Témata
Reklama

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

MM: Miroslav Singer se na začátku roku 2018 v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum vyjádřil, že nemusíme mít obavu ze skepse některých ekonomů, kteří prognózují další velkou hospodářskou krizi. Jste optimistou jako Miroslav Singer, nebo skeptik jako někteří ekonomové, kteří předpovídají hospodářskou krizi?

Ing. Zámečník: Chápu situaci ve stejném kontextu jako Miroslav Singer. V české ekonomice nejsou podstatné nerovnováhy, které by mohly vyvolat zásadní ekonomický otřes, například vzhledem k velkému schodku běžného účtu platební bilance. Na druhou stranu vnímám významné výkyvy, které přicházejí z venku. Z části je to silná vazba na našeho hlavního obchodního partnera Německo a z části je to náš export na trhy USA nebo Číny prostřednictvím německých firem. Další faktor, který může mít velký přímý nebo nepřímý makroekonomický dopad, je brexit. Poté co se stal premiérem Boris Johnson, přichází v úvahu realizace tvrdého brexitu k 31. říjnu tohoto roku. To by mohl být docela silný makroekonomický šok. Jako příklad mohu uvést vývoz 75 000 škodovek ročně, které se u nás vyrábějí a vyvážejí na Britské ostrovy. Nepřímým faktorem je také napětí mezi USA a EU, které může eskalovat v podzimních termínech. V tomto období Donald Trump může rozhodnout, že zdaní dovoz automobilů z Evropy. Z nějakého důvodu ho už dlouhá léta dráždí úspěch prémiových, především německých značek. Argumentovat, že dovoz aut z Evropy ohrožuje národní bezpečnost USA je sice trochu legrační, ale je to jediná cesta, jak může prezident USA bez souhlasu kongresu takové opatření přijmout. Je to jeho vyjednávací strategie se zbytkem světa, a především s Evropou. Nic jiného se za tím neskrývá než obchodní deficit, který mají USA s Německem, přičemž nejviditelnější jsou právě automobily, přestože BMW i Mercedes vyrábí sportovně-užitková auta hlavně ve Spojených státech a následně je vyveze i do Německa.

Prostřednictvím našeho silného subdodavatelského vztahu s německou ekonomiku to pocítí česká ekonomika nepřímo. Přímé dopady by mohlo mít Slovensko, které vyrábí v Bratislavě vozidla Audi, VW nebo Porsche.

MM: Dvě poslední makroekonomické prognózy České bankovní asociace uvádějí, že zpomalování německé ekonomiky je současná hlavní hrozba pro ekonomický růst. Jak by se mohla tato hrozba promítnout do fungování českých firem? Jaká a kde vidíte největší rizika? Kdo by mohl být nezranitelnější?

Ing. Zámečník: Nejzranitelnější jsou firmy s nízkými maržemi, které dodávají přímo, ale i nepřímo německým odběratelům. Pokles zakázkové knihy je může právě kvůli minimálnímu polštáři rychle dostat do provozní ztráty. Pokud nebudou schopny razantně snížit výrobní náklady a najít alternativní odběratele, budou mít velký problém. A tato skupina podniků není bohužel nijak malá.

MM: Ekonom Jan Švejnar v jednom rozhovoru ze září 2018 říká, že obavy z přehřívání ekonomiky i z vyšších platů jsou přehnané. Prý to říkají ti, kteří hledí pouze na náš trh práce a na nedostatek zaměstnanců. Jaký je váš názor? Změnila se za rok situace?

Ing. Zámečník: Jan Švejnar měl asi na mysli situaci v nových členských zemích EU, protože všechny tyto země řeší nedostatek pracovních sil. Mzdy, stejně jako v Čechách, u nich rychle stoupají. V současné době pracuje například v Polsku jeden milion lidí z Ukrajiny, přitom v Polsku byla historicky velmi vysoká nezaměstnanost. Jezdím tam poměrně často a Polsko je poseté nabídkami práce, což dříve nebývalo. Rumunsko, a dokonce i Bulharsko jsou na tom stejně. Dnes je opravdu v celém regionu velký problém sehnat kvalifikovanou pracovní sílu. Jediný velký trh se zásobou pracovní síly je Turecko, jehož ekonomika nezažívá v poslední době nejlepší časy. Turecká lira vůči euru za poslední roky hodně oslabila. Pracovní síla je tam daleko levnější než v ČR a střední Evropě. Neříkám v Rumunsku a Bulharsku, ale pro země Visegradské čtyřky to určitě platí.

Reklama
Reklama

Ing. Miroslav Zámečník, ekonomický konzultant a analytik
Narodil se v roce 1962. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Později se věnoval studiu na Georgetown University ve Washingtonu, obor zahraniční vztahy. Dalším oborem jeho specializace je problematika zdravotních systémů, financování a ekonomiky zdravotnictví. Těmto tématům se věnuje také jako lektor postgraduálních vzdělávacích programů (Justiční akademie, České manažerské centrum) a přednáší v ČR i zahraničí. V minulosti byl například vedoucím Centra pro ekonomickou analýzu v kanceláři prezidenta Václava Havla, pracoval ve vedení Revitalizační agentury, byl vyjednávačem Středoevropské zóny volného obchodu, zástupcem České republiky ve Světové bance a náměstkem ředitele Konsolidační banky. V roce 2009 byl členem a později předsedou dozorčí rady Českých aerolinií. Jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) spolupracoval na protikrizových opatřeních. Od roku 2001 působí jako konzultant v oblasti finanční restrukturalizace a reorganizace insolventních podniků, firemních fúzi a akvizic.

Dále uvedu faktor případných dlouhodobých obchodních konfliktů. Pokud by nastaly, tak chcete mít karty blízko u těla. Jinými slovy – co dříve bylo globální, se bude regionalizovat a vznikne potřeba mít kratší produkční řetězec u své centrály. Druhým trendem bude snaha se vyhnout ochranářským bariérám. Proč Baťa zakládal své podniky po celém světě? Protože potřeboval překonat mimo jiné i celní bariéry. Tomáš Baťa byl průkopník přímých zahraničních investic předválečného Československa a této cesty ochrany proti protekcionismu.

Pokud se globální trh bude nějak významně fragmentovat, historie se zopakuje. Pro české firmy by to znamenalo potřebu se přizpůsobit a reagovat na oba, byť protisměrné proudy. Jednak je to vývoz investic a snaha uchytit se na trzích, které budou chráněny protekcionistickými bariérami. Na druhé straně bude působit snaha o zkrácení výrobních řetězců a stahování výrob do obchodních bloků, které vzniknou.

MM: Mezinárodní personální agentura ManpowerGroup uskutečnila v červnu tohoto roku průzkum. Jejich Total Workforce Index porovnává trhy práce v 75 zemích světa podle 90 parametrů. ČR se umístila na 22. místě. Je toto místo dobrou vizitkou pro potenciální investory, pro zájemce o práci v ČR, včetně kvalifikovaných a sofistikovaných pozic?

Ing. Zámečník: Co se týká českého pracovního trhu, přes všechny stížnosti podnikatelů je zde široké spektrum kvalifikovaného personálu, včetně nových oborů. Přes rychlý růst mezd pořád v ČR platí, že kvalifikovaný programátor nebo datový analytik vás bude stát méně než v Kalifornii nebo Bavorsku. Jsme však dražší než třeba Indové. Rovněž i kvalita života je v Čechách velmi dobrá. Pokud hovoříte například s lidmi ze Spojených států, potvrdí vám, že není problém sehnat expaty na manažerské pozice v Česku, pro které je důležité zázemí a školy. Geograficky jsme blíž vyspělým ekonomikám. Všichni oceňují Českou republiku jako klidnou zemi, a i tím jsme zajímaví. Producentem mladých chytrých lidí, o které je zájem, jsou všechny vysoké technické školy. Slyšel jsem chválu na absolventy statistiky z VŠE a ekonomy z FSV UK.

Jinak většina firem, ať už jsou to mezinárodní korporace působící v ČR, nebo i některé české firmy, mají mezinárodní interdisciplinární týmy odborníků. Je to jedna z cest, jak uspět v tvrdé konkurenci. Diverzita obohacuje. Národovci a pseudovlastenci nové byznysy většinou neznají a nechápou. Neuvědomují si, jak jsou mezinárodní týmy pro růst důležité.

MM: Výsledky hodnocení ČR, z výše zmiňovaného průzkumu, mimo jiné uvádějí, že v posledních dvou letech vysoká poptávka po zaměstnancích na nekvalifikované pozice ve výrobě a logistice přinesla vysoké tempo nárůstu mezd. To vede velké výrobní podniky přesouvat své provozy s nízkou přidanou hodnotou např. do Rumunska, Turecka, Srbska, Bulharska. Mohou se zvednout velké nadnárodní korporace z ČR a odejít například do Turecka?

Ing. Zámečník: Proč by to dělaly? Zvednou se ty korporace, které jsou tady kvůli levné, ale málo kvalifikované pracovní síle. V současné době většina průmyslových firem jede na vlně automatizace a robotizace, ale i to má své limity. Vzpomenu známý případ Elona Muska a jeho vize totální robotizace při výrobě Tesly „trojky“. Skončilo to fiaskem. Pořád nejde nahradit dobře zaškolenou pracovní sílu ani ve finální montáži aut. Budoucnost české ekonomiky vidím právě v kvalifikované pracovní síle. Lidé s nízkou kvalifikací budou postupně z průmyslových procesů vytěsněni. Prostor pro ně byla a bude práce ve službách, kterou nejde jednoduše automatizovat.

Majitelé některý českých firem konstatují určitou nejistotu, která prý již export a investice provází cca tři čtvrtě roku.

Dokud budou v Čechách technicky kvalifikovaní lidé, budeme otevření přílivu talentů ze světa a schopní dávat dohromady mezinárodní týmy, zvlášť ve vývoji a výzkumu, tak se neztratíme.

MM: Česká bankovní asociace odhaduje růst českého HDP v roce 2019 na 2,4 % a v roce 2020 na 2,3 %. Bude zlomovým rokem pro možnou recesi, nebo již krizi, rok 2020? Někteří, především američtí, ekonomové tvrdí, že pokud nastane globální ekonomická krize, tak ve srovnání s tou před 10 lety budou nástroje fiskální i měnové politiky pravděpodobně méně účinné, ať už kvůli zadluženým vládám, nebo „nafouklým“ rozvahám centrálních bank. Co vy na to? Je možné takový scénář očekávat?

Ing. Zámečník: To, co naznačujete, že v možné recesi nebudou mít centrální banky takový prostor pro koordinovaný postup jako při poslední krizi, souvisí s tím, jak moc se změnila hospodářská politika za Donalda Trumpa. Ale nemusíme chodit daleko. Dnes je úroková sazba 2 % a naše centrální banka pravděpodobně neudělá žádnou změnu kvůli vnitřním inflačním tlakům. V roce 2013 se však ukázalo, že ani technická nula nestačí a centrální banka musela udělat nějaké dodatečné opatření, a to se jmenovalo kurzový závazek. A teď se nabízí otázka – myslíte, že by to ČNB udělala znovu, když už tento krok jednou vyzkoušela a ví, jak nepopulární byl?

MM: Majitelé některý českých firem konstatují určitou nejistotu, která prý již export a investice provází cca tři čtvrtě roku. Hovoří o určitém vyčkávání. Která investice bude bezpečná? Je možné, aby v recesi, v krizi, byla vůbec některá bezpečná?

Ing. Zámečník: Když se bavíte s lidmi, kteří dělají investiční poradenství na nákupy firem, tak vám řeknou, že zájem o české firmy pořád existuje. Otázkou je – o jaké firmy se jedná? Odpověď je jednoduchá. Zájem je o průmyslové výrobní podniky, kde se nedělá 4% maržový byznys, ale produkce s vlastním výzkumem a vývojem, s vysokou technickou úrovní. Ideálně s přímým kontaktem na konečného zákazníka, což znamená nebýt součástí subdodavatelského řetězce, anebo být alespoň v Tier I, tedy důležitý a špatně nahraditelný. Kdo dělá v jakémkoli výrobním oboru na takové úrovni, že má vlastní technologické know-how, které nelze jen tak zkopírovat, prodává do celého světa a inovuje, ten se budoucnosti bát nemusí. Celá výzva pro Česko spočívá v tom, aby podíl takových subjektů na celkové firemní „populaci“ byl co nejvyšší.

„V české ekonomice nejsou podstatné nerovnováhy, které by mohly vyvolat zásadní ekonomický otřes. Na druhou stranu vnímám významné výkyvy, které přicházejí z venku. Nepřímým faktorem je také napětí mezi USA a EU, které může eskalovat v podzimních termínech. V tomto období Donald Trump může rozhodnout, že zdaní dovoz automobilů z Evropy. Prostřednictvím našeho silného subdodavatelského vztahu s německou ekonomiku to může česká ekonomika pocítit nepřímo. Přímé dopady by mohlo mít Slovensko, které vyrábí v Bratislavě vozidla Audi, VW nebo Porsche,“ říká Miroslav Zámečník.

MM: Zaznamenal jste za svoji dlouholetou ekonomicko-analytickou praxi, že by se hospodářské cykly nějak významně kvalitativně měnily, včetně rychlosti a délky střídání cyklů? Je možné v současné složité a rychle měnící se geopolitické situaci něco s nějakou jistotou prognózovat?

Ing. Zámečník: Prognózovat vývoj ekonomiky České republiky by bylo jednoduché, kdyby šlo opravu jen o ekonomiku. Bohužel, klasické spouštěče, které předznamenávají blížící se recesi a krizi, tak jak je známe z minulosti, přestávají fungovat. Příkladem může být recese v roce 2008, kdy jsme žádnou zásadní ekonomickou nerovnováhu neprožívali. V podstatě nikdo ani u nás, ale ani v Německu a jiných západoevropských zemích pořádně nevěděl, co se odehrává pod palubou finančního sektoru USA, včetně všech neuvěřitelných provázaných transakcí a komplexních derivátů. Snad jedinou výjimkou byl ekonom indického původu žijící ve Spojených státech Raghuram Rajan, který na rizika upozorňoval, ale nikdo mu nevěřil. Za dva roky byla pravda naprosto jiná, ale to už bylo pozdě.

Dnes je ekonomika daleko více provázaná s politikou. Proto, jestli se mne ptáte na nějaké středně nebo dlouhodobé ekonomické výhledy, tak vám odpovím, že my ekonomové do politických hlav nevidíme. Určitě nejsem schopen předpovídat politická rozhodnutí Donalda Trumpa, Mattea Salviniho, Borise Johnsona nebo čínských soudruhů, která jak vidíte, mají ohromný dopad na celosvětové ekonomické dění. Opravdu nevím, zda nastane tvrdý brexit nebo Donald Trump uvalí cla na auta. Rozhraní mezi ekonomikou a politikou je dnes tím neuralgickým bodem. O to hůře se prognózuje, odkud signály přijdou. Ale pravděpodobně bude spouštěčem politika.

MM: Děkuji vám za rozhovor

PhDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 190926
Datum: 11. 09. 2019
Rubrika: Servis / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Související články
Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit