Témata
Zdroj: archiv Intercedu

Príhovor Štefana Kassaya:
Prečo vlastne študujeme?

Systémy vzdelávania vznikli za určitých a úplne odlišných daností a v inom historickom kontexte, skutočnosť by mohla byť tá, že celý rad medzinárodných podnikov so silnými duálnymi tradíciami vo svojich krajinách prejavuje veľký záujem o etablovanie duálneho systému na Slovensku a signalizuje ochotu podieľať sa na reforme učňovského vzdelávania.

Tento článek je součástí seriálu:
Príhovory Štefana Kassaya
Díly
Reklama

Na veľkých podujatiach, ktoré som organizoval v rámci mojej Nadácie na podporu vedy a vzdelávania, napríklad na Medzinárodnej konferencii „Tolerancia v spoločnosti“, sa udiali aj významné dohovory a plány do budúceho obdobia. Uvedomujem si osobitosť novej životnej pozície, že už nerozhodujem sám za seba, ale som zodpovedný za všetkých zamestnancov, mám zvláštne poslanie. Vtedy vznikla moja dvojjediná životná misia o potrebe vybudovať prosperujúci podnik s dlhodobou perspektívou a zároveň nadobudnuté znalosti z praxe zverejňovať, aby ich mohol každý, kto má záujem, uplatniť aj v podniku, v ktorom pracuje. Aby mal v rukách niečo veľmi užitočné, konkrétne. Aby odborné články študoval tak, ako som pred desiatkami rokov študoval Kolesnikova a ďalších autorov publikácií o rýchloobrábaní. Je zrejmé, že ide o veľa a že si to vyžiada celého človeka. Aj sa tak stalo. Postupne podľa reálnej potreby riešiť zásadné otázky stratégie a procesov študujem problém, poobraciam ho. Z každej strany, až kým nepochopím príčinu problému a samozrejme hľadám spôsob jeho odstránenia.

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impulz pro rozvoj jednotlivce a společnosti, a proto mj. již v 90. letech minulého století založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje. V roce 2021 ukončil aktivní působení ve spoluvlastněné společnosti I.D.C. Holding a založil vzdělávací instituci International Center of Education. (Zdroj: Intercedu)

Keď tak prehodnocujem tých 30 uplynulých rokov tvrdej práce, dospel som k presvedčeniu a jednoznačne tvrdím, že dobré výsledky podniku nie sú dané len tým, že sa tvrdo pracuje. To by bolo primálo. Treba tvrdo pracovať, ale aj tvrdo študovať, objavovať, vedieť o všetkom, čo by sa v podniku dalo zaviesť a čo už iní vyskúšali. Teda treba sa učiť, treba ľuďom sprístupňovať nové informácie, podporovať štúdium a vyhľadávať talenty, nebáť sa povyšovať do zodpovedných pracovných pozícií aj mladých ľudí. Práve mladí majú smelé plány, chcú si založiť rodinu, mnohí sú už starostliví rodičia a svojim deťom chcú zabezpečiť všetko, čo potrebujú. Majú silnú motiváciu, chcú sa presadiť a budovať si kariéru. Je to silný motor podniku, je to aj príležitosť rozbehnúť podnik tak, aby bol schopný odolávať silnej konkurencii. 

Reklama

Za seba môžem povedať, že nech už sú spoločenské tlaky a následne i kompetenčné pohyby v štátnych štruktúrach akékoľvek, vždy vychádzam z predpokladu obojstranného záujmu o dobro veci a poctivý prístup k spoločným rozhovorom o nových možnostiach, prípadne o skutočnom stave a ďalších otázkach týkajúcich sa podnikania a dosahovaných výsledkov. Presvedčil som sa o tom, že je účelné pri posilňovaní zásadných názorov pôsobiť aj v médiách, či už priamym vystupovaním, napr. v rozhlase, televízii alebo v periodickej i odbornej tlači. Okrem už spomínaných spôsobov šírenia znalostí sa čoraz častejšie do praxe dostáva aj výučba prostredníctvom vzdelávacích portálov, kde sa prezentujú aktuálne výsledky priamo z praxe pre študujúcich.


Související články
Príhovor Štefana Kassaya:
Už neplatí, že remeslo má zlaté dno?

Postupne viac ako remeslo, nadobudlo „cvengot“ stredoškolské, vyššie a vysokoškolské vzdelávanie. Jadro problému signalizujú časté návraty k úvahám a pokusom o znovuzrodenie duálneho vzdelávania. Je to dobrá cesta? Sám som ňou ako učeň počas rokov 1955 až 1958 putoval. Vyučil som sa za sústružníka. Pracoval som vo veľkom známom slovenskom podniku, býval som v robotníckej ubytovni, nadobúdal prax a zarábal. Z výplaty mi časť automaticky ostávala v úsporách na vkladnej knižke, ktorú som dostal do rúk spolu s výučným listom.

Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Související články
Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice

Investice do digitální transformace firmám pomohou vyrovnat se s nadcházejícím zpomalením ekonomického růstu. Částečně vyřeší také potíže spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při příležitosti MSV v Brně poskytl čtenářům MM Průmyslového spektra komentář k současnému stavu tuzemského průmyslu a obchodu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jaké doprovodné akce MSV  v Brně se budete osobně účastnit a jakou myšlenku (názor) zde chcete případně prezentovat?

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím jeden příklad za všechny demonstrující vaši spolupráci s průmyslovými podniky při výuce studentů. Vyzdvihněte jeho specifika.

Fórum děkanů strojních fakult

Na základě čeho definujete kompetenční znalosti absolventů příslušných studijních programů vaší fakulty? Spolupracujete při tom např. se zástupci výrobní praxe v kontextu konkrétních požadavků uplatnění v daných oborech profesích? 

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Fórum děkanů strojních fakult

Klíčovým motorem růstu produktivity a ekonomiky vyspělých zemí jsou bezesporu inovace. Státy postupně navyšují investice do této oblasti a zaměřují se silnou měrou právě na vysoké školy. Je třeba vytvářet podmínky pro transfer technologií a vzájemnou interakci mezi univerzitou a privátním sektorem. Univerzity se stávají jak klíčovým zdrojem pro vytváření nových výzkumných základen, tak i stěžejním partnerem pro firmy orientované na vyšší přidanou hodnotu, s vyššími požadavky na znalosti a kvalifikaci svých zaměstnanců. Zde v tomto kreativním prostředí se pak bude dařit získávat univerzitám vedle kvalitních pedagogů především proaktivní studenty, kteří mohou být již v průběhu studia zapojeni do řešení reálných problémů, a tím tak zkrátit čas pro jejich adaptaci v budoucím zaměstnání. Jaké je aktuální prostředí strojních fakult a okolního ekosystému? Oslovujeme příslušné děkany s aktuálními otázkami do názorového Hyde Parku.

Mezigenerační spolupráce v kontextu současných změn

Je již dostatečně známo, že slovní spojení age management je termínem pro činnosti, jejichž účelem je podporovat komplexní přístup k řešení demografických změn na pracovišti. Jsou to opatření, která bojují s věkovou diskriminací a podporují diverzitu společnosti. Tato koncepce přitom klade velký důraz na činnosti, díky kterým každý zaměstnanec dostává možnost naplnit svůj potenciál a není znevýhodňován kvůli svému věku.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit