Podle Světové zdravotnické organizace a ukazatele DALY (Disability Adjusted Life Year – ztracená léta života v důsledku nemoci) byly v roce 2004 unipolární deprese, které se vyznačují skleslou náladou, snížením energie a aktivity, také sníženou koncentrací a pozorností, sebevědomím a sebedůvěrou, chutí k jídlu nebo poruchami spánku, výrazným pesimismem, pocity viny a bezcennosti, na třetím místě nemocí ohrožující lidstvo. Podle WHO budou v roce 2030 již deprese na místě prvním. (Zdroj: WHO, Wikipedie)
Přirozený optimista je větší část svého života spokojený. Problémy vnímá pozitivně a obvykle je řeší s nadhledem. Optimista má daleko větší pravděpodobnost, že překážky a obtíže překoná, než člověk, který se dívá na svět pesimisticky a negativně. Přestože je pozitivní i negativní nálada virtuální pojem, má své chemické projevy v našem těle. Tím, že si vyvolávám dobrou náladu, aktivuji ve svém těle příznivé chemické procesy, které pozitivně ovlivňují můj duševní stav. Jestliže mám dlouhodobě nepříjemné pocity, tak můj mozek je zaplaven chemickými stresory. Rozsáhlé a dlouhodobé studie jasně ukazují, že dobrá nálada přímo souvisí s rozvojem konkrétních onemocnění, jako je například kardiovaskulární onemocnění, diabetes nebo onkologická onemocnění.
Zkušený manažer bude vnímat stres a náročné situace jako výzvu nebo jako ohrožení. Pokud problém vnímám jako výzvu, aktivuji mechanismy, které mi ho pomáhají zvládnout. Pokud problém vnímám jako ohrožení, snižuji schopnost náhledu a řešení bývají náročnější. Vnímání stresu není pouze virtuální záležitost. Naopak, může rozhodovat o kvalitě a délce našeho života. Nositelka Nobelovy ceny bioložka Elizabeth Blackburnová zkoumala tzv. telomery, které, zjednodušeně řečeno, rozhodují o délce našeho života. Zjistila, že lidé, kteří mají pozitivní pohled na svět, mají větší pravděpodobnost dožít se vyššího věku než lidé, kteří mají negativní náhled.
Člověk, který je schopen oddělit závažnost a složitost problému od svého vnitřního klidu, problém vyřeší lépe. Mluvíme o dlouhodobém emočním ladění a vlastní kontrole. Já jsem kontrolor a tvůrce vlastní nálady.
Každý z nás může změnit téměř všechny aspekty svého života. Nejdůležitější je samotné rozhodnutí. Dále je vše o usilovné systémové práci. Jestliže jsem 40 let negativista, nic pro mne nemá smysl, špatně spím a špatně vycházím s lidmi, tak nemohu očekávat, že můj psychický stav bude dobrý. Stejně jako naše tělo, tak i psychika nám dává odpověď na otázku, jak svůj život žijeme. Z pohledu dnešní vědy je optimistickou zprávou, že tento stav nemusí být definitivním koncem. Všechny aspekty života se dají změnit. Současná medicína, zejména psychologie, která je zaměřená na řešení patologie, nám poskytuje východiska v podobě oboru „medicína životního stylu“. Změnou některých vzorců chování můžeme zlepšit psychické i fyzické zdraví. Jestliže nechci navštívit odborníka, existuje silná informační kampaň, kterou si každý najde na internetu. Pokud se rozhodnu, mohu začít s jednoduchými rituály. Například, ráno vstanu, ustelu si postel a zamyslím se, co je v mém životě dobré. Zmíněné postupy budu systémově opakovat každý den a výsledky se dostaví. Pravidelný trénink těchto jednoduchých metod nás začne posouvat do pozitivního života.
MM: Děkuji vám za rozhovor.
Iva Ruskovská