Témata
Zdroj: Veletrhy Brno

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Jan Kubata v rozhovoru bez obalu a klišé mluví o tom, proč online veletrhy považuje za slepou uličku, jak se mění mindset vystavovatelů a proč musela tradiční soutěž Zlatá medaile projít radikálním restartem. Veletrh není jen o pronájmu plochy, ale o vytváření platformy pro inovace a strategická setkání, která nelze nahradit žádným digitálním prostředím.

Následující textová podoba rozhovoru je redakčně upravenou verzí živého rozhovoru z podcastové série MM Průmyslového spektra. Jeho plnou verzi, obsahující i nezkrácené technické detaily a autentickou atmosféru diskuze, si můžete přehrát pomocí následně uvedeného QR kódu nebo ve svých oblíbených podcastových aplikacích.


Od podnikání přes Chicago k brněnskému výstavišti

MM: Byl jste úspěšným podnikatelem, pak šéfem zahraniční sítě CzechTrade v Chicagu a nyní vedete největší veletržní správu ve střední Evropě. Jaká z těchto zkušeností vám v Brně pomáhá nejvíce? A která vás nejlépe připravila na to, co jste tu nenašel?

J. Kubata: Musím zmínit pro mě klíčovou zkušenost, a to je vrcholový sport v mém mládí. Sport mě naučil nevzdávat se, mít systém a disciplínu, ale především přijímat prohry. V Česku vnímáme chybu často jako konečnou stanici, ale bez chyb se neposunete. Pokud se bojíte něco udělat, zůstanete stát na místě. To byl ten klíčový „kick-off“ pro můj další život v byznysu i v Brně.

MM: Ze svého působení v CzechTrade znáte veletrhy z druhé strany – jako nástroj podpory exportu českých firem. Jak jinak vypadá MSV, když na něj nahlížíte z kanceláře generálního ředitele Veletrhů Brno, oproti tomu, co jste viděl z pozice člověka, který na veletrh české firmy vozil?

J. Kubata: Rozdíl v pohledu není tak velký, ale v Brně jsem nahlédl „do střev“. Je to obrovské puzzle z tisíců dílků. Mnoho lidí si myslí, že veletrh jsou jen dny, kdy jsou brány výstaviště otevřeny. Ve skutečnosti je to proces, který začíná i končí dlouho před akcí a po ní. Úspěch firmy pak závisí na tom, jak s kontakty z Brna pracuje v rámci následného follow-upu.

MM: Veletrhy Brno jsou stoprocentně vlastněny městem Brnem. Máte byznysové strategické ambice, ale rozhodujete v prostředí komunální politiky a veřejného vlastnictví. Kde tento model pomáhá, a kde naopak brzdí?

J. Kubata: Jsme byznysová firma a na rozdíl od jiných městských společností nečerpáme dotace z rozpočtu. Naše rozhodování v obchodních věcech je zcela standardní a rychlé, což dokazuje i fakt, že máme pobočku v Německu, kde jsme významným dodavatelem výstavby. Procesy se prodlužují pouze u strategických investic či majetkových změn, které vyžadují schválení orgány města, ale to jsou věci, které mají svůj čas a řád.

MM: Nastoupil jste v říjnu 2023 – tedy necelé tři roky po covidu, do firmy, která si prošla existenční krizí. Co jste při nástupu považoval za největší urgenci – a co z toho dnes považujete za vyřešené?

J. Kubata: Klíčové bylo změnit mindset lidí a znovu si odpovědět na otázku, zda mají veletrhy v digitální době vůbec smysl. Druhou prioritou byla ekonomika. Bylo nezbytné radikálně snížit provozní náklady a začít tvořit provozní zisk, který není závislý na mimořádných výnosech. Dnes už naše výsledky odrážejí reálnou činnost a to, že jako firma rok od roku rosteme, je ta nejlepší zpráva.

Jan Kubata
se narodil v roce 1967 v Karlových Varech. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, svou kariéru zahájil jako podnikatel a později působil jako primátor Ústí nad Labem. Rozsáhlé mezinárodní zkušenosti získal v agentuře CzechTrade, kde vedl zahraniční kancelář v Chicagu, a následně celou síť 52 poboček po světě. Od října 2023 je generálním ředitelem společnosti Veletrhy Brno. V mládí se věnoval vrcholovému sportu, což mu podle jeho slov dalo disciplínu a odolnost potřebnou pro řízení takto komplexní instituce.
(Zdroj: Veletrhy Brno)

Ekonomika a nové byznys modely ve výstavnictví

MM: Veletrh je na první pohled zřejmý byznys – pronájem plochy, vstupné, služby. Kde ve skutečnosti veletržní správa vydělává, a kde naopak nejvíc prodělává? Co z toho pro vás jako nováčka v oboru bylo největším překvapením?

J. Kubata: Co nám přináší největší ekonomický efekt, bych s dovolením nezmiňoval z důvodu ochrany našeho know-how před konkurencí. A co mě překvapilo při nástupu do funkce, bylo, jakou měrou úspěch vystavovatele závisí na jeho vlastní aktivitě – ti úspěšní si zvou klienty a mají přesný plán, náhodní návštěvníci jsou pro ně jen bonus. Ekonomicky je nejnáročnější údržba areálu. Máme 12 hal na 40 hektarech a provoz stojí desítky milionů ročně. Musíme neustále hlídat rovnováhu mezi cenou a výkonem, aby firmy měly důvod se k nám vracet.

MM: Světové veletržní správy experimentují s novými modely – prémiové formáty pro malý počet hráčů, celoroční digitální platformy, hybridní akce. Co z toho funguje, a který se ukázalo jako slepá ulička? A co z těchto trendů vidíte jako relevantní pro Brno?

J. Kubata: Slepou uličkou jsou bezesporu online veletrhy. Nefungují a z podstaty fungovat nemohou. Shánět nového zákazníka přes monitor je téměř nemožné. My sázíme na inovace a ekologii. Dvakrát jsme v Barceloně vyhráli Green Award za nejekologičtější stánek, a v tomto směru chceme jít příkladem. Veletrh v Brně propojujeme s kongresovou částí a diskuzemi o legislativě, což je pro firmy skutečná přidaná hodnota.

MM: Online a hybridní formáty slibovaly po covidu revoluci ve výstavnictví. Dnes je zřejmé, že fyzické veletrhy nevymřely – ale jak se změnilo to, co od nich vystavovatelé a návštěvníci očekávají? Co dnes musíte nabídnout, aby firma řekla „jedeme do Brna“?

J. Kubata: Musíme nabízet platformu, kde firmy pochopí, kam se jejich odvětví posouvá pod vlivem geopolitiky a nových pravidel. Už nestačí jen vystavit stroj. Firmy chtějí informace, na které si lze „sáhnout“, a my musíme vytvářet doprovodný program, který funguje jako motivační motor pro jejich účast. Kvalitní návštěvník a vystavovatel jsou spojené nádoby – jedno bez druhého nefunguje.

MM: Brněnské výstaviště se 130 000 m2 čisté výstavní plochy patří mezi největší v Evropě. Je takový areál dnes výhodou, nebo spíše zátěží v době, kdy jsou veletrhy menší, segmentovanější a kratší?

J. Kubata: Ve světovém měřítku jsou veletrhy stále rostoucí, zejména to vidíme v Asii a USA. Náš areál je sice náročný na údržbu, ale nabízí servis a atmosféru, kterou jinde nenajdete. Máme tu přes 2 000 stromů, rybníky a chill zóny. Pro středoevropského lídra je takový prostor nezbytný. Stoletá tradice našeho areálu je devíza, kterou musíme rozvíjet, ne ji vnímat jako zátěž.

Reklama
Reklama
Reklama

MSV po covidu – proměna, požadavky a možnosti

MM: MSV se od covidové pauzy postupně mění – přibyly nové obory, které mají své pevné místo v nomenklatuře, roste význam startupové scény, zaměřujete se na sekce jako aditivní výroba nebo obranný průmysl, formát se zkrátil z pěti dnů na čtyři a otevírací doba o hodinu. Které z těchto změn vycházely z nového konceptu firmy a které byly odpovědí na to, co firmy samy přestaly chtít?

J. Kubata: Zkrácení na čtyři dny byl přímý požadavek firem na dynamizaci akce. My k tomu přidáváme rozvoj inovačních sekcí, jako je Digitální továrna. Veletrh musí citlivě reagovat na transformaci v energetice, defence či automotive. Důležitá je pro nás také podpora školství – firmy si v Brně mohou vyhlédnout budoucí talenty, což je při dnešním nedostatku lidí naprosto klíčové.

MM: Vystavovatel dnes kalkuluje návratnost každé koruny – cena za metr plochy, výstavba stánku, personál, ubytování. Jak velký je tlak na ROI ze strany průmyslových firem a jak na to jako veletržní správa reagujete? Existuje vůbec někde prostor pro redukci nákladů?

J. Kubata: Tlak na efektivitu je obrovský. My firmám připravujeme platformy a přivádíme desítky tisíc relevantních lidí s rozhodovací pravomocí. Ale veletrh je velmi obtížná práce. Pokud firma na stánku jen pasivně sedí, investice se jí nevrátí. Pomáháme vystavovatelům s přípravou a sběrem dat, aby jejich přítomnost měla jasný obchodní dopad.

MM: Nadcházející MSV 2026 nově zařazuje téma propojení obranného a strojírenského průmyslu jako samostatnou sekci. Je to odpověď na poptávku firem, nebo vědomá dramaturgická sázka na vlnu obranných investic?

J. Kubata: Je to výsledek našeho sledování trhu. Přechod k obrannému průmyslu vyžaduje specifické certifikace a schopnost vyrábět vysoce personalizované produkty. My firmám ukazujeme, co vstup do tohoto sektoru obnáší. Navíc polovina našich vystavovatelů je ze zahraničí, což dává českým podnikům unikátní šanci potkat globální partnery na jednom místě v Brně.

MM: Veletrh se hodnotí počtem vystavovatelů a návštěvníků, ale průmyslové firmy dnes říkají, že jim jde o kvalitu kontaktů, ne o jejich počet. Jak měříte, zda MSV splnil očekávání? A máte data, která vám to říkají spolehlivě?

J. Kubata: Používáme moderní technologie, jako jsou heat mapy a AI, abychom přesně viděli pohyb návštěvníků. Dokážeme firmám říct, kolik lidí se u jejich stánku zastavilo, jaký byl jejich pohyb v rámci pavilonů. Tato datová analýza je pro vystavovatele čím dál důležitější. K tomu nabízíme jako jediné výstaviště privátní 5G síť, kterou mohou firmy pro své prezentace využívat zdarma.

Urbis Smart City Fair každoročně přivádí na brněnské výstaviště starosty, urbanisty, architekty a technologické firmy, kteří dohromady hledají odpověď na jednu otázku: jak bude vypadat město budoucnosti? Veletrh se přirozeně propojuje s ambicí Veletrhů Brno proměnit areál v živou laboratoř – BVV Living Lab – kde se v prostředí privátní 5G sítě testují technologie Průmyslu 4.0, smart city a autonomní mobility v reálném provozu, nikoli ve sterilních podmínkách výzkumného centra. (Zdroj: Veletrhy Brno)

Zlatá medaile MSV – nový koncept a výhled

MM: V roce 2025 byla soutěž Zlatá medaile MSV poprvé přerušena – vystavovatelé nesoutěžili o ocenění. Tradice sahající do 50. let si vzala pauzu. Co původní koncept ocenění přestal plnit?

J. Kubata: Původní koncept se přežil a začal medaile degradovat. Kritika směřovala k tomu, že ocenění získávaly spíše akademické projekty než reálné technické novinky využitelné v praxi. Poslední kapkou pro mě byla situace, kdy tiskárna se 16 patenty nezískala ani čestné uznání. Proto jsme soutěž na rok zastavili a se všemi partnery vytvořili úplně nový model.

MM: Zaznělo, že hodnoticí kritéria postrádala byznysový pohled – odborníci hodnotili inovaci, ale nikdo neposuzoval tržní relevanci. Jak chcete tuto mezeru v novém konceptu překlenout, aniž by soutěž ztratila technickou důvěryhodnost?

J. Kubata: Hodnoticí komise je nyní složena z širšího spektra odborníků, včetně těch z marketingu a průmyslové praxe. Výrobek musí být technicky špičkový, ale zároveň musí mít komerční potenciál. Přidali jsme také kategorii pro průmyslový design. Věřím, že tento restart, který poprvé představíme letos v říjnu, vrátí Zlaté medaili její prestiž.

Reklama

Budoucnost MSV

MM: MSV slaví v roce 2026 svůj 67. ročník. Kde chcete být za dalších 10 let – co je vaše vize MSV jako veletrhu, který obstojí v konkurenci evropských akcí, jako je EMO či AMB?

J. Kubata: Nechci nikomu konkurovat kopírováním, každý veletrh má svou duši. Mojí vizí je, aby MSV i za 10 let zůstal dominantní industriální akcí ve střední Evropě. Chci, aby Brno bylo vnímáno jako přirozené centrum inovací a prostor pro neutrální diskuzi mezi státem, byznysem a odbornou veřejností.

MM: Mnoho průmyslových firem vnímá účast na veletrhu jako nákladovou položku, kterou jako první škrtají. Jaký vzkaz byste poslal CEO nebo marketingovému manažerovi, který teď zvažuje, zda má vůbec smysl do účasti na MSV investovat?

J. Kubata: Poradil bych mu, aby nepřemýšlel nad tím, kolik ho účast bude stát, ale kolik ho bude stát to, když v Brně nebude. Brno nabízí unikátní poměr mezi profesionalitou a prostorem pro osobní setkání. Pokud má někdo stále pochybnosti, ať mi klidně zavolá.

MM: Děkuji vám za rozhovor.


BVV Living Lab – Výstaviště jako živá laboratoř

Brněnský areál se pod vedením Jana Kubaty transformuje v moderní technologickou čtvrť. Souběžně s výstavbou nové multifunkční arény se výstaviště profiluje jako unikátní „živá laboratoř“. V reálném čase se zde v prostředí privátní 5G sítě, kterou mohou vystavovatelé využívat zdarma, testují technologie Průmyslu 4.0, smart city a autonomní mobility.

V roce 2026 se uskuteční již 67. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu, který prochází nejhlubší proměnou od covidové pauzy. Přibyly nové sekce reflektující globální změny, soutěž Zlatá medaile prošla radikálním restartem. Přes 1 300 vystavovatelů z více než 40 zemí a pulzující doprovodný program potvrzují, že fyzické setkání, stisk ruky a exponát, který si lze osahat, žádná digitální platforma nenahradí. (Zdroj: Veletrhy Brno)

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Vydání #9
Kód článku: 260932
Datum: 02. 09. 2026
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit