Témata
Zdroj: archiv Intercedu

Promluvy Štefana Kassaye: Sváteční gratulace ve znamení umělé inteligence

O průmyslových revolucích se toho již mnoho napsalo. Na toto téma jsme vyslechli na půdě Intercedu přednášku profesora Klause Mainzera, prezidenta Evropské akademie věd a umění, při příležitosti podepsání memoranda s vytyčením nosných bodů o šíření vědy a vzdělávání.

Tento článek je součástí seriálu:
Príhovory Štefana Kassaya
Díly
Reklama

Nedávno v seniorském centru v Bratislavě proběhla prezentace dnes již třetího dílu knihy nazvané Diktát času je nezadržitelný. Velmi povedená akce, kde účastníky byli členové Alumni klubu Slovenské akademie věd, kteří svůj život zasvětili vědě. I zde mezi odborníky a vědci, zpravidla vyššího věku, se mluvilo s velkou vážností o umělé inteligenci. Padly i pochybovačné názory, přitom ale nikdo nepodléhal iluzi, že pokrok v oblasti vývoje „umělého člověka“ přináší jakési nebezpečí ve všestranném zdokonalování. Zde nejde jen o určitou napodobeninu člověka, ale jistě i jeho zvyků. A tak došla řeč i na pozdravy, na přání na dálku, na gratulace. Dnes už nepsané rukou, ale samozřejmě na počítači, který úplně automaticky sice službu vykoná, ale chybí zde to hlavní. Gratulace je gratulací, je-li psána s hlubokými city, láskou a porozuměním nalezené shody mezi lidmi. Dnešní výdobytky technického pokroku jsou plně automatizovány pro správu často jedinečných předmětů zadání.

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impulz pro rozvoj jednotlivce a společnosti, a proto mj. již v 90. letech minulého století založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje. V roce 2021 ukončil aktivní působení ve spoluvlastněné společnosti I.D.C. Holding a založil vzdělávací instituci International Center of Education. (Zdroj: Intercedu)

Pokud asistentka šéfa dostane soubor adres, na které má pozdravy či gratulace poslat, zvládne to za několik minut. Zrealizuje to téměř na jediné kliknutí. Nemůžu to nazvat pochvalným slovem, protože zde jde podle lidských regulí o bezbřehou neokázalost. Namísto radosti spíše smutek na tváři a hluboko v duši. Dokonce se stává, že gratulace přijde k našemu srdci blízkému člověku, který nás již ale dávno opustil a my jsme se s ním rozloučili. Škoda jen, že v takových nepoučitelných případech dochází k deklasaci sebe sama. Povrchnost v citových otázkách mění v člověku všechno dobré, co v životě vykonal. Ani z výroku „mám tě rád, miluji tě“ nevyvěrá očekávaná slast milých slov, kdy adresát de facto inkognito přijímá od blízkého člověka určitou podobu náklonnosti, které se mu dostává od vzácných lidí z jeho okolí. Taková pomoc od automatu umělého člověka je vlastně antipomoc. Připadá mi to v konečném důsledku jako organizovaná, celonárodní, dokonce si troufám říci i mezinárodní spartakiáda naučeného pořadí úkonů, a to už při pomyšlení na skutečnost, že ty novoroční pozdravy již musím konečně odeslat. Nic se ale ve skutečnosti nestane, ledaže automatizovaný pozdrav je neodpustitelným prohřeškem, který lze téměř v každém případě vidět spíše jako příliš povrchní vztah. Takového umělého člověka přece nechceme. Pravda. Avšak výjimka může potvrdit pravidlo!?

Každopádně, moje gratulace, ačkoliv v předstihu, patří „našemu“ šéfredaktorovi časopisu MM Průmyslové spektrum, Romanu Dvořákovi, který se svým týmem již více než čtvrtstoletí vnímá zájmy a nároky svých čtenářů, osobně s nesmírnou péčí působí na mnoha frontách vědecko-technického zájmu, edukace a vstupu do mezinárodních sfér. Takže: My autoři, a věřím že stejně tak i čtenáři, vám, Romane, gratulujeme k vašemu stále se rozvíjejícímu životnímu dílu. Ať vám v tom pomůže i umělý člověk.

S vřelým přáním Štefan Kassay


Vydání #12
Kód článku: 231215
Datum: 13. 12. 2023
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Firmy
Související články
Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice

Investice do digitální transformace firmám pomohou vyrovnat se s nadcházejícím zpomalením ekonomického růstu. Částečně vyřeší také potíže spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při příležitosti MSV v Brně poskytl čtenářům MM Průmyslového spektra komentář k současnému stavu tuzemského průmyslu a obchodu.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaké doprovodné akce MSV  v Brně se budete osobně účastnit a jakou myšlenku (názor) zde chcete případně prezentovat?

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím jeden příklad za všechny demonstrující vaši spolupráci s průmyslovými podniky při výuce studentů. Vyzdvihněte jeho specifika.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum děkanů strojních fakult

Jak distanční způsob výuky (napříč celým vzdělávacím systémem) podle vás prohloubí znalostní rozdíly mezi žáky a studenty, které si následně s sebou ponesou do dalšího fáze vzdělávání, nebo praxe? Kde vy osobně vidíte konkrétní momenty distanční výuky, které v žádném případě nemohou plnohodnotně nahradit prezenční formu?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

České a slovenské odborné školství

Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Budoucnost české výroby tkví v inovacích, Část 1. Změna konstrukčního přístupu

Česká republika je zemí s dlouhou vědeckotechnickou, průmyslovou a inovační tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí?
Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe bude snažit nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj inovační potenciál a tížený efekt.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit