Témata
Foto: archiv M. Hampla

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

MM: V říjnu 2021 jste se vyjádřil, že „jednou ČNB za zvýšení úroků možná pochválíme“. Je začátek roku 2023, rada ČNB se opakovaně rozhodla ponechat úrokové sazby z června 2022 – dvoutýdenní repo sazba je na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Jen upřesnění pro čtenáře – v červnu 2021 byla repo sazba 0,5 %. ČNB ji od té doby zvedala na současnou repo sazbu, která je tedy 7 %. Pořád si myslíte, že jednou ČNB za zvyšování úroků pochválíme?

M. Hampl: Ano, pořád si myslím, že ČNB v budoucnu za zvyšování úroků pochválíme, dokonce ji chválíme již dnes. Nově složená bankovní rada však politiku 7% úrokové sazby fakticky přijala za svou a poslední zhruba půlrok ji drží beze změny. Domnívám se ale, že by tato úroková sazba měla být vyšší, alespoň o jeden procentní bod. Hlasoval bych s menšinou bankovní rady ČNB, která navrhovala zvýšit sazby. Určitě bych prosazoval úrokovou sazbu zvýšit na úroveň, kterou paradoxně ve svých materiálech zmiňuje i samotná ČNB, jelikož její současná prognóza říká, že by měla být vyšší než stávajících 7 %. Optimální úroková sazba je i podle analytického aparátu ČNB zhruba o jeden procentní bod vyšší, tedy okolo 8 %.

MM: ČNB v oblasti kurzové politiky zahájila intervence v podobě rozprodávání devizových rezerv, a tím posilování koruny vůči euru. Může to být z dlouhodobého pohledu vnímáno jako přiblížení k přijetí eura, po kterém dlouhodobě volá podnikatelská veřejnost, jelikož ČR je exportní zemí, kde export tvoří 80 % HDP? Vy jste zastánce zavedení eura? Kdy si myslíte, že ho můžeme nejdříve přijmout?

M. Hampl: Já osobně zastáncem zavedení eura v České republice nejsem. Chápu, že podnikatelé po jeho přijetí hlasitě volají. Pro ně je koruna nákladová položka, které se chtějí zbavit. Uvažují o tom čistě z hlediska svého podniku. Já jsem vždycky říkal, že existují nějaké mikro výhody společné měny, ale pak makro náklady, které platíme všichni. Takže já jsem horlivý a letitý stoupenec autonomní měnové politiky.

Ing. Mojmír Hampl, MSc., Ph.D.
Český ekonom a spisovatel, který se narodil v roce 1975 ve Zlíně. Vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, kde pokračoval i v doktorském studiu. Absolvoval postgraduální program University of Surrey ve Velké Británii. Od roku 2006 do roku 2018 byl členem bankovní rady České národní banky, v níž mezi lety 2008 až 2018 zastával funkci viceguvernéra. V letech 2019 až 2021 působil ve společnosti KPMG Česká republika jako ředitel služeb pro finanční sektor. Je spoluzakladatelem a členem správní rady Institutu pro ekonomické vzdělávání INEV. Od roku 2022 je předsedou Národní rozpočtové rady a také členem Národní ekonomické rady vlády.
(Foto: archiv M. Hampla)

Co se týká přijetí eura, tak i kdyby byla velká vůle naskočit do eurozóny, a to není, v první řadě neplníme vstupní, maastrichtská kritéria. Jejich vyhodnocení probíhá na konci každého roku. Pokud by se současná vláda rozhodla vstoupit do mechanismu směnných kurzů, musíme zde setrvat minimálně dva roky. Pak následuje rok na vyhodnocení plnění kritérií, zahajují se přípravné práce a vstup je vždy prvního ledna následujícího roku. Celkem tedy tři roky. To znamená, pokud by současná vláda v letošním roce rozhodla o přijetí eura, tak nejbližší termín přijetí je 1. leden 2027. Tato vláda by tedy rozhodla o něčem, co přesahuje její mandát. Rovněž musím podotknout, že vlády, které by přijetí eura chtěly navrhnout, musí především opravit veřejné finance. Pro splnění maastrichtských kritérií musíme mít nižší deficity.

MM: Podle vyjádření bývalého guvernéra ČNB Miroslava Singera z konce roku 2022 se tempo zdražování bude zpomalovat a v roce 2023 by mohla být inflace jednociferná a mohla by začínat devítkou. Současná viceguvernérka a bývalá předsedkyně NRR Eva Zamrazilová je ještě optimističtější a v polovině srpna 2022 řekla, že inflaci kolem 5 % už bychom měli vidět závěrem roku 2023, ale vše bude záležet na průběhu válečného konfliktu. Jaký je váš názor? Souhlasíte s oběma citovanými?

M. Hampl: Inflaci jsme měli dostat pod kontrolu daleko dříve. Myslet nebo doufat nyní v to, že na konci tohoto roku bude inflace 5 nebo 3 %, je pozdě. Současná inflace je velmi vysoká, a navíc trvá velmi dlouhou dobu. Na začátku příštího roku budeme mít za sebou již dva a půl roku inflace ve výši, na kterou jsme nebyli zvyklí. I z hlediska řízení veřejných financí trvá stlačování inflace dolů dlouho, dlouho, dlouho. Dle mého mínění jednociferná inflace, která může být klidně i 9 nebo 8 %, je stále příliš vysoká.

MM: Podle vás je tedy 9% nebo 8% inflace příliš vysoká?

M. Hampl: Ano, samozřejmě, vždyť cílem centrální banky jsou 2 %. Osm nebo devět je čtyřikrát tolik. Vám to nepřijde divné, že vám nikdo meziročně nezvyšuje plat o 10 %? To je přece reálná ztráta kupní síly, kterou zažíváte. Proto říkám, i kdyby klesla inflace na konci roku 2023 na 9 %, pořád je to vysoké číslo a z hlediska časového horizontu je příliš pozdě. ČNB uvádí na svých webových stránkách rychloměr inflace, který ukazuje, že inflace mezi 1 a 3 % je stále přijatelná. Pokud inflace spadne pod 1 %, jste v červené zóně, pokud vystoupá nad 3 %, jste opět v červené zóně. Jak sama víte, inflace v ČR je vysoce nad 3 %, a to už dva a půl roku. Pro mě je to signálem absolutního selhání měnové politiky. Pokud bude inflace v tomto roce 9 %, není to žádná výhra. Na začátku roku 2024 bych si představoval, jak uvádí ve svých grafech centrální banka, 2% inflaci. Domnívám se, že takový cíl je reálný za předpokladu realizace jiné měnové politiky. Inflace sama nezmizí, musíte ji regulovat. Zásahy, jako je silnější kurz a vyšší úrokové sazby, jsou řešením, abychom se dostali co nejdříve k normálu.

Reklama
Reklama

Je zajímavé, že pokud si prostudujete veřejně dostupné analýzy ČNB, zjistíte, jak už jsem zmínil, že by úroková sazba měla být nad 8 %. Ani tedy současná 7% úroková sazba neodpovídá vlastním analýzám ČNB. Bankovní rada rozhoduje jinak, než uvádí její vlastní analytický útvar. Tomu nerozumím. Jistě za tato rozhodnutí bere bankovní rada ČNB odpovědnost a na sebe riziko, které je poměrně velké.

Současné konání ČNB na mne působí dojmem, že vyčkává a domnívá se, že vysoká a trvající inflace přejde sama. Nastane recese, oslabení poptávky a inflace odejde bez zvyšování úrokových sazeb. Je to sázka na to, že se to „vysedí“. Guvernér Aleš Michl ani jednou pro zvyšování sazeb ruku nezvedl. Současný guvernér je proinflační. Názor, že 7 % je vlastně docela dobré, je mylný.

Aktuální strategie ČNB má i negativní dopady na rozpočtovou politiku. Vysoká inflace znamená vysoké mimořádné výdaje, důchody, mimořádné valorizace a tlaky na růst platů ve veřejném sektoru. Peníze nemáme a žijeme na dluh. Všichni víme, že cenová stabilita je důležitá, ale my ji již delší dobu nemáme, a bohužel si na to začínáme zvykat. A to je opravdu velký problém. Není stabilní podnikatelské prostředí, protože nemáme cenovou stabilitu.

MM: Současná krizová situace je pravděpodobně odlišná od té z roku 2008. Předpokládám, že tyto nové ekonomické skutečnosti nejsou ani pro rozhodování ČNB jednoduché a černobílé?

M. Hampl: Podnikatelé jsou dlužníci a rozumím tomu, že lobbují za nízkou úrokovou sazbu a slabou korunu. Takový postup však nevede k nízké inflaci. Chápu, že při 8% úrokové sazbě se bude na zahraničních trzích obtížněji prodávat. Ale ty, kteří prodávají svoje výrobky a jsou schopni zvednout ceny více než o 7 %, současná úroková sazba nebrzdí. Prodávají se 7% navýšením a případný úrok 8 % by je v ničem neomezoval, pořád vydělají.

Inflaci jsme měli dostat pod kontrolu daleko dříve. Myslet nebo doufat nyní v to, že na konci tohoto roku bude inflace 5 nebo 3 %, je pozdě. Současná inflace je velmi vysoká, a navíc trvá velmi dlouhou dobu. Na začátku příštího roku budeme mít za sebou již dva a půl roku inflace ve výši, na kterou jsme nebyli zvyklí. I z hlediska řízení veřejných financí trvá stlačování inflace dolů dlouho,“ říká k situaci v ČR Mojmír Hampl.
(Zdroj: kurzy.cz)

Nezávislá měnová politika někomu bere a někomu dává. Vždy je pro někoho nepopulární. Centrální banky jsou nezávislé, a proto jsou oddělené od politických cyklů. Když posiluje kurz, jsou podnikatelé nešťastní, jelikož prodávají méně. Pokud se zvyšují úrokové sazby, nešťastní bývají dlužníci. Když se snižují úrokové sazby, tak jsou nešťastní ti, kdo mají úspory. Pokud oslabuje koruna, tak jsou nešťastní ti, kdo jezdí na dovolenou a rádi cestují. Je to takový začarovaný kruh a centrální banky musí predikovat a rozhodovat správně, nezávisle na tom, koho udělají nešťastným.

Inflace se nevyřeší sama. Potřebuje profesionálně řídit, a to by měla činit centrální banka. Podle situace v ekonomice musí zvyšovat, nebo snižovat sazby. Nikdy nesmí být pod vlivem nějaké lobby, jinak nebude dělat dobrou měnovou politiku.

Reklama

MM: Většina ekonomů, majitelů a manažerů firem očekává recesi, někteří hovoří i o stagflaci. Česká bankovní asociace ke konci minulého roku přišla s odhadem, že nastupující recese by měla být mělká a krátká, a mírně zlepšila i odhad růstu hrubého domácího produktu. Jak to vnímáte vy? Recese ano, nebo ne, a jaká?

M. Hampl: Mělkou recesi již zažíváme. Také se přikláním k názoru, že recese bude pravděpodobně mírná a zatím vypadá, že bude i krátká. Uvidíme, až se objeví čísla za poslední čtvrtletí roku 2022 a první čtvrtletí 2023 (rozhovor byl realizován na konci ledna, pozn. redakce). V každém případě to, co zažíváme teď, není opravdu žádná hluboká krize. Přestože politici často mluví o největší krizi od konce 19. století, tak takto krize nevypadá. Pokud se podíváme zpět na situaci v roce 2008, není s tím, co prožíváme dnes, absolutně srovnatelná. Na toto období si vzpomínám velmi dobře, protože jsme řešili hlubokou krizi evropského bankovního sektoru. Krize 2008 přišla během pár týdnů, teď je situace úplně jiná, dokážeme ji rozklíčovat, pojmenovat a predikovat. Na krizi se dokážeme připravit, snažíme se ji ovlivnit a predikovat budoucnost. V roce 2008 nikdo nic nepředpokládal a všichni byli v ekonomické euforii. Nyní je klid, pohoda, všichni řeší témata, která s ekonomikou přímo nesouvisejí. Nikdo si nemyslí, že finanční sektor je nějakým zdrojem nestability. Všichni již rok mluví o krizi, která přichází především z cen energií a z nestability evropské ekonomiky. S rokem 2008 to nelze absolutně srovnávat. Nikdo masivně nepropouští ani v ČR, ani v Evropě. Máme vysokou inflaci, máme vysokou poptávku, vysokou zaměstnanost a vysoké deficity. Firmy, pokud něco řeší, tak nedostatek lidí. V roce 2008 ze dne na den zmizela poptávka, nikdo nic nekupoval, zažívali jsme obrovský nárůst nezaměstnanosti, obrovský nárůst bankrotů a nedostatek likvidity. Dnes je opačná situace, banky by rozdávaly peníze a půjčovaly. Půjčky však brzdí pouze centrální banky skrz vyšší úrokové sazby. V ČR se ještě setkáváme se zajímavým fenoménem na trhu práce, který nenajdete v jiných západních státech. V České republice se stalo ze zaměstnance vzácné zboží a většina podniků nikoho nepropustí, i když hrozí, že má a bude mít daleko vyšší výrobní náklady. Lidi mají práci, vláda nás zadlužuje a inflace je vysoká.

MM: Jste také členem Národní ekonomické rady vlády, poradního orgánu vlády ČR. Úkolem NERV je iniciovat a navrhovat zásady a parametry reforem klíčových veřejných systémů, které mají dominantní vliv na zdravé veřejné finance, konkurenceschopnost české ekonomiky a transparentnost veřejného sektoru. Můžete jmenovat některá zásadní doporučení, která jsou v současné době důležitá pro fiskální, ne zrovna příznivou, politiku českého státu?

M. Hampl: Jsme nároková společnost a jsme pohodlnější než kdykoliv dříve. Snížit daně, dělat plošná opatření, rozdat dotace a příspěvky, valorizovat nebo zvyšovat mzdy, to jsou kroky, které veřejnost vítá, ale pro veřejné rozpočty jsou velice nákladné a vedou ke stále většímu a většímu zadlužování. Uvedu příklad, kdy česká vláda plošně rozdala příspěvek na zvýšenou cenu energií. Tento příspěvek obdrželi i občané, kteří ho nepotřebují. Byl zde jeden váš kolega, novinář, a přednesl názor, že bude velmi obtížné zastavit dotace a příspěvky. Ti, kdo je již obdrželi, je nikdy nevrátí a vláda je těžko bude odebírat nebo přijímat nějaká úsporná řešení. Odpověděl jsem mu, že bezedné rozdávání není udržitelné a není východiskem k řešení státního dluhu. V oblasti fiskální politiky máme sice dobrou startovací pozici, ale věčným rozdáváním jsme se skokově zadlužili a tento trend pokračuje.

Současná strategie ČNB má i negativní dopady na rozpočtovou politiku – vysoká inflace znamená vysoké mimořádné výdaje, důchody, mimořádné valorizace a tlaky na růst platů ve veřejném sektoru. Peníze nemáme a žijeme na dluh. Všichni víme, že cenová stabilita je důležitá, ale my ji již delší dobu nemáme. Není stabilní podnikatelské prostředí, protože nemáme cenovou stabilitu,“ konstatuje Mojmír Hampl.
(Foto: archiv M. Hampla)

Národní ekonomická rada vlády navrhuje 29 opatření. Všichni jsme se shodli, že pokud chceme, aby byl fiskální dluh ČR udržitelný, musí dojít ke zdanění fyzických osob na úroveň před rokem 2021, aktuální sazba daně není z pohledu stability veřejných financí dostatečná. Dále, musíme provést důchodovou reformu, včetně úpravy věku odchodu do důchodu a redukce tempa valorizace důchodů, zejména posledních mimořádných valorizací. Mimořádné byly, jelikož si nikdo nedovedl představit tak vysokou a dlouho trvající inflaci, ale z mimořádného by se neměl stát standard. Průměrný důchod vzrostl o 20 %, to je vyšší číslo, než je inflace. Podporovali jsme také opatření ke snížení počtu veřejných institucí o 6 %, to znamená provést reformu veřejné správy. Veřejný sektor je zbytnělý. Existuje velké množství krajů, okresů a obcí s velkým množstvím zaměstnanců. Jen na úrovni obcí a krajů je zaměstnáno 100 000 lidí. Kromě toho, musíme pracovat i s dalšími výdajovými položkami, jako je například zdravotnictví, především z hlediska prevence. Všechny tyto a další výdaje financujeme na dluh, a dluhy musíme i s úroky splatit. My jsme dnes v situaci, že si potřebujeme půjčovat i na běžný chod státu, a to určitě není pozitivní zpráva.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Vydání #3
Kód článku: 230305
Datum: 08. 03. 2023
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Související články
V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák od loňského roku zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit