Témata
Reklama

Český podnikatel pod tíhou bruselské legislativy

Podporuje Evropská unie svoji evropskou ekonomiku, potažmo národní ekonomiky jednotlivých zemí, nebo je to moloch, který je brzdou dalšího rozvoje? Jaký je aktuální stav a co můžeme ještě od bruselské legislativy očekávat? Na názor jsme se zeptali prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR RNDr. Jiřího Hynka.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

MM: Českému průmyslu se podle aktuálních čísel ČSÚ obecně daří. Nárůst vykazuje i segment zbrojního průmyslu, na který je navázaná výroba především vysoce sofistikovaných technologií napříč průmyslovým spektrem. Je to pouze přechodný stav, nebo se jedná o signál, který prognózuje další budoucí růst?

RNDr. Hynek: Na úvod bych chtěl říci, že na jakýkoliv výrobek v oblasti zbrojního průmyslu se musíme dívat jako na běžný civilní produkt. S tím rozdílem, že jde o high-tech ve vysoké technické a technologické kvalitě, naprosto spolehlivý a velmi odolný, jelikož je vystavován náročným až extrémním podmínkám. Proto jsou i na subdodavatele kladeny velmi vysoké nároky. Když to řeknu jednoduše, tak strojařina musí být v top kvalitě. Typická zbrojařská firma má osmdesát procent civilní výroby nebo produkce dvojího užití a pouze dvacet procent je pro vojenské účely. Většinou se jedná o kombinaci strojírenské výroby, elektroniky a informačních technologií.

Pokud jde o aktuální čísla v porovnání se situací před deseti lety, tak se exportu v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu skutečně daří. V roce 2014 činil vývoz více než 11 miliard korun. Neoficiální výsledky za rok 2015 signalizují, že došlo k dalšímu nárůstu o 3 miliardy. Pokud to však budu srovnávat s exportem z období let první republiky, tak je to naprosto nesrovnatelné. Tehdy jsme byli mezi čtyřmi světovými zbrojařskými velmocemi, dokonce jsme se v roce 1934 stali největším exportérem zbrojních technologií na světě s celosvětovým podílem 27 %. Za zmínku jistě stojí vývoz vynikajících tanků Praga do Peru, kde tyto tanky byly nasazeny v extrémních podmínkách vysokých nadmořských výšek a tehdejší vládě pomohly vyhrát válku. I v dobách socialismu jsme byli významným hráčem. Například v roce 1987 byla naše produkce zbrojního průmyslu 29 mld. Kčs a podíl na světovém exportu činil 4 %. V 90. letech některá nešťastná politická rozhodnutí poškodila především Slovensko, kde byla soustředěna výroba těžké techniky. V Česku jsme na tom byli trochu lépe, jelikož zde bylo lehké strojírenství, elektronika a informační technologie, kde bylo snadnější najít zakázky v civilním sektoru. V současné době tvoří náš export v obranném segmentu 0,2 procenta celosvětové zbrojní výroby, což není nic moc. V žádném případě nemůžeme mluvit o tom, že bychom byli jako v minulosti významným globálním hráčem ve světě. Nicméně v porovnání s velkostí naší země je náš zbrojní průmysl stále velmi silný.

Reklama
Reklama
Reklama
Jiří Hynek absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor Matematická informatika, teoretická kybernetika a teorie systémů. Na téže škole složil v roce 1988 rigorózní zkoušku a získal titul doktor přírodních věd.

Svoji pracovní kariéru začal jako vývojový pracovník v Tesle Kolín, později jako programátor-analytik v Družstevním podniku výpočetní techniky.

V roce 1990 spoluzaložil karlovarskou softwarovou firmu SOPOS. Od roku 1992 zastával řadu manažerských pozic. Dva roky pracoval jako generální ředitel Karlovarského porcelánu, dále jako předseda představenstva a obchodní ředitel firmy Praga, později i jako její generální ředitel. V roce 2003 nastoupil do firmy ICZ, odkud po několika letech přešel do firmy INDRA na pozici ředitele divize Obrana a  bezpečnost. Později zastával funkci ředitele státního podniku VOP-026 Šternberk, následně byl ředitelem Správy základních registrů. Od roku 2011 pracuje jako výkonný ředitel a prezident Asociace obranného a  bezpečnostního průmyslu České republiky.
RNDr. Hynek je vedoucím delegace České republiky v NIAG (NATO Industrial Advisory Group), členem rady resortu Ministerstva obrany pro výzkum a  vývoj, členem Mensy ČR a předsedou redakční rady CDIS Review.

MM: Jsou tedy vůbec české produkty ve světě žádané? Jaká je jejich přidaná hodnota a v čem máme případně náskok oproti konkurenci?

RNDr. Hynek: Jako unikátní produkt bych zmínil pasivní sledovací systém VĚRA z firmy ERA Pardubice, laicky nazývaný pasivní radar. Jde o zařízení, které na rozdíl od radarů nevyzařuje žádný signál a umí detekovat letící cíle. Zde jsme světovou špičkou a technicky o míle před ostatními světovými výrobci.

Známí jsme i v oblasti energetických materiálů. Na bázi semtexu se vyrábí celá řada ve světě žádaných průmyslových trhavin. Dále jsou v Česku výrobci skvělých palných zbraní a střeliva, které vyvážejí do celého světa. Jde o firmy, které si vybudovaly dobré jméno již za první republiky a jejichž značka je vnímána jako vážený obchodní partner.

Úspěch našich podniků v zahraničí tkví především v tom, že umějí vyhovět zákazníkovi. Pokud vyrábíte nějaké sofistikované zařízení, tak musíte být schopen integrovat ho do existujícího systému a propojit ho s dalšími technologiemi. My neprodáváme výrobek, ale řešení a službu. Jako příklad si vezměme letištní radar. Většina západních koncernů nabídne radar a zákazníka nutí do pořízení svých dalších zařízení a systémů s cílem dostat ho do svého područí. Český výrobce nabízí produkt, který umí integrovat do stávajícího letištního systému. Navíc velké mezinárodní koncerny jsou brzděny svými často rigidními interními předpisy a zdlouhavými procesy. Chovají se tak trochu jako stát. Jsou zahlceni vlastními normami a mají omezenou flexibilitu přizpůsobit se konkrétnímu zákazníkovi. Naše firmy jsou daleko pružnější a umějí zákazníkovi naslouchat. Navíc jako stát nemáme ambice politicky ovládat země, kterým dodáváme. Velké státy si prostřednictvím dodávek zbrojních technologií často chtějí podřídit odběratelskou zemi. Nabízejí pouze kompletní dodávky, které umějí řídit a servisovat pouze oni. My nabízíme spolupráci, ne závislost. Dodáváme příslušnou technologii bez dalších podmínek a jsme ochotni místní personál zaučit a vyškolit tak, aby byly jejich ozbrojené síly v tomto ohledu nezávislé, ač jde o velice náročný proces. Ve veřejnosti panuje mylná představa, že když se dnes ve světě hodně bojuje, že se nám lépe vyváží. Ono to není tak úplně pravda. Pokud se nějaká vláda ve světě rozhodne zvýšit výdaje na obranu, tak od tohoto rozhodnutí do uskutečnění první zakázky uplyne velmi dlouhá doba. Kdo dělá jakýkoliv byznys, tak ví, že musí dlouho a tvrdě pracovat, než se mu podaří obchod. Naše firmy v minulosti na světových trzích aktivně působily, proto jim nyní roste export. V průměru uplyne pět let od prvního kontaktu se zákazníkem do uzavření obchodu. Čím je sofistikovanější produkt, tím déle to trvá.

Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu se v loňském roce účastnila veletrhu LAAD Defence&Security v Rio de Janeiru v Brazílii.

MM: Zdá se, že žádné problémy nejsou. Přesto byly v prosinci 2015 EU prodlouženy protiruské sankce, které trvají již rok a půl. Pravděpodobně, a čísla by tomu nasvědčovala, se to českého průmyslu moc netýká? Který segment průmyslové výroby byl těmito sankcemi nejvíce postižen?

RNDr. Hynek: Do Ruska se víceméně žádný vojenský materiál nevyvážel, protože Rusové jsou ve zbrojní výrobě naprosto soběstační, vždyť jsou druhým největším světovým exportérem zbraní. Obecně sankce EU neměly na ruský trh žádný dopad. Z historie neznám jeden jediný případ, kdy by ekonomické sankce něco vyřešily kromě zvýšení popularity některých politiků. Současná nepříliš dobrá hospodářská situace v Rusku není způsobena sankcemi, ale extrémními propady cen ropy.
Co však má téměř likvidační účinek na české strojírenství, je evropská legislativa pro vývoz zboží dvojího užití. Pokud dostanete svůj produkt do seznamu 300stránkového elaborátu, který zpracovala Evropská komise a česká legislativa ho musela implementovat, tak pro vás často začíná běh na dlouhou trať. Například když chcete vyvážet ložiska, letecké motory nebo obráběcí centra, které mají parametry duálních technologií, musíte žádat příslušné české úřady o exportní povolení. V mnoha případech je pro úředníka velmi těžké určit, zda u konkrétního výrobku jde o duální technologií, vojenský materiál či o běžný civilní produkt. Podle příslušných evropských seznamů je mnohdy hranice velmi obtížně definovatelná. Bohužel jsou i případy, že české úřady jsou papežštější než papež a udělení licencí netrvá ze zákona třicet dní, ale mnohém déle. Zákazník v lepším případě čeká, ale z mé zkušenosti obvykle odchází za jiným dodavatelem. Výsledkem pak je, že v konkurenci s dravým asijským výrobcem není schopen český strojař být pružným a spolehlivým partnerem. Co se týká ruských sankcí, vidím velké riziko tzv. dominového efektu. Sankce nepoškodily pouze náš přímý export duálních technologií do Ruska, ale o ruské trhy přišla řada finálních výrobců v Německu, Itálii a dalších evropských státech, kam české firmy dodávaly díly a komponenty. Navíc Rusko jako odvetu přestalo ze zemí EU nakupovat běžné civilní výrobky. Je naprosto logické, že ruský trh ztrácí důvěru v nestabilní a nejednotnou Evropu a obrací se na jiné ekonomicky stabilní partnery a dovozce mimo EU. V době celosvětové převahy nabídky nad poptávkou trestat někoho tím, že mu nedodám, je stejná hloupost, jako kdybych zlobivé dítě potrestal tím, že si po večeři nedám pivo.

Na druhou stranu však musím říct, že české strojírenství získává zakázky i na jiných teritoriích. Některým se rychle podařilo diverzifikovat výrobu a export jim roste. I když s ruským trhem bychom na tom byli mnohem lépe.

Účast AOBP na veletrhu IDEX v Abú Dhabí. Záběr je z návštěvy federálního ministra zbrojní výroby Rana Tanvir Hussaina.

MM: Jaké jsou vaše prognózy do budoucna?

RNDr. Hynek: Co se týká sankcí EU, jsem přesvědčen, že se budou i nadále prodlužovat. Politická reprezentace EU nikdy nepřizná, že jejich zavedení byla chyba. Jak znám evropské politiky, jsou připraveni vymyslet další byrokratická opatření a předpisy, která negativně dopadají a budou dopadat nejen na český průmysl, ale na ekonomiky dalších států Evropy. Když se bavím s německými výrobci, tak i oni jsou nešťastní ze své politické a evropské reprezentace, ale bohužel, tak jako u nás, nejsou mnohdy dostatečně vyslyšeni. V konečném důsledku to signalizuje, že dojde k zásadnímu odlivu investorů z Evropy. Chytrý investor si vybere jakoukoliv asijskou zemi, která je dostatečně stabilní a postupně tam bude přesouvat celou výrobu. Bohužel toto si evropští komisaři neuvědomují.

Dalším velkým problémem, který je specifický pro naše české prostředí, je dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků, a to především ve strojírenství. Stárne nám generace erudovaných strojařů a dnes zde není mladá generace, která by je nahradila. Ti schopní a pracovití odcházejí do zahraničí, na technické školy se hlásí málo zájemců a učňovské školství v podstatě neexistuje. Nová kvalifikovaná síla je obrovský problém, který už začíná českou ekonomiku zpomalovat.

MM: Naznačil jste další možná legislativní omezení EU pro evropský průmysl, Českou republiku nevyjímaje. Čeho by se to mělo týkat?

RNDr. Hynek: Evropská komise připravuje novelu směrnice o držení zbraně civilními osobami ve státech EU. Je to ještě mnohem horší nápad, než byly sankce. Pro výrobce ručních palních zbraní a munice, včetně firem, které jsou na ně subdodavatelsky navázané, to bude mít když ne likvidační, tak velmi silný regulační dopad. Budou nuceni zredukovat svoji výrobu o více než polovinu. V horším případě odejdou do zahraničí. Nerozumím tomu a nevím, proč to v současné bezpečnostní situaci takto EU plánuje. Ubližuje a paralyzuje některá průmyslová odvětví a více otevírá prostor pro nelegální a podvodné cesty.

Schůze pro obranu PS ČR na téma Koncepce výstavby AČR z pohledu českých výrobců.

MM: Vidíte v této situaci nějaké světlo na konci tunelu? Je zde vůbec prostor pro nějaké řešení? Pokud by měla evropská omezení další nárůst, jak s tím naložit?

RNDr. Hynek: Politická i ekonomická situace v Evropě není jednoduchá. Já jsem vůči tomu velmi skeptický. Přímého obchodu s Ruskem jsme se prakticky vzdali. Investoři začínají Evropu vnímat jako nestabilní ekonomické prostředí a odcházejí hlavně do Asie. Příkladem může být Airbus, který chce přesunout vývoj a výrobu nových vrtulníků z Německa kvůli rigidní exportní politice. Obdobně začíná uvažovat i český podnikatel. A pokud nemá dostatek kapitálu na založení dceřiné společnosti mimo evropský prostor, tak pro něj nebude problém najít si například korejského partnera a prodat mu výrobní licenci. Vaše duševní know-how vám nikdo nemůže zabránit vyvézt. Dále musíme k tomuto evropskému zpřísňování také připočítat cca osm tisíc českých zákonů a předpisů. Zpráva Světového ekonomického fóra za rok 2015 vykazuje mimo jiné srovnání jednotlivých zemí z hlediska konkurenceschopnosti. Experti této instituce hodnotí 140 zemí. V položce míra byrokratické zátěže v podnikatelské sféře je ČR na 120. místě. Na 140. místě je Venezuela. V první dvacítce se nacházejí naši kolegové z EU, jako je například Finsko, Irsko a Lucembursko. I oni musejí respektovat evropskou legislativu. Jejich recept na implementaci evropských směrnic zní: zaměřme se na podstatné, nevytvářejme velké množství normativních aktů a postupů. V tomto případě bych použil jednoduchý příměr z praxe. Pokud do firmy nastoupí krizový manažer, tak se řídí prostou zásadou: soustředění na dvacet procent zásadních věcí vyřeší osmdesát procent problémů. Pokud se bude zabývat nepodstatnými problémy a ještě tvrdit, že jsou pro chod podniku důležité, tak bude mít tato firma dříve nebo později velké problémy.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

PhDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 160637
Datum: 08. 06. 2016
Rubrika: Servis / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Související články
Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Dvacet let ve výrobě ocelových konstrukcí

Moravská firma Motor Lučina je předním exportérem ocelových konstrukcí ve střední Evropě. Svůj úspěch majitelé postavili na zkušenostech z krize. „Rok 2010 byl pro nás nejhorší v historii firmy. V době celosvětové krize, kdy jsme bojovali o zachování firmy, jsme zjistili, že nás okrádá náš vlastní generální ředitel. Ztráty byly ohromné. Dnes, po letech, nám to paradoxně několik desítek milionů zase přineslo, jelikož jsme se poučili. Pro firmu není nic horšího, než když se ji dvacet let daří. Dokud nepoznáte dno, tak se od něho nemůžete odrazit,“ říká jeden z majitelů společnosti Motor Lučina Tomáš Polach, který se s redakcí MM Průmyslového spektra podělil o své zkušenosti s podnikáním.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

České letecké firmy mají ve světě dobré renomé

„Objem české letecké výroby roste a míří hlavně do zahraničí. Především v oblasti produkce ultralightů a leteckého výcviku je naše republika opravdovou velmocí. Počátky tradice pilotního, leteckého i vrtulníkového výcviku se datují již do roku 1948. České letecké školy jsou velice vyhledávané pro své kvalitní pilotní výcviky, které poskytují za bezkonkurenční ceny,“ potvrzuje Alice Undusová.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Cíle a píle jsou tím, co mě žene stále kupředu

Martin Šula, majitel společnosti MSR Engines, založené roku 2004, vyrábí motorizovaná surfovací prkna JetSurf. Zajímavé na tomto projektu je, že úplně všechno vzniká v Brně – Střelice, kam se firma nastěhovala před dvěma lety. Tak se podařilo zvýšit plánovanou kapacitu na 1 500 výrobků ročně. Ale hned první rok zde vyrobili 1 200 surfovacích prken. Firma už ale přistavěla další objekty a hodlá se rozšiřovat i nadále.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit