Témata
Foto:archiv M. Králíčkové

Univerzita Karlova cílí na vyšší spolupráci s firmami

Poprvé v historii byla zvolena do funkce rektorky Univerzity Karlovy, jedné z nejstarších univerzit v Evropě, žena. Lékařka prof. MUDr. Milena Králíčková v březnu tohoto roku, měsíc po svých 50. narozeninách, převzala mandát. Jejím cílem je poskytovat trhu práce moderního absolventa, větší zapojení studentů do komerční sféry, maximální podpora aplikace vědeckých výsledků do praxe a další úspěšný rozvoj Charles University Innovations Prague, která vznikla za jejího předchůdce prof. Zimy.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

MM: Při svém zvolení rektorkou UK jste se pro média vyjádřila: „Jedním mým velkým cílem je moderní a uplatnitelný absolvent. Abychom dokázali na Univerzitě Karlově tak, jak se mění společnost, proměňovat i vzdělávání a abychom našim absolventům dávali znalosti a dovednosti, které jim pomohou na trhu práce nejen ve chvíli, kdy absolvují, ale i za 10 či 20 a více let.“ Jaké konkrétní kroky chcete učinit k tomu, aby z UK odcházel takový absolvent?

M. Králíčková: Do této oblasti se musí aktivně zapojit celá univerzita, včetně fakult a vedení. Na UK máme připravené nové hodnocení jednotlivých studijních programů, které budeme seriózně a pečlivě posuzovat. V minulosti jsme měli obdobný program, ale s novým entuziasmem chceme tuto platformu posunout na vyšší stupeň a důsledně ji dodržovat. S garanty těchto programů budeme úzce a systematicky spolupracovat a více posilovat jejich kompetence, které s danou problematikou těsně souvisejí. Tímto hodnocením kvality projdou všichni studenti UK. Očekávám od nich, včetně garantů, že se budou více aktivně zapojovat a pracovat. Chceme také podporovat tzv. přenos transferových dovedností. Jedná se o širší pojem než tzv. soft skills. Tyto dovednosti nastavila Evropská univerzitní aliance, které je Univerzita Karlova, vedle Universität Heidelberg, Sorbonne Université a Uniwersytet Warszawski, členem. Aliance vznikla v roce 2017 a usiluje o zavedení nové úrovně kvality vzájemné spolupráce ve výuce, vzdělávání, výzkumu a správě a ve vytváření infrastruktury, která bude umožňovat bezproblémovou spolupráci studentů a akademických i administrativních pracovníků. Úkol v rozvoji transverzálních dovedností se týká pěti klíčových kompetencí – multilingualism, data literacy, cricital thinking, entrepreneurship a social engagement. Vybraní studenti by měli tedy získat znalosti a kompetence práce s daty, kritického myšlení, podnikavosti a aktivit ve společnosti. Podpora tohoto programu je jedním z významných úkolů, které jsem si mým nástupem do funkce vytyčila.

Prof. Mudr. Milena Králíčková, Ph.D., rektorka Univerzity Karlovy
Narodila se 4. února 1972 ve Strakonicích do rodiny lékaře a matematičky. Vystudovala všeobecné lékařství na Lékařské fakultě UK v Plzni. Od roku 1996 pracuje na této fakultě a na Gynekologicko-porodnické klinice Fakultní nemocnice Plzeň. V rámci postgraduálního studia získala stipendium Fulbrightovy komise a akademický rok 1998/1999 strávila na Harvardově univerzitě. Pracovala také v Massachusettské všeobecné nemocnici v Bostonu, kde se věnovala genetickým příčinám poruch plodnosti.
V letech 2010–2014 byla proděkankou pro rozvoj na Lékařské fakultě v Plzni. V roce 2016 byla jmenována profesorkou histologie a embryologie UK. Od roku 2019 je jednou z vůdčích osobností evropské univerzitní aliance 4EU+, je také ambasadorkou Fulbrightovy komise. V roce 2019 obdržela Cenu města Plzeň za vedení projektů napomáhajících zvýšení úspěšnosti léčby neplodnosti. Je vdaná, má dvě dcery.
(Foto: archiv M. Králíčkové)

MM: Vašemu předchůdci prof. Zimovi se podařilo prosadit a založit Charles University Innovations Prague (CUIP), tedy propojit vědu s průmyslovou sférou. Zřízením CUIP, podle jeho slov, dochází k přímé komunikaci s průmyslovými odvětvími a k přímému uzavírání smluv v oblasti transferu znalostí a technologií univerzity. Dle dostupných informací se podnikání CUIP daří. Plánujete další projekty v oblasti propojení vědy a průmyslu?

M. Králíčková: Charles University Innovations Prague je jedním z velkých úspěchů Univerzity Karlovy. Systém práce CUIP se v posledních letech velmi osvědčil. Pro nás je prioritní, aby se i nadále kontinuálně kvalitativně i kvantitativně rozvíjel. Filozofie fungování CUIP probíhá na principu – matka by neměla mít více dcer, ale dcera by měla mít své vnučky. V tuto chvíli nevidím opodstatnění, aby vznikalo více dceřiných společností. Myslíme si, že toto je správný směr a cesta. Sektor vysokých škol je poměrně konzervativní. Pokud bylo nastaveno a jasně ověřeno, že tento model funguje, není potřeba nic měnit. Ba naopak, chceme ho maximálně podporovat. Náplň činnosti CUIP je mimo jiné koncipován i tak, aby myšlenky a nápady, nejen akademiků, ale i studentů, byly realizovány v úzké spolupráci s aplikační a komerční sférou. V současné době CUIP samostatně zakládá tzv. spin-off společnosti, kontrolované správní radou a dozorčími orgány, v nichž jsou zástupci univerzity i veřejnosti.

Reklama
Reklama
Reklama

CUIP byla na začátku své existence poměrně malá firma. Naší vizí je její rozšíření i mimo národní sféru. Chceme expandovat do zahraničí. Některé konkrétní kroky se již realizují. Aktuálně naše spin-off společnost GeneSpector Innovations otevírá pobočku v USA, kde je pro ni obchodně mnohem jednodušší získat potřebné finanční zdroje, ale také spolehlivá partnerství s globálními hráči. Z toho důvodu jsme se rozhodli finální část vývoje vybraných projektů přesunout prostřednictvím nové pobočky právě do USA. Primárně se to týká klinické diagnostiky. Mimo jiné společnost GeneSpector dokázala v rámci covidové krize pokrýt PCR testováním nemocnice, laboratoře a další potřebné instituce v době, kdy PCR testů byl dramatický nedostatek na trhu. Tato spin-off společnost může být důkazem, jak rychle jsou vědci schopni se za pomoci dobré koordinace a zapojení správných lidí dostat z laboratoře až na reálný trh.

Další pro nás důležitou oblastí je tzv. protivlivová bezpečnost. Univerzita i CUIP mohou být cílem nežádoucích vlivových působení. Na univerzitě i v CUIP se na tuto oblast snažíme pamatovat a jejich nové poznatky a technologie jsou proti těmto nežádoucím trendům bezpečně chráněny.

„Jedním mým velkým cílem je moderní a uplatnitelný absolvent. Abychom dokázali na Univerzitě Karlově tak, jak se mění společnost, proměňovat i vzdělávání a abychom našim absolventům dávali znalosti a dovednosti, které jim pomohou na trhu práce nejen ve chvíli, kdy absolvují, ale i za 10 či 20 a více let,“ uvedla při zvolení rektorkou UK Milena Králíčková. (Zdroj: Univerzita Karlova)

MM: Českým veřejným prostorem často rezonuje kritika týkající se neefektivního čerpání dotací, které plynou do některých vědecko-výzkumných pracovišť a prakticky negenerují žádné know-how. Princip existence takových pracovišť je stejný jako v průmyslu. Dotační finanční prostředky udržují v agonii společnosti, které žijí a profitují z dotací. Vnímáte tato témata stejně?

M. Králíčková: Důležitá otázka. Na úvod je třeba říci, že ve vědě se efektivita hodnotí velmi těžko a měření základního výzkumu je náročný a složitý proces. Základní výzkum se může zdát někomu nepoužitelný, neefektivní a odtržený od praxe. Dobrým příkladem efektivního základního výzkumu bylo bádání profesora Holého v oblasti antivirotik. Byl to špičkový vědec, který dokázal udělat nový průlomový základní výzkum, jehož následný přínos do praxe byl obrovský. Univerzita Karlova byla vždy spojena se základním výzkumem a patří mezi instituce, které ctí a mají zájem základní výzkum, který má svá pravidla, pěstovat. Tím neříkám, že bychom neměli hodnotit vědu, kterou se zabýváme, ale nemůžeme na základní výzkum použít jednoduchou poučku rychlé uplatnitelnosti výsledků za každou cenu. Pevně věřím, že UK umí realizovat vědecké výstupy. Aplikovaný výzkum je pro nás také důležitý, ale základní výzkum je s prostředím univerzit úzce spjatý.

Akciová společnost Charles University Innovations Prague realizuje přenos vědeckých poznatků do běžného života. Stojí za technologickým transferem Univerzity Karlovy a zajišťuje jej také pro vědce z dalších institucí. CUIP je vlastněná Univerzitou Karlovou. Na trhu úspěšně funguje již čtyři roky. Transfer realizuje napříč všemi obory, flexibilně a dynamicky. Jak CUIP dělá tech-transfer? Vyhledává technologie ke komercializaci, analyzuje a ověřuje uplatnitelnost, nachází partnery pro uvedení na trh, zajišťuje monetizaci a propagaci.

MM: V souvislosti s předchozí otázkou. Uvažujete o změně systému hodnocení jednotlivých vědecko-výzkumných pracovišť tak, aby nedocházelo k plýtvání peněz a finanční prostředky aby spravedlivě směřovaly do pracovišť, která mají za sebou výsledky? Zvažujete, že by jedním z kritérií hodnocení byla i spolupráce s průmyslovou sférou?

M. Králíčková: Kromě národního hodnocení vědy má UK své vlastní interní hodnocení, které posuzuje i to, do jaké míry je možné vědecké výsledky a výstupy aplikovat. Obecně se dá říci, že posilovat hodnocení míry aplikovatelnosti by mělo být oborově specifické a UK k této problematice takto přistupuje. Ne všechny obory a jejich výsledky se dají aplikovat snadno. Debata na téma další spolupráce s firmami je pro nás prioritní a velmi živá.

Naší ambicí je doktorandský výzkum propojovat s aplikační sférou a firmami. Chceme rozvíjet aplikační formy spolupráce právě už na úrovni doktorských studií. Z těchto programů, například informatiky a ekonomie, odcházejí vysoce kvalitní studenti do praxe už během studií. V tomto směru jsou i jednotlivé fakulty samostatně aktivní. Příkladem mohou být Dny firem na Matematicko-fyzikální fakultě. V dubnu tohoto roku se její studenti sešli a diskutovali o budoucí spolupráci a partnerství s představiteli firem a komerční sféry.

„Základní výzkum se může zdát někomu nepoužitelný, neefektivní a odtržený od praxe. Dobrým příkladem efektivního základního výzkumu bylo bádání profesora Holého v oblasti antivirotik. Profesor Holý byl špičkový vědec, který dokázal udělat nový průlomový základní výzkum, jehož následný přínos do praxe byl obrovský.“

MM: Mezinárodní spolupráce, konkurenceschopnost, diverzita – to jsou termíny, které jsou českými ekonomy často skloňovány v souvislosti s ozdravením tuzemské ekonomiky. Týkají se i akademické půdy vaší univerzity?

M. Králíčková: Ambicí Univerzity Karlovy je být mezinárodně konkurenceschopnou v oblasti spolupráce s firmami. Dnes již máme několik smluvních vztahů ze zahraničními firmami. Jedná se o renomované společnosti především v informačních technologiích, jako je IBM, Intel a Microsoft, nebo v oblasti life sciences – partnerství s firmami Sanofi, Merck, BMS a dalšími. Ráda bych zmínila výbornou spolupráci mezi Lékařskou fakultou UK v Plzni a americkými firmami, např. v oblasti mikroskopické analýzy tkáně se společností SRC Biosciences.

Reklama

Dále se nám navyšují počty doktorandů, kteří odcházejí do komerční sféry. V roce 2020 absolvovalo doktorské studium 544 studentů a z nich více než polovina směřovala do komerční sféry. O nadání našich doktorandů také svědčí významné ocenění francouzského velvyslanectví v Praze, které v roce 2020 obdrželi mladí chirurgové. Dále důsledně evidujeme počty a objemy smluvních výzkumů. V roce 2020 dosáhly čísla 153, přičemž 15 % se týkalo zahraničních společností. Celkový inkasovaný objem smluvních výzkumů v tomto roce přesahoval 29 milionů korun. Jako příklad bych uvedla smluvní výzkum Matematicko-fyzikální fakulty UK, kdy pro ČSOB byly vytvořeny algoritmy s využitím metod strojového učení pro analýzy transakcí prováděných na bankovních účtech klientů.

MM: Co osobně pro vás zvolení do této prestižní a zároveň velmi odpovědné funkce znamená?

M. Králíčková: Především musím zmínit, že jsem obklopena seriózními a profesionálními odborníky. Můj blízký tým spolupracovníků se skládá z osmi prorektorů a sedmi členů kolegia UK. Zároveň zastávat funkci rektora jedné z nejstarších evropských univerzit je pro mne velkou odpovědností a tíhou v dobrém slova smyslu. Pocity radosti, odpovědnosti a tíhy se mísí. Jsou však správně namixované tak, aby v člověku zůstala pokora, která je v mém poslání a službě univerzitě velmi důležitá.

MM: Děkuji za rozhovor.

Univerzita Karlova
byla založena v roce 1348 a je jednou z nejstarších evropských univerzit. V současné době má 17 fakult. Ročně ji absolvuje zhruba 8 000 studentů. Patří mezi pět evropských univerzit, které se těší největšímu zájmu zahraničních studentů v rámci programu Erasmus+. V roce 2017 se stala členem prestižní univerzitní aliance 4EU+ šesti špičkových evropských univerzit (společně se Sorbonnou, Univerzitou v Heidelbergu, Kodaňskou univerzitou, Milánskou univerzitou a Varšavskou univerzitou). V žebříčku Academic Ranking of World Universities je UK hodnocena jako 200. až 300. nejlepší na světě, jako nejlepší v ČR a jako jedna z nejlepších v regionu střední a východní Evropy. 
zdroj: www.cuni.cz

Vydání #7,8
Kód článku: 220720
Datum: 29. 06. 2022
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Související články
Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Jak budeme podnikat v roce 2017?

Bude světová, potažmo česká ekonomika navzdory turbulentním geopolitickým změnám a nejistým trhům dále růst? Obstojí český podnikatel v těžké světové konkurenci? Měl by přidat? A v čem? Jaké jsou trendy zdravého podnikání? Doplácejí ženy na genderové stereotypy? O tom všem a dalších aspektech světového a českého podnikání jsme si povídali s vedoucí partnerkou EY v České republice Magdalenou Souček.

Český podnikatel pod tíhou bruselské legislativy

Podporuje Evropská unie svoji evropskou ekonomiku, potažmo národní ekonomiky jednotlivých zemí, nebo je to moloch, který je brzdou dalšího rozvoje? Jaký je aktuální stav a co můžeme ještě od bruselské legislativy očekávat? Na názor jsme se zeptali prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR RNDr. Jiřího Hynka.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit