraveni na případné podobné situace v budoucnu. Co se týká spolupráce s praxí, tak v této oblasti jsme kvůli pandemii v současné době nepocítili nijak výrazné změny. Spíše očekáváme, že v dalších měsících se plně projeví dopad pandemie na ekonomiku státu, a tedy i na spolupráci fakulty s průmyslovou praxí.

Prof. Ing. Lubomír Šooš, Ph.D., děkan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

Negatívne? Strašne! Určite by nikto pri súčasnom stave vedy a techniky pred pol rokom neveril, že sa môže stať niečo takéto. Môžeme mať atómové zbrane, supermoderné prostriedky, a predsa sme takí nahí a slabí...Pozitívne? Konečne sme si uvedomili niekoľko vecí. Jediným cenným nie sú peniaze, ale ľudský život a zdravie. Neexistuje priama úmera medzi množstvom peňazí a veľkosťou ľudského šťastia. Pandémia výrazne prispela k „online“ komunikácii, ktorá sa stala našou prirodzenou súčasťou. Práca „z domu“ môže v určitých oblastiach nahradiť prácu „na pracovisku“, ale nikdy nenahradí priamy kontakt medzi ľuďmi.

Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakultyv strojní, ČVUT v Praze



Krize a hrozba je vždy příležitost pro zlepšení. Současně se ukázalo, že manažeři musejí být připraveni pružně nalézat konstruktivní řešení s výhledem na jejich důsledky na své úrovni a nečekat na pokyny a pomoc shora. Dále mne zkušenost vede k doplnění pravidla „V nouzi poznáš přítele“ o pravidlo „V krizi poznáš charakter“. To je můj základní pohled na dobu covid-19. V oblasti výuky jsme tento impulz použili pro posun v digitálních podkladech pro výuku. V tom budeme pokračovat. Zjistili jsme, že digitalizace není tak jednoduchá, jak se popisuje. Příkladem je schopnost současného online synchronního zkoušení nejméně 500, ale až 10 000 studentů, které protagonisty digitalizace zaskočilo. Dále jsme si ověřili existenci obtížně sdělitelných poznatků (tzv. tacit) ve výuce a zkoušení. V oblasti VaV a spolupráce s praxí je pro mne důrazná otázka, zda univerzity mají žít ve svém vlastním světě (pohled dnešní implementace Metodiky 17+), nebo zda budeme pro univerzity stále požadovat plnění společenské funkce a odpovědnosti podle VŠ zákona (kam orientovat VaV a co dělat pro praxi).

Roman Dvořák

Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký smysl spatřujete v existenci zahraničních studentů – a to z úhlu pohledu spolustudentů, univerzity a společnosti jako takové? Kolik těchto studentů aktuálně máte na fakultě ve studijních programech v bakalářském a navazujícím mag-isterském stupni? Sledujete dále jejich cestu – odcházejí z republiky, nebo zůstávají?

Související články
Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice

Investice do digitální transformace firmám pomohou vyrovnat se s nadcházejícím zpomalením ekonomického růstu. Částečně vyřeší také potíže spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při příležitosti MSV v Brně poskytl čtenářům MM Průmyslového spektra komentář k současnému stavu tuzemského průmyslu a obchodu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inženýrská akademie ČR - Nedostatek technických pracovníků?

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem – podporovat technický rozvoj, výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých technických oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro čtenáře MM Průmyslového spektra zvlášť zajímavé.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Lidé pro chytrá města

Propojování. To je nejlepší výraz, kterého lze použít k vystižení spolupráce mezi akademickou a komerční sférou, tentokrát v oblasti strategického plánování sídel. Hovoří o něm Tomáš Ctibor, zakladatel platformy 4ct, a architekt Petr Štěpánek, který je pedagogem na fakultě architektury ČVUT.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Univerzita Karlova cílí na vyšší spolupráci s firmami

Poprvé v historii byla zvolena do funkce rektorky Univerzity Karlovy, jedné z nejstarších univerzit v Evropě, žena. Lékařka prof. MUDr. Milena Králíčková v březnu tohoto roku, měsíc po svých 50. narozeninách, převzala mandát. Jejím cílem je poskytovat trhu práce moderního absolventa, větší zapojení studentů do komerční sféry, maximální podpora aplikace vědeckých výsledků do praxe a další úspěšný rozvoj Charles University Innovations Prague, která vznikla za jejího předchůdce prof. Zimy.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit