Od teorie k praxi: Aplikovaný výzkum pro průmysl

Otevírací rozhovor s předsedou Technologické agentury ČR profesorem Petrem Konvalinkou představuje roli dotační politiky České republiky v podpoře aplikovaného výzkumu a inovací, její efektivitu a možné cesty k návratnosti veřejných investic a dlouhodobé udržitelnosti. Nabízíme pohled na to, jak se s těmito zásadními tématy vyrovnává právě Technologická agentura ČR.

MM: Pane předsedo, vaše profesní dráha zahrnuje rozsáhlé působení na akademické půdě ČVUT v Praze, kde jste se věnoval výzkumu a výuce v oblasti stavební mechaniky a materiálů, a také vedení univerzity jako rektor. Jak tyto zkušenosti využíváte ve své současné roli předsedy Technologické agentury ČR a jak ovlivňují vaši vizi ohledně podpory aplikovaného výzkumu a inovací v České republice?

P. Konvalinka: Díky působení v roli rektora ČVUT v Praze jsem získal nejen obecný přehled o institucích, které se zabývají výzkumem, vývojem a inovacemi, ale také celkový přehled o tomto systému. A to nejen v ČR, ale též v některých zemích, se kterými bychom se chtěli srovnávat, jako jsou Německo, Izrael nebo Tchaj-wan. Pokud jde o moje odborné znalosti z vlastního výzkumu a výuky, ty mi umožňují alespoň průřezově posoudit relevanci projektů, jež Technologická agentura ČR hodnotí. Současně bych bez těchto zkušeností nedokázal prosazovat svoji vizi budoucího směřování podpory aplikovaného výzkumu, díky které jsem byl Radou vlády ČR pro výzkum, vývoje a inovace podpořen a premiérem ČR jmenován do pozice předsedy Technologické agentury. Moje minulé i současné kontakty s představiteli vlády ČR, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, spolu s kontakty na rektory univerzit, vedení a ředitele ústavů Akademie věd, Asociaci výzkumných organizací, ale také na vedení Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory nebo ředitele malých, středních i velkých průmyslových partnerů, mi umožňují efektivně a odpovědně reagovat na potřeby všech aktérů výzkumu, vývoje a inovací.

MM: Technologická agentura ČR podporuje aplikovaný výzkum a inovace prostřednictvím různých programů. Jaké jsou hlavní priority TA ČR pro nadcházející období a jak tyto priority reflektují aktuální potřeby a výzvy českého průmyslu?

P. Konvalinka: Technologická agentura podporuje aplikovaný výzkum prostřednictvím programů, schválených vládou ČR. Jedná se o dvě skupiny programů. Jednu skupinu tvoří vlastní programy agentury – Sigma, NCK a Théta. První zmíněný – Sigma je průřezový program, sestávající z pěti dílčích cílů, jimiž jsou podpora transferu technologií, podpora mladých začínajících výzkumnic a výzkumníků, podpora společenského, humanitního a uměleckého výzkumu, podpora zahraniční bilaterální a multilaterální spolupráce a podpora dlouhodobých výzkumných priorit. NCK je program Národních center kompetence, prostřednictvím kterého je podporován výzkum velkých konsorcií výzkumných organizací a firem. Théta je program pro podporu výzkumu, vývoje a inovací v energetice. Druhou skupinu pak tvoří resortní programy jednotlivých ministerstev: Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Trend, Ministerstva životního prostředí s názvem Prostředí pro život 2, Ministerstva dopravy s názvem Doprava 2030 a Ministerstva obrany s názvem PRODEF. Kromě toho, že ve všech výše uvedených programech každoročně vypisujeme veřejné soutěže, poskytujeme informační systém SISTA (Sdílený informační systém Technologické agentury) k administraci dalším dvěma ministerstvům – Ministerstvu vnitra a Ministerstvu zemědělství.

Vizí Technologické agentury České republiky je stát se centrální agenturou pro podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, a nabídnout administraci dalším ministerstvům – tam, kde to dává smysl (Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy pro nástroje mezivládní organizace Eureka, Ministerstvu kultury pro program s názvem NAKI, již výše zmíněnému Ministerstvu vnitra pro program s názvem Sectech, Ministerstvu zemědělství pro program s názvem Země).

MM: Stabilní páteř inovativní ekonomiky se odvíjí od rozvoje témat, jako jsou digitalizace, automatizace, umělá inteligence a inovativní materiály. Jakým způsobem TA ČR reflektuje projekty v těchto klíčových oblastech a jak pomáhá firmám zavádět nejnovější technologie do praxe?

P. Konvalinka: Všechna uvedená témata podporujeme a snažíme se vytvářet podmínky pro to, aby se v programech podpory výzkumu, vývoje a inovací financovaly projekty zaměřené na aplikaci výsledků výzkumu v průmyslu. Formy podpory prioritních témat jsou dvojího druhu: jednak krátkodobé projekty, obvykle tříleté, kde výzkumné organizace ve spolupráci s průmyslovým partnerem řeší aktuální problematiku se zaměřením na zvýšení konkurenceschopnosti, a jednak dlouhodobé konsorciální projekty, obvykle pětileté nebo nově až sedmileté, které jsou tematicky zaměřené na prioritní témata, přitom o dílčích výzkumných aktivitách rozhoduje rada konsorcia tohoto projektu. Uznatelnými náklady projektu jsou samozřejmě také náklady spojené se zavedením inovace do provozu, prostředky vynaložené na komercializaci výsledků projektu a také prostředky vynaložené na prezentaci.

MM: Často se v MM Průmyslovém spektru věnujeme aspektům vedoucím k potřebnému zvyšování přidané hodnoty české průmyslové výroby v posílení konkurenceschopnosti na globálních trzích. Jak konkrétně strategické zaměření a jednotlivé programy TA ČR přispívají k tomuto cíli – tedy k posunu firem od subdodavatelské činnosti k vývoji vlastních, inovativních produktů a řešení s vyšší přidanou hodnotou?

P. Konvalinka: Otázku zvyšování přidané hodnoty a posilování postavení českých firem v globálních hodnotových řetězcích agentura řeší explicitně ve své Strategii rozvoje TA ČR do roku 2035. Konkrétně ve strategickém cíli 1: Zvýšení dopadů podpory z programů TA ČR je v opatření 1.A uvedeno cílené zaměření podpory na intervence směřující na specifické skupiny malých a středních podniků, které inovují, mají ambice vyvíjet mezinárodně konkurenceschopné produkty a jsou schopny posouvat technologickou hranici ve svém odvětví. Navíc je zde uvedena nutnost zaměřit se na podnikový výzkum, který povede k posunu podniků v globálních hodnotových řetězcích směrem k produkci výrobků a služeb s vyšší přidanou hodnotou.

TA ČR bude tohoto cíle dosahovat mimo jiné podporou komercializace výsledků výzkumu, rozvojem spolupráce mezi firmami a výzkumnými organizacemi, zapojením nových podniků do inovačních aktivit i podporou mezinárodních projektů. Klíčovým nástrojem je, jak jsem již uvedl, program Sigma, který umožňuje pružně reagovat na aktuální potřeby a cílit podporu tam, kde má největší potenciál pro českou ekonomiku. A pro úplnost bych i zde zmínil podprogram dalšího našeho programu Théta 2, který rovněž cílí na posílení konkurenceschopnosti českých inovačních, výrobních a dodavatelských firem, pomáhá jim zvýšit exportní potenciál skrze podporu vývoje produktů a postupů s vysokou přidanou hodnotou, a tím je povzbuzuje k zapojení do mezinárodních hodnotových řetězců.

MM: Dalšími dlouhodobě přetrvávajícími problémy českého průmyslu jsou mj. nedostatek kvalifikovaných technických pracovníků, nebo i potřeba diverzifikace exportních trhů pro české firmy. Jak může TA ČR sekundárně přispět k řešení těchto výzev, například podporou projektů zaměřených na vzdělávání, přenos znalostí nebo rozvoj nových technologií pro konkurenceschopnost na zahraničních trzích?

P. Konvalinka: Zmínil jste dvě oblasti, na které nemá agentura přímý vliv. Nedostatek kvalifikovaných technických pracovníků je odpovědnost Ministerstva školství a vlády jako celku. Stejně tak diverzifikace exportních trhů nesouvisí s činností agentury, ale je to odpovědnost spíše Ministerstva průmyslu a obchodu. Současně agentura nemá možnost podporovat projekty zaměřené na vzdělávání. Ale systematicky a dlouhodobě podporujeme projekty vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti firem, podpořili jsme vytvoření systému transferu technologií ve výzkumných organizacích a ve firmách, a také komercializace výsledků výzkumu, vývoje a inovací. Podporujeme malé a střední podniky, když potřebují ověřit potenciál produktu či služby formou studie proveditelnosti. Připravujeme veřejnou soutěž na využití výsledků akademického prostředí v byznysu. Ta bude cílit na podniky do tří let existence. Je to dlouhodobá práce, která přináší výsledky postupně, a to v dlouhodobém horizontu.

MM: TA ČR má ve svých aktivitách mj. metodickou podporu aplikace výsledků a výstupů do praxe. Jak tyto nástroje a služby pomáhají firmám a výzkumným organizacím efektivněji řídit projekty a využívat výsledky výzkumu pro komerční účely?

P. Konvalinka: V rámci programu Gama jsme pomohli výzkumným organizacím nastavit systém pro transfer technologií. V jeho pokračování pod programem Sigma, dílčím cílem 1 poskytujeme výzkumným organizacím možnost do fáze Proof of concept přibrat i aplikačního partnera právě z důvodu zvýšení šance uplatnění daného výrobku či služby na trhu. Firma se tak bude moci na výsledku přímo podílet a směrovat ho dle svých potřeb.

TA ČR také poskytuje rozsáhlé poradenství, a to i pro oblast využití výsledků. Rád bych zdůraznil především aktivitu Aftercare, v rámci níž nabízíme řešitelům ukončených projektů pomoc s propagací jejich výsledků či s nasměrováním na jiné vhodné partnery. Tuto službu intenzivně nabízíme na seminářích nebo monitorovacích návštěvách v implementaci. I při nich poskytujeme metodickou podporu s cílem zvýšit využití výsledků větším množstvím uživatelů. Toto se týká zejména výsledků určených pro širší spektrum uživatelů. V mnoha programech také organizujeme semináře, jejichž cílem je propojit projekty, u nichž by to mohlo mít synergický efekt a vést k vyšší míře uplatnění.

MM: Investice do výzkumu a vývoje jsou klíčové pro budoucnost průmyslu, zejména v oblastech, jako je digitální transformace firem, nástroje AI nebo nové materiály. S ohledem na omezené prostředky státního rozpočtu a efektivitu vynaložených prostředků – jak TA ČR vyhodnocuje celkový přínos financovaného VaV pro českou ekonomiku a společnost, a jaká jsou hlavní kritéria pro alokaci prostředků do jednotlivých výzkumných směrů či programů, aby byla zajištěna maximální návratnost investic pro stát i průmysl?

P. Konvalinka: Hodnocení jednotlivých projektů i celých nástrojů podpory považujeme za zásadní. Proto také provádíme evaluaci jednotlivých programů v průběhu celého jejich životního cyklu. Provedli jsme i první dopadové evaluace programu Alfa a programu Gama. Zajímají nás nejen výsledky ve formě patentů, prototypů, licencí, odborných publikací apod., ale snažíme se zhodnotit dopady programů na jednotlivá odvětví, na růst tržeb zapojených podniků, zvýšení jejich konkurenceschopnosti, exportu, mezinárodní spolupráce a např. pomocí kontrafaktuální analýzy měříme efektivitu vynaložených peněz. Sledujeme také vývoj mezioborové spolupráce zapojených subjektů, vznik nových partnerství, kariérní rozvoj mladých výzkumníků, růst prestiže zapojených výzkumných organizací atd. Snažíme se identifikovat bariéry při uplatňování výsledků v praxi a podporovat organizace v jejich odstraňování. Jednotlivé evaluace vždy zveřejňujeme na našich webových stránkách.

Co se týká alokace na jednotlivé nástroje podpory, ta se určuje dle jejich základních parametrů nebo kritérií. Od absorpční kapacity (tedy možnosti a schopnosti ekonomiky efektivně a účelně využít plánované zdroje) po strategické potřeby státu a společnosti, které jsou dané nejen národními strategiemi, ale také aktuální poptávkou trhu (např. v oblastech, v nichž má Česko konkurenční výhodu nebo velký potenciál růstu). Aby investice státu do VaVaI měly co největší návratnost, klademe již při přípravě programu důraz na potenciál dopadu daného nástroje. Tím je myšlen důraz na výzkum, jehož výsledky lze reálně aplikovat v praxi, transformovat do nových produktů, služeb či technologií, a tím generovat ekonomické přínosy či přínosy společnosti. Vše následně dokážeme změřit a posoudit kombinací konkrétních indikátorů, vyhodnocením společenských a ekonomických přínosů apod.

MM: Rodinné firmy tvoří významnou část českého průmyslu a čelí specifickým výzvám. Čím jsou tyto firmy speciální z úhlu pohledu VaV? Máte nějaké programy nebo přístupy primárně zaměřené na podporu výzkumu a inovací v rodinných firmách nebo malých a středních podnicích?

P. Konvalinka: Samozřejmě, že agentura má programy podporující malé a střední firmy. Značná část prostředků, které agentura vydává na podporu výzkumu, vývoje a inovací, směřuje k malým a středním firmám, včetně rodinných firem. A jsou to průřezově téměř všechny programy, které má agentura v portfoliu. V některých programech je explicitně požadováno zapojení těchto firem. Z hlediska podpory výzkumu, vývoje a inovací tyto firmy nejsou specifické.

Máme dva nástroje soustředěné speciálně na malé a střední podniky. Jedním je Komercializace VaVaI+, která je specificky zaměřena na vypracování studie proveditelnosti. Firmy si tak mohou ověřit byznysový potenciál, finanční pokrytí a technicky výrobek či službu upravit. V rámci této podpory poskytujeme firmám i třídenní koučink, který je pro ně často velmi zásadní. Současně nyní připravujeme veřejnou soutěž pro mladé firmy do tří let existence. V realizaci budeme spolupracovat s agenturou CzechInvest, aby docházelo k co největší synergii s jejich podporou technologické inkubace.

MM: Technologická agentura ČR podporuje aplikovaný výzkum a inovace řadou programů a nástrojů, včetně prezentace výsledků a výstupů. Přesto se v průmyslových kruzích objevuje názor, že ne všechny financované projekty nacházejí reálné uplatnění v praxi a že výsledky zůstávají v šuplících teorie na akademické půdě. Jak přispíváte k tomu, aby podpořené projekty měly vysoký potenciál skutečné aplikace v českém průmyslu, a jak následně měříte úspěšnost tohoto transferu znalostí a technologií?

P. Konvalinka: Výzkum, vývoj a inovace jsou disciplíny, které nevedou vždy k úspěchu. Současně se také mění podmínky na trhu či požadavky strany implementující výzkumná řešení. Obvykle na jeden úspěšný, a především revoluční výsledek projektu, o kterém pak v časopisu píšete, připadají desítky těch méně úspěšných či neúspěšných. Výzkum je totiž velmi rizikový, zejména v případech, kdy financujeme možná průlomová řešení. Pokud jde o vývoj a inovace, klademe velký důraz na aplikovatelnost těchto výsledků v provozu nebo praktickém využití. Uchazeči mají povinnost doložit, jakým způsobem výsledky projektu zavedli do výroby nebo komercializovali, případně využili jiným, i netržním způsobem (například v ochraně životního prostředí, bezpečnějších silnicích apod.). O tom, že se systém mění a vyvíjí k vyšší praktické implementaci, svědčí evaluace našich programů, a také zpětná vazba od příjemců podpory spolu s naším vyhodnocováním realizovaných projektů.

MM: Vaše nástroje, jako jsou Starfos či SISTA, mají zefektivnit administrativu a prezentaci výsledků VaV, nabízíte i metodickou podporu a poradenství. Přesto se může zdát, že pro menší firmy je proces žádosti o dotaci a následné administrace stále poměrně složitý a náročný. Vnímáte i vy, že určitá část firem má kvůli tomu o dotace menší zájem nebo preferuje jiné cesty financování inovací? Jak TA ČR pracuje na dalším zjednodušování a větší dostupnosti podpory pro široké spektrum průmyslových subjektů?

P. Konvalinka: Samozřejmě někomu může v obecné rovině připadat, že jsou systém žádostí o dotace a následná administrace poměrně složité, ale v Technologické agentuře tomu tak není. Žádost o dotaci je velmi jednoduchá a není administrativně náročná. A navíc, vzhledem k tomu, že podporujeme projekty spolupráce výzkumné organizace a firmy, velmi často s přípravou projektu pomáhá výzkumná organizace, která má větší zkušenost s podáváním návrhů projektů. Opravdu nejenže mám dojem, ale jsem přesvědčen, že zdánlivá náročnost žádosti o dotaci v TA ČR nevede k menšímu zájmu podávat návrhy projektů. Máme obrovský převis návrhů projektů a úspěšnost financování projektu je průměrně kolem 20 %. Další zjednodušování už téměř není možné, jsme na hraně zákona, který nám předepisuje, co musí návrh projektu obsahovat a jaké jsou lhůty pro podávání, hodnocení a realizaci projektů.

MM: Mezinárodní spolupráce je důležitou součástí vaší činnosti, například prostřednictvím programu Kappa, ERA-NET nebo bilaterální spolupráce. Jaké jsou hlavní přínosy mezinárodních projektů pro české průmyslové podniky a jak TA ČR podporuje české subjekty v navazování těchto partnerství?

P. Konvalinka: Česká ekonomika je velmi malá, a proto je mezinárodní spolupráce naprosto klíčová pro růst našich firem, a tím i naší konkurenceschopnosti. Mezinárodní spolupráci se věnujeme velmi intenzivně, a to nejen formou bilaterální spolupráce, ale i formou zapojování se do nástrojů EU, jako je například vámi zmíněný ERA-NET. To nám umožňuje pokrýt širokou škálu odvětví, a zároveň i partnerských zemí. Jak se ukazuje, tak zapojení do těchto schémat následně vede i k většímu zapojení těchto subjektů do unijních programů typu Horizont Evropa. V rámci těchto nástrojů organizujeme webináře, na kterých se uchazeči dozvědí více o podmínkách účasti, ale často mají možnost i představit svůj výzkum, a najít si tak partnera. Současně je možné využít i ověřených kanálů pro navázání spolupráce typu EEN – Europe Enterprise Network, partner search Evropské komise, nebo kontaktů přímo našich pracovníků, kteří mohou poptávku postoupit zahraniční partnerské organizaci. Síly spojujeme i s regionálními inovačními centry či Technologickým centrem Praha. Možnosti máme dobře zmapované, a uchazečům tedy dokážeme pomoci i s kontakty na potenciální partnery. Nebudu však zastírat, že nejlepší je, když už žadatel má kontakty v zahraničí, ať už přes odborné konference, veletrhy, či své známé.

MM: Otázka na závěr – jak vidíte budoucnost českého průmyslu s ohledem na inovace a technologický rozvoj a jakou roli v této otázce hraje Technologická agentura ČR?

P. Konvalinka: Budoucnost českého průmyslu se stále více opírá o inovace, výzkum a technologický rozvoj s potřebou naplňování trendů rychle se měnícího světa, jako jsou dekarbonizace, digitalizace, umělá inteligence, materiálové inovace, ale i přechod k cirkulární ekonomice a udržitelným zdrojům energie. Náš úspěch bude nepochybně záviset i na schopnosti spojit výzkum, průmysl a státní podporu do funkčního systému.

Mezi hlavní výzvy vývoje českého průmyslu patří určitě umělá inteligence, digitalizace, automatizace a robotizace. Technologická agentura ČR nejenže poskytuje finanční podporu inovativním projektům, ale také strategicky určuje směřování podpory výzkumu a vývoje, a propojuje akademické prostředí s firmami. A to nejen v prostředí ČR, ale i v rámci mezinárodní spolupráce a účasti v evropských programech.

Myslím si, že pro budoucnost českého průmyslu bude rozhodující, zda dokážeme proměnit svoji inženýrskou tradici na inovační ekonomiku. To znamená mimo jiné zlepšit spolupráci firem, univerzit a výzkumných center, ale také vychovávat technicky vzdělané odborníky, kteří se nebojí inovovat. Potřebujeme nejen vyrábět, ale i vymýšlet, patentovat a vést – a právě TA ČR hraje roli katalyzátoru této změny.

MM: Děkujeme za rozhovor.