Témata
Reklama

Jaký smysl spatřujete v existenci zahraničních studentů – a to z úhlu pohledu spolustudentů, univerzity a společnosti jako takové? Kolik těchto studentů aktuálně máte na fakultě ve studijních programech v bakalářském a navazujícím mag-isterském stupni? Sledujete dále jejich cestu – odcházejí z republiky, nebo zůstávají?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly

Prof. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D., děkan Fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava
Přítomnost zahraničních studentů, kteří na fakultě studují ve všech stupních studia, považuji za velice důležitou. Díky nim mohou naši studenti i pedagogové komunikovat čas-těji v angličtině, poznat jiné kultury i způsoby studia a navázat přátelství. Když jsem v roce 2012 nastoupil do funkce děkana, měla fakulta 42 zahraničních studentů. V loňském roce jich bylo více než 260 (letos překročil počet číslo 300), což odpovídá téměř 20% podílu z celkového počtu studujících na naší fakultě. V roce 2018 studovalo na univerzitě 858 zahraničních studentů. Považuji to za jednu z možností, jak získat talentované studenty, kteří šíří dobré jméno Fakulty strojní ve světě a pomáhají navázat kontakty i dlouhodobou spolupráci nejen s partnerskými univerzitami, ale také průmyslovými firmami.

Reklama
Reklama
Reklama

Doc. Ing Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČu v Plzni
Existence a přítomnost zahraničních studentů je pro rozvoj fakulty a oboru velmi důležitá. Vidím to hned z několika hledisek. Za prvé je to jazykový rozvoj českých studentů, nale-zení nových přátelství pro budoucnost. Za druhé je to propojení s konkrétními studenty, budoucími absolventy, kteří mají na svou alma mater vazbu v budoucích letech. Pro všechny naše studenty existuje Klub absolventů, pomocí kterého jsme s absolventy v kontaktu. Celkem máme v bakalářském stupni 32 studentů, v navazujícím magisterském stupni 17 a v doktorském 22 studentů. Pokud uvažujeme pouze o „řádných“ studentech studijních programů, pak počet je osm (bakalářský), 12 (navazující magisterský) a 14 (doktorský). Strategickým úkolem fakulty je posílit internacionalizaci aktivit.

Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní, TU v LiberciExistence zahraničních studentů přispívá nejenom k internacionalizaci a rozvoji mezinárodního prostředí na fakultě, ale také dochází ke zvyšování atraktivity a konkurenceschopnosti našich studijních programů, k rozvoji povědomí o jiných kulturách a zvycích, k vytvoření nových přátelství. Aktuálně na fakultě studuje v anglickém jazyce téměř 60 zahraničních studentů (bez studentů Erasmu, stážistů ad.) převážně v navazujícím magisterském a doktorském stupni, a téměř 50 studentů-cizinců v českém jazyce, převážně v bakalářském stupni. Většina absolventů Fakulty strojní z řad zahraničních studentů zůstává v ČR nebo v EU a bez problémů se uplatňuje na trhu práce. S většinou z nich jsme i nadále v kontaktu.

Prof. Ing. Lubomír Šooš, Ph.D., děkan Strojníckej fakulty, STU v BratislaveJednou z priorít Strojníckej fakulty STU v Bratislave je poskytovanie štúdia tak v slovenskom, ako aj v anglickom jazyku. Voľba poskytovaného štúdia v slovenskom alebo v anglickom jazyku má prospech pre školu, pre učiteľov, ale najmä pre samotných študentov. Pre školu je to prestíž, pre pedagógov je to príležitosť zdokonaľovania si jazykových kompetencií, no a pre našich študentov je to vynikajúca príležitosť voľby jazyka štúdia a možnosť porovnávať si vedomosti a kultúrne zvyklosti so študentmi z rôznych krajín. V súčasnosti máme na našej fakulte 14 % študentov z iných krajín študujúcich tak v slovenskom, ako aj v anglickom jazyku. V slovenskom jazyku študujú študenti z Českej republiky, Srbska, Poľska či Ukrajiny. V anglickom jazyku študujú okrem našich študentov aj študenti z Indie, Španielska, Grécka, Portugalska. V prvom stupni máme v súčasnosti 77 študentov, v druhom stupni 48 študentov a v treťom stupni ich máme osem.

Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakultyv strojní, ČVUT v PrazeSmysl existence zahraničních studentů vidím primárně ve vzniku mezinárodního prostředí, které povede k synergickému zlepšení činností univerzity, a to přemýšlením, výzkumem, výukou, organizací věcí. Pro to je třeba studentů shodné nebo lepší úrovně, a to jsou spíše studenti ze západních univerzit než z východních. Tak to vidím z vyššího principu univerzitního. Utilitárně přinášejí pro spolustudenty jinakost jazyka a kultur, pro univerzitu finance a budoucí hlasy do rankingů, pro společnost znalost existence ČR pro budoucí mezistátní kontakty. Aktuálně máme v bakalářském stupni 69 samoplátců a 97 studujících v češtině, v navazujícím magisterském stupni 117 a 56 studujících v češtině, v doktorském stupni 10 a 29 studujících v češtině. Ti ze západních univerzit se vracejí domů, ti z východních jdou dále na západ za lepším.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit