Posun exportu k vyšší přidané hodnotě

Zaměřili jsme se na vývoj českého exportu za poslední dekádu a jeho téměř 50% růst, dopady geopolitické situace a sankcí s následným dramatickým poklesem vývozu do Ruska a růstem na jiných trzích, a také na strategii hledání nových trhů a oborů s vysokou přidanou hodnotou. Dále jsme diskutovali o silných a slabých stránkách českého průmyslového exportu a ekonomické diplomacie. Pochopitelně jsme nemohli opomenout otázku obcházení sankcí a roli CzechTrade v osvětě a prevenci. S ohledem na blížící se MSV v Brně jsme hovořili i o aktivitách agentury v rámci její expozice.

MM: V čele agentury CzechTrade stojíte již více než 10 let, jak byste zhodnotil vývoj českého exportu za toto období? Které teritoriální a oborové změny považujete za nejvýznamnější a jak se agentura na tyto změny adaptovala?

R. Doležal: Vývoj českého exportu za poslední dekádu hodnotím velmi pozitivně. Za toto dlouhé období export kumulativně vyrostl téměř o polovinu, přičemž v několika letech dosáhl i dvojciferného růstu. Jediným slabším rokem byl ten covidový, tedy rok 2020. Z teritoriálního hlediska jsme zaznamenali mírný pokles podílu exportu na společný trh EU pod 80 %, což naznačuje příklon k větší světové diverzifikaci. Mezi nejvýznamnější změny patří dramatický pokles exportu do Ruska o 85 %, přičemž ve strojírenství se tento export blíží nule. Naopak, vývoz do Spojených států vzrostl o 92 % na více než 133 miliard korun a do Číny o více než 50 % na více než 53 miliard korun. Export do Ruska je dnes necelých 15 miliard korun. CzechTrade se na tyto změny adaptuje snahou o větší diverzifikaci a hledáním nových příležitostí, a to i pomocí služeb, jako jsou nové exportní inkubátory např. v Mexiku či vstupy na trhy přes nově otevírané zahraniční kanceláře např. v Texasu v USA.

MM: Tématem posledních let jsou obchodní bariéry vycházející z geopolitické situace. Jaký dopad mají tyto faktory na české strojírenské firmy a jejich exportní úsilí? Daří se jim díky podpoře CzechTrade najít nové exportní destinace a jsou tyto trhy adekvátní náhradou za dříve významné oblasti?

R. Doležal: Rád bych se na celou problematiku podíval v celosvětovém kontextu. Prvním je trh EU, kde v rámci našeho exportu patříme mezi země, jejichž procentuální podíl je nejvyšší, konkrétně v našem případě činil 80 %. Od loňského roku jsme pak svědky větší diverzifikace na ostatní trhy světa. Další důležité exportní trhy jsou USA, Čína a Rusko, kde v posledních letech došlo k nemalým přesunům našeho exportu s ohledem na geopolitické změny. Rusko bylo pro naše exportéry, především z oblasti strojírenství, vyhledávanou oblastí, aktuální propad však činí 85 % a brzy vývoz do Ruska klesne na nulu. Na druhou stranu došlo k růstu exportu na americký trh, a to o neuvěřitelných 92 %, a na čínský trh o 50 %. Uvedu-li to v konkrétních číslech, do USA jsme za poslední rok vyvezli zboží za 133 miliard korun, do Číny za 53 miliard a do Ruska za necelých 15 miliard korun.

Samozřejmě neexistuje žádná destinace, kde by nebyla konkurence, přesto vidíme úspěšné vstupy i do Indie, Thajska, Austrálie nebo Spojených států. Nová strategie CzechTrade spočívá v hlubším analytickém přístupu k jednotlivým státům, s cílem vybrat jeden sektor nebo obor v konkrétní zemi s důrazem na vysokou přidanou hodnotu, a poté tam dlouhodobě budovat podíl českých kompetencí. Příkladem je snaha dosáhnout dvouciferného tržního podílu v kyberbezpečnosti v Singapuru, který slouží jako její centrum pro velkou část oceánu.

MM: Veřejné zdroje uvádějí, že mezinárodní sankce proti Rusku jsou obcházeny, přičemž dochází k výraznému nárůstu vývozu z EU a ČR do třetích zemí, které slouží jako tranzitní body pro zboží směřující do Ruska, například přes Turecko, Spojené arabské emiráty, Kazachstán, Kyrgyzstán, Arménii či Gruzii. Jak vnímá CzechTrade tento trend, který se týká i českých firem? Jakým způsobem informujete a podporujete české exportéry, aby se vyhnuli zapojení do činností, jejichž cílem nebo důsledkem je obcházení zákazů, zejména při obchodování s rizikovými oblastmi nebo subjekty, které jsou nakloněny ruskému režimu nebo mají ruskou či běloruskou účast?

R. Doležal: CzechTrade přistupuje k otázce obcházení sankcí velmi odpovědně. Snažíme se analyzovat a pochopit situaci, přičemž zdůrazňujeme, že některé změny v tocích zboží mohou mít i komerční důvody, například minulé využívání Ruska jako logistického uzlu nebo místa pro reexport do dalších zemí. Provádíme přísnou kontrolu každého jednotlivého případu a transakce, ověřujeme, zda protistrana zboží skutečně potřebuje a zda je deklarovaná země konečnou destinací (což se týká např. těch zemí, které jste v otázce zmínil). Každý klient je také kontrolován proti sankčním seznamům, včetně podílu kapitálu zatíženého sankčním režimem, abychom podporovali obchod, ale odfiltrovali negativní tendence od skutečného organického růstu. Kontroly jsou přísnější u strojů dvojího užití; při podezření na jiné než žádoucí použití jsou vývozy zastaveny. CzechTrade rovněž školí a informuje firmy ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Licenční správou o úskalích, nebezpečích a omezeních sankčního režimu, aby se firmy nedostaly do problémů z neznalosti. To se týká i exportu znalostí a dovedností, nikoli pouze výrobků.

MM: Evropská unie reagovala na obcházení sankcí novou směrnicí č. 2024/1226, která klasifikuje porušení sankcí jako trestný čin s hrozbou vysokých pokut pro firmy – až 5 % ročního obratu a až 5 let vězení pro fyzické osoby. Zároveň se uvádí, že Česko nemusí tuto směrnici implementovat včas, což může vést k pokutám, a že orgány jako Finanční analytický úřad a Národní centrála proti organizovanému zločinu řeší desítky podezření. Jaká je podle vás účinnost vymáhání sankcí v EU a v ČR, a jaké výzvy v této oblasti spatřujete, například s ohledem na decentralizovaný přístup EU?

R. Doležal: V souvislosti s vymáháním sankcí a novou legislativou EU CzechTrade aktivně poskytuje firmám veškeré informace o možných rizikách. Organizujeme a spoluorganizujeme školení, semináře a setkání, kde firmy mohou diskutovat své konkrétní problémy. Cílem je zabránit tomu, aby se české firmy dostaly do problémů kvůli neznalosti a nedopustily se zbytečných chyb, které by mohly mít nepříjemné dopady na jejich hospodaření. Tato podpora zahrnuje i ochranu přenosu znalostí a dovedností spojených s investicemi, tedy nikoliv pouze výrobků, což je oblast, které se v poslední době věnuje zvýšená pozornost. Efektivita vymáhání sankcí v EU a ČR je důležitá, a CzechTrade se snaží zajistit, aby firmy měly maximum informací a dokázaly se v tomto složitém režimu orientovat a ověřovat si partnery i zboží.

MM: Český průmysl má tradičně silnou exportní orientaci, zejména ve strojírenství. Které hlavní silné stránky českého průmyslového exportu vnímáte, ať už v tradičních oborech, nebo v perspektivních oblastech, jako jsou technologie Průmyslu 4.0, umělá inteligence, robotika a udržitelné materiály? A naopak, se kterými dalšími klíčovými slabinami a výzvami se čeští exportéři v současné době potýkají?

R. Doležal: Pokud jde o silné stránky českého průmyslového exportu, Česká republika má relativně vysoký podíl technologicky náročného exportu, zhruba 20 %, což je nad průměrem EU. Nejsme jen „montovna“, vyrábíme kompletní letadla, špičkové počítače, radary a elektronové mikroskopy, v rámci nichž jsme ve světě velmocí. CzechTrade se snaží promítnout tyto výhody zahraničním zákazníkům a posouvat firmy v dodavatelském řetězci k vyšší přidané hodnotě, aby místo komponentů dodávaly uzly nebo celá řešení. Na druhou stranu se čeští exportéři potýkají s obrovským tlakem na náklady, absencí kvalifikované pracovní síly, sílící zahraniční konkurencí a ztrátou tradičních trhů jako např. Ruska. CzechTrade pomáhá překonávat tyto slabiny tím, že podporuje inovativní startupy a obory, jako je kyberbezpečnost, fintech, advanced manufacturing a design, a hledá nová technologická řešení s vyšší přidanou hodnotou, namísto návratu k minulým oborům. Dále poskytuje firmám maximální množství informací k rizikům spojeným se sankcemi, aby se předešlo právním a reputačním rizikům.

MM: Které globální trhy vidí CzechTrade jako aktuálně nejperspektivnější pro české strojírenské firmy? Jsou to spíše tradiční trhy, nebo se otevírají nové příležitosti například v souvislosti s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu?

R. Doležal: V oblasti perspektivních destinací pro strojírenství si myslím, že neexistuje žádné „eldorádo“; konkurence je všude stejná. Kromě tradičních trhů, jako je Německo, Velká Británie, Rakousko a Nizozemí, vidíme úspěšné vstupy i do Indie, Thajska, Austrálie nebo Spojených států. Nová strategie CzechTrade spočívá v hlubším analytickém přístupu k jednotlivým zemím. Namísto obecného hledání se zaměřujeme na výběr jednoho sektoru nebo oboru v konkrétní zemi, s důrazem na vysokou přidanou hodnotu. Tam chceme dlouhodobě budovat podíl českých kompetencí, a zajistit tak trvalou přítomnost. Příkladem jsou mise do Singapuru v oblasti kyberbezpečnosti s cílem dosáhnout povědomí o know-how českých firem, a následného zvýšení tržního podílu v regionu. Tyto cíle budou součástí ročních plánů CzechTrade na příští rok, kdy se budou vyhledávat špičkové české firmy a zahraniční hráči pro propojení a dlouhodobé budování segmentu. Chceme být pevnou součástí cesty transformace do nové ekonomiky.

MM: Můžete přiblížit, jak konkrétně CzechTrade pomáhá českým firmám s expanzí na zahraniční trhy? Uveďte prosím případovou studii ze strojírenského, resp. průmyslového sektoru, která by ilustrovala úspěšnou podporu, například při vstupu na nový trh, řešení obchodních překážek nebo při vyhledávání partnerů.

R. Doležal: CzechTrade poskytuje sofistikovanější služby, jako je budování značky firem a oborů a vytváření inkubačního prostředí pro investice. Zatímco jednoduchý export slouží k otestování trhu, v dalších fázích je často nutné vytvářet servisní zázemí a jednodušší montáže v zahraničí, s klíčovými komponenty vyvíjenými a vyráběnými v ČR. Tento směr je považován za budoucnost CzechTrade. Příkladem úspěšné podpory je mise u lídra v těžebním průmyslu – firmy Socar v Ázerbájdžánu s českou firmou dodávající sofistikované ventily pro rafinerie, díky ní se podařilo získat první velkou objednávku. To ukazuje schopnost vstupu na dosud vzdálené trhy, kde Česká republika historicky neměla silnou pozici. Je zde klíčová účinnost nových nástrojů, jako jsou mise, které umožňují na rozdíl od účasti na veletrzích oslovení přímo klíčových rozhodovatelů namísto centrálního nákupu. V tomto případě se rýsuje potenciál pro rozvoj sofistikovaných servisních služeb s vysokou přidanou hodnotou.

MM: Plánuje CzechTrade nadále rozšiřovat svoji síť zahraničních kanceláří, nebo se zaměřuje spíše na posílení stávajících kapacit v klíčových teritoriích?

R. Doležal: Zahraniční kanceláře jsou hlavním aktivem CzechTrade, zajišťují kvalitu služeb, zkracují dobu navazování kontaktů a šetří náklady exportérům. CzechTrade má 57 zahraničních kanceláří s působností v 65 destinacích s určitou rozšířenou působností k sousedům, což považuji za optimální síť. Další fáze posílení sítě se nezaměří na teritoriální rozšíření, ale na zvýšení odbornosti prostřednictvím sektorových specialistů. To bude vyžadovat vzdělávání a prohloubení know-how zaměstnanců, aby dokázali budovat tržní podíly a specializovat se v konkrétních segmentech. Cílem je větší specializace, což je investice, nikoli jen náklad. Aktivity jako podnikatelské mise jsou účinným nástrojem, jak bylo ukázáno právě například v Ázerbájdžánu, kde mise umožnila přímý kontakt s klíčovými rozhodovateli.

MM: Jako státní agentura podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu hraje CzechTrade klíčovou roli v ekonomické diplomacii. Jak se daří realizovat její cíle v praxi a jaké jsou největší výzvy v této oblasti, například ve spolupráci se zastupitelskými úřady ČR v zahraničí?

R. Doležal: CzechTrade hraje klíčovou implementační roli ve vládní Exportní strategii České republiky na roky 2023–2033. Tento dokument slouží jako strategický jízdní řád pro ekonomickou diplomacii, a CzechTrade se snaží jej naplnit do posledního písmene. Cílem je to, o čem jsme hovořili – větší diverzifikace českého exportu a posun firem v dodavatelském řetězci k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou. Důležitou součástí je také hledání nových myšlenek v inovacích a startupech, zejména v oblastech jako kyberbezpečnost, fintech a advanced manufacturing. CzechTrade pořádá setkání, kde startupy představují své nápady ředitelům zahraničních kanceláří, aby se propojily s potřebami trhů, a případně pomohly budovat zcela nové trhy, například v oblasti dronů. Spolupráce se zastupitelskými úřady je implicitní součástí této implementační role, jelikož zahraniční kanceláře CzechTrade jsou součástí ekonomické diplomacie.

MM: Expozice agentury CzechTrade je tradičně součástí Národní expozice v rámci MSV v Brně. Které konkrétní aktivity zde pro exportéry připravujete? Veletrh je bezesporu platformou pro navazování nových mezinárodních kontaktů. Jak CzechTrade tyto kontakty usnadňuje?

R. Doležal: Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně je pro CzechTrade jedním ze tří klíčových ročních eventů, velmi důležitý pro strojírenský a elektrotechnický průmysl. Mezi aktivity CzechTrade na MSV patří tradiční Meeting Point, v rámci nějž se firmy mohou poradit ohledně rozšíření aktivit do zahraničí nebo vstupu na nové trhy, se zaměřením na asi 20 relevantních teritorií. Dalším významným tématem je design, vnímaný jako klíčový faktor pro zvýšení hodnoty a konkurenceschopnosti výrobků – nejen esteticky, ale i funkčně, udržitelně a ekologicky. CzechTrade nabídne náhled do světových trendů, adresář designérů a možnosti financování pro malé a střední firmy z evropských peněz. Během MSV bude vyhlášen druhý ročník Ceny za průmyslový design. Dále je připraven Sourcing Day s KOIMA z Jižní Koreje, což je B2B asociace pro nákup, spojená s investicemi do jaderného průmyslu. Jde o příležitost pro posílení přítomnosti v jihovýchodní Asii a spolupráci v jaderném sektoru. MSV je klíčovou platformou, kde CzechTrade usnadňuje navazování mezinárodních kontaktů a poskytuje firmám poradenství a nástroje pro expanzi.

MM: Které další obory, vedle tradičně silného strojírenského průmyslu, považuje CzechTrade za klíčové pro český export v nadcházejících letech?

R. Doležal: Kromě tradičního strojírenského průmyslu CzechTrade letos pilotně testoval tři obory, které se jeví jako velmi perspektivní a které by mohly být základem pro budoucí oborové specialisty v zahraničních kancelářích. Jednak je to advanced manufacturing, tedy podpora řešení pro celou výrobu, kde stroje komunikují a jsou efektivní jako určitý „orchestr“. Češi se svou flexibilitou a kreativitou v tom mohou hrát významnou roli. Dále se jednalo o fintech se zaměřením na startupy a chytrá řešení pro smart cities a digitalizaci. A již zmíněný design. Zájemci mají k dispozici naše Designové centrum v Londýně, světovém hubu pro design, k propojení kreativního myšlení se softwarovými řešeními. Design je klíčový pro zvýšení hodnoty a konkurenceschopnosti výrobků, nejen z estetického, ale i funkčního, udržitelného a ekologického hlediska.

Cílem je rozšířit tyto pilotní projekty a identifikovat další perspektivní sektory, přičemž se předpokládá nárůst ze tří na 60 takovýchto oborů v budoucnu. Nová strategie CzechTrade spočívá v hledání nových myšlenek v inovacích a startupech, které se zaměřují na již zmíněné oblasti, jako je kyberbezpečnost, fintech a advanced manufacturing.

MM: Děkuji za příjemné setkání a inspirativní rozhovor.