M. Hampl: Mělkou recesi již zažíváme. Také se přikláním k názoru, že recese bude pravděpodobně mírná a zatím vypadá, že bude i krátká. Uvidíme, až se objeví čísla za poslední čtvrtletí roku 2022 a první čtvrtletí 2023 (rozhovor byl realizován na konci ledna, pozn. redakce). V každém případě to, co zažíváme teď, není opravdu žádná hluboká krize. Přestože politici často mluví o největší krizi od konce 19. století, tak takto krize nevypadá. Pokud se podíváme zpět na situaci v roce 2008, není s tím, co prožíváme dnes, absolutně srovnatelná. Na toto období si vzpomínám velmi dobře, protože jsme řešili hlubokou krizi evropského bankovního sektoru. Krize 2008 přišla během pár týdnů, teď je situace úplně jiná, dokážeme ji rozklíčovat, pojmenovat a predikovat. Na krizi se dokážeme připravit, snažíme se ji ovlivnit a predikovat budoucnost. V roce 2008 nikdo nic nepředpokládal a všichni byli v ekonomické euforii. Nyní je klid, pohoda, všichni řeší témata, která s ekonomikou přímo nesouvisejí. Nikdo si nemyslí, že finanční sektor je nějakým zdrojem nestability. Všichni již rok mluví o krizi, která přichází především z cen energií a z nestability evropské ekonomiky. S rokem 2008 to nelze absolutně srovnávat. Nikdo masivně nepropouští ani v ČR, ani v Evropě. Máme vysokou inflaci, máme vysokou poptávku, vysokou zaměstnanost a vysoké deficity. Firmy, pokud něco řeší, tak nedostatek lidí. V roce 2008 ze dne na den zmizela poptávka, nikdo nic nekupoval, zažívali jsme obrovský nárůst nezaměstnanosti, obrovský nárůst bankrotů a nedostatek likvidity. Dnes je opačná situace, banky by rozdávaly peníze a půjčovaly. Půjčky však brzdí pouze centrální banky skrz vyšší úrokové sazby. V ČR se ještě setkáváme se zajímavým fenoménem na trhu práce, který nenajdete v jiných západních státech. V České republice se stalo ze zaměstnance vzácné zboží a většina podniků nikoho nepropustí, i když hrozí, že má a bude mít daleko vyšší výrobní náklady. Lidi mají práci, vláda nás zadlužuje a inflace je vysoká.