Témata
Zdroj: Pexels.com

Jsou startupy nadějnou budoucností evropské, potažmo české ekonomiky, nebo je to „jen technologický byznys“, který je doménou amerických investorů a podnikatelů? Proč české startupy nejsou na špici světových ani evropských žebříčků a proč by měl stát podpořit jejich rozvoj? Tato a další témata diskutovala naše redakce s Petrem Šímou, zakladatelem a CEO investiční skupiny DEPO Ventures.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

MM: S rozvojem byznysů se často skloňuje slovo startup. Definicí jsem četla několik. Liší se startupová firma od začínající firmy, nebo je to jen jejich anglikanismus?

P. Šíma: Startup je rychle rostoucí firma, která ke svému rozvoji potřebuje investice. Co je na startupech specifické, jsou technologie, globalizovaný trh a investoři, kteří jsou připraveni do příslušné komodity investovat. Z mého pohledu není startupem každá začínající firma. Rozdíl mezi nimi vidím v rychlosti rozvoje, který musí být bleskový a razantní. Startupista má počáteční finanční vklad, svoje know-how v podobě již hotového produktu a potřebuje investora pro další rychlý rozvoj a růst.

Petr Šíma udává směr finanční skupiny DEPO Ventures, kterou založil a je zároveň jejím majoritním společníkem. V roli CEO se stará především o směrování týmu, posouvání jeho hranic a uvádění nových nápadů a projektů. Za posledních 25 let nasbíral spoustu zkušeností v oblasti fúzí a akvizic (M&A) a podnikového financování se zaměřením na malé podniky. Specializuje se také na fundraising. Ještě jako student VŠE založil s dalšími lidmi investiční společnost a investiční privatizační fond. Později, také díky této zkušenosti, byl v představenstvu a dozorčí radě několika společností. V roce 1993 založil poradenskou firmu NSG Morison se zaměřením na podnikové financování, daňové a právní poradenství. V roce 2000 se s firmou zapojil do asociace Morison International, kde působil v evropském i celosvětovém představenstvu, evropskou část vedl jako prezident. Na podzim roku 2020 se stal členem představenstva přední angel investorské sítě EBAN. Je také zakladatelem andělského fondu Grouport. (Foto: Jan Nechvíle)

MM: Co se aktuálně děje na startupové scéně v Americe, Evropě a v ČR?

P. Šíma: Investiční fond Atomico vydal analýzu The State of European Tech 2020, která hodnotí technologické startupové prostředí v Evropě. Co se týká objemu peněz a procent do startupů investovaných, je situace v České republice tristní. Dle statistiky Atomico se Česko dlouhodobě umisťuje v rozličných žebříčcích mezi zeměmi jako Makedonie, Albánie či Bělorusko. Investovaný kapitál u nás za posledních pět let nedosáhl ani 100 milionů dolarů. Například v sousedním Polsku to za stejné období dělalo 772 milionů. Ve státech jako Velká Británie a Německo se křivka šplhá do výše desítek miliard. A zdrcující je i pohled na statistiku počtu startupů na milion obyvatel, kde jsme se ocitli hluboko pod evropským průměrem.

Ve střední a východní Evropě hodně investorů nakupuje prostřednictvím zahraničních fondů, které jsou zde etablované. Mnoho zajímavých startupů, původně i českých, je následně vlastněno zahraničními společnostmi. Čeští investoři do startupů vkládat kapitál nechtějí. Čím je startup zajímavější, tím více do něj přitékají zahraniční investice. Mezinárodní firmy a fondy si totiž uvědomují, že ve střední a východní Evropě je velký technologický potenciál.

Reklama
Reklama

Velké finanční investice přicházejí především z amerických firem. Obecně v Americe, zvláště pak v Kalifornii, stojí byznysová mentalita na modelu – vybudovat, postavit a prodat. Tento proces je daleko přirozenější a jednoduší než kdekoliv jinde na světě. V Evropě je mentalita jiná – vybudovat, postavit a vlastnit. Prostředí pro začínající podnikání je zde konzervativnější a rigidnější. Pokud srovnám úroveň a kvalitu startupového prostředí – na prvním místě je Amerika, následuje Velká Británie a pak zbytek Evropy, možná Francie a severské státy. Čím více se ubíráme na východ, tím je startupová scéna rigidnější. Střední a východní Evropa ne zcela chápe, že nejhodnotnější firmy na světě jsou bývalé startupy.

„Investiční fond Atomico vydal analýzu The State of European Tech 2020, která hodnotí technologické startupové prostředí v Evropě. Co se týká objemu peněz a procent do startupů investovaných, je situace v České republice tristní. Dle statistiky Atomico se Česko dlouhodobě umisťuje v rozličných žebříčcích mezi zeměmi jako Makedonie, Albánie či Bělorusko,“ říká Petr Šíma. (Zdroj: Atomico The State of European Tech)

MM: Jan Zadák, bývalý viceprezident pro globální prodej Hewlett-Packard, se pro náš časopis mimo jiné vyjádřil, že v ČR „bohužel nefunguje zapojení velkých korporací do startupových projektů a nelíbí se mi názory, že péče o ně je pouze kompetence a odpovědnost státu“. Jaký je váš názor?

P. Šíma: Stát by měl a musí vytvářet lepší podmínky pro rychle rozvíjející se firmy, kterými startupy rozhodně jsou. Je v nich silný ekonomický potenciál a velká přidaná hodnota. Termín zlaté české ručičky je dávno pryč. Nemáme žádnou ucelenou hospodářskou koncepci, o nic se nesnažíme, jedeme setrvačností dál ve formě subdodávek a montoven. Nepodporujeme chytré, podnikavé a podnikající. Přežívá pejorativní pojem podnikatel, který vznikl v 90. letech. Dnes je podnikatel startupista. Koncentrovanost, schopnost riskovat a vložit se do podnikání je právě v těchto startupech.

České startupy se často přesouvají do zahraničí, jelikož tuzemskému trhu věří málo investorů. Stát by jim měl daleko více nabízet podněty, především ve formě zvýhodněných daňových podmínek. České ministerstvo financí má již tři roky k dispozici doporučení od světové banky. Jejich studie jasně hovoří, jak podpořit investování do startupů, daňové struktury, včetně daňových zvýhodnění.

Pro ilustraci uvedu příklad startupové podpory státu. V začátcích rozvoje startupů, již zmíněný stát Kalifornie do tohoto segmentu podnikání hodně investoval. Ale v okamžiku, kdy do nich začal masivní finanční vstup firem, stát vycouval. Pro americké firmy je nákup startupu levnější investicí než vytvoření vlastní přidané hodnoty. Ve velkých korporacích není tento proces až tak funkční a rychlý jako ve startupech.

V Evropské unii, včetně České republiky, je situace rozdílná. Do startupů proudí většina financí z Investičního evropského fondu. Není to dobře, ale je to lepší než nic. Dalším zdrojem jsou tzv. limited partners – bohaté evropské rodiny a penzijní fondy – ty rovněž investují daleko méně než američtí podnikatelé. Nedostatek investorů pak supluje stát. To, co pan Zadák zmiňoval, je bolest celé Evropy, a u nás to platí dvojnásob. V Evropě se investuje daleko méně, než bychom měli a než bychom mohli.

Investovaný kapitál v přepočtu na jednoho obyvatele. (Zdroj: Atomico The State of European Tech)

MM: Chápu, že se v koronavirové době čeští investoři do nákupu nebo podpory českých startupů nehrnou. Nehrozí některým perspektivním českým startupům, že majoritní podíl koupí zahraniční investor, který je lokalizovaný v ČR nebo jinde na světě, a jejich nadějný konkurenceschopný produkt opustí ČR?

P. Šíma: Neviděl bych to až tak tragicky. Je třeba se oprostit od našeho občasného ekonomického nacionalismu. Zásadní pro tento stát je více pracovat hlavou, investovat do výzkumu a vývoje. Současný svět je propojený. Role a funkce jednotlivých států je menší, než bývávala, a soupeřit mezi sebou je špatné a kontraproduktivní. Proč světovým ekonomikám vládnou právě americké a asijské firmy? Protože mají nejvíce finančních prostředků a nejlepší kapitálový trh. V těchto lokalitách je nejfunkčnější právní stát a zákon trhu zde nejlépe prosperuje.

Celá Evropa bojuje s tím, aby se nadějné startupy nepřesouvaly do Ameriky. Na druhou stranu si musíme upřímně přiznat, že americký trh je daleko propracovanější, efektivnější. Zdroj velkého objemu finančních prostředků je daleko větší než v Evropě. Velké americké a některé německé skupiny běžně postupují tak, že peníze dobře zainvestované následně prodejem startupu opět inkasují a dále investují a vrací zpět do ekonomiky.

Startupy, které jsou zajímavé a inovativní, jsou většinou globální. U většiny těch dobrých vidíme týmy složené z mezinárodních odborníků. Příkladem výborně rozvíjející startupové scény jsou například baltské země, jelikož mají otevřenou vízovou politiku. Kdokoliv chce začít podnikat, nemá problém dostat vízum. Estonsko a Litva začínají být silně kosmopolitní země, a to včetně právě startupové scény.

Počet startupů na obyvatele. (Zdroj: Atomico The State of European Tech)

MM: Co byste mi jako investorovi poradil – do kterého startupu by bylo výhodné investovat, případně ho koupit? Podle jakých kritérií bych měla vybírat?

P. Šíma: Zajímavý startup, který dobývá svět, je obvykle postaven na unikátních softwarových, hardwarových nebo kombinovaných technologiích. Vyrobit něco, co není technologicky nové, nikoho nenadchne. Svět ženou kupředu technologie, a startupy jsou z 90 % technologie. Většinou se jedná o softwarové výrobky, jelikož produkce, oproti klasické výrobě, je relativně nenáročná a laciná. Technologie, které jsou unikátní, s vysokou přidanou hodnotou, jsou velice žádané, a v současné době se za ně velmi dobře platí.

Pro potenciální investory má velkou budoucnost virtuální realita a rozšířená realita. Cokoliv, co změnilo svět, jako například chytré telefony nebo chytré hodinky, bude během dvou let doplněno chytrými brýlemi. Hrozně věřím databázové technologii, která bude v pozadí téměř všeho. Podívejte se na covid, který nás vrhl do online prostředí. Přesouváme se do virtuálního světa. Dalšími zajímavými investičními komoditami jsou kvantové počítače nebo tzv. deep tech.

Petr Šíma

„Zajímavý startup, který dobývá svět, je obvykle postaven na unikátních softwarových, hardwarových nebo kombinovaných technologiích. Vyrobit něco, co není technologicky nové, nikoho nenadchne. Svět ženou kupředu technologie a startupy jsou z 90 % technologie.“ (Foto: Jan Nechvíle)

MM: Mám skvělý nápad, chci založit startup. Na co se zaměřit, bez kterých priorit to absolutně nejde?

P. Šíma: Startup není jen nápad. Obrovsky dlouhá cesta je od nápadu k realizaci, na níž se dělá mnoho chyb. Na začátku dobrého startupu jsou minimálně dva zakladatelé. Technik a obchodník. Vymyslí skvělý produkt, ale vůbec nepřemýšlejí, jak ho dostat na trh a zda o něj bude zájem. Jedna věc je produkt vymyslet a druhá věc je ho prodat. Postavit tým a udělat pro něj zázemí, je rovněž složité. Dost zásadní je i připravenost. Pokud chci začít podnikat, musím na sobě pracovat a něco si nastudovat. Pomocí a rad, jak začít se startupem, je plný internet. Pokud nic nenastuduji a přicházím k investorovi nepřipravený, jeho důvěru ani finance nezískám. Často se stává, že zakladatelé neudělají ani minimální přípravu. Vrhnou se do podnikání a pak se diví, že nemají šanci uspět. Nepomůže vám žádná škola, pokud se o to nesnažíte sám. Když se startup rozjede, potřebuje investory. Investoři a jejich připravenost poskytnout nejen peníze, ale i rady, v České republice chybí. My potřebujeme tisícinásobek investorů. Čím více jich bude, tím více bude startupů.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit
      Seriál
      Související články
      Proporcionální ventily s IO-Link technologií

      Emerson Aventics proporcionální ventily Sentronic Plus (614 serie) a Sentronic LP (617) jsou nyní k dispozici s integrovanou IO-Link komunikační technologií.

      Slabina subdodavatelských řetězců

      Díky pandemii koronaviru si v uplynulém roce našlo cestu k cyklistice spousta lidí a trh s koly, komponenty a cyklistickými doplňky, který dlouhodobě roste, nyní zažívá obrovský boom. To, že začíná více a více lidí jezdit na kole, se ale děje kontinuálně posledních několik let. Pandemie však tento nárůst zájmu výrazně urychlila. Zároveň však ale také odhalila některé slabiny globálního cyklistického trhu, které budou s největší pravděpodobností mít pro některé výrobce a prodejce kol či cyklo servisy vážné následky. Co se tedy vlastně stalo a co nás zřejmě čeká?  

      Čtrnáctý ročník soutěže Ocenění českých podnikatelek úspěšně odstartován

      Ve čtvrtek 3. června 2021 byl zahájen další ročník prestižní soutěže Ocenění českých podnikatelek, který odstartovala online konference Women in Business s podtitulem Nová realita roku 2021 a společný (re)start, most k jednotě a spolupráci. Tuto soutěž již tradičně vyhlašuje podnikatelská platforma Helas – Budujeme hrdé Česko. Patronkou letošního ročníku je Kateřina Kadlecová, generální ředitelka společnosti USSPA. 

      Související články
      Třpytivý svět krystalů

      Turnovská společnost Crytur patří svým pojetím ke světovému unikátu. V přesně definovaných podmínkách pěstuje umělé krystaly z vlastního výzkumu a vývoje, které následně po opracování dodává buď jako specifické optické díly pro další celky, nebo přímo kompletní výrobky.

      Reklama
      Reklama
      Reklama
      Reklama
      Související články
      Implantáty z Čech až na konec světa

      V 70. letech minulého století stál u zrodu prvních ortopedických implantátů v Čechách. V roce 1992 pak v rámci privatizace založil vlastní firmu téhož zaměření, jejíž výrobky dodnes pomáhají lidem znovu se hýbat. Ano, hovoříme o Stanislavu Beznoskovi a české firmě téhož jména, kterou dnes úspěšně řídí členové rodiny zakladatele.

      MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

      Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

      Vývoj UHT nástrojů
      v plném proudu krizi navzdory

      Hlavním motivem založení VaV centra Rotana byla připravenost na nové trendy v automobilovém a leteckém průmyslu a výroba vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou – konkrétně ultratvrdých (UHT) nástrojů pro speciální aplikace. Centrum je vybaveno nejmodernějšími technologiemi a stále se rozrůstá. Na kontě má několik úspěšně zakončených projektů v podobě prototypových nástrojů a užitných vzorů. O tom, na jakých projektech v centru pracují nyní a jaké mají plány do budoucna, jsme si povídali se třemi hlavními osobnostmi celého projektu vývoje a výroby UHT nástrojů.

      Odměřovací pravítka, lanovka a Ferrari

      Odměřovací pravítko je jednou z klíčových komponent obráběcího stroje. Zpravidla je ukryto hluboko uvnitř stroje a většina uživatelů obráběcích strojů jej nikdy na vlastní oči neviděla. Přesto jsou na ně kladeny velmi vysoké nároky. Musejí pracovat spolehlivě po dobu mnoha let, zaručovat očekávanou přesnost a rozlišení, a musejí být odolná proti znečištění, pronikání kapalin, prachu i třískám a proti spoustě dalších faktorů. A kdyby se náhodou něco pokazilo, musejí být snadno vyměnitelná.

      Názorové fórum odborníků

      V tomto vydání MM Průmyslového spektra se věnujeme mimo jiné tématu obráběcích strojů. Proto jsme s anketní otázkou oslovili zástupce výrobců a dovozců v této komoditě.
      Čas jsou peníze. Každá minuta prostoje výrobního zařízení je nežádoucí, proto se dnes vedle vysoké produktivity u strojů očekává také jejich vysoká spolehlivost.

      Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

      Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

      Fórum výrobních průmyslníků

      Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

      Fórum děkanů strojních fakult

      Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

      Semináře nově s high-tech technologiemi

      Školicí a tréninkové centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí prošlo v loňském roce rozsáhlou modernizací. Nové Technické centrum i technologie v něm bohužel kvůli pandemii covid-19 nemělo možnost navštívit mnoho zákazníků. Všichni pevně věříme, že se to brzy změní. Než se tomu tak stane, požádali jsme Jana Gryče, technického ředitele společnosti Ceratizit, aby nám představil, co je v centru nového a na co se mohou zákazníci těšit. Při té příležitosti jsme oslovili také Pavla Němečka, obchodně-technického zástupce společnosti Hermle, aby pohovořil o pětiosém stroji C 32 U, které je v centru nové.

      Švédové jsou féroví a přímí obchodníci

      Celosvětová pandemie covid-19 mění světa vytváří nové příležitosti a výzvy pro exportně orientované firmy. Zahraniční kanceláře CzechTrade registrují příležitosti v daných destinacích a vytvářejí partnerství českým výrobním společnostem a jsou jim nápomocni při vstupu na trh a upevnění jejich pozice.

      Reklama
      Předplatné MM

      Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

      Proč jsme nejlepší?

      • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
      • Vysoký podíl redakčního obsahu
      • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

      a mnoho dalších benefitů.

      ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

          Předplatit