Témata

Český podnikatel pod tíhou bruselské legislativy

Podporuje Evropská unie svoji evropskou ekonomiku, potažmo národní ekonomiky jednotlivých zemí, nebo je to moloch, který je brzdou dalšího rozvoje? Jaký je aktuální stav a co můžeme ještě od bruselské legislativy očekávat? Na názor jsme se zeptali prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR RNDr. Jiřího Hynka.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

MM: Českému průmyslu se podle aktuálních čísel ČSÚ obecně daří. Nárůst vykazuje i segment zbrojního průmyslu, na který je navázaná výroba především vysoce sofistikovaných technologií napříč průmyslovým spektrem. Je to pouze přechodný stav, nebo se jedná o signál, který prognózuje další budoucí růst?

RNDr. Hynek: Na úvod bych chtěl říci, že na jakýkoliv výrobek v oblasti zbrojního průmyslu se musíme dívat jako na běžný civilní produkt. S tím rozdílem, že jde o high-tech ve vysoké technické a technologické kvalitě, naprosto spolehlivý a velmi odolný, jelikož je vystavován náročným až extrémním podmínkám. Proto jsou i na subdodavatele kladeny velmi vysoké nároky. Když to řeknu jednoduše, tak strojařina musí být v top kvalitě. Typická zbrojařská firma má osmdesát procent civilní výroby nebo produkce dvojího užití a pouze dvacet procent je pro vojenské účely. Většinou se jedná o kombinaci strojírenské výroby, elektroniky a informačních technologií.

Pokud jde o aktuální čísla v porovnání se situací před deseti lety, tak se exportu v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu skutečně daří. V roce 2014 činil vývoz více než 11 miliard korun. Neoficiální výsledky za rok 2015 signalizují, že došlo k dalšímu nárůstu o 3 miliardy. Pokud to však budu srovnávat s exportem z období let první republiky, tak je to naprosto nesrovnatelné. Tehdy jsme byli mezi čtyřmi světovými zbrojařskými velmocemi, dokonce jsme se v roce 1934 stali největším exportérem zbrojních technologií na světě s celosvětovým podílem 27 %. Za zmínku jistě stojí vývoz vynikajících tanků Praga do Peru, kde tyto tanky byly nasazeny v extrémních podmínkách vysokých nadmořských výšek a tehdejší vládě pomohly vyhrát válku. I v dobách socialismu jsme byli významným hráčem. Například v roce 1987 byla naše produkce zbrojního průmyslu 29 mld. Kčs a podíl na světovém exportu činil 4 %. V 90. letech některá nešťastná politická rozhodnutí poškodila především Slovensko, kde byla soustředěna výroba těžké techniky. V Česku jsme na tom byli trochu lépe, jelikož zde bylo lehké strojírenství, elektronika a informační technologie, kde bylo snadnější najít zakázky v civilním sektoru. V současné době tvoří náš export v obranném segmentu 0,2 procenta celosvětové zbrojní výroby, což není nic moc. V žádném případě nemůžeme mluvit o tom, že bychom byli jako v minulosti významným globálním hráčem ve světě. Nicméně v porovnání s velkostí naší země je náš zbrojní průmysl stále velmi silný.

Jiří Hynek absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor Matematická informatika, teoretická kybernetika a teorie systémů. Na téže škole složil v roce 1988 rigorózní zkoušku a získal titul doktor přírodních věd.

Svoji pracovní kariéru začal jako vývojový pracovník v Tesle Kolín, později jako programátor-analytik v Družstevním podniku výpočetní techniky.

V roce 1990 spoluzaložil karlovarskou softwarovou firmu SOPOS. Od roku 1992 zastával řadu manažerských pozic. Dva roky pracoval jako generální ředitel Karlovarského porcelánu, dále jako předseda představenstva a obchodní ředitel firmy Praga, později i jako její generální ředitel. V roce 2003 nastoupil do firmy ICZ, odkud po několika letech přešel do firmy INDRA na pozici ředitele divize Obrana a  bezpečnost. Později zastával funkci ředitele státního podniku VOP-026 Šternberk, následně byl ředitelem Správy základních registrů. Od roku 2011 pracuje jako výkonný ředitel a prezident Asociace obranného a  bezpečnostního průmyslu České republiky.
RNDr. Hynek je vedoucím delegace České republiky v NIAG (NATO Industrial Advisory Group), členem rady resortu Ministerstva obrany pro výzkum a  vývoj, členem Mensy ČR a předsedou redakční rady CDIS Review.

MM: Jsou tedy vůbec české produkty ve světě žádané? Jaká je jejich přidaná hodnota a v čem máme případně náskok oproti konkurenci?

RNDr. Hynek: Jako unikátní produkt bych zmínil pasivní sledovací systém VĚRA z firmy ERA Pardubice, laicky nazývaný pasivní radar. Jde o zařízení, které na rozdíl od radarů nevyzařuje žádný signál a umí detekovat letící cíle. Zde jsme světovou špičkou a technicky o míle před ostatními světovými výrobci.

Známí jsme i v oblasti energetických materiálů. Na bázi semtexu se vyrábí celá řada ve světě žádaných průmyslových trhavin. Dále jsou v Česku výrobci skvělých palných zbraní a střeliva, které vyvážejí do celého světa. Jde o firmy, které si vybudovaly dobré jméno již za první republiky a jejichž značka je vnímána jako vážený obchodní partner.

Úspěch našich podniků v zahraničí tkví především v tom, že umějí vyhovět zákazníkovi. Pokud vyrábíte nějaké sofistikované zařízení, tak musíte být schopen integrovat ho do existujícího systému a propojit ho s dalšími technologiemi. My neprodáváme výrobek, ale řešení a službu. Jako příklad si vezměme letištní radar. Většina západních koncernů nabídne radar a zákazníka nutí do pořízení svých dalších zařízení a systémů s cílem dostat ho do svého područí. Český výrobce nabízí produkt, který umí integrovat do stávajícího letištního systému. Navíc velké mezinárodní koncerny jsou brzděny svými často rigidními interními předpisy a zdlouhavými procesy. Chovají se tak trochu jako stát. Jsou zahlceni vlastními normami a mají omezenou flexibilitu přizpůsobit se konkrétnímu zákazníkovi. Naše firmy jsou daleko pružnější a umějí zákazníkovi naslouchat. Navíc jako stát nemáme ambice politicky ovládat země, kterým dodáváme. Velké státy si prostřednictvím dodávek zbrojních technologií často chtějí podřídit odběratelskou zemi. Nabízejí pouze kompletní dodávky, které umějí řídit a servisovat pouze oni. My nabízíme spolupráci, ne závislost. Dodáváme příslušnou technologii bez dalších podmínek a jsme ochotni místní personál zaučit a vyškolit tak, aby byly jejich ozbrojené síly v tomto ohledu nezávislé, ač jde o velice náročný proces. Ve veřejnosti panuje mylná představa, že když se dnes ve světě hodně bojuje, že se nám lépe vyváží. Ono to není tak úplně pravda. Pokud se nějaká vláda ve světě rozhodne zvýšit výdaje na obranu, tak od tohoto rozhodnutí do uskutečnění první zakázky uplyne velmi dlouhá doba. Kdo dělá jakýkoliv byznys, tak ví, že musí dlouho a tvrdě pracovat, než se mu podaří obchod. Naše firmy v minulosti na světových trzích aktivně působily, proto jim nyní roste export. V průměru uplyne pět let od prvního kontaktu se zákazníkem do uzavření obchodu. Čím je sofistikovanější produkt, tím déle to trvá.

Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu se v loňském roce účastnila veletrhu LAAD Defence&Security v Rio de Janeiru v Brazílii.

MM: Zdá se, že žádné problémy nejsou. Přesto byly v prosinci 2015 EU prodlouženy protiruské sankce, které trvají již rok a půl. Pravděpodobně, a čísla by tomu nasvědčovala, se to českého průmyslu moc netýká? Který segment průmyslové výroby byl těmito sankcemi nejvíce postižen?

RNDr. Hynek: Do Ruska se víceméně žádný vojenský materiál nevyvážel, protože Rusové jsou ve zbrojní výrobě naprosto soběstační, vždyť jsou druhým největším světovým exportérem zbraní. Obecně sankce EU neměly na ruský trh žádný dopad. Z historie neznám jeden jediný případ, kdy by ekonomické sankce něco vyřešily kromě zvýšení popularity některých politiků. Současná nepříliš dobrá hospodářská situace v Rusku není způsobena sankcemi, ale extrémními propady cen ropy.
Co však má téměř likvidační účinek na české strojírenství, je evropská legislativa pro vývoz zboží dvojího užití. Pokud dostanete svůj produkt do seznamu 300stránkového elaborátu, který zpracovala Evropská komise a česká legislativa ho musela implementovat, tak pro vás často začíná běh na dlouhou trať. Například když chcete vyvážet ložiska, letecké motory nebo obráběcí centra, které mají parametry duálních technologií, musíte žádat příslušné české úřady o exportní povolení. V mnoha případech je pro úředníka velmi těžké určit, zda u konkrétního výrobku jde o duální technologií, vojenský materiál či o běžný civilní produkt. Podle příslušných evropských seznamů je mnohdy hranice velmi obtížně definovatelná. Bohužel jsou i případy, že české úřady jsou papežštější než papež a udělení licencí netrvá ze zákona třicet dní, ale mnohém déle. Zákazník v lepším případě čeká, ale z mé zkušenosti obvykle odchází za jiným dodavatelem. Výsledkem pak je, že v konkurenci s dravým asijským výrobcem není schopen český strojař být pružným a spolehlivým partnerem. Co se týká ruských sankcí, vidím velké riziko tzv. dominového efektu. Sankce nepoškodily pouze náš přímý export duálních technologií do Ruska, ale o ruské trhy přišla řada finálních výrobců v Německu, Itálii a dalších evropských státech, kam české firmy dodávaly díly a komponenty. Navíc Rusko jako odvetu přestalo ze zemí EU nakupovat běžné civilní výrobky. Je naprosto logické, že ruský trh ztrácí důvěru v nestabilní a nejednotnou Evropu a obrací se na jiné ekonomicky stabilní partnery a dovozce mimo EU. V době celosvětové převahy nabídky nad poptávkou trestat někoho tím, že mu nedodám, je stejná hloupost, jako kdybych zlobivé dítě potrestal tím, že si po večeři nedám pivo.

Na druhou stranu však musím říct, že české strojírenství získává zakázky i na jiných teritoriích. Některým se rychle podařilo diverzifikovat výrobu a export jim roste. I když s ruským trhem bychom na tom byli mnohem lépe.

Účast AOBP na veletrhu IDEX v Abú Dhabí. Záběr je z návštěvy federálního ministra zbrojní výroby Rana Tanvir Hussaina.

MM: Jaké jsou vaše prognózy do budoucna?

RNDr. Hynek: Co se týká sankcí EU, jsem přesvědčen, že se budou i nadále prodlužovat. Politická reprezentace EU nikdy nepřizná, že jejich zavedení byla chyba. Jak znám evropské politiky, jsou připraveni vymyslet další byrokratická opatření a předpisy, která negativně dopadají a budou dopadat nejen na český průmysl, ale na ekonomiky dalších států Evropy. Když se bavím s německými výrobci, tak i oni jsou nešťastní ze své politické a evropské reprezentace, ale bohužel, tak jako u nás, nejsou mnohdy dostatečně vyslyšeni. V konečném důsledku to signalizuje, že dojde k zásadnímu odlivu investorů z Evropy. Chytrý investor si vybere jakoukoliv asijskou zemi, která je dostatečně stabilní a postupně tam bude přesouvat celou výrobu. Bohužel toto si evropští komisaři neuvědomují.

Dalším velkým problémem, který je specifický pro naše české prostředí, je dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků, a to především ve strojírenství. Stárne nám generace erudovaných strojařů a dnes zde není mladá generace, která by je nahradila. Ti schopní a pracovití odcházejí do zahraničí, na technické školy se hlásí málo zájemců a učňovské školství v podstatě neexistuje. Nová kvalifikovaná síla je obrovský problém, který už začíná českou ekonomiku zpomalovat.

MM: Naznačil jste další možná legislativní omezení EU pro evropský průmysl, Českou republiku nevyjímaje. Čeho by se to mělo týkat?

RNDr. Hynek: Evropská komise připravuje novelu směrnice o držení zbraně civilními osobami ve státech EU. Je to ještě mnohem horší nápad, než byly sankce. Pro výrobce ručních palních zbraní a munice, včetně firem, které jsou na ně subdodavatelsky navázané, to bude mít když ne likvidační, tak velmi silný regulační dopad. Budou nuceni zredukovat svoji výrobu o více než polovinu. V horším případě odejdou do zahraničí. Nerozumím tomu a nevím, proč to v současné bezpečnostní situaci takto EU plánuje. Ubližuje a paralyzuje některá průmyslová odvětví a více otevírá prostor pro nelegální a podvodné cesty.

Schůze pro obranu PS ČR na téma Koncepce výstavby AČR z pohledu českých výrobců.

MM: Vidíte v této situaci nějaké světlo na konci tunelu? Je zde vůbec prostor pro nějaké řešení? Pokud by měla evropská omezení další nárůst, jak s tím naložit?

RNDr. Hynek: Politická i ekonomická situace v Evropě není jednoduchá. Já jsem vůči tomu velmi skeptický. Přímého obchodu s Ruskem jsme se prakticky vzdali. Investoři začínají Evropu vnímat jako nestabilní ekonomické prostředí a odcházejí hlavně do Asie. Příkladem může být Airbus, který chce přesunout vývoj a výrobu nových vrtulníků z Německa kvůli rigidní exportní politice. Obdobně začíná uvažovat i český podnikatel. A pokud nemá dostatek kapitálu na založení dceřiné společnosti mimo evropský prostor, tak pro něj nebude problém najít si například korejského partnera a prodat mu výrobní licenci. Vaše duševní know-how vám nikdo nemůže zabránit vyvézt. Dále musíme k tomuto evropskému zpřísňování také připočítat cca osm tisíc českých zákonů a předpisů. Zpráva Světového ekonomického fóra za rok 2015 vykazuje mimo jiné srovnání jednotlivých zemí z hlediska konkurenceschopnosti. Experti této instituce hodnotí 140 zemí. V položce míra byrokratické zátěže v podnikatelské sféře je ČR na 120. místě. Na 140. místě je Venezuela. V první dvacítce se nacházejí naši kolegové z EU, jako je například Finsko, Irsko a Lucembursko. I oni musejí respektovat evropskou legislativu. Jejich recept na implementaci evropských směrnic zní: zaměřme se na podstatné, nevytvářejme velké množství normativních aktů a postupů. V tomto případě bych použil jednoduchý příměr z praxe. Pokud do firmy nastoupí krizový manažer, tak se řídí prostou zásadou: soustředění na dvacet procent zásadních věcí vyřeší osmdesát procent problémů. Pokud se bude zabývat nepodstatnými problémy a ještě tvrdit, že jsou pro chod podniku důležité, tak bude mít tato firma dříve nebo později velké problémy.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

PhDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com

Vydání #6
Kód článku: 160637
Datum: 08. 06. 2016
Rubrika: Servis / Rozhovor
Seriál
Související články
MM Podcast: Glosa - Poselství Garcíovi

Jsou věci, které ovlivnit nemůžeme, avšak máme možnost se k nim svobodně postavit. Pokud tak ale činíme ve stresu a se strachem, negativní dopad to jen znásobí. Naopak, uvedeme-li se do klidu s vědomím své vnitřní síly, víry a odhodlání, vše se může nakonec vyvíjet úplně jinak. 

Technická podpora vždy po ruce

Prostřednictvím nové aplikace LiveTechPro nabízí společnost Ceratizit kompetentní okamžitou technickou podporu i v období místního a národního lockdownu vyvolaného pandemií covid-19.

Názorové fórum odborníků

Výzkum a vývoj v oblasti řezných nástrojů podle doc. Jany Petrů z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (www.mmspektrum.com/200519) mj. dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování a konstrukce nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL.
Zabývá se těmito trendy také vaše společnost? Naleznou uživatelé výše popsané inovace ve vašich produktových portfoliích? Uveďte příklad.

Související články
Všechno pro obrábění kovů

Česká pobočka firmy Walter AG letos oslaví třicáté výročí svého založení. Nejen o třicetiletém působení společnosti v Česku, ale především o její současnosti a také o plánech do budoucna jsme si povídali s Jiřím Majerem, jednatelem firmy Walter CZ.

Související články
Rodná čísla nástrojů v kódech Data Matrix

Společnost Seco uvádí do života nový projekt – označování každého vyrobeného nástroje jedinečným strojově čitelným kódem. O tom, jak tento nápad vznikl a jak jej firma hodlá využít, jsme si povídali s Ing. Janem Matějíčkem, vedoucím technického vzdělávání STEP a reprezentantem Seco Consultancy.

Další krok k bezobslužné výrobě

Studie čínské univerzity Beihang, publikovaná v časopise International Journal of Production Research, přímo spojuje prediktivní údržbu s kvalitou výrobků. Jak je však pro výrobce tato dosahovaná prediktivita a vynikající kvalita u operací využívaných při soustružení oceli slučitelná se snižováním počtu pracovníků na dílenských pracovištích nebo s bezobslužnou výrobou? Článek objasňuje důvody, proč jsou pro kvalitu obráběných součástí nezbytné vhodné nástroje ve spojení s procesy zabezpečenými proti selhání.

Abeceda komunikace (nejenom) pro strojaře, Část 1. Komunikace je jako mariáš

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží nachodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak ikaždodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Pět principů pro zvýšení efektivity

Tork, spadající pod společnost Essity, uvádí na trh novou příručku představující princip „kaizen“. Díky němu mohou podniky zavést filozofii kontinuálních vylepšení.

Když je řemeslo posláním

V součinnosti se zákazníkem navrhovat nástroje s maximální hospodárností a produktivitou – to je cílem rodinné nástrojářské společnosti UniCut, jejíž produkty můžete najít ve výrobních firmách prakticky po celém světě. Její jednatel, Ing. Petr Inemann, s nímž jsme měli možnost hovořit, převzal vedení firmy po svém otci. Nezdědil však jen firmu, ale především, jak sám říká, lásku k řemeslu.

Abychom na změny zareagovali včas

Covid-19 je humanitární krize, která má bezprecedentní dopady na všechna průmyslová odvětví. Podniky stojí před novou výzvou, na kterou musí reagovat. Některé podniky tuto výzvu využijí ke svému rozvoji a expanzi, některé ji jen přežijí, a budou i takové, které zaniknou. První reakcí bývá zastavení všech investic, včetně investic do informačních technologií. A právě informační technologie ukážou, kdo bude vítězem, a kdo poraženým.

Firma a příroda mají k sobě blízko.
Více, než si myslíme.

Společnosti Fosfa je největším zpracovatelem žlutého fosforu v Evropě. Z něho pak vyrábí esenciální směsi zejména pro potravinářské i speciální průmyslové aplikace, které vyváží do více než 80 zemí světa. Vedle toho vyrábí také přírodní ekologické produkty, jako jsou přírodní prostředky péče o tělo i domácnost Feel Eco. Její záběr je ale širší, provozuje první českou vertikální farmu Feel Greens, ve které s pomocí hydroponie pěstuje microgreens, bylinky a saláty zcela bez jakýchkoliv pesticidů, GMO či růstových regulátorů.

Technologie pro mistry horkého tváření

Zavítáte-li do části města Olomouc s názvem Bystrovany, bezpochyby vás zaujme architektonicky velmi čistá budova, součástí jejíž fasády je velké plastické červené logo Weba. Když pak vejdete dovnitř, ohromí vás výrobní hala monumentálních rozměrů s množstvím sofistikovaných strojů různých značek – zejména pak značky Mazak. Od loňského roku mezi nimi můžete spatřit i automatickou obráběcí linku se dvěma stroji Mazak Variaxis 1050.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit