Témata
Zdroj: Pexels.com

Jsou startupy nadějnou budoucností evropské, potažmo české ekonomiky, nebo je to „jen technologický byznys“, který je doménou amerických investorů a podnikatelů? Proč české startupy nejsou na špici světových ani evropských žebříčků a proč by měl stát podpořit jejich rozvoj? Tato a další témata diskutovala naše redakce s Petrem Šímou, zakladatelem a CEO investiční skupiny DEPO Ventures.

Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

MM: S rozvojem byznysů se často skloňuje slovo startup. Definicí jsem četla několik. Liší se startupová firma od začínající firmy, nebo je to jen jejich anglikanismus?

P. Šíma: Startup je rychle rostoucí firma, která ke svému rozvoji potřebuje investice. Co je na startupech specifické, jsou technologie, globalizovaný trh a investoři, kteří jsou připraveni do příslušné komodity investovat. Z mého pohledu není startupem každá začínající firma. Rozdíl mezi nimi vidím v rychlosti rozvoje, který musí být bleskový a razantní. Startupista má počáteční finanční vklad, svoje know-how v podobě již hotového produktu a potřebuje investora pro další rychlý rozvoj a růst.

Petr Šíma udává směr finanční skupiny DEPO Ventures, kterou založil a je zároveň jejím majoritním společníkem. V roli CEO se stará především o směrování týmu, posouvání jeho hranic a uvádění nových nápadů a projektů. Za posledních 25 let nasbíral spoustu zkušeností v oblasti fúzí a akvizic (M&A) a podnikového financování se zaměřením na malé podniky. Specializuje se také na fundraising. Ještě jako student VŠE založil s dalšími lidmi investiční společnost a investiční privatizační fond. Později, také díky této zkušenosti, byl v představenstvu a dozorčí radě několika společností. V roce 1993 založil poradenskou firmu NSG Morison se zaměřením na podnikové financování, daňové a právní poradenství. V roce 2000 se s firmou zapojil do asociace Morison International, kde působil v evropském i celosvětovém představenstvu, evropskou část vedl jako prezident. Na podzim roku 2020 se stal členem představenstva přední angel investorské sítě EBAN. Je také zakladatelem andělského fondu Grouport. (Foto: Jan Nechvíle)

MM: Co se aktuálně děje na startupové scéně v Americe, Evropě a v ČR?

P. Šíma: Investiční fond Atomico vydal analýzu The State of European Tech 2020, která hodnotí technologické startupové prostředí v Evropě. Co se týká objemu peněz a procent do startupů investovaných, je situace v České republice tristní. Dle statistiky Atomico se Česko dlouhodobě umisťuje v rozličných žebříčcích mezi zeměmi jako Makedonie, Albánie či Bělorusko. Investovaný kapitál u nás za posledních pět let nedosáhl ani 100 milionů dolarů. Například v sousedním Polsku to za stejné období dělalo 772 milionů. Ve státech jako Velká Británie a Německo se křivka šplhá do výše desítek miliard. A zdrcující je i pohled na statistiku počtu startupů na milion obyvatel, kde jsme se ocitli hluboko pod evropským průměrem.

Ve střední a východní Evropě hodně investorů nakupuje prostřednictvím zahraničních fondů, které jsou zde etablované. Mnoho zajímavých startupů, původně i českých, je následně vlastněno zahraničními společnostmi. Čeští investoři do startupů vkládat kapitál nechtějí. Čím je startup zajímavější, tím více do něj přitékají zahraniční investice. Mezinárodní firmy a fondy si totiž uvědomují, že ve střední a východní Evropě je velký technologický potenciál.

Velké finanční investice přicházejí především z amerických firem. Obecně v Americe, zvláště pak v Kalifornii, stojí byznysová mentalita na modelu – vybudovat, postavit a prodat. Tento proces je daleko přirozenější a jednoduší než kdekoliv jinde na světě. V Evropě je mentalita jiná – vybudovat, postavit a vlastnit. Prostředí pro začínající podnikání je zde konzervativnější a rigidnější. Pokud srovnám úroveň a kvalitu startupového prostředí – na prvním místě je Amerika, následuje Velká Británie a pak zbytek Evropy, možná Francie a severské státy. Čím více se ubíráme na východ, tím je startupová scéna rigidnější. Střední a východní Evropa ne zcela chápe, že nejhodnotnější firmy na světě jsou bývalé startupy.

„Investiční fond Atomico vydal analýzu The State of European Tech 2020, která hodnotí technologické startupové prostředí v Evropě. Co se týká objemu peněz a procent do startupů investovaných, je situace v České republice tristní. Dle statistiky Atomico se Česko dlouhodobě umisťuje v rozličných žebříčcích mezi zeměmi jako Makedonie, Albánie či Bělorusko,“ říká Petr Šíma. (Zdroj: Atomico The State of European Tech)

MM: Jan Zadák, bývalý viceprezident pro globální prodej Hewlett-Packard, se pro náš časopis mimo jiné vyjádřil, že v ČR „bohužel nefunguje zapojení velkých korporací do startupových projektů a nelíbí se mi názory, že péče o ně je pouze kompetence a odpovědnost státu“. Jaký je váš názor?

P. Šíma: Stát by měl a musí vytvářet lepší podmínky pro rychle rozvíjející se firmy, kterými startupy rozhodně jsou. Je v nich silný ekonomický potenciál a velká přidaná hodnota. Termín zlaté české ručičky je dávno pryč. Nemáme žádnou ucelenou hospodářskou koncepci, o nic se nesnažíme, jedeme setrvačností dál ve formě subdodávek a montoven. Nepodporujeme chytré, podnikavé a podnikající. Přežívá pejorativní pojem podnikatel, který vznikl v 90. letech. Dnes je podnikatel startupista. Koncentrovanost, schopnost riskovat a vložit se do podnikání je právě v těchto startupech.

České startupy se často přesouvají do zahraničí, jelikož tuzemskému trhu věří málo investorů. Stát by jim měl daleko více nabízet podněty, především ve formě zvýhodněných daňových podmínek. České ministerstvo financí má již tři roky k dispozici doporučení od světové banky. Jejich studie jasně hovoří, jak podpořit investování do startupů, daňové struktury, včetně daňových zvýhodnění.

Pro ilustraci uvedu příklad startupové podpory státu. V začátcích rozvoje startupů, již zmíněný stát Kalifornie do tohoto segmentu podnikání hodně investoval. Ale v okamžiku, kdy do nich začal masivní finanční vstup firem, stát vycouval. Pro americké firmy je nákup startupu levnější investicí než vytvoření vlastní přidané hodnoty. Ve velkých korporacích není tento proces až tak funkční a rychlý jako ve startupech.

V Evropské unii, včetně České republiky, je situace rozdílná. Do startupů proudí většina financí z Investičního evropského fondu. Není to dobře, ale je to lepší než nic. Dalším zdrojem jsou tzv. limited partners – bohaté evropské rodiny a penzijní fondy – ty rovněž investují daleko méně než američtí podnikatelé. Nedostatek investorů pak supluje stát. To, co pan Zadák zmiňoval, je bolest celé Evropy, a u nás to platí dvojnásob. V Evropě se investuje daleko méně, než bychom měli a než bychom mohli.

Investovaný kapitál v přepočtu na jednoho obyvatele. (Zdroj: Atomico The State of European Tech)

MM: Chápu, že se v koronavirové době čeští investoři do nákupu nebo podpory českých startupů nehrnou. Nehrozí některým perspektivním českým startupům, že majoritní podíl koupí zahraniční investor, který je lokalizovaný v ČR nebo jinde na světě, a jejich nadějný konkurenceschopný produkt opustí ČR?

P. Šíma: Neviděl bych to až tak tragicky. Je třeba se oprostit od našeho občasného ekonomického nacionalismu. Zásadní pro tento stát je více pracovat hlavou, investovat do výzkumu a vývoje. Současný svět je propojený. Role a funkce jednotlivých států je menší, než bývávala, a soupeřit mezi sebou je špatné a kontraproduktivní. Proč světovým ekonomikám vládnou právě americké a asijské firmy? Protože mají nejvíce finančních prostředků a nejlepší kapitálový trh. V těchto lokalitách je nejfunkčnější právní stát a zákon trhu zde nejlépe prosperuje.

Celá Evropa bojuje s tím, aby se nadějné startupy nepřesouvaly do Ameriky. Na druhou stranu si musíme upřímně přiznat, že americký trh je daleko propracovanější, efektivnější. Zdroj velkého objemu finančních prostředků je daleko větší než v Evropě. Velké americké a některé německé skupiny běžně postupují tak, že peníze dobře zainvestované následně prodejem startupu opět inkasují a dále investují a vrací zpět do ekonomiky.

Startupy, které jsou zajímavé a inovativní, jsou většinou globální. U většiny těch dobrých vidíme týmy složené z mezinárodních odborníků. Příkladem výborně rozvíjející startupové scény jsou například baltské země, jelikož mají otevřenou vízovou politiku. Kdokoliv chce začít podnikat, nemá problém dostat vízum. Estonsko a Litva začínají být silně kosmopolitní země, a to včetně právě startupové scény.

Počet startupů na obyvatele. (Zdroj: Atomico The State of European Tech)

MM: Co byste mi jako investorovi poradil – do kterého startupu by bylo výhodné investovat, případně ho koupit? Podle jakých kritérií bych měla vybírat?

P. Šíma: Zajímavý startup, který dobývá svět, je obvykle postaven na unikátních softwarových, hardwarových nebo kombinovaných technologiích. Vyrobit něco, co není technologicky nové, nikoho nenadchne. Svět ženou kupředu technologie, a startupy jsou z 90 % technologie. Většinou se jedná o softwarové výrobky, jelikož produkce, oproti klasické výrobě, je relativně nenáročná a laciná. Technologie, které jsou unikátní, s vysokou přidanou hodnotou, jsou velice žádané, a v současné době se za ně velmi dobře platí.

Pro potenciální investory má velkou budoucnost virtuální realita a rozšířená realita. Cokoliv, co změnilo svět, jako například chytré telefony nebo chytré hodinky, bude během dvou let doplněno chytrými brýlemi. Hrozně věřím databázové technologii, která bude v pozadí téměř všeho. Podívejte se na covid, který nás vrhl do online prostředí. Přesouváme se do virtuálního světa. Dalšími zajímavými investičními komoditami jsou kvantové počítače nebo tzv. deep tech.

Petr Šíma

„Zajímavý startup, který dobývá svět, je obvykle postaven na unikátních softwarových, hardwarových nebo kombinovaných technologiích. Vyrobit něco, co není technologicky nové, nikoho nenadchne. Svět ženou kupředu technologie a startupy jsou z 90 % technologie.“ (Foto: Jan Nechvíle)

MM: Mám skvělý nápad, chci založit startup. Na co se zaměřit, bez kterých priorit to absolutně nejde?

P. Šíma: Startup není jen nápad. Obrovsky dlouhá cesta je od nápadu k realizaci, na níž se dělá mnoho chyb. Na začátku dobrého startupu jsou minimálně dva zakladatelé. Technik a obchodník. Vymyslí skvělý produkt, ale vůbec nepřemýšlejí, jak ho dostat na trh a zda o něj bude zájem. Jedna věc je produkt vymyslet a druhá věc je ho prodat. Postavit tým a udělat pro něj zázemí, je rovněž složité. Dost zásadní je i připravenost. Pokud chci začít podnikat, musím na sobě pracovat a něco si nastudovat. Pomocí a rad, jak začít se startupem, je plný internet. Pokud nic nenastuduji a přicházím k investorovi nepřipravený, jeho důvěru ani finance nezískám. Často se stává, že zakladatelé neudělají ani minimální přípravu. Vrhnou se do podnikání a pak se diví, že nemají šanci uspět. Nepomůže vám žádná škola, pokud se o to nesnažíte sám. Když se startup rozjede, potřebuje investory. Investoři a jejich připravenost poskytnout nejen peníze, ale i rady, v České republice chybí. My potřebujeme tisícinásobek investorů. Čím více jich bude, tím více bude startupů.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit
      Související články
      MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

      Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

      CIMT 2021 plně prezenční

      Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

      Hannover Messe 2021

      Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

      Související články
      MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

      V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

      Související články
      V hlavní roli strojař

      Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

      Chytrá kombinace systémů

      Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

      MSV ve znamení materiálů i technologií

      Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

      Aditivně s nadzvukovou rychlostí

      Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

      Názorové fórum odborníků

      Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

      Svařování mědi pomocí vláknového laseru

      Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

      Procesně stabilní zpracování recyklátů

      Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

      Uplatnění kovového 3D tisku

      Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

      Aditivní výroba velkých dílů

      Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

      Fórum výrobních průmyslníků

      Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

      Předplatné MM

      Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

      Proč jsme nejlepší?

      • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
      • Vysoký podíl redakčního obsahu
      • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

      a mnoho dalších benefitů.

      ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

          Předplatit