MM: Jak majitel firmy může výrobu nebo další procesy řízené umělou inteligencí kontrolovat? Pokud při používání umělé inteligence nastane problém, kdo ho bude řešit, dodavatel, jiná umělá inteligence? Kdo ponese odpovědnost?
Prof. Pěchouček: V současné době není umělá inteligence příliš regulovaná. První skutečnou viditelnou regulací umělé inteligence je GDPR. V blízké době budou pravděpodobně jednotlivé státy regulovat algoritmy AI a budou certifikovat použití různých metod pro různé účely. To znamená, že pokud bude chtít lékař používat AI, tak se jeho činnost omezí pouze na určitý druh AI, která má určitou míru vysvětlitelnosti a transparentnosti.
Příchodem legislativy také přijde pojištění. Stejně jako dnes si můžete koupit pojištění proti kyberútoku, tak si v budoucnu budete moci koupit pojištění proti chybě umělé inteligence. Pojištění tohoto druhu však nebude na trhu dříve, než bude příslušná legislativa.
Rovněž i Evropská unie velmi živě debatuje na téma právní rámec umělé inteligence. Tyto regulace nastanou velmi rychle. Nemůže to být zdlouhavý proces, jelikož metody AI jsou připravené. Lidé je chtějí používat. Jejich touha dělat věci rychleji, levněji a přesněji vyžaduje odpověď, kdo bude za daný produkt umělé inteligence ručit. Role státu je nezastupitelná. V praxi to znamená, že pokud legislativní úpravu AI udělají první Finové, tak vše důležité v segmentu AI se bude odehrávat ve Finsku. Zbytku světa, včetně ČR, by tím vznikla ohromná konkurence. Regulace AI je pro ČR klíčová.
MM: Americký vizionář a podnikatel Elon Musk tvrdí, že umělá inteligence sebere práci 50 procentům lidí. V kterých odvětvích to bude a koho se to bude týkat?
Prof. Pěchouček: Elon Musk má pravdu. Během 20 let přijde o práci cca 2 miliardy pracujících lidí. Nesouhlasím však ani s Elonem Muskem, ani se Stevnem Hawkingem v teorii, že silná umělá inteligence jako centrální mozek lidstva překoná člověka, ovládne lidstvo a zničí civilizaci. V tom se s oběma pány rozcházím a nevěřím na silnou všeobjímající umělou inteligenci.
Pro příklad nebudu chodit daleko. Když Tesla Elona Muska začala vyrábět auta, tak celá linka byla robotizovaná a díky této celkové robotizaci se nestihly termíny. Linky měly vekou chybovost, takže technici museli vytvořit paralelní linku, kam se vrátil lidský faktor.
MM: Jaké profese a pozice budou v době umělé inteligence žádané?
Prof. Pěchouček: Již jsme o tom hovořili. Naši vnuci by se měli zaměřit na studium využití AI a dále se zabývat studiem sociálních dovedností, emoční inteligence, včetně etického myšlení. Tím lépe dokáží porozumět uplatnění AI ve prospěch člověka a jeho činnosti. Schopnost rozumět člověku, učit se empatickému jednání a zároveň rozumět umělé inteligenci bude velkou výhodou. Tito lidé budou rozhodovat a budou mít práci. Nevěřím tomu, že by umělá inteligence nahradila veškerou lidskou práci. V budoucnosti se lidská práce změní a bude mít jiný koncept. Naši vnuci nebudou studovat pět let ve škole. Budou studovat pouze jeden nebo dva roky a budou měnit pracovní pozice, jak si bude situace vyžadovat. Svět se bude tak rychle měnit, že univerzita nemůže mít pětiletý monopol na nejkreativnější období lidského života. Bohužel si nemyslím, že Česká republika je připravena na práce budoucnosti, jelikož na střední škole se děti nevychovávají prioritně k samostatnému myšlení a kreativitě. U nás přetrvává tradiční styl výuky, kdy se memorují fakta. Jiné země jsou již dál. Učí svoji mladou generaci zpochybňovat zaběhlé systémy, ptát se, hledat chyby a nacházet nová řešení. Já mám tři dcery a přál bych si, aby dokázaly vymyslet byznysy, které by byly například postaveny na kreativitě v oblasti výtvarného umění, jelikož to pro jejich další profesní vývoj může mít daleko větší vliv než studium programování. Ač se to nezdá, dnešní programátoři jako tvůrci světa nemusejí být zásadními hybateli.
MM: Jaký je aktuální stav v oblasti výzkumu a vývoje umělé inteligence v České republice? Můžete oblast našeho AI srovnat se zbytkem světa?
Prof. Pěchouček: Stěžejní oblasti pro aplikaci AI jsou doprava, výroba a kyberbezpečnost. Velmi důležitá z hlediska národní bezpečnosti je především kyberbezpečnost a s ní spojená kyberkriminalita. Budoucí souboj o prvenství umělé inteligence se bude odehrávat mezi Spojenými státy a Čínou. Zatím vedou Spojené státy, kde jsou nejbohatší AI firmy s ohromným množstvím prostředků investovaných AI vývoje a výzkumu. Ale během dalších 10 let to bude pravděpodobně Čína, která se stane jedničkou. Co se týká Evropské unie, ta již nemůže zmiňované velmoci dohnat. To však neznamená, že se může přestat snažit. Na naší lokální úrovni musíme spolupracovat s okolními státy a také v rámci celé EU. Naši nejbližší sousedi, a tím myslím Německo a Slovenskou republiku, jsou ve výzkumu a vývoji přibližně na stejné úrovni jako my. Největší výhodou těchto tří zemí je vysoká orientace na průmysl. Průmyslová výroba a s ní spojené podnikání nabízí významný prostor pro AI inovaci. Na druhou stranu současná orientace na výrobu nás může úplně pohřbít, pokud ji nebudeme včas inovovat.
Česká republika se nemá v oblasti výzkumu umělé inteligence za co stydět. Ve světě má velmi dobré jméno. Máme vědecké špičky v segmentu strojového učení a rozpoznávání obrazu. Pan profesor Jiří Matas je jedna z největších kapacit. Jeho skupina se zabývá právě vývojem umělé inteligence pro autonomní řízení. Pak jsou zde skupiny, které se zabývají vysvětlitelností umělé inteligence. Je to například tým profesora Filipa Železného na ČVUT v Praze. Česká republika tradičně relativně dobře funguje v rámci umělé inteligence v oblasti rozpoznávání řeči přirozeného jazyka. Tento výzkum se primárně provádí na Karlově univerzitě, na Ústavu formální a aplikované lingvistiky. Další významná pracoviště jsou na Západočeské univerzitě v Plzni. Silná skupina je v oblasti umělé inteligence a teorie her. Například absolventi Karlovy univerzity Martin Schmid a Matěj Moravčík a Viliam Lisý z ČVUT v Praze vytvořili systém DeepStack, umělou inteligenci, která jako první v historii porazila člověka v pokeru. Další velký český úspěch jde za skupinou profesora Jana Šedivého. Tento tým na ČVUT v Praze pracuje na rozpoznávání řeči. Mně se v červnu tohoto roku podařilo získat pětiletý grant excelentního výzkumu RCI – Výzkumné centrum informatiky, který spojuje to nejlepší, co na ČVUT v Praze v oblasti informatiky máme.