Univerzita Karlova cílí na vyšší spolupráci s firmami

MM: Při svém zvolení rektorkou UK jste se pro média vyjádřila: „Jedním mým velkým cílem je moderní a uplatnitelný absolvent. Abychom dokázali na Univerzitě Karlově tak, jak se mění společnost, proměňovat i vzdělávání a abychom našim absolventům dávali znalosti a dovednosti, které jim pomohou na trhu práce nejen ve chvíli, kdy absolvují, ale i za 10 či 20 a více let.“ Jaké konkrétní kroky chcete učinit k tomu, aby z UK odcházel takový absolvent?

M. Králíčková: Do této oblasti se musí aktivně zapojit celá univerzita, včetně fakult a vedení. Na UK máme připravené nové hodnocení jednotlivých studijních programů, které budeme seriózně a pečlivě posuzovat. V minulosti jsme měli obdobný program, ale s novým entuziasmem chceme tuto platformu posunout na vyšší stupeň a důsledně ji dodržovat. S garanty těchto programů budeme úzce a systematicky spolupracovat a více posilovat jejich kompetence, které s danou problematikou těsně souvisejí. Tímto hodnocením kvality projdou všichni studenti UK. Očekávám od nich, včetně garantů, že se budou více aktivně zapojovat a pracovat. Chceme také podporovat tzv. přenos transferových dovedností. Jedná se o širší pojem než tzv. soft skills. Tyto dovednosti nastavila Evropská univerzitní aliance, které je Univerzita Karlova, vedle Universität Heidelberg, Sorbonne Université a Uniwersytet Warszawski, členem. Aliance vznikla v roce 2017 a usiluje o zavedení nové úrovně kvality vzájemné spolupráce ve výuce, vzdělávání, výzkumu a správě a ve vytváření infrastruktury, která bude umožňovat bezproblémovou spolupráci studentů a akademických i administrativních pracovníků. Úkol v rozvoji transverzálních dovedností se týká pěti klíčových kompetencí – multilingualism, data literacy, cricital thinking, entrepreneurship a social engagement. Vybraní studenti by měli tedy získat znalosti a kompetence práce s daty, kritického myšlení, podnikavosti a aktivit ve společnosti. Podpora tohoto programu je jedním z významných úkolů, které jsem si mým nástupem do funkce vytyčila.

MM: Vašemu předchůdci prof. Zimovi se podařilo prosadit a založit Charles University Innovations Prague (CUIP), tedy propojit vědu s průmyslovou sférou. Zřízením CUIP, podle jeho slov, dochází k přímé komunikaci s průmyslovými odvětvími a k přímému uzavírání smluv v oblasti transferu znalostí a technologií univerzity. Dle dostupných informací se podnikání CUIP daří. Plánujete další projekty v oblasti propojení vědy a průmyslu?

M. Králíčková: Charles University Innovations Prague je jedním z velkých úspěchů Univerzity Karlovy. Systém práce CUIP se v posledních letech velmi osvědčil. Pro nás je prioritní, aby se i nadále kontinuálně kvalitativně i kvantitativně rozvíjel. Filozofie fungování CUIP probíhá na principu – matka by neměla mít více dcer, ale dcera by měla mít své vnučky. V tuto chvíli nevidím opodstatnění, aby vznikalo více dceřiných společností. Myslíme si, že toto je správný směr a cesta. Sektor vysokých škol je poměrně konzervativní. Pokud bylo nastaveno a jasně ověřeno, že tento model funguje, není potřeba nic měnit. Ba naopak, chceme ho maximálně podporovat. Náplň činnosti CUIP je mimo jiné koncipován i tak, aby myšlenky a nápady, nejen akademiků, ale i studentů, byly realizovány v úzké spolupráci s aplikační a komerční sférou. V současné době CUIP samostatně zakládá tzv. spin-off společnosti, kontrolované správní radou a dozorčími orgány, v nichž jsou zástupci univerzity i veřejnosti.

CUIP byla na začátku své existence poměrně malá firma. Naší vizí je její rozšíření i mimo národní sféru. Chceme expandovat do zahraničí. Některé konkrétní kroky se již realizují. Aktuálně naše spin-off společnost GeneSpector Innovations otevírá pobočku v USA, kde je pro ni obchodně mnohem jednodušší získat potřebné finanční zdroje, ale také spolehlivá partnerství s globálními hráči. Z toho důvodu jsme se rozhodli finální část vývoje vybraných projektů přesunout prostřednictvím nové pobočky právě do USA. Primárně se to týká klinické diagnostiky. Mimo jiné společnost GeneSpector dokázala v rámci covidové krize pokrýt PCR testováním nemocnice, laboratoře a další potřebné instituce v době, kdy PCR testů byl dramatický nedostatek na trhu. Tato spin-off společnost může být důkazem, jak rychle jsou vědci schopni se za pomoci dobré koordinace a zapojení správných lidí dostat z laboratoře až na reálný trh.

Další pro nás důležitou oblastí je tzv. protivlivová bezpečnost. Univerzita i CUIP mohou být cílem nežádoucích vlivových působení. Na univerzitě i v CUIP se na tuto oblast snažíme pamatovat a jejich nové poznatky a technologie jsou proti těmto nežádoucím trendům bezpečně chráněny.

MM: Českým veřejným prostorem často rezonuje kritika týkající se neefektivního čerpání dotací, které plynou do některých vědecko-výzkumných pracovišť a prakticky negenerují žádné know-how. Princip existence takových pracovišť je stejný jako v průmyslu. Dotační finanční prostředky udržují v agonii společnosti, které žijí a profitují z dotací. Vnímáte tato témata stejně?

M. Králíčková: Důležitá otázka. Na úvod je třeba říci, že ve vědě se efektivita hodnotí velmi těžko a měření základního výzkumu je náročný a složitý proces. Základní výzkum se může zdát někomu nepoužitelný, neefektivní a odtržený od praxe. Dobrým příkladem efektivního základního výzkumu bylo bádání profesora Holého v oblasti antivirotik. Byl to špičkový vědec, který dokázal udělat nový průlomový základní výzkum, jehož následný přínos do praxe byl obrovský. Univerzita Karlova byla vždy spojena se základním výzkumem a patří mezi instituce, které ctí a mají zájem základní výzkum, který má svá pravidla, pěstovat. Tím neříkám, že bychom neměli hodnotit vědu, kterou se zabýváme, ale nemůžeme na základní výzkum použít jednoduchou poučku rychlé uplatnitelnosti výsledků za každou cenu. Pevně věřím, že UK umí realizovat vědecké výstupy. Aplikovaný výzkum je pro nás také důležitý, ale základní výzkum je s prostředím univerzit úzce spjatý.

MM: V souvislosti s předchozí otázkou. Uvažujete o změně systému hodnocení jednotlivých vědecko-výzkumných pracovišť tak, aby nedocházelo k plýtvání peněz a finanční prostředky aby spravedlivě směřovaly do pracovišť, která mají za sebou výsledky? Zvažujete, že by jedním z kritérií hodnocení byla i spolupráce s průmyslovou sférou?

M. Králíčková: Kromě národního hodnocení vědy má UK své vlastní interní hodnocení, které posuzuje i to, do jaké míry je možné vědecké výsledky a výstupy aplikovat. Obecně se dá říci, že posilovat hodnocení míry aplikovatelnosti by mělo být oborově specifické a UK k této problematice takto přistupuje. Ne všechny obory a jejich výsledky se dají aplikovat snadno. Debata na téma další spolupráce s firmami je pro nás prioritní a velmi živá.

Naší ambicí je doktorandský výzkum propojovat s aplikační sférou a firmami. Chceme rozvíjet aplikační formy spolupráce právě už na úrovni doktorských studií. Z těchto programů, například informatiky a ekonomie, odcházejí vysoce kvalitní studenti do praxe už během studií. V tomto směru jsou i jednotlivé fakulty samostatně aktivní. Příkladem mohou být Dny firem na Matematicko-fyzikální fakultě. V dubnu tohoto roku se její studenti sešli a diskutovali o budoucí spolupráci a partnerství s představiteli firem a komerční sféry.

MM: Mezinárodní spolupráce, konkurenceschopnost, diverzita – to jsou termíny, které jsou českými ekonomy často skloňovány v souvislosti s ozdravením tuzemské ekonomiky. Týkají se i akademické půdy vaší univerzity?

M. Králíčková: Ambicí Univerzity Karlovy je být mezinárodně konkurenceschopnou v oblasti spolupráce s firmami. Dnes již máme několik smluvních vztahů ze zahraničními firmami. Jedná se o renomované společnosti především v informačních technologiích, jako je IBM, Intel a Microsoft, nebo v oblasti life sciences – partnerství s firmami Sanofi, Merck, BMS a dalšími. Ráda bych zmínila výbornou spolupráci mezi Lékařskou fakultou UK v Plzni a americkými firmami, např. v oblasti mikroskopické analýzy tkáně se společností SRC Biosciences.

Dále se nám navyšují počty doktorandů, kteří odcházejí do komerční sféry. V roce 2020 absolvovalo doktorské studium 544 studentů a z nich více než polovina směřovala do komerční sféry. O nadání našich doktorandů také svědčí významné ocenění francouzského velvyslanectví v Praze, které v roce 2020 obdrželi mladí chirurgové. Dále důsledně evidujeme počty a objemy smluvních výzkumů. V roce 2020 dosáhly čísla 153, přičemž 15 % se týkalo zahraničních společností. Celkový inkasovaný objem smluvních výzkumů v tomto roce přesahoval 29 milionů korun. Jako příklad bych uvedla smluvní výzkum Matematicko-fyzikální fakulty UK, kdy pro ČSOB byly vytvořeny algoritmy s využitím metod strojového učení pro analýzy transakcí prováděných na bankovních účtech klientů.

MM: Co osobně pro vás zvolení do této prestižní a zároveň velmi odpovědné funkce znamená?

M. Králíčková: Především musím zmínit, že jsem obklopena seriózními a profesionálními odborníky. Můj blízký tým spolupracovníků se skládá z osmi prorektorů a sedmi členů kolegia UK. Zároveň zastávat funkci rektora jedné z nejstarších evropských univerzit je pro mne velkou odpovědností a tíhou v dobrém slova smyslu. Pocity radosti, odpovědnosti a tíhy se mísí. Jsou však správně namixované tak, aby v člověku zůstala pokora, která je v mém poslání a službě univerzitě velmi důležitá.

MM: Děkuji za rozhovor.