Témata
Reklama

Odemykání lidského potenciálu podle Jana Mühlfeita

Jan Mühlfeit začínal u Microsoftu na pozici o třídu vyšší než asistentka. Po 22 letech odcházel jako prezident Microsoftu pro Evropu. Přestože svoji práci miloval, spadl až na samé dno. Prošel tvrdou sebereflexí a prací na sobě. Dnes je vyhledávaným koučem a mentorem. O mentální odolnosti a otevírání lidského potenciálu přednáší po celém světě.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

MM: Ikona českého byznysu Tomáš Baťa vybudoval úspěšné impérium, které bylo známé nejen díky svým produktům, ale i oddaností a velkou loajalitou svých zaměstnanců. V jeho učňovských školách byl polovojenský, tvrdý režim. Přesto bývalí zaměstnanci, dnes pamětníci, na něho vzpomínají s láskou a úctou. V jeho firmách prý prožili nejkrásnější léta svého života. Proč si myslíte, že to tak cítí?

Ing. Mühlfeit: Mezilidské vztahy jsou založeny na důvěře. Důvěru můžete velmi rychle ztratit, a to ze dvou důvodů. Člověk není sám sebou, a tím pádem není autentický. V podstatě musíte ctít zásadu tzv. inkongruence, to znamená mít v souladu verbální a neverbální komunikaci. Pokud tomu tak není, podvědomě cítíte, že s takovým člověkem není něco v pořádku. Nechová se autenticky a přirozeně. Tomáš Baťa autentický byl. I když jste jako podnikatel tvrdý, můžete být autentický a všichni vám budou důvěřovat. To je první předpoklad pro dobré podnikání. Druhý důvod je předvídatelnost. Můžete mít velmi tvrdá pravidla hry, což samozřejmě v byznysu bývá, ale musíte být předvídatelný. Lidé chtějí mít jistotu, že se pravidla během hry nebudou radikálně měnit.

Reklama
Reklama


Jan Mühlfeit nastoupil do společnosti Microsoft v roce 1993. V roce 2000 byl jmenován regionálním ředitelem společnosti Microsoft pro střední a východní Evropu (CEE). V roce 2002 se stal viceprezidentem. V roce 2005 převzal funkci viceprezidenta veřejného sektoru společnosti Microsoft v Evropě, na Středním východě a v Africe (EMEA). V roce 2006 byl jmenován viceprezidentem strategie EMEA pro firemní a státní správu a v roce 2007 byl následně povýšen na prezidenta Microsoftu pro Evropu.

Tomáš Baťa pravděpodobně tyto vlastnosti měl. Byl tvrdý, ale předvídatelný, a byl autentický. Ti, co chtěli na sobě pracovat, ho milovali. O své zaměstnance se dokázal postarat. Ctil zásadu „vypracovat se postupně od základů“. Zažil jsem to osobně, když jsem přišel do Microsoftu. Začínal jsem na pozici, která byla o jednu platovou třídu vyšší než sekretářka. Když jsem po 22 letech odcházel, byl jsem prezidentem Microsoftu pro Evropu. Tomáše Bati si lidé vážili a ctili ho. Bohužel, některým dnešním lídrům předvídatelnost a autentičnost chybí. Často si hrají na někoho jiného a většinou to bývá kombinace obojího. Svět je plný falzifikátů a jen originály píší historii. A to byl právě Tomáš Baťa.

MM: Jak vnímáte vytváření a vedení týmů, potažmo využívání lidského potenciálu v českých firmách? Můžete uvést srovnání se zahraničím? Proč to někde funguje, a někde ne?

Ing. Mühlfeit: Začnu od konce. Mnoho Čechů si myslí, že naše republika je pupkem světa, ale tak to zdaleka není. O tom už svědčí fakt, že znalost jazyků v České republice je tristní. Mladá generace se musí vzdělávat a učit se od nejlepších. To můžete, pokud budete znát cizí jazyky, cestovat, poznávat nové lidi a technologie. Samozřejmě, dnes probíhá 90 % edukace on-line. Šetří vám to čas a peníze. Přesto, osobní kontakt, studentské stáže, pracovní příležitosti a poznávání jiných kultur, to jsou zkušenosti pro rozvoj osobnosti, potažmo byznysu, nezbytné.

Co se týká využívání lidského potenciálu v českých firmách, tak je zde mnoho středně velkých i velkých firem, které jsou srovnatelné se světovými firmami. Je tady například Linet. Zbyněk Frolík začínal na zelené louce a dnes je jednou z nejlepších firem na světě ve vývoji a výrobě nemocničních lůžek. Na tomto příkladu vidíte, že to jde.

Jan Mühlfeit je globální stratég, kouč a autor bestselleru The Positive Leader. Jeho osobním posláním je pomáhat jednotlivcům, organizacím a zemím po celém světě odemykat jejich lidský potenciál. Jan Mühlfeit má za sebou úspěšné budování a vedení týmů během své téměř 22leté kariéry ve společnosti Microsoft, kde pracoval na různých vedoucích pozicích. Jan Mühlfeit vytvořil zcela unikátní metodiku, jak najít osobní výjimečnost pro jednotlivce i týmy. S touto metodikou pracuje ve svých seminářích „Odemykání lidského potenciálu“ a „Odemykání týmového potenciálu“ po celém světě. Společně s Kateřinou Novotnou napsali knihu a realizují projekt „Odemykání dětského potenciálu“, který vede nejen děti k sebepoznání a nalezení své osobní jedinečnosti. Jan Mühlfeit věří, že „každé dítě je geniální, jen musíme najít v čem“.Koučuje vrcholové manažery a sportovce. V této oblasti spolupracuje s INSEAD, Cambridge, Gallup, Imperial College, McLean Hospital a Harvard Medical School Affiliate. Je vyhledávaným globálním řečníkem na konferencích např. Světového ekonomického fóra, Evropské komise, OECD, Harvardu, Cambridge, INSEAD, MIT, Imperial College, Washington Post a Economist. Je hlavním strategickým poradcem společnosti Atlantic Bridge Capital a působí v různých poradních orgánech několika evropských vlád v oblasti informačních a komunikačních technologií, národní konkurenceschopnosti a vzdělávání.

Česká republika je na exportu závislá, a proto bychom měli být maximálně otevření. Obecně se u nás spíše montuje, než vymýšlí, a to bude v budoucnu velkou brzdou. V momentě, kdy pro ně české pracovní prostředí začne být drahé, a to pomalu nastává, přestěhují se montovny někam do Asie. V tomto názoru jsem konzistentní a vyjadřuji ho již 10 let. V minulosti se vyvářely krásné strategie konkurenceschopnosti, ale nic se z toho nenaplnilo. Neviním z toho podniky. Ba naopak, přestože stávající podmínky na podporu podnikání nejsou optimální, jsou některé naše firmy na velmi vysoké úrovni.

Předpokladem pro ekonomický růst i zvládnutí recese je celkové nastavení a fungování české společnosti. Být maximálně otevření světu, vzdělávat se a učit se od těch nejlepších je předpokladem úspěšného zvládání konkurenceschopnosti. Bohužel, někdy mám pocit, že tato země je uzavřená a my se vlastně ani moc učit nechceme. Je nutné daleko více podpořit výuku jazyků a technické vzdělání. Oproti Číně, která má z celkového počtu vysokoškoláků 45 % technických inženýrů, je v Evropě, včetně ČR, situace špatná. Je zde pouze 15 % technických inženýrů. Ale pevně věřím, že nástupem mladé generace nastane změna.

MM: Lze tento stav změnit? Co by majitel nebo CEO pro to měl udělat, na co se zaměřit? Co když se firma dostane do krize? Krizoví manažeři říkají ořezat náklady, propustit lidi a změnit strategii.

Ing. Mühlfeit: Krizový manažer pomůže firmě přežít, ale ne uspět. Uvedu příklad – stratégové společnosti Shell řešili otázku, co je potřeba udělat, aby firma po dobu 200 let patřila ke špičkám ve svém oboru. Jediným dlouhodobým determinantem konkurenceschopnosti bylo určeno kontinuální a rychlé učení se novým poznatkům. Tento výstup potvrzuje i moje teorie „odemykání lidského potenciálu“. Tvrdím, že pokud firma maximálně využívá talenty svých lidí, tak se většina z nich dostává do flow. Tím pak podává o 500 % lepší výkon, než když ve flow není. To jsou okamžiky, kdy člověk je nejen úspěšný, ale i šťastný a práce ho baví.

A jak mohou majitelé nebo vedení firem tyto procesy ovlivnit nebo změnit? Pokud budou firmy schopny odemknout lidský potenciál, najdou v každém člověku to nejlepší a z takových budou stavět tým, tak pak budou vítězit. Hodně společností už takto funguje a většina z nich je velmi úspěšná. Myslím, že hledání a odemykání lidského potenciálu není nic složitého. Tímto způsobem můžete krizi zmírnit. Pokud přichází, tak je nezbytné ji včas oznámit a připravit se na ni. Když už nastane, tak je už obvykle pozdě. Uvedu příklad – vzpomínám na některé naše ministry financí. Celý svět hovořil o krizi a oni, nevím proč, tvrdili, že se nás krize nedotkne. Dobrý podnikatel a manažer musí mít oči otevřené, přijímat informace od zákazníků, pečlivě sledovat mezinárodní statistiky a prognózy. Všechny tyto procesy musíte vnímat v přítomném okamžiku. Jen tehdy poznáte, že se něco děje. Zároveň, pokud máte zaměstnance a většinu firmy ve flow, můžete krizi lépe čelit. Druhá věc je komunikace. V době krize jí musíte věnovat velkou pozornost. Lidi vytrhnete z jejich komfortu dvěma způsoby – bolestí nebo nadšením. Nejlepší je kombinace obou. V momentě, kdy neuděláte tyto zásahy, může to být pro firmu likvidační. Pokud zvolíte strategii, že rok nebo dva vydržíte bolest a zároveň podpoříte nadšení a motivaci pro práci, tak obvykle problém zvládnete. Jako v životě. Všechny tyto procesy musíte excelentně komunikovat a vysvětlovat. V momentě, kdy lídr nekomunikuje, tak firemní komunikaci drží v ruce lidé, kteří postávají v kuchyňce a předpovídají katastrofické scénáře.


Jan Mühlfeit koučuje nejen vrcholové manažery, umělce, ale i olympijské vítěze a mistry světa. Spolupracuje například s moderním pětibojařem Davidem Svobodou, olympijským vítězem z londýnských her 2012 a mistrem Evropy 2010.

MM: Je v českých firmách dostatek talentovaných a schopných lídrů, kteří dokážou procesy a případné krize zvládat a řešit?

Ing. Mühlfeit: Co se týká talentovaných a schopných lídrů, je to stejný princip jako při odemykání lidského potenciálu a využívání talentů. V České republice máme přibližně 10 milionů obyvatel. Dánů není ani šest milionů, ale hodně z nich vede nadnárodní významné korporace. Dánové pravděpodobně dokážou daleko lépe poznat a rozvinout své talenty než my. Dánská společnost vytváří lepší podmínky a prostor pro své talenty než kterákoliv jiná země, včetně excelentní výuky jazyků, která je obecně v severských zemích na velmi vysoké úrovni. Někdy mám pocit, že u nás přetrvává nezdravé rovnostářství, které jsme zde již jednou měli. Bohužel většina Čechů, kteří uspěli v zahraničí, jsou v cizině více uznáváni a respektováni než v rodné zemi. Nejdříve se museli prosadit v zahraničí a pak je teprve přijala rodná hrouda. Nevím, nerozumím tomu. Možná, že si toto stigma neseme již od bitvy na Bílé hoře. Vlastní inteligenci buď vyvraždíme, anebo ji necháme odejít.

MM: Ve svých knihách a přednáškách tvrdíte, že „Pokud lidé dělají to, k čemu mají talent, co je jejich silnou stránkou, mohou být nejenom produktivnější a úspěšnější, ale i šťastnější.“ Mám tomu rozumně tak, že takoví lidé „nevyhoří“, mentálně a fyzicky nekolabují, jsou šťastní a spokojenější?

Ing. Mühlfeit: Ptáte se na dvě odlišné věci. U Microsoftu jsem dělal práci, která mě dostávala do flow. Přesto jsem skončil v psychiatrické léčebně v Bohnicích s těžkou depresí. Otázkou je, proč tomu tak bylo? Odpověď zní – nebylo to kvůli práci, pro kterou jsem měl talent a byl jsem ve flow. Bylo to proto, že jsem neuměl odpočívat. Flow je extrémně náročné na mozkovou činnost. Dochází k odplavení důležitých chemických sloučenin, které je nutné ve spánku nebo mentálním odpočinku obnovit. Pokud toto zanedbáte, a to byl můj případ, může dojít ke kolapsu. Můj mozek neustále bděl a jel na 100 %. Nedokázal jsem odpočívat. Takový mozek vyschne. Chemikálie, jako je serotonin, dopamin a jiné, přestanou fungovat a dochází k depresi.

Zajímavé je, že i když většina manažerů sportuje, přesto má deprese, pocity vyhoření a jsou nespokojení. Pravděpodobně nejsou ve flow nebo neumí efektivně odpočívat. Flow je naprosté soustředění a souznění. Proč Roger Federer odvrátil v historii tenisu největší počet mečbolů? Protože on si ty mečboly užíval. Mečbol je přitom největší zátěž na psychiku. Zkazíte míček a je konec. Jenže on mečboly hraje ve flow. Vše je vzájemně propojené. Pokud jste ve flow, musíte mentálně odpočívat. Jinak se ocitnete v blázinci jako já. Na svých přednáškách, tady i v zahraničí, otevřeně o svých zkušenostech hovořím. Nejsem hrdý na to, že jsem byl v blázinci, ale jsem hrdý na to, že o tom veřejně mluvím. Většina manažerů má podobné problémy, ale nedokáže si je přiznat, natož o nich otevřeně mluvit. Odpočinek vnímají jako slabost, která omezuje výkonnost. To je naprosto chybné, jelikož ve vrcholovém sportu je odpočinek vnímán jako nezbytná součást vrcholového výkonu. Proč to tak nevnímáme v byznysu?

Jan Mühlfeit je vyhledávaným globálním řečníkem na konferencích významných institucí, např. Světového ekonomického fóra nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci 36 ekonomicky rozvinutých států světa, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů.

MM: Otevřeně a kriticky se vyjadřujete k systému a struktuře školství, a to nejen českého, ale například i anglického. Myslíte, že slabiny, o kterých jsme hovořili v předcházejících otázkách, mají již reálný základ v dětském věku, v systému raného vzdělávání?

Ing. Mühlfeit: Samozřejmě, většina vzdělávacích systémů, český a anglický nevyjímaje, zabíjí dětský talent a kreativitu. Systém vzdělávání škola hrou od Jana Amose Komenského se obvykle praktikuje do šestého roku věku dítěte a pak nastupuje dril. To je špatně. Dítě si hraje a přirozeně si vybírá hračky, které jsou mu blízké a které ho baví. Objevuje svůj talent a přirozeně ho rozvíjí. Takové dítě je obvykle ve flow. Jeho mozek je zklidněný a dítě se učí všemi smysly. Nástupem do školy přirozený rozvoj talentu končí. Současná školní výuka je převážně o drilu, pasivním naslouchání bez toho, aniž by učitel žáky aktivně zapojoval do studia, a to nemluvím o formě výuky hrou. Dnešní děti zpracují za týden tolik informací jako před 100 lety jejich vrstevníci za celý svůj dětský věk. Dítě do šesti let se vzdělává zcela ideálně, když ho necháme dělat, co ho baví. Právě v období do šestého roku se dítě dokáže učit o 450 % rychleji a produktivněji než dítě, které ve flow není. Například studie NASA ukazuje, že v šesti letech je 98 % dětí s vysokou schopností kreativity a v 25 letech jsou to již pouhá dvě procenta.


Jan Mühlfeit je také mentálním koučem mladého českého fotbalisty, útočníka AS Roma Patrika Schicka.

Myslím, že vzdělávání a školní koncepce jsou věcí politického konsenzu. Školní osnovy a strategie se často mění s vládami a ministry, kteří přicházejí a odcházejí. Doplácí na to především učitelé a žáci. Je nutné, aby koncepce školství rozvíjely přirozený talent, zlepšila se výuka cizích jazyků, včetně propracovanosti výuky technického vzdělávání.

České ekonomice a podnikům se daří. Mám obavu z budoucnosti. Konkurenceschopnost není o tom, co je, ale o tom, jak jsme se připravovali na budoucnost, a to především v oblasti vzdělávaní nastupující generace. Školství je jedna z věcí, která u nás není dobrá. V České republice je mnoho vzdělaných lidí, kteří vystudovali Stanford nebo Harvard. Moje otázka zní – jaké jim tato země nabízí hodnoty a příležitosti? Velmi malé. Mimo pobočky Microsoftu nebo Googlu a některých poboček zahraničních firem a slušných, prosperujících českých firem, toho není mnoho.

MM: Po odchodu z postu prezidenta Microsoftu pro Evropu se věnujete koučinku, kde mimo jiné učíte mentální odolnosti. Co to přesně znamená? Dnešní byznysmeni nedisponují touto dovedností? Jak moc je důležité v současném turbulentním světě tuto dovednost mít?

Ing. Mühlfeit: Do flow vás dostane talent. Na to, aby se člověk udržel v jakékoliv činnosti ve flow, je potřeba mentální odolnosti. Mentální odolnost je schopnost podávat výkony v těžkých podmínkách. Kombinují se zde tři dovednosti. Práce s tělem – naše fyziologie, náš dech a náš vnitřní dialog. Po 30 až 45 dnech dojde k vytvoření návyku. Zní to jednoduše, ale je to tvrdá práce na sobě. Ale kdo je zvyklý tvrdě pracovat, tak mu to až tak nepřijde.

Koučuji šéfy velkých korporací, tři olympijské vítěze a pět mistrů světa. Princip je pořád stejný. Někteří manažeři přesně nevědí, co je to mentální odolnost. Většinou se bojí slova mentální, ale to je jejich problém. Kde se učím mentální odolnosti já? Snažím se učit od těch nejlepších. Aktuálně například od americké námořní pěchoty. Své zkušenosti pak předávám dál. Občas se mne moji přátelé ptají, jak dokážu každý den běhat 10 kilometrů a meditovat. Není co obdivovat. Je to návyk. Stejné pocity mají cyklisti na Tour de France. Když se jich zeptáte na to, které kopce jsou nejhorší, obvykle odpovídají, že nejhorší je dvoudenní přestávka. Když jedou, jsou ve flow, jsou mentálně odolní a podávají fantastické výkony. Tyto principy můžete aplikovat do každé činnosti. Jen se odhodlat a jít do toho. O člověku nerozhodují situace, ale rozhodnutí, která udělá.

MM: Děkujeme za rozhovor.

CO O JANOVI MÜHLFEITOVI A KNIZE THE POSITIVE LEADER ŘÍKAJÍ:

Kevin Johnson – prezident and CEO společnosti Starbucks, bývalý prezident divize platforem společnosti Microsoft: „Měl jsem tu čest s Janem v Microsoftu spolupracovat v mnoha rozličných rolích týkajících se leadershipu. Je to lídr s vysokou integritou, který do byznysu vnáší vášeň a starostlivost. Jan sehrál zásadní roli v procesu inovací a růstu Microsoftu v Evropě.“

David Svoboda, sportovec, olympijský vítěz 2012 v moderním pětiboji: „Základním kamenem úspěchu a štěstí na světové úrovni je sebevědomí. Tato kniha se zabývá nejdůležitějším rozhodnutím, které kdy v životě uděláte – odhalit, kdo jste, a nabídnout to nejlepší z vás světu.“

PhDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 190615
Datum: 05. 06. 2019
Rubrika: Servis / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Související články
Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Budoucnost české výroby tkví v inovacích, Část 1. Změna konstrukčního přístupu

Česká republika je zemí s dlouhou vědeckotechnickou, průmyslovou a inovační tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí?
Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe bude snažit nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj inovační potenciál a tížený efekt.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit