Investice do nového stroje nebo výrobní linky se ve firmě řeší jednou za několik let, ale důsledky dobrého či špatného rozhodnutí se projeví každý den. Nejde přitom jen o samotnou technologii, ale hlavně o to, jaký partner za ní stojí.
V komunikačním prostředí člověk najde cokoliv, a bohužel mnohdy neodolá pokušení nahlédnout do obsahu článku nebo jiného artefaktu odlišného zaměření, než je mu osobně a profesně blízké, vábícího svými titulky k nahlédnutí. Mnohdy to může vypadat, že máme dost času i na „brak“, a začneme dumat nad tím vším jakoby vyhozeni z řítícího se rychlíku.
Namísto tvorby artefaktů, které jsou společensko-ekonomicky žádoucí, vrháme svou energii na cokoliv, co se na první pohled jeví jako zajímavé, v mnohém slibující naplnění i našich veřejně nepřiznaných tužeb. Setkáváme se velmi často i s tím, že vytržené souvislosti z jádra problému ve vědě, umění, a vůbec obecně rádoby „zajímavosti“, vnášíme nejen do každodenních debat, ale i do vytváření a dalšího šíření nepravd. Zabírá to mnoho času. Času, kterého je povětšině tak málo i na nové, potřebné věci, na názory, které by mohly vést k poctivým předsevzetím udělat něco, co je dnes tak žádoucí, a přispět tak ke společenskému dění a pozitivním myšlenkám. Žádá se alespoň nastínit jak dál, jak se můžeme osobně přičinit o pokrok ať už ve vědeckých, nebo i uměleckých disciplínách.
Bohužel i na těchto polích často dochází k nevoli, nespokojenosti a nadávkám na vše, co hraničí s vlastními touhami. A bez osobního přičinění k dobru se tak člověk stává kverulantem při jakémkoliv setkání nejen s vědci a intelektuální komunitou, ale i širokým spektrem lidí, při němž se chová zcela odlišně, a léčí si tím vlastní problémy. Pomluvy a nadávky šíří vždy a všude, a svými popletenými úvahami bez konkrétních realizačních představ z něho srší zloba a nevraživost. Taková forma komunikace je naplněna toxiny, které škodí jak člověku samému, tak i jeho okolí, a znechucuje život jiným, kteří se oddávají šíření dobra a užitečnosti.
Je na čase překonat dosavadní chápání zažité terminologie týkající se prezentace určitých artefaktů a vytasit se s nabroušenou šavlí v podobě vlastní excelence, směřující ke zbožňování určitých až pokrokových idejí, které zastupují umění, vědu, podnikání a další duševní produkty. Významnost totiž roste s obsahem prezentovaného artefaktu, a to v přímé souvislosti se společenským významem jeho účinku na příjemce a s velikostí možného „zásahu“ lidí, kteří jsou právě vzhledem ke společenskému významu prezentovaného díla zodpovědní a způsobilí přispět k naplnění společensky významných a žádoucích cílů. Není to cesta vůbec jednoduchá, ale je třeba se na ni vydat a nesejít z ní. To vám všem z celého srdce přeji.
Mediální konfrontace mnoha politiků často přinášejí neshody, nepochopení, rozbroje. Bohužel většinou s nespravedlivým dopadem na společnost. Vnímatel se dozvídá fantasmagorie mimo reálný život, tedy spíše podivné hypotézy, jejichž obsah je částečně iluzorní, smíšený konglomerát pravděpodobnosti, vědomého lhaní a předsudků. Vezměme si například debaty kolem ekonomiky podnikání, konsolidace ekonomiky státu nebo důsledky protichůdných názorů politických stran. Jak se říká: jisté jsou jen daně a smrt. Pokud se podniku daří, nebo i když je ve ztrátě, musí státu platit daně. Ty může stát rozdělovat souhrnně podle zákonů, ale také v rámci přijatého vládního programu.
Protiřečení si co do počtu narůstají, o kvalitě vyjádření nemluvě. Jako by se měl svět zhroutit, jako by nebylo cesty ven ze spleti neustále se opakujících tvrzení bez ohledu na jejich vlastní opodstatnění a smysl. Chtě nechtě, vír falše a neklidu neměl konce ani během nedávných vánočních dnů v záplavě automaticky sdělovaných pozdravů a přání.
Až v těch nejhlubších úvahách si teprve dokážeme uvědomit fakt, že být obdarován i sebemenším kouskem štěstí není tak samozřejmé. Štěstí nám nespadne do klína jen tak samo od sebe. Není to snadné. Závist neustupuje, ba naopak, stále roste, a často až do takových závratných výšek, o kterých jsme si až dosud mysleli, že ani dosaženy být nemohou.
Kolem nás, u nás, všude, kde existuje život, se každou vteřinu odehrávají miliony událostí, které zasahují jednotlivce, komunity, státy. Rostou nepokoje, protesty a skandování, pouliční bitvy, rebelie. Systémy budované člověkem v sílící zlovůli a vlivem ničivých výroků se řadu let dostávají do úpadku. Jsme svědky válečných konfliktů, nových a nových hrozících válek.
Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.
Odpovědi na otázku v titulku tohoto podcastu by mohly být různorodé. Dosud nevíme o možnostech přesné definice zdraví. Ale předpokládám, že mnozí z nás by to i považovali za absurdní. Už jen proto, že zdraví každého jedince je odvislé od celé řady vlivů, které na něho neustále působí.
Skutečně. Každý má svůj čas vyměřený. Paralela jeho odpočtu na ciferníkových hodinkách mě vede k ohlédnutí po tom, co jsem udělal před několika lety, co jsem udělal dnes. Myšlenky se mi ubírají směrem k pokračující práci na díle Trilogie. Jak z jeho názvu vyplívá, rodí se tři knihy, které mi nedají spát. A čas letí! Bilancuji nad tím, jak tato časově náročná práce osloví čtenáře, kolik z nich si přečte tuto promluvu, kolik posluchačů vyslechne její zvukovou verzi.
Již brzké ráno ukáže, jaký by měl být dnešní den. Každopádně by neměl záviset pouze na počasí. Člověk by měl již večer myslet na to, co je nevyhnutelně nutné předem zvládnout a promyslet. Zda má vše po ruce, aby následující den přinesl požadované ovoce. S osobním důrazem na to, že je součástí týmu, za který je zodpovědný a jehož členové vytvářejí na sebe navazující dílčí cíle..
Podstata názoru uvedeného v tomto titulku se v různých souvislostech a za rozličných okolností opakuje od brzkého rána až do pozdních nočních hodin. Pro mnoho z nás je to nejen téma konverzací na způsob „aby řeč nestála“, ale je to i náplň naší práce.
Pokrok je stav vizuální či předmětný. Nebo se na něj můžeme dívat v rozmezí časového průběhu změn určité entity posuzované v daném okamžiku jako výsledný stav. Pokrok je tedy nasměrování, zaznamenávání vývojové cesty, ale dost často výmluvným způsobem.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou


