Témata
Reklama

Citové investice Martina Wichterleho

Vnuk vynálezce kontaktních čoček Martin Wichterle podniká více než 30 let. Začínal ve strojírenství, kde se mu podařilo vybudovat impérium na výrobu převodovek. Před pěti lety se vrhl na záchranu zkrachovalých českých skláren. Jak se mu v této oblasti daří, jaké má zkušenosti s nástupnictvím a co pro něj znamená zdravá firma, úspěch a peníze? O tom a dalších tématech jsme si povídali v našem rozhovoru, který Martin Wichterle poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

MM: Podnikat jste začal v oblasti geologie a životního prostředí. Pak jste se dostal ke strojírenství, ve kterém jste dosáhl významných úspěchů. Nicméně, strojaři tvrdí – aby mohl někdo v tomto nelehkém odvětví dobře vyrobit a dobře prodat, musí mu rozumět. Jak to vidíte vy? Co bylo pro vás jako pro nestrojaře zásadní motivací pustit se do tohoto oboru a co bylo nejtěžší překonat?

M. Wichterle: Podnikatelský život je řada náhod a různých příležitostí. Mě potkala strojařina. Vůbec to nebyla cílená touha podnikat právě v tomto oboru. Na začátku byly pozitivní emoce a nadšení z této nádherné exaktní disciplíny. Dnes dokáže Wikov Industry špičkové produkty nejen vyrábět, ale i vymýšlet, a to mě naplňuje.
Co se týká odbornosti, tak jsem asi tedy výjimka, která potvrzuje pravidlo. Nejsem vystudovaný strojař, a přesto se věnuji strojařině téměř 20 let. Ani Wikov Industry nemá na pozici CEO strojaře. Je to filozof a teoreticky je mu tento obor daleko vzdálenější než mně, který jsem vystudoval geologii. Nemyslím si, že je bezpodmínečně nutné, aby strojírenskou firmu řídil strojař. Ba naopak. Domnívám se, že ve vedení společnosti může být i manažer jiného zaměření, který dokáže vnímat danou problematiku s určitým nadhledem, odstupem a přinášet zajímavá a originální řešení. Řízení a vedení firmy není o odbornosti. Jiné je to v oblasti odborných pozic. Ty musíte obsadit profesionály, kteří svému oboru stoprocentně rozumí.

Reklama
Reklama
Reklama
Martin Wichterle se strojařině věnuje téměř 20 let. Podařilo se mu vybudovat impérium na výrobu průmyslových převodovek Wikov Industry. V tomto roce se jeho součástí stala německá strojírenská firma Gmeinder.Jaké byly začátky a co bylo nejtěžší? Nejtěžší bylo překonávat bariéry trhu. To znamená – pokud přicházíte na nový trh s určitými sofistikovanými produkty, tak je velmi těžké získat důvěru zákazníka a dobré reference. Nakonec i baron Rothschild, když se ho ptali, co je na byznysu nejtěžší, tak odpovídal – prvních 200 let než prosadíte značku na trhu, pak to možná půjde. Takže i v našem případě bylo a je nejsložitější nacházet a budovat si důvěru zákazníka.


MM: Vaše společnost Wikow Industry otevřela na podzim 2018 v Rusku závod. Ke konci roku 2018 prodloužila EU již po osmé sankce vůči Rusku. Ty trvají nepřetržitě od léta 2014. Některé strojírenské firmy, včetně českých, byly nuceny se z ruského trhu stáhnout. Pro Wikov nejsou sankce překážkou? Vidíte v Rusku perspektivy i pro další české firmy, které se věnují strojírenské výrobě? Jsou zde pro ně možnosti se na ruský trh opět vrátit, dále podnikat nebo si zde otevřít nový export?

M. Wichterle: Jak již bylo několikrát řečeno, sankce nebyly pro ruskou ekonomiku úplně příjemné, ale nebyly nijak zásadní. Hlavní důvod, proč některé firmy musely ruský trh opustit, byl pokles cen ropy, zemního plynu a výrazný propad rublu. V té době ztratila ruská ekonomika schopnost nakupovat větší investiční celky. Nyní se situace změnila. V Rusku roste kupní síla a ekonomice se začíná dařit.

Martin Wichterle je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, obor geologie. Je majitelem strojírenské Wikov Industry, která je dominantně zaměřena na výrobu vysoce speciálních průmyslových převodovek, zaměstnává okolo 1 100 lidí a tržby přesahují 2 mld. korun. Součástí Wikovu se v tomto roce stala německá strojírenská firma Gmeinder. V roce 2014 se stal spolumajitelem firmy Bomma, výrobce designových svítidel, a následně pak tradiční české sklárny Rückl v Nižboru. Zastává pozice ve statutárních orgánech výše zmíněných firem, je místopředsedou správní rady Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, členem akademického senátu Akademie věd ČR a Kontrolní rady Technologické agentury ČR.

Wikov má štěstí, že v této lokalitě neexistuje příliš kvalifikovaný výrobce převodovek. Takže otevření montážního závodu v Rusku bylo pro nás logickým krokem být blíže ruskému zákazníkovi a daleko více se stabilizovat na tomto teritoriu. Co se týká obchodních a výrobních příležitostí pro další české strojírenské firmy, tak si myslím, že nastal správný čas se do Ruska vrátit. České strojírenství zde má velmi dobrou pověst.

MM: V posledních pěti letech jste učinil zásadní akvizice do zcela jiného oboru. Mám na mysli nákup sklárny Bomma ve Světlé nad Sázavou a nižborské sklárny Rückl. Obě tyto sklárny byly v žalostném stavu. Proč jste se rozhodl investovat právě do těchto firem? Ke spolupráci jste oslovil kapacity v tomto oboru – Rony Plesla nebo Josefa Pleskota. Vidíte, například v Lasvitu, kde je uměleckým ředitelem další významný český designer Maxim Velčovský, těžkou konkurenci?

M. Wichterle: Sklo je krásný materiál a v české kotlině má obrovskou tradici. Vidím v něm velký smysl a potenciál. Stejně jako strojírenství, tak i sklářství bylo emocionální rozhodnutí. V oblasti sklářského průmyslu vůbec nemůžeme hovořit o nějakém významném ekonomickém profitu. Sklo určitě není obor, kde by se člověk stal milionářem.

Sklárně Bomma, kterou jsme před pěti lety zvedli z popela, se již daří. Začíná sbírat úspěchy po celém světě. Právě jsme se vrátili z milánského veletrhu Salone del Mobile, kde jsme vystavovali nové kolekce svítidel. Zájem ze strany zákazníků byl opravdu mimořádný. Nižborská sklárna Rückl je větší boj. Firmu jsme kupovali od správce konkurzní podstaty. Vše stavíme znovu „na zelené louce“. Výrobky této sklárny jsou daleko složitější kategorií produktů, než jsou svítidla, které dělá Bomma. Je to ale úžasná práce a v tomto roce bychom se měli dostat v provozních číslech na nulu. Mám radost, že i zde máme první úspěchy. V roce 2018 jsme za kolekci České nebe navrženou Rony Pleslem obdrželi prestižní cenu Czech Grand Design.

Co se týká konkurence, včetně jmenovaného Lasvitu, tak na trhu se potkáváme minimálně. Není mezi námi konkurenční nevraživost. Většina českých sklářských firem dělá jiné produkty. Světový trh v této oblasti je obrovský a je zde místo pro všechny.

MM: V roce 2015 došlo k obrovskému útlumu v průmyslu těžby ropy a plynu. Byl to problém všech výrobců převodovek na celém světě. Rovněž Wikov Industry byla ve znatelné ztrátě. Bylo to nejtěžší období vašeho podnikání? Co vám toto období dalo a vzalo? Poučil jste se v něčem?

M. Wichterle: Rok 2015 pro nás byl opravdu nejtěžší. S provozním ziskem jsme byli trochu nad nulou, ale zakázky na rok 2016 byly v nedohlednu. Museli jsme zatnout zuby, věřit a dřít. Nic jiného nám nezbývalo. Během roku 2016 se nám podařilo získat zakázky a opět se postavit na nohy. Krize v roce 2015 byl velký problém pro mnoho výrobců převodovek, kteří byli zároveň naší konkurencí. Spousta z nich, především v Evropě, nepřežila.

Wikov Industry dokáže špičkové produkty nejenom vyrábět, ale i vymýšlet. O tom svědčí například tento nádherný strojařský skvost – planetová převodovka.V posledních pěti letech se Martin Wichterle vrhl do záchrany dvou českých skláren – světelské Bomma a nižborské Rückl. V roce 2014 se stal spolumajitelem jedné z nich, firmy Bomma, výrobce designových svítidel, které se již daří a začíná sbírat úspěchy po celém světě.


Co jsme se naučili a co je pro nás poučením? Když přijde opravdová krize a jde do tuhého, tak se pozná zdravá firma. Mám na mysli určitý souhrn osobnostních a profesních kvalit jednotlivých členů týmu. Nikdo loď neopouštěl, a protože jsme byli dobrý tým, tak jsme si věřili a hleděli dopředu. Snažil jsem se jít příkladem, lidi motivovat a být s nimi na jedné lodi. To víte, když se firmě daří, tak máte pochopitelně tendenci trochu lenivět. Je to logický jev. Krize mají však jedno dobré – maximálně zefektivňujete činnost firmy a poznáte opravdové schopnosti a charaktery lidí.

MM: Před 15 lety jste opustil exekutivní pozice ve svých firmách, došlo k předání funkcí. Známý český headhunter Jan Bubeník nám v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum řekl, že proces předávání a nástupnictví majitele je jeden z nejtěžších. Majitel se často, aniž by si toho byl vědom, nedokáže s „firmou rozloučit“. Jak jste to prožíval vy? Co byste poradil svým kolegům podnikatelům, kteří stojí před obdobným předáváním?

M. Wichterle: Z exekutivy jsem se definitivně nestáhl. Pořád řídím společnost z hlediska strategie, financí, obchodu i lidských zdrojů. Předávání nástupnictví je opravdu složitý a zdlouhavý proces. To nevyřešíte jednorázovým rozhodnutím, že někomu předáte pravomoci a zmizíte. Tak to opravdu nefunguje. Tento proces je především založen na kvalitních a důvěryhodných nástupcích, kteří jsou s vámi na stejné vlně. Osobnostní a profesní schopnosti a dovednosti musí být blízké vašemu naturelu. Je to vývoj, který často trvá několik let a až pak může reálně fungovat. Vlastník firmy si musí uvědomit, že svůj podnik reálně předává, a nástupce si musí uvědomit, že firmu reálně přebírá. Oba musí být ztotožněni s tím, že to ale nebude ze dne na den. Předávání pravomocí a odpovědností neprobíhá jen z majitele na vybraného nástupce. Tento děj se děje i v managementu. Nyní jsme ukončili významnou akvizici v Německu. Náš manažer stráví v Německu několik měsíců. Bude hledat a učit manažery, delegovat pravomoci a vytvářet funkční týmy. To mu možná zabere i několik let.

Co vidím jako velké neštěstí a problém, když ten, kdo vedení firmy přebírá, často volá – dejte mi všechny pravomoci, a opačně majitel, který předává, nedokáže kompetence a pravomoci opravdu předat a delegovat. Obě strany musí být trpělivé. Jinak je to cesta do pekel.

„Nižborská sklárna Rückl je větší boj, ale i zde se dostavují první úspěchy. V roce 2018 jsme za kolekci České nebe navrženou Rony Pleslem obdrželi prestižní cenu Czech Grand Design,“ říká Martin Wichterle.

MM: Český filantrop a bývalý podnikatel Petr Sýkora se ztotožňuje s výrokem: „Pomáhat je morální povinnost těch, kteří pomáhat mohou.“ Jak to vidíte vy?

M. Wichterle:
Petra Sýkoru znám velmi dobře. S jeho výrokem se ztotožňuji a jeho filantropických projektů si velmi vážím. Pomáhat si musíme. Otázkou je do jaké míry a jakou formou. Někdy je těžké najít hranici prospěšnosti člověka. Domnívám se, že pokud vytváříte pracovní místa a dáváte lidem práci, je to také určitý druh pomoci.

Osobně jsem se rozhodl podporovat celou řadu projektů. Nerad bych něco nebo někoho vyzdvihoval. Za všechny bych snad jmenoval nadační fond Neuron, který podporuje mladé vědce a propaguje vědu. Setkávají se zde mecenáši a skvělí lidé. Je to úžasně povznášející činnost.

MM: Více než 30 let podnikáte. Vybudoval jste impérium na výrobu převodovek a vrhl jste se do záchrany některých českých skláren. Na jihu Čech máte firmu Pas Plus, která se věnuje výstavbě vodních nádrží, v Krkonoších provozujete Vrbatovu boudu. Těch aktivit máte mnoho. Jak se vám daří překonávat nepřízeň a stresy, které s sebou velké podnikání pochopitelně nese? Kde nacházíte balanc, čistou hlavu a fyzickou vytrvalost? Co byste ze své zkušenosti poradil začínajícím podnikatelům?

M. Wichterle: Nevím, zda se mi daří úspěšně překonávat silný permanentní stres, který podnikání přináší. Je logické, že někteří ho zvládají lépe a někteří hůře. Mně se pravděpodobně daří tento tlak nějak rozumně zvládat a vůbec bych si nedovolil hodnotit někoho, kdo tuto schopnost nemá. Domnívám se, že v životě je velmi důležité udržet si zdravý rozum a nadhled. V podnikání to platí dvojnásob. Dále se musíte obklopit slušnými lidmi, kteří vám nedovolí chovat se nevhodným způsobem. Vydělané peníze chápu jako odpovědnost za něco. Majetek pro mě není primárně určen k tomu, abych ho zkonzumoval. Je dobré ho využít k prospěchu a rozvoji druhých. A jestli ho využijete buď jako Petr Sýkora na charitativní projekty, nebo k budování pracovních míst a rozvoji smysluplné činnosti, tak to je celkem jedno. Člověk nesmí z moci a peněz zblbnout. A jestli se mi něco podařilo, tak snad právě tohle.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

PhDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com

Reklama
Seriál
Související články
Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Související články
Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Štěstí musíte jít naproti, negativní zkušenost vás nesmí zlomit

Když většina českých studentů po roce 1989 odcházela studovat do Ameriky nebo na Západ, Kateřina Haring byla v té době jediná studentka, která se rozhodla studovat v Rusku. Na znalosti ruského prostředí a mentality si postavila byznys. Dnes její společnost Dynamic Group staví expozice po celém světě. V roce 2016 byla zvolena prezidentkou nejstarší asociace podnikatelek v České republice.

„Kdo neumí řídit sám sebe, neumí obvykle řídit ani druhé,“ říká prezident České manažerské asociace Pavel Kafka

Pavel Kafka je jedním z nejzkušenějších českých manažerů, který mimo jiné v 90. letech vybudoval skupinu Siemens v ČR. O své znalosti z oblasti řízení, kompetenci českých manažerů a připravenosti české ekonomiky měřit se s konkurencí v zahraničí, jsme si povídali v redakci MM Průmyslového spektra.

Revoluce v designu zdravotnického zařízení

Linet, český výrobce zdravotnického vybavení, slaví v letošním roce 20 let od vzniku svého průlomového vynálezu, kterým radikálně změnil pohled na design a užitné vlastnosti zdravotnického lůžka. Sloupová jednotka dokázala velmi nevzhledné a složité mechanismy zakomponovat do jediného tubusu. „Sloup je typickým příkladem toho, jak obrovskou má design hodnotu. Podařilo se nám vytvořit ergonomicky a designérsky čistý produkt, který nemá na světě obdoby. Zásadní pro tento výrobek bylo revoluční myšlení a odvaha vyzkoušet si to,“ říká o zkušenostech spolupráce s designéry generální ředitel Linetu Ing. Tomáš Kolář.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit