Témata
Reklama

Pozitivní nálada je nejvýznamnějším předpokladem pro zvládání náročných životních situací. Je možné si pozitivní přístup trvale udržet, pokud je náš osobní i pracovní život dlouhodobě v ohrožení? Existuje recept, jak si životní optimismus naordinovat?

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Rozhovor s profesorem Radkem Ptáčkem vznikl v době, kdy Evropu, včetně České republiky, pohltila další vlna pandemie. Věříme, že tento podnětný text bude pro naše čtenáře inspirací pro rok 2021.

MM: Pojem zdravá firma je převážně spojován s dobrými ekonomickými ukazateli – černými čísly a vysokou výkoností. Jak vidíte zdravou firmu vy?

Prof. Ptáček:
Ekonomický ukazatel u jakékoliv firmy je pouze vrcholem ledovce, který se velmi rychle může změnit. Hospodářské výsledky firmy jsou závislé na personálu, který by měl být pro každou firmu nejdůležitější. Na tuto skutečnost by se měli manažeři soustředit daleko více než na dosažení výkonu.

Zdravý personál vnímám jako souhrn několika aspektů. Na prvním místě jsou především dobré vztahy mezi spolupracovníky, vedením a zaměstnanci. Personál by měl být složen z lidí, kteří se identifikují s firmou, práce je baví a poskytuje jim možnost osobního rozvoje. V řadě konkrétních studií se jasně prokázalo, že zaměstnance nemotivuje k práci výše platu, ale psychická pohoda na pracovišti. Pokud se ve firmě cítím dobře a nejsem ve stresu, jsem více psychicky a fyzicky odolný, a mohu tak podávat dobré výkony.

Vedení společnosti má vytvářet zdroj motivace. Šéf, který si myslí, že zaměstnance utáhne jako smečku psů, což pro něj může být krátkodobě ekonomicky výhodné, dlouho nevydrží. V takové firmě jsou časté personální spory a změny. Pokud je manažer pro své zaměstnance vzorem a zdrojem motivace, tak bude spolupráce s jeho kolegy mnohem lepší. Jestliže jsou zaměstnanci od svého vedení odtrženi, nemají šanci se s ním ztotožnit. Identifikace neprobíhá prostřednictvím virtuálních požitků nebo charakteristik firmy, ale konkrétními identifikacemi s konkrétními lidmi.

Reklama
Reklama
Prof. Radek Ptáček je první profesor lékařské psychologie v ČR, klinický psycholog, psychoterapeut, soudní znalec. Autor nebo spoluautor více než 100 původních vědeckých prací, které ve světě dosáhly téměř 1 000 citací (v prestižní vědecké databázi Web of Science 300), dále 15 vědeckých monografií a řady popularizačních článků. Působí v redakčních radách zahraničních odborných časopisů a je zván jako recenzent pro významné vědecké domácí i zahraniční časopisy a grantové agentury. Působí na 1. lékařské fakultě a University of New York in Prague. (Foto: archiv prof. Ptáčka)

MM: Jaké největší plusy má zdravá firma v době recese, případně krize, oproti té, která takové charakteristiky nemá, nezná nebo nechce znát nebo je nepreferuje?

Prof. Ptáček:
Obrazně řečeno, v jakékoliv krizi sklízíme, co jsme zaseli před ní. Zvláště v období krize je pro firmu důležité mít personál, který jí pomůže náročnou situaci zvládnout, společně vydržet restrikce a další nepříjemná opatření. Jestliže se majitel nebo manažer o firmu dobře staral, nastavil dobré komunikační kanály a „soft systém“ v době, kdy tyto zdánlivě jednoduché věci jsou obvykle přehlíženy, bude vědět, že se o ni může opřít. Jestliže byla komunikace vždy problematická, tak v době krize nebude problematická dvojnásobně, ale desetinásobně.

Běžné a krizové řízení se liší v mnoha směrech. Jednoznačně obstojí ten nebo ta firma, která je připravená, vytrénovaná a pojme situaci racionálně. Síla racionálního řízení nevyvolává zbytečné emoce a vede ke stabilizaci. V manažerovi, který používá takové nástroje, vidí zaměstnanci silného šéfa. V době krize je pro ně přirozenou autoritou a obvykle se okolo něj semknou.

MM: Dlouhodobě se zabýváte syndromem vyhoření. Jaké profese, pozice nebo typy lidí, jsou tímto syndromem nejvíce ohrožené? Současná situace přinesla nové společenské změny, včetně ekonomických, které vytvářejí na jedince i firmy zvýšený psychický tlak. Jakého manažera nebo firmu tento čas rychleji posouvá do kategorie více ohrožených, nebo naopak do kategorie pozitivní motivace, výzvy, stimulace k růstu?

Prof. Ptáček:
Každý máme určitou dispozici zvládat stres. Tento předpoklad nazýváme resilience, což je schopnost odolávat náročným situacím. Část tohoto předpokladu je zděděná po rodičích a část získáváme během života. K těmto předpokladům patří ještě druhá složka, tzv. strategie zvládání (copyingové strategie). Ty získáváme během života, ale můžeme se je i učit. Například kurz přežití zvýší vaše strategie zvládání nečekaného stresu v přírodě. Podobným strategiím se můžeme učit i pro přežití v práci.

Dnes vnímáme silného šéfa jako člověka, který má dobrou stresovou odolnost a také sám o sebe umí pečovat. Devět let mohu fungovat naprosto výborně, ale 10. rok se objeví potíže, které jsou důsledkem dlouhodobě kumulované zátěže. Zcela nedílnou součástí výkonu jakékoliv náročné práce je dostatečná péče o sebe, relaxace a psychohygiena.

„Ekonomický ukazatel u jakékoliv firmy je pouze vrcholem ledovce, který se velmi rychle může změnit. Hospodářské výsledky firmy jsou závislé na personálu, který by měl být pro každou firmu nejdůležitější. Na tuto skutečnost by se měli manažeři soustředit daleko více než na dosažení výkonu," tvrdí profesor Radek Ptáček z 1. LF Univerzity Karlovy. (Zdroj: archiv prof. Ptáčka)

MM: Žijeme v digitální době virtuální reality a vývoj v posledních měsících naznačuje, že náš profesní i osobní život se v tomto prostoru bude odehrávat daleko více. Není tedy čas, nejen ekonomicky, ale především mentálně, a nakonec i fyzicky, tuto realitu přijmout se všemi pro i proti a naučit se s ní žít?

Prof. Ptáček:
S novými technologiemi se musíme naučit žít. Zde bych vyzdvihnul „naučit se žít“, jelikož digitální technologie se začaly vkrádat do našich životů, aniž bychom na ně byli dostatečně psychicky i fyzicky připraveni. Varoval bych před tím, kdo říká „využívejme je masivně a spontánně“. Vědecké studie prokazují, že technologie v našich životech dovedou dobře sloužit, ale možná daleko více škodit. Nekontrolované užívání sociálních médií, internetu, počítačových her apod. vede k celé řadě dušeních potíží a vyšší pravděpodobnosti rozvoje neurovegetativních poruch, jako je demence, neurózy, fobie a řada dalších. Jednoznačně se prokazuje, že pokud digitální technologie začneme používat za jiným účelem, než k jakému byl náš mozek původně naučen, začíná tento orgán lenivět. Například s rozvojem navigačních technologií se snižuje naše kapacita orientace v prostoru a obdobné je to např. i s matematickými výpočty. Schopnost lidské inteligence klesá s mírou užívání digitálních prostředků. Nicméně naučme se nové technologie racionálně používat, jelikož mají i svá velká pozitiva. Díky nim můžeme komunikovat s rodinou, kamarády i obchodními partnery na druhém konci světa. Digitální technologie používejme s rozumem a pro konkrétní účely. Ve chvíli, kdy nám vpadnou do života a převezmou ho, tak se to jistě negativním způsobem projeví na našem zdraví.

MM: V rozhovoru pro ČR Plus jste řekl: „Dlouhodobé výzkumy ukazují, že pozitivní nálada je nejsilnějším prediktorem, aby lidé neupadali do deprese.“ Zdá se mi velmi těžké udržet si pozitivní náladu a přístup, když se nedaří a tento stav přetrvává delší dobu. Co systémového byste doporučil těm, kteří nejsou svým založením optimisté, a i když jsou, dlouhodobě se musí potýkat se stresem, který s sebou ve zvýšené míře přináší delší krizová období? Myslím tím, ať už se jedná o ekonomické, nebo osobní krize. Dá se vůbec pozitivní myšlení naučit a dlouhodobě rozvíjet?

Prof. Ptáček:
Pozitivní nálada a sociální vztahy jsou nejsilnějším nástrojem našeho zdraví a dlouhého, spokojeného života. O čem je pozitivní nálada? Je třeba rozlišit rozumové uvažování a samotnou pozitivní náladu. V běžných životech jsou tyto dvě složky propojené. Základem duševního zdraví je rozlišit věci, které mohu změnit, a které změnit nemohu. To znamená, svoji náladu ovlivňuji pouze já, a ne dění okolo mne. I tato dovednost se dá zvládnout. Jedná se o tzv. naučený optimismus – uchovávám si dobrou náladu, aniž mi ji vnější okolí nějakým významným způsobem působí.


Podle Světové zdravotnické organizace a ukazatele DALY (Disability Adjusted Life Year – ztracená léta života v důsledku nemoci) byly v roce 2004 unipolární deprese, které se vyznačují skleslou náladou, snížením energie a aktivity, také sníženou koncentrací a pozorností, sebevědomím a sebedůvěrou, chutí k jídlu nebo poruchami spánku, výrazným pesimismem, pocity viny a bezcennosti, na třetím místě nemocí ohrožující lidstvo. Podle WHO budou v roce 2030 již deprese na místě prvním. (Zdroj: WHO, Wikipedie)

Přirozený optimista je větší část svého života spokojený. Problémy vnímá pozitivně a obvykle je řeší s nadhledem. Optimista má daleko větší pravděpodobnost, že překážky a obtíže překoná, než člověk, který se dívá na svět pesimisticky a negativně. Přestože je pozitivní i negativní nálada virtuální pojem, má své chemické projevy v našem těle. Tím, že si vyvolávám dobrou náladu, aktivuji ve svém těle příznivé chemické procesy, které pozitivně ovlivňují můj duševní stav. Jestliže mám dlouhodobě nepříjemné pocity, tak můj mozek je zaplaven chemickými stresory. Rozsáhlé a dlouhodobé studie jasně ukazují, že dobrá nálada přímo souvisí s rozvojem konkrétních onemocnění, jako je například kardiovaskulární onemocnění, diabetes nebo onkologická onemocnění.

Zkušený manažer bude vnímat stres a náročné situace jako výzvu nebo jako ohrožení. Pokud problém vnímám jako výzvu, aktivuji mechanismy, které mi ho pomáhají zvládnout. Pokud problém vnímám jako ohrožení, snižuji schopnost náhledu a řešení bývají náročnější. Vnímání stresu není pouze virtuální záležitost. Naopak, může rozhodovat o kvalitě a délce našeho života. Nositelka Nobelovy ceny bioložka Elizabeth Blackburnová zkoumala tzv. telomery, které, zjednodušeně řečeno, rozhodují o délce našeho života. Zjistila, že lidé, kteří mají pozitivní pohled na svět, mají větší pravděpodobnost dožít se vyššího věku než lidé, kteří mají negativní náhled.

Člověk, který je schopen oddělit závažnost a složitost problému od svého vnitřního klidu, problém vyřeší lépe. Mluvíme o dlouhodobém emočním ladění a vlastní kontrole. Já jsem kontrolor a tvůrce vlastní nálady.

Každý z nás může změnit téměř všechny aspekty svého života. Nejdůležitější je samotné rozhodnutí. Dále je vše o usilovné systémové práci. Jestliže jsem 40 let negativista, nic pro mne nemá smysl, špatně spím a špatně vycházím s lidmi, tak nemohu očekávat, že můj psychický stav bude dobrý. Stejně jako naše tělo, tak i psychika nám dává odpověď na otázku, jak svůj život žijeme. Z pohledu dnešní vědy je optimistickou zprávou, že tento stav nemusí být definitivním koncem. Všechny aspekty života se dají změnit. Současná medicína, zejména psychologie, která je zaměřená na řešení patologie, nám poskytuje východiska v podobě oboru „medicína životního stylu“. Změnou některých vzorců chování můžeme zlepšit psychické i fyzické zdraví. Jestliže nechci navštívit odborníka, existuje silná informační kampaň, kterou si každý najde na internetu. Pokud se rozhodnu, mohu začít s jednoduchými rituály. Například, ráno vstanu, ustelu si postel a zamyslím se, co je v mém životě dobré. Zmíněné postupy budu systémově opakovat každý den a výsledky se dostaví. Pravidelný trénink těchto jednoduchých metod nás začne posouvat do pozitivního života.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Iva Ruskovská

Reklama
Vydání #11&12
Kód článku: 201123
Datum: 09. 12. 2020
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Související články
Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů

Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Skutečná tvář zakázkového obrábění

Jak se společnost Pfeiffer stala beta testerem řídicího systému Sinumerik? A jak se vůbec Jak tento systém dostal do světa zakázkového obrábění a provozu obroben? Nebyl to vůbec lehký začátek a pro projektového manažera Karstena Schwarze ze společnosti Siemens, který stojí za tímto historickým milníkem, to nebylo vůbec snadné.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Inovace podnikatelského modelu, Část 1. Role inovací v podnikatelském prostředí

Současná doba paralyzující naše osobní a profesní konání nám jasně ukázala realitu, se kterou se budeme setkávat stále častěji. Nastavila zrcadlo důsledků našeho, často konzervativního, přístupu k otázce dlouhodobé inovační strategie, a to jak z pohledu diverzifikace produktového portfolia, tak i marketingové a obchodní podpory zaváděných inovací. V tomto novém světě se musíme naučit žít a odolávat jeho často nepředvídatelným nástrahám.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Marketing v 21. století

Budování značky pomocí moderních marketingových nástrojů je podle Tomáše Keprty, šéfa marketingového oddělení ve společnosti ČKD Blansko, v dnešní době zcela klíčové a nezbytné pro propagaci českého strojírenství a inženýringu ve světě. V následujícím rozhovoru vysvětluje, proč a co může přinést za výhody, obchodní příležitosti i konkrétní zakázky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit