Témata

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

MM: Při svém zvolení do funkce prezidenta Svazu strojírenské technologie v červnu tohoto roku jste mimo jiné uvedl: „Zavedení základních prvků duálního vzdělávání do našeho školského systému vidím jako absolutní nutnost.“ Vnímáte tedy zavedení duálního vzdělávání jako prioritu svého pětiletého volebního období ve vedení Svazu?

J. Rýdl: Začleňování prvků duálního vzdělávání do středních škol je pro strojaře velmi důležité. V době, kdy se učiliště odloučily od podniků, si začaly technické školy žít vlastním životem. Jsou odtrženy od reality, od samotné výroby a trhu. Do podniků nastupovali a nastupují všeobecně vzdělaní absolventi, bez jakékoliv praxe a jejich zaučení trvá téměř celý rok. Chápu, že škola si nemůže dovolit nakoupit drahé stroje a provádět praktický výcvik vlastními silami. Duální vzdělávání musí probíhat ve firmách tak, aby v daném regionu byla uplatnitelná pracovní síla. Pokud mohu hovořit za naši firmu, tak my jsme šli vlastní cestou a založili jsme soukromou průmyslovou školu. Snažíme se řešit nedostatek pracovních sil tím, že si je vzděláváme a připravujeme sami. Vytvořili jsme i odborný klastr firem, díky čemuž odborná výuka probíhá nejen v naší firmě, ale i u našich partnerů. Adaptační proces není tak dlouhý, nastupující zaměstnanci znají stroje, prostředí i kolegy. Mají absorbovanou firemní kulturu a celý proces adaptace probíhá rychleji a pružněji. Tato cesta však není celostátní a systémové řešení. Projekt vlastního vzdělávání si může dovolit silná firma, která má především dostatek finančních prostředků.

Svaz bude pokračovat v propagaci a tlaku na rozhodovací orgány Ministerstva školství nebo Ministerstva sociálních věcí. V minulosti existoval projekt Pospolu, kde zástupci zaměstnavatelů diskutovali s odbornými orgány, jak by se měly prvky duálního vzdělávání zavádět do školního systému. Projekt byl však pozastaven, ale bylo by dobré opět začít hledat cesty, jak ho restartovat. Hlavní problém vidím ve financích. Odborná výuka je nákladná. Firmy musí být motivovány k tomu, aby odborná výuka probíhala u nich ve výrobě. Podpora, včetně finanční, by měla fungovat především od státu, kterému se vynaložené peníze efektivně vrátí. Bez pomoci politiků však tyto změny neuděláme.

Česká ekonomika je založená na průmyslové výrobě, jsme jednou z neprůmyslovějších zemí Evropy. Na těchto pilířích bychom měli systém školství stavět. Potřebujeme technicky vzdělanou mladou generaci, kterou se musíme snažit k těmto oborům přitáhnout. Ukázat atraktivitu strojírenského oboru je i na nás, majitelích firem a podnikatelích. Musíme nacházet formy, jak prezentovat, že strojařina je krásný a zajímavý obor.

MM: Vaše zvolení do čela SST přišlo v době, kdy průmyslová výroba v Německu hlásí stagnaci. Předpokládám, že útlum bude znát na všech světových trzích. Máte jako prezident Svazu strategii, připravenou vizi, jak české strojírenství podpořit?


J. Rýdl: Podpořit české firmy, aby se jim vedlo lépe, to z pozice prezidenta SST neumím. Hlavní část práce je na nich samotných. Svaz dokáže pomoci členským firmám v jejich prezentacích na zahraničních trzích. Aktivně prosazujeme zájmy našich podniků na výstavách, včetně marketingových aktivit. V této oblasti můžeme nabídnout široké spektrum možností, které by ulevily malým a středním podnikům od finanční náročnosti vlastní účasti na výstavě. Například vybudování vlastního stánku na veletrhu v Číně nebo USA může být často nad rámec finančních možností malých firem. Zde Svaz dokáže nabídnout pomocnou ruku ve formě společné expozice.

Velice důležité je jednání se státní správou. Například s MPO, kde v rámci podporovaných výstav apelujeme, aby byla obsazována teritoria, která jsou pro naše firmy klíčová. Jsme rádi, že se v letošním roce mezi podporované aktivity dostala Metalloobrabotka v Moskvě, což v minulosti nebylo možné. I když jsou nadále prosazovány vůči některým strojírenským produktům protiruské sankce, tak se nám tuto významnou výstavu podařilo podpořit.

Ing. Jan Rýdl vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK a VŠE. MBA ukončil na Sheffield Hallam University ve Velké Británii. Již během studií pracoval jako asistent v rodinné firmě TOS Varnsdorf. Zde také začínal na pozici manažera prodeje a po 14 letech praxe nastoupil na post statutárního a generálního ředitele TOS Varnsdorf. Je českým delegátem v Cecimo (Evropské sdružení výrobců obráběcích strojů) a členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. V červnu 2019 byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie.

MM: Na webových stránkách SST je prezentována strategie Svazu na léta 2019–2023. Máte mimo těchto aktivit nějaký nový, čerstvý vítr, který byste chtěl do Svazu přinést a realizovat?

J. Rýdl: Zformovaná strategie Svazu není pouze mým dílem, ale prací výkonného ředitele a celého představenstva SST. Obsahuje hlavní činnosti, kterými chceme pomáhat našim členským firmám. Jedná se především o podporu technického vzdělávání, spolupráci s vysokými školami v oblasti vývoje a výzkumu, a dialog se státní správou. SST je členem mezinárodní organizace Cecimo (The European Machine Tool Industries and Related Manufacturing), kde máme přímou vazbu na Evropsku komisi. Přes ni pak dokážeme účinně lobovat přímo na půdě Evropského parlamentu, získávat kontakty a informovat o našich potřebách na evropské úrovni. Zpětnou vazbu pak předáváme našim členským firmám. Portfolio těchto služeb chceme do budoucna rozšiřovat. Zdánlivě drobné organizační věci jako překlady technických norem, zajišťování statistických údajů a analýz jsou pro naše menší členy velmi důležité, jelikož jim ušetří finanční prostředky. Jedná se převážně o zpracované projekce, analýzy a odhady renomovaných společností, jako je např. Oxford Economy, analýzy Petera Mayera apod.

MM: Vaše rodina se ve strojírenském byznysu úspěšně pohybuje téměř 30 let. Jak to tedy vypadá s českým strojírenským know-how, sofistikovanými stroji a výzkumem v této oblasti?

České strojírenské firmy, ať už to je Toshulin, Kovosvit MAS, Tajmac-ZPS, Škoda Machine Tool, Fermat, naše společnost TOS Varnsdorf a řada dalších, jsou páteří českého strojírenství disponující sofistikovanými produkty, které nacházejí uplatnění po celém světě. V podstatě se podílejí na tvorbě značky českého strojírenství. Značka TOS nebo Škoda je hodnota, která má svoji váhu a velkou cenu. Určitě nelze v nejmenším pochybovat, že je v Čechách obrovská tradice a stále zde existuje know-how ve výrobě kvalitních sofistikovaných řešení pro obrábění nebo tváření.

Co se týká výzkumu a vývoje, tak mají jmenované firmy i vlastní vývojová oddělení, bez kterých se neobejdou. Vlastní vývoj a výzkum je klíčovým prvkem pro konkurenceschopnost firmy. Jestliže firmy poleví v tempu inovací, přestanou přicházet s novými řešeními a produkty, tak ztratí půdu pod nohama a odcházejí do propadliště dějin.

V rámci Svazu se této problematice věnujeme a realizujeme takové projekty jako Technologická platforma strojírenská výrobní technika, jejímž cílem je udržení a posílení konkurenceschopnosti českých firem a zvýšení intenzity spolupráce mezi členskými podniky a výzkumnými organizacemi v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Výhodou této spolupráce je, že výsledky jednotlivých projektů jsou k dispozici celé členské základně.

„České strojírenské firmy, ať už to je Toshulin, Kovosvit MAS, Tajmac-ZPS, Škoda Machine Tool, Fermat, Strojírna Tyc, naše společnost TOS Varnsdorf a řada dalších, jsou páteří českého strojírenství disponující sofistikovanými produkty, které nacházejí uplatnění po celém světě. V podstatě se podílejí na tvorbě značky českého strojírenství,“ říká Jan Rýdl.

Důležitá je také podpora státu aplikovaného výzkumu například v podobě uplatnění nákladů na vývoj a výzkum skrze odečitatelnou položku k dani z příjmu. Poměrně nepříjemně se však začínají zpřísňovat pohledy na hodnocení inovačního potenciálu, tzv. „prvky novosti“. Někdy k nám přicházejí pseudoodborníci, kteří vysvětlují, že ten či onen produkt nenese prvky inovace. Samo o sobě jsou to odvážná tvrzení. Například, když upravuji parametry stroje a jeho finální podoba bude mít jasnou přidanou hodnotu – je to dostatečná míra inovace, nebo není? Nepříjemná a časově náročná je i následná komunikace s finančními úředníky, zda je náklad možné odečíst jako daňovou odečitatelnou položku, či nikoliv. Mrzí mne, že se nám úředníci snaží dokázat, že jsme si uplatnili náklad, který dle jejich názoru není spojen s dostatečnou mírou inovace. Nicméně obecně lze říci, že tato forma podpory výzkumu a vývoje funguje a je dobrá.

V rámci programu OPPIK (Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) je řada projektů, na které mohou firmy čerpat peníze. Bohužel jsou poměrně administrativně náročné. Musíme dokladovat všechny vyžadované formuláře, které jsou tvrdě kontrolovány a celý proces je pro menší firmy velice náročný a komplikovaný. Do budoucna si pak rozmyslí, zda využívat administračně náročnou formu žádosti o podporu. Pokud by byl tento systém jednodušší a rychlejší, určitě by to podnikatelům pomohlo. Měli bychom mít zájem, aby firmy realizovaly své inovace v co nejkratší době. Dotaci bychom měli vyčerpat během šesti měsíců a nečekat dva roky, kdy konkurence bude mít již obdobný produkt vyvinutý. Programy by se měly přizpůsobit nám, a ne my programům.

MM: Významný český podnikatel Martin Wichterle se pro média letos v březnu vyjádřil, že termín zlaté české ručičky je úplný nesmysl a jeden z největších bludů, který se u nás rozšiřuje. Tím neříká, že by české strojírenství nebylo kvalitní, a přiklání se k tomu, že má obrovskou tradici, ale českých společností, které mají vlastní vývoj, marketing a obchod a jsou schopné se samostatně pohybovat ve světě, těch je prý bohužel strašně málo. Co vy na to?

J. Rýdl: Česká ekonomika je malá a my se nemůžeme s naší produkcí obráběcích a tvářecích strojů soustředit pouze na domácí trh. Na vývoz je určeno 75 % těchto strojů. Specifikem v této oblasti výroby je, že se v Čechách vyskytuje poměrně málo firem, které jsou středně velké nebo velké. Stávající firmy však disponují velmi dobrým know-how, pracují na projektech výzkumu a vývoje, a umí je velmi dobře profinancovat. Tyto společnosti jsou pozůstatkem firem vybudovaných dávno v minulosti, kdy byly jasně orientovány produktově, vzájemně si nekonkurovaly a zaměřovaly své aktivity pouze na daný obor. Dnes se to prolíná. Firmy si už začínají konkurovat, ale stále platí, že tyto firmy snesou měřítka nepřísnějších parametrů pro uplatnění na zahraničních trzích.

Pro srovnání – v Německu a Rakousku je mnohem větší hustota malých a středně velkých firem, které mají své finální produkty. Je tam historicky daleko více menších podniků, které nacházejí uplatnění v celosvětovém formátu. Německo je založeno na fungování malých a středních podniků s vlastním produktem. U nás taková síť nebyla a není. Existovaly velké páteřní společnosti, které vytvářely český strojírenský průmysl. Teprve od 90. let začaly vznikat menší firmy, které postupně hledaly svoje místo na trhu. Našly ho, ale jsou malé a rodinného charakteru. Dnes jsou ve fázi, kdy generace otců zakladatelů odchází a hledá své nástupce. To je klíčový a zlomový moment, jestli přežijí, nebo nepřežijí. A navíc jsou velice náchylné k tržním výkyvům, o kterých hovoříme.

MM: Jak se vám v této době daří vytvářet firemní strategie a naplňovat exportní plány?

J. Rýdl: Už před lety řekl guru světového managementu Peter Drucker, že žijeme v turbulentní době, a já mám pocit, že tempo turbulencí se neustále zrychluje. Typická byla situace před krizí 2008. Jednalo se o krásnou růstovou periodu, která trvala pět let. Pak nastal krach bank a následovala poměrně rychlá, ale krátká doba krize. V našem oboru jsme spadli s produkcí na třetinu. Recese trvala pouze tři roky. Přežili jsme a opět jsme začali růst. Po dvou letech začaly tržby znovu padat. Zjišťujeme, že období růstu a poklesu se zkracují. Obávám se, že se pohybujeme v období, kdy k významnému kolísání začíná docházet i v rámci jednoho roku. Reagovat na tyto změny je pro firmy velice náročné. Najít systém a najít nástroje jak účinně reagovat na tržní výkyvy je dnes největší výzvou pro management všech firem.

Asi budu opakovat, co již bylo několikrát řečeno. Propojení mezi politikou a ekonomikou je v současné době velmi úzké. Investiční rozhodování našich zákazníků je na bodě mrazu. Je to především kvůli nejistotám fungování trhu. Konkrétně mohu uvést osobní příklady, kdy se nám v Číně zastavily prodeje. Hovořil jsem s našimi čínskými klienty a oni vyčkávají, jaká bude situace ve vzájemném obchodu s USA. Rovněž i my musíme odložit realizaci již dohodnutého kontraktu. Stejná situace je i s brexitem. Tvrdý brexit a ztráty, které přinese, jsou dnes již kvantifikované. Osud by byl nepříznivý v ČR především pro automobilový průmysl. Tyto aspekty nepřispívají investičním náladám, které jsou podle mého názoru, nadřazeny ekonomickým zájmům. Přestože se našim zákazníkům evidentně daří, svá rozhodnutí odkládají právě z důvodu nejistoty vývoje geopolitické situace ve světě. Dopad do firemních prognóz je naprosto zásadní.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

PhDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com

Svaz strojírenské technologie

Svaz strojírenské technologie je zájmové sdružení založené 22. června 1990. Základem bylo 21 organizací z České a Slovenské republiky zabývajících se výrobou, výzkumem a prodejem obráběcích a tvářecích strojů. Mezi zakladatele patřily i proslulé značky jako TOS, MAS, ZPS, Šmeral atd. SST byl založen zejména na podporu a ochranu společných zájmů svých členů s cílem koordinovat jejich součinnost ve všech oblastech, kdy je společný postup účelný při realizaci podnikatelských záměrů. V současné době SST sdružuje většinu společností a organizací působících v oboru ČR. V rámci ČR pokrývají podniky sdružené v SST více než 70 % produkce obráběcích i tvářecích strojů. Zanedbatelná není ani ostatní produkce podniků SST, jako dřevoobráběcí stroje, tlakové licí stroje, hydraulická zařízení, kuličkové šrouby a matice, motory, nářadí a měřidla.

Zdroj: SST

Vydání #10
Kód článku: 191041
Datum: 01. 10. 2019
Rubrika: Servis / Rozhovor
Seriál
Související články
MM Podcast: Glosa - Poselství Garcíovi

Jsou věci, které ovlivnit nemůžeme, avšak máme možnost se k nim svobodně postavit. Pokud tak ale činíme ve stresu a se strachem, negativní dopad to jen znásobí. Naopak, uvedeme-li se do klidu s vědomím své vnitřní síly, víry a odhodlání, vše se může nakonec vyvíjet úplně jinak. 

Technická podpora vždy po ruce

Prostřednictvím nové aplikace LiveTechPro nabízí společnost Ceratizit kompetentní okamžitou technickou podporu i v období místního a národního lockdownu vyvolaného pandemií covid-19.

Názorové fórum odborníků

Výzkum a vývoj v oblasti řezných nástrojů podle doc. Jany Petrů z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (www.mmspektrum.com/200519) mj. dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování a konstrukce nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL.
Zabývá se těmito trendy také vaše společnost? Naleznou uživatelé výše popsané inovace ve vašich produktových portfoliích? Uveďte příklad.

Související články
Všechno pro obrábění kovů

Česká pobočka firmy Walter AG letos oslaví třicáté výročí svého založení. Nejen o třicetiletém působení společnosti v Česku, ale především o její současnosti a také o plánech do budoucna jsme si povídali s Jiřím Majerem, jednatelem firmy Walter CZ.

Související články
Rodná čísla nástrojů v kódech Data Matrix

Společnost Seco uvádí do života nový projekt – označování každého vyrobeného nástroje jedinečným strojově čitelným kódem. O tom, jak tento nápad vznikl a jak jej firma hodlá využít, jsme si povídali s Ing. Janem Matějíčkem, vedoucím technického vzdělávání STEP a reprezentantem Seco Consultancy.

Další krok k bezobslužné výrobě

Studie čínské univerzity Beihang, publikovaná v časopise International Journal of Production Research, přímo spojuje prediktivní údržbu s kvalitou výrobků. Jak je však pro výrobce tato dosahovaná prediktivita a vynikající kvalita u operací využívaných při soustružení oceli slučitelná se snižováním počtu pracovníků na dílenských pracovištích nebo s bezobslužnou výrobou? Článek objasňuje důvody, proč jsou pro kvalitu obráběných součástí nezbytné vhodné nástroje ve spojení s procesy zabezpečenými proti selhání.

Abeceda komunikace (nejenom) pro strojaře, Část 1. Komunikace je jako mariáš

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží nachodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak ikaždodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Pět principů pro zvýšení efektivity

Tork, spadající pod společnost Essity, uvádí na trh novou příručku představující princip „kaizen“. Díky němu mohou podniky zavést filozofii kontinuálních vylepšení.

Když je řemeslo posláním

V součinnosti se zákazníkem navrhovat nástroje s maximální hospodárností a produktivitou – to je cílem rodinné nástrojářské společnosti UniCut, jejíž produkty můžete najít ve výrobních firmách prakticky po celém světě. Její jednatel, Ing. Petr Inemann, s nímž jsme měli možnost hovořit, převzal vedení firmy po svém otci. Nezdědil však jen firmu, ale především, jak sám říká, lásku k řemeslu.

Abychom na změny zareagovali včas

Covid-19 je humanitární krize, která má bezprecedentní dopady na všechna průmyslová odvětví. Podniky stojí před novou výzvou, na kterou musí reagovat. Některé podniky tuto výzvu využijí ke svému rozvoji a expanzi, některé ji jen přežijí, a budou i takové, které zaniknou. První reakcí bývá zastavení všech investic, včetně investic do informačních technologií. A právě informační technologie ukážou, kdo bude vítězem, a kdo poraženým.

Firma a příroda mají k sobě blízko.
Více, než si myslíme.

Společnosti Fosfa je největším zpracovatelem žlutého fosforu v Evropě. Z něho pak vyrábí esenciální směsi zejména pro potravinářské i speciální průmyslové aplikace, které vyváží do více než 80 zemí světa. Vedle toho vyrábí také přírodní ekologické produkty, jako jsou přírodní prostředky péče o tělo i domácnost Feel Eco. Její záběr je ale širší, provozuje první českou vertikální farmu Feel Greens, ve které s pomocí hydroponie pěstuje microgreens, bylinky a saláty zcela bez jakýchkoliv pesticidů, GMO či růstových regulátorů.

Technologie pro mistry horkého tváření

Zavítáte-li do části města Olomouc s názvem Bystrovany, bezpochyby vás zaujme architektonicky velmi čistá budova, součástí jejíž fasády je velké plastické červené logo Weba. Když pak vejdete dovnitř, ohromí vás výrobní hala monumentálních rozměrů s množstvím sofistikovaných strojů různých značek – zejména pak značky Mazak. Od loňského roku mezi nimi můžete spatřit i automatickou obráběcí linku se dvěma stroji Mazak Variaxis 1050.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit