Témata
Zdroj: Pexels.com

Jsou startupy nadějnou budoucností evropské, potažmo české ekonomiky, nebo je to „jen technologický byznys“, který je doménou amerických investorů a podnikatelů? Proč české startupy nejsou na špici světových ani evropských žebříčků a proč by měl stát podpořit jejich rozvoj? Tato a další témata diskutovala naše redakce s Petrem Šímou, zakladatelem a CEO investiční skupiny DEPO Ventures.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

MM: S rozvojem byznysů se často skloňuje slovo startup. Definicí jsem četla několik. Liší se startupová firma od začínající firmy, nebo je to jen jejich anglikanismus?

P. Šíma: Startup je rychle rostoucí firma, která ke svému rozvoji potřebuje investice. Co je na startupech specifické, jsou technologie, globalizovaný trh a investoři, kteří jsou připraveni do příslušné komodity investovat. Z mého pohledu není startupem každá začínající firma. Rozdíl mezi nimi vidím v rychlosti rozvoje, který musí být bleskový a razantní. Startupista má počáteční finanční vklad, svoje know-how v podobě již hotového produktu a potřebuje investora pro další rychlý rozvoj a růst.

Petr Šíma udává směr finanční skupiny DEPO Ventures, kterou založil a je zároveň jejím majoritním společníkem. V roli CEO se stará především o směrování týmu, posouvání jeho hranic a uvádění nových nápadů a projektů. Za posledních 25 let nasbíral spoustu zkušeností v oblasti fúzí a akvizic (M&A) a podnikového financování se zaměřením na malé podniky. Specializuje se také na fundraising. Ještě jako student VŠE založil s dalšími lidmi investiční společnost a investiční privatizační fond. Později, také díky této zkušenosti, byl v představenstvu a dozorčí radě několika společností. V roce 1993 založil poradenskou firmu NSG Morison se zaměřením na podnikové financování, daňové a právní poradenství. V roce 2000 se s firmou zapojil do asociace Morison International, kde působil v evropském i celosvětovém představenstvu, evropskou část vedl jako prezident. Na podzim roku 2020 se stal členem představenstva přední angel investorské sítě EBAN. Je také zakladatelem andělského fondu Grouport. (Foto: Jan Nechvíle)

MM: Co se aktuálně děje na startupové scéně v Americe, Evropě a v ČR?

P. Šíma: Investiční fond Atomico vydal analýzu The State of European Tech 2020, která hodnotí technologické startupové prostředí v Evropě. Co se týká objemu peněz a procent do startupů investovaných, je situace v České republice tristní. Dle statistiky Atomico se Česko dlouhodobě umisťuje v rozličných žebříčcích mezi zeměmi jako Makedonie, Albánie či Bělorusko. Investovaný kapitál u nás za posledních pět let nedosáhl ani 100 milionů dolarů. Například v sousedním Polsku to za stejné období dělalo 772 milionů. Ve státech jako Velká Británie a Německo se křivka šplhá do výše desítek miliard. A zdrcující je i pohled na statistiku počtu startupů na milion obyvatel, kde jsme se ocitli hluboko pod evropským průměrem.

Ve střední a východní Evropě hodně investorů nakupuje prostřednictvím zahraničních fondů, které jsou zde etablované. Mnoho zajímavých startupů, původně i českých, je následně vlastněno zahraničními společnostmi. Čeští investoři do startupů vkládat kapitál nechtějí. Čím je startup zajímavější, tím více do něj přitékají zahraniční investice. Mezinárodní firmy a fondy si totiž uvědomují, že ve střední a východní Evropě je velký technologický potenciál.

Reklama
Reklama

Velké finanční investice přicházejí především z amerických firem. Obecně v Americe, zvláště pak v Kalifornii, stojí byznysová mentalita na modelu – vybudovat, postavit a prodat. Tento proces je daleko přirozenější a jednoduší než kdekoliv jinde na světě. V Evropě je mentalita jiná – vybudovat, postavit a vlastnit. Prostředí pro začínající podnikání je zde konzervativnější a rigidnější. Pokud srovnám úroveň a kvalitu startupového prostředí – na prvním místě je Amerika, následuje Velká Británie a pak zbytek Evropy, možná Francie a severské státy. Čím více se ubíráme na východ, tím je startupová scéna rigidnější. Střední a východní Evropa ne zcela chápe, že nejhodnotnější firmy na světě jsou bývalé startupy.

„Investiční fond Atomico vydal analýzu The State of European Tech 2020, která hodnotí technologické startupové prostředí v Evropě. Co se týká objemu peněz a procent do startupů investovaných, je situace v České republice tristní. Dle statistiky Atomico se Česko dlouhodobě umisťuje v rozličných žebříčcích mezi zeměmi jako Makedonie, Albánie či Bělorusko,“ říká Petr Šíma. (Zdroj: Atomico The State of European Tech)

MM: Jan Zadák, bývalý viceprezident pro globální prodej Hewlett-Packard, se pro náš časopis mimo jiné vyjádřil, že v ČR „bohužel nefunguje zapojení velkých korporací do startupových projektů a nelíbí se mi názory, že péče o ně je pouze kompetence a odpovědnost státu“. Jaký je váš názor?

P. Šíma: Stát by měl a musí vytvářet lepší podmínky pro rychle rozvíjející se firmy, kterými startupy rozhodně jsou. Je v nich silný ekonomický potenciál a velká přidaná hodnota. Termín zlaté české ručičky je dávno pryč. Nemáme žádnou ucelenou hospodářskou koncepci, o nic se nesnažíme, jedeme setrvačností dál ve formě subdodávek a montoven. Nepodporujeme chytré, podnikavé a podnikající. Přežívá pejorativní pojem podnikatel, který vznikl v 90. letech. Dnes je podnikatel startupista. Koncentrovanost, schopnost riskovat a vložit se do podnikání je právě v těchto startupech.

České startupy se často přesouvají do zahraničí, jelikož tuzemskému trhu věří málo investorů. Stát by jim měl daleko více nabízet podněty, především ve formě zvýhodněných daňových podmínek. České ministerstvo financí má již tři roky k dispozici doporučení od světové banky. Jejich studie jasně hovoří, jak podpořit investování do startupů, daňové struktury, včetně daňových zvýhodnění.

Pro ilustraci uvedu příklad startupové podpory státu. V začátcích rozvoje startupů, již zmíněný stát Kalifornie do tohoto segmentu podnikání hodně investoval. Ale v okamžiku, kdy do nich začal masivní finanční vstup firem, stát vycouval. Pro americké firmy je nákup startupu levnější investicí než vytvoření vlastní přidané hodnoty. Ve velkých korporacích není tento proces až tak funkční a rychlý jako ve startupech.

V Evropské unii, včetně České republiky, je situace rozdílná. Do startupů proudí většina financí z Investičního evropského fondu. Není to dobře, ale je to lepší než nic. Dalším zdrojem jsou tzv. limited partners – bohaté evropské rodiny a penzijní fondy – ty rovněž investují daleko méně než američtí podnikatelé. Nedostatek investorů pak supluje stát. To, co pan Zadák zmiňoval, je bolest celé Evropy, a u nás to platí dvojnásob. V Evropě se investuje daleko méně, než bychom měli a než bychom mohli.

Investovaný kapitál v přepočtu na jednoho obyvatele. (Zdroj: Atomico The State of European Tech)

MM: Chápu, že se v koronavirové době čeští investoři do nákupu nebo podpory českých startupů nehrnou. Nehrozí některým perspektivním českým startupům, že majoritní podíl koupí zahraniční investor, který je lokalizovaný v ČR nebo jinde na světě, a jejich nadějný konkurenceschopný produkt opustí ČR?

P. Šíma: Neviděl bych to až tak tragicky. Je třeba se oprostit od našeho občasného ekonomického nacionalismu. Zásadní pro tento stát je více pracovat hlavou, investovat do výzkumu a vývoje. Současný svět je propojený. Role a funkce jednotlivých států je menší, než bývávala, a soupeřit mezi sebou je špatné a kontraproduktivní. Proč světovým ekonomikám vládnou právě americké a asijské firmy? Protože mají nejvíce finančních prostředků a nejlepší kapitálový trh. V těchto lokalitách je nejfunkčnější právní stát a zákon trhu zde nejlépe prosperuje.

Celá Evropa bojuje s tím, aby se nadějné startupy nepřesouvaly do Ameriky. Na druhou stranu si musíme upřímně přiznat, že americký trh je daleko propracovanější, efektivnější. Zdroj velkého objemu finančních prostředků je daleko větší než v Evropě. Velké americké a některé německé skupiny běžně postupují tak, že peníze dobře zainvestované následně prodejem startupu opět inkasují a dále investují a vrací zpět do ekonomiky.

Startupy, které jsou zajímavé a inovativní, jsou většinou globální. U většiny těch dobrých vidíme týmy složené z mezinárodních odborníků. Příkladem výborně rozvíjející startupové scény jsou například baltské země, jelikož mají otevřenou vízovou politiku. Kdokoliv chce začít podnikat, nemá problém dostat vízum. Estonsko a Litva začínají být silně kosmopolitní země, a to včetně právě startupové scény.

Počet startupů na obyvatele. (Zdroj: Atomico The State of European Tech)

MM: Co byste mi jako investorovi poradil – do kterého startupu by bylo výhodné investovat, případně ho koupit? Podle jakých kritérií bych měla vybírat?

P. Šíma: Zajímavý startup, který dobývá svět, je obvykle postaven na unikátních softwarových, hardwarových nebo kombinovaných technologiích. Vyrobit něco, co není technologicky nové, nikoho nenadchne. Svět ženou kupředu technologie, a startupy jsou z 90 % technologie. Většinou se jedná o softwarové výrobky, jelikož produkce, oproti klasické výrobě, je relativně nenáročná a laciná. Technologie, které jsou unikátní, s vysokou přidanou hodnotou, jsou velice žádané, a v současné době se za ně velmi dobře platí.

Pro potenciální investory má velkou budoucnost virtuální realita a rozšířená realita. Cokoliv, co změnilo svět, jako například chytré telefony nebo chytré hodinky, bude během dvou let doplněno chytrými brýlemi. Hrozně věřím databázové technologii, která bude v pozadí téměř všeho. Podívejte se na covid, který nás vrhl do online prostředí. Přesouváme se do virtuálního světa. Dalšími zajímavými investičními komoditami jsou kvantové počítače nebo tzv. deep tech.

Petr Šíma

„Zajímavý startup, který dobývá svět, je obvykle postaven na unikátních softwarových, hardwarových nebo kombinovaných technologiích. Vyrobit něco, co není technologicky nové, nikoho nenadchne. Svět ženou kupředu technologie a startupy jsou z 90 % technologie.“ (Foto: Jan Nechvíle)

MM: Mám skvělý nápad, chci založit startup. Na co se zaměřit, bez kterých priorit to absolutně nejde?

P. Šíma: Startup není jen nápad. Obrovsky dlouhá cesta je od nápadu k realizaci, na níž se dělá mnoho chyb. Na začátku dobrého startupu jsou minimálně dva zakladatelé. Technik a obchodník. Vymyslí skvělý produkt, ale vůbec nepřemýšlejí, jak ho dostat na trh a zda o něj bude zájem. Jedna věc je produkt vymyslet a druhá věc je ho prodat. Postavit tým a udělat pro něj zázemí, je rovněž složité. Dost zásadní je i připravenost. Pokud chci začít podnikat, musím na sobě pracovat a něco si nastudovat. Pomocí a rad, jak začít se startupem, je plný internet. Pokud nic nenastuduji a přicházím k investorovi nepřipravený, jeho důvěru ani finance nezískám. Často se stává, že zakladatelé neudělají ani minimální přípravu. Vrhnou se do podnikání a pak se diví, že nemají šanci uspět. Nepomůže vám žádná škola, pokud se o to nesnažíte sám. Když se startup rozjede, potřebuje investory. Investoři a jejich připravenost poskytnout nejen peníze, ale i rady, v České republice chybí. My potřebujeme tisícinásobek investorů. Čím více jich bude, tím více bude startupů.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit
      Seriál
      Související články
      Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

      Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

      Soumrak strojírenských bohů

      Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

      Budoucnost české výroby

      Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

      Související články
      Ujíždí nám vlak digitalizace?

      Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

      Reklama
      Reklama
      Reklama
      Reklama
      Související články
      Nahrajeme si vědomí do počítače?

      Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

      „Kdo neumí řídit sám sebe, neumí obvykle řídit ani druhé,“ říká prezident České manažerské asociace Pavel Kafka

      Pavel Kafka je jedním z nejzkušenějších českých manažerů, který mimo jiné v 90. letech vybudoval skupinu Siemens v ČR. O své znalosti z oblasti řízení, kompetenci českých manažerů a připravenosti české ekonomiky měřit se s konkurencí v zahraničí, jsme si povídali v redakci MM Průmyslového spektra.

      Jak se transferuje know-how

      „Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

      EMO zrcadlem pokroku a inovací

      Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

      RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů

      Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

      Fórum výrobních průmyslníků

      Dnešní téma anketní otázky se týká oblasti procesů neustálého zlepšování, které zvyšuje efektivitu činností a samozřejmě - finanční úspory. Jakým způsobem jsou vaši zaměstnanci do těchto procesů (např. podávání zlepšovacích návrhů) přizváni a jak na dosaženém výsledku participují?

      Od konstrukce strojů po parkovací věže

      Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

      Štěstí přeje připraveným!

      Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

      Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

      Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

      Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

      Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

      Reklama
      Předplatné MM

      Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

      Proč jsme nejlepší?

      • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
      • Vysoký podíl redakčního obsahu
      • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

      a mnoho dalších benefitů.

      ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

          Předplatit