Témata
Reklama

O jaký studijní program/obor navazujícího magisterského studia mají vaši studenti největší zájem? A co je k této volbě podle vás vede?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama
Reklama

Doc. Ing Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČu v Plzni
Na naší fakultě je největší zájem o studijní programy konstruktérského zaměření (Stavba výrob-ních stojů a Dopravní a manipulační technika) a je to srovnatelné se studijním programem Průmyslové inženýrství a management. Proč? Asi je to dáno složením průmyslových podniků v okolí. Především se jedná o firmy zaměřené na automotive, kde konstruktéři jak strojů, tak do-pravní a manipulační techniky najdou uplatnění. Průmyslové inženýrství je v současnosti také atraktivní obor a o absolventy je velký zájem.

Prof. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D., děkan Fakulty strojní, VŠB-TU OstravaV prvenství se v této statistice pravidelně střídají studijní programy Strojírenská technologie a Konstrukční a procesní inženýrství. Zajímá se o ně dvojnásobné množství studentů než o jiné navazující programy. Bez technologů a konstruktérů se neobejde žádný strojírenský proces, a tak mají absolventi široké spektrum uplatnění a možnost rozhodnout se, v čem se budou dále rozvíjet. Zájem studenti projevují také o energetiku, aplikovanou mechaniku a robotiku, což je jedna z nejrychleji se rozvíjejících oblastí současnosti. Stejně jako obor hydraulika a pneumati-ka, který v České republice vyučujeme jako jediní. Další jedinečností v rámci Evropy disponuje naše fakulta v nově připravované studijní specializaci Restaurátorství v bakalářském studijním programu Strojírenství, o kterou je také velký zájem. Jedná se o restaurátorství strojních dílů, konstrukcí, veteránů a dalších, s využitím nových moderních metod reverzního inženýrství, 3D tisku, 3D skenování, renovačních technologií, povrchových úprav a dalších.

Toto je moje poslední reakce na anketu ve funkci děkana FS VŠB-TU v Ostravě. Od příště se bude-te setkávat s mým nástupce prof. Čepem. Děkuji vám a přeji všechno dobré.

Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní, TU v Liberci
Na Fakultě strojní TUL budeme letos ve většině případů poprvé otevírat nově akreditované na-vazující magisterské studijní programy, takže zájem studentů o jednotlivé programy ještě nedo-káži relevantně zhodnotit. Předpokládáme však, že studenti budou mít zájem nejenom o tra-diční, avšak obsahově a profilově inovované studijní programy (Konstrukce strojů a zařízení, Technologie a materiály, Aplikovaná mechanika), ale hlavně o program Automobilové inženýr-ství, Inovační a průmyslové inženýrství a také o program Technologie plastů a kompozitů, který je jediný na strojních fakultách v České republice. Studenti mají ve všech studijních programech k dispozici špičkově vybavené laboratoře, což může být i jedním z důvodů jejich zájmu.

Prof. Ing. Lubomír Šooš, Ph.D., děkan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave
Slovensko je technokratický štát a strojárenstvo, vrátane automobilového priemyslu, vytvára až 39 % HDP. Dokonca v počte vyrobených automobilov na počet obyvateľov je Slovensko sveto-vým lídrom. Za predchádzajúci rok sme vo výrobe prekročili 200 vyrobených automobilov na 1000 obyvateľov. Z uvedeného dôvodu je pochopiteľné, že v posledných desiatich rokoch sa najviac stredoškolákov hlásilo hlavne na študijný program Dopravné stroje a zariadenia. V percentuálnom vyjadrení je to viac ako 60 % zapísaných študentov. Zaujímavý je aj fakt, že na druhý, inžiniersky stupeň sa nám na tento odbor zapíše už len niečo vyše 34 % absolventov pr-vého stupňa. Ostatní si po ukončení prvého stupňa zmenia študijný program. Teší nás ale rastú-ci záujem priemyslu o študentov našej fakulty. Podľa portálu https://uplatnenie.sk je o absolventov našej fakulty najvyšší záujem zo všetkých strojníckych fakúlt na Slovensku. Náš odbor Automatizácia a informatizácia strojov a procesov dosiahol po „chirurgii” a „obchodnom a finančnom práve” tretie najlepšie platové ocenenie s mediánom 2 000 euro. Verím, že také vysoké ohodnotenie našich absolventov priemyslom zvýši záujem mladých ľudí o štúdium.

Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakultyv strojní, ČVUT v PrazeStudenti naší fakulty mají největší zájem o studijní program (obor) Dopravní a transportní tech-nika, tedy především automobily, a studijní program (obor) Výrobní inženýrství, tedy volba ma-teriálu a technologie výroby. Důvody se zdají být zřejmé. Automobilový průmysl v České repub-lice má širokou působnost, Škoda Auto jako součást VW je celosvětovou špičkou, mnoho vývoje se již odehrává v České republice. A potom auta jsou srdeční záležitostí všech fandů strojařské techniky. Výrobní inženýrství pak představuje nejširší a nejuniverzálnější uplatnění. Průmyslový podnik může navrhovat a vyvíjet nejrůznější výrobky, ale pokud cokoli vyrábí, pak potřebuje technology. Ať už se jedná o letecké motory, automobily, chemickou rafinérii, nábytek, nebo masokombinát.

Roman Dvořák

Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Dnešní otázka je v podobném duchu jako ta z minulého vydání, ale tentokráte míří do rezortu Ministerstva průmyslu. Pokud byste byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k podpoře aplikovaného výzkumu a vývoje?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak distanční způsob výuky (napříč celým vzdělávacím systémem) podle vás prohloubí znalostní rozdíly mezi žáky a studenty, které si následně s sebou ponesou do dalšího fáze vzdělávání, nebo praxe? Kde vy osobně vidíte konkrétní momenty distanční výuky, které v žádném případě nemohou plnohodnotně nahradit prezenční formu?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Fórum děkanů strojních fakult

Aktuální situace způsobuje celou řadu problémů, které je třeba operativně řešit. Vysoké školy byly z nařízení vlády kvůli prevenci proti šíření epidemie koronaviru od 11. 3. 2020 zavřeny. Jakým způsobem plánujete proces přijímání nových studentů do bakalářského stupně pro příští akademický rok?

Fórum děkanů strojních fakult

Většina VŠ pedagogů (až na čestné výjimky) celý svůj profesní život prožije na své alma mater. Od absolvování, přes doktorské studium až po jmenování profesorem. Jakým způsobem vaše fakulta přistupuje k jejich celoživotnímu profesnímu vzdělávání s přesahem do praktických dovedností a zkušeností, aby studenty edukovali v aktuálních oborových trendech a přiblížili je více praxi, která je po absolvování čeká?

Fórum děkanů strojních fakult

Jakými úskalími si musela vaše univerzita projít v procesu získání institucionální akreditace Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství? Jaké spatřujete výhody/nevýhody v porovnání s dřívějším modelem udílení akreditací Akreditační komisí?

Príhovor Štefana Kassaya:
Už neplatí, že remeslo má zlaté dno?

Postupne viac ako remeslo, nadobudlo „cvengot“ stredoškolské, vyššie a vysokoškolské vzdelávanie. Jadro problému signalizujú časté návraty k úvahám a pokusom o znovuzrodenie duálneho vzdelávania. Je to dobrá cesta? Sám som ňou ako učeň počas rokov 1955 až 1958 putoval. Vyučil som sa za sústružníka. Pracoval som vo veľkom známom slovenskom podniku, býval som v robotníckej ubytovni, nadobúdal prax a zarábal. Z výplaty mi časť automaticky ostávala v úsporách na vkladnej knižke, ktorú som dostal do rúk spolu s výučným listom.

Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit