Ing. Petr Očko, Ph.D., předseda Technologické agentury ČR
MM: Bylo vybudováno 48 výzkumných center z Operačního programu VaVpI. Jak se řeší jejich udržitelnost?
P. Bělobrádek: Předně je třeba říci, že Operační program VaVpI byl pro Českou republiku unikátní historickou příležitostí k vybudování, rozšíření nebo rekonstrukci vědeckovýzkumné infrastruktury. Hovoříme tu o investici více než 42 miliard korun, které šly z evropských a národních peněz. Jiná otázka je, jestli nová centra byla budována skutečně koncepčně právě s ohledem na jejich budoucí udržitelnost. To ukáže až čas, ale jsem přesvědčen, že určitá míra zapojení veřejných zdrojů je nezbytná. Prostředky ze státního rozpočtu na podporu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací spolu s podnikatelskými zdroji by měly z převážné části nahradit prostředky ESIF určené na další rozvoj výzkumných infrastruktur po ukončení programového období 2014–2020. Náklady spojené s realizací konkrétních výzkumných a vývojových úkolů by měly částečně pokrýt běžné provozní náklady výzkumných infrastruktur.
Rozvinutá a životaschopná vědeckovýzkumná infrastruktura je v zájmu celé společnosti, protože výsledky vývoje a inovací, které bude produkovat –v mnoha z nich na světové úrovni – jsou budoucností prosperity této země.
P. Očko: Toto není určitě primárně otázka na TA ČR. Nicméně některé z programů agentury mohou napomoci například intenzivnější spolupráci těchto center s aplikační sférou. Především připravovaný program Národní centra kompetence by měl systematicky klíčová výzkumná centra do dlouhodobé spolupráce s podniky zapojit.
MM: Co přinese vznik národních center kompetence?
P. Bělobrádek: Cílem připravovaného programu národních center kompetence je zvýšení efektivity a kvality výsledků aplikovaného výzkumu, koncentrace špičkového inovačního potenciálu a přenos nových technologií v perspektivních oborech. Národní centra kompetence budou propojovat stávající nejlepší výzkumná centra včetně center vzniklých v rámci Operačního programu VaVpI. Naší ambicí je vytvoření páteřního systému pro potenciální vybudování obdoby Fraunhoferovy společnosti v České republice a za úspěch bych považoval, pokud v rámci tohoto programu vznikne pět až osm velkých komplexních průmyslově orientovaných center s mezinárodním přesahem.
Národní centra kompetence by neměla být pouhým pokračováním stávajících center kompetence.
P. Očko: Jak už bylo zmíněno, má se jednat o klíčový program agentury do budoucna. Program zajistí propojení stávajících špičkových center výzkumu, vývoje a inovací, jako jsou stávající centra kompetence, evropská centra excelence nebo regionální výzkumná a vývojová centra, do větších celků a bude podněcovat komercializaci jejich výzkumu spoluprací zejména s malými a středními podniky. Cílem je zaměřit se na klíčové obory pro budoucnost české ekonomiky a společnosti a propojit ještě více než doposud výzkumné infrastruktury v České republice s potřebami podnikové sféry. Už jsem také zmínil, že se inspirujeme v zahraničí, například modelem Fraunhoferovy společnosti, který však není přenositelný plně, či modelem tzv. COMET center v Rakousku, kde podobné modely dlouhodobé spolupráce v aplikovaném výzkumu zaznamenávají velkou úspěšnost.
MM: Jak zefektivnit transfer výsledků výzkumu a vývoje do praxe? Zlepšit spolupráci akademického a podnikového sektoru, aby aplikovaný výzkum přinášel naší ekonomice dostatečný zisk?
P. Bělobrádek: Od počátku svého působení v pozici vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace se snažím akademický a veřejný sektor spolu se zástupci podniků především přivést k jednacímu stolu. Obě oblasti jsou si stále velmi vzdálené a jejich spolupráce je nízká. Také proto jsem ustavil Radu vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, kde jsou zastoupeny centrální instituce, odborné asociace a svazy stejně jako podnikatelský sektor, a všichni spolu jednají o strategickém směřování, kam spadá i uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v praxi. Máme velmi pozitivní zpětnou vazbu a z výstupů těchto jednání jsme vytvořili naše klíčové strategické dokumenty. Ať už se jedná o Národní politiku VVI 2016–2020 nebo o Národní strategii pro inteligentní specializaci (tzv. strategii RIS3), kterou nám schválila Evropská komise na podzim loňského roku. Jde především o to, abychom si „vytyčili hřiště“ a řekli si, na které oblasti/segmenty hospodářství soustředit zdroje, které mají perspektivu a vysokou přidanou hodnotu pro ekonomiku země. Aby myšlenky přinášely patenty a inovace, které skutečně přinesou zisk.
Mimo to v chystaném hodnocení vědy a výzkumu po roce 2017 nastavujeme pravidla pro větší podporu aplikovaného výzkumu, pro vyšší motivaci výzkumných organizací více se věnovat přenosu výsledků výzkumu do praxe.
A pokud se podíváme na finanční stránku věci, tak vláda schválila v rozpočtu pro rok 2017 na aplikovaný výzkum o 700 milionů korun navíc. Jde o programy Ministerstva průmyslu a obchodu a Technologické agentury ČR.
P. Očko: To je neustálý úkol, který s kolegy na TA ČR máme. Nejde však jen o čistý zisk, ale celkový ekonomický a společenský přínos.
Agentura má samozřejmě jako svůj hlavní nástroj své programy – jak stávající, tak i nové. Například program Epsilon s cílem podpory projektů, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro rychlé uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách. Nejbližší výzva v tomto programu je plánovaná v dubnu letošního roku. Máme představu, že bychom v našem programu Gama otevřeli druhý podprogram, který by byl zaměřený na malé a střední firmy s inovačním potenciálem a pomáhal by jim propojovat se s výzkumnými organizacemi.
Systematicky se snažíme zlepšovat i práci s projekty, inspirujeme se v zahraničí a hledáme nejefektivnější modely podpory. Mnohem více chceme pracovat nyní například s implementačními plány projektů a motivovat k vyššímu uplatňování výsledků projektů v praxi. Za významnou považuji také koordinaci s dalšími institucemi, jako je Exportní garanční a pojišťovací společnost, Česká exportní banka, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí, CzechInvest, CzechTrade, Svaz průmyslu a dopravy ČR atd. Vyšší koordinací a propojením našich nástrojů můžeme dosáhnout vyšší efektivity podpory uplatnění výsledků výzkumu v praxi včetně exportu nových unikátních produktů do zahraničí.
Do budoucna zamýšlíme i jiné možnosti podpory. Například tím, že najdeme projekty, které mají v principu tak velký byznysový potenciál, že je stojí za to rovnou podpořit jinou cestou než dotací – úvěrem, pojištěním nebo zajištěním podpory, která jim pomůže rovnou dostat se na zahraniční trhy. Jsem velkým fanouškem revolvingových finančních nástrojů a myslím si, že i to má ve výzkumu své místo, jakkoli samozřejmě není ambicí nahradit plně dotační nástroje podpory.
MM: Ročně dává Česká republika do oblasti vědy a výzkumu téměř 30 miliard Kč. Soukromý sektor dává do výzkumu a vývoje prakticky větší objem peněz, než dává stát. Jaká je budoucnost financování oblasti výzkumu a vývoje?
P. Bělobrádek: Soukromý sektor skutečně dává do výzkumu a vývoje větší objem peněz než stát, ovšem objem financí ze soukromého sektoru každoročně klesá. A naproti tomu objem veřejných prostředků ze státního rozpočtu neustále roste. Roste dokonce tolik, že pokud porovnáme výdaje na výzkum a vývoj z veřejných zdrojů jako procento HDP, řadí se Česká republika na páté místo v EU a je vysoce nad jejím průměrem.
Nesmíme ovšem zapomenout, že v poslední dekádě byly hlavním finančním „dopingem“ pro oblast vědy a výzkumu evropské strukturální fondy. A jejich objem po roce 2020, resp. 2023 výrazně poklesne, což může systém zasáhnout. Proto jsem – i přes odpor hnutí ANO – prosadil pro rok 2017 historicky nejvyšší rozpočet na výzkum, vývoj a inovace v objemu 32,7 miliardy Kč, dokonce o 3,75 miliardy Kč vyšší, než byl schválený střednědobý výhled. Navíc ve vládou schváleném rozpočtu je plánován růst i v letech 2018 a 2019, aby byl systém stabilní a připravený na výpadek financování z evropských fondů. Budoucnost financování ale samozřejmě závisí na politické konstelaci, která vzejde z voleb.
Druhá zásadní věc je, že stát si musí jasně definovat – což stávající vláda dělá, když schválila Národní politiku podpory výzkumu, vývoje a inovací nebo Národní strategii inteligentní specializace – a říci, kde jsou ve výzkumu a vývoji jeho priority. Nebo lépe, jestli vůbec je pro něj podpora výzkumu a vývoje prioritou. Na rozdíl od stávajícího ministra financí si myslím, že věda a výzkum jsou budoucí investicí, že nejde o černou díru na peníze, ale naopak o jednu z nejsmysluplnějších variant jejich využití. Nejsme země nerostných surovin a našimi „nerostnými surovinami“ musejí být mozky a know-how. Navíc ve vědě a výzkumu pracují vysoce kvalifikovaní lidé a stát by měl umět využít všechny synergické efekty, které takoví lidé přinášejí do ekonomiky i běžného života.
P. Očko: Po roce 2020 skončí aktuální programovací období EU a výrazně se sníží podpora z evropských fondů. Role TA ČR jakožto poskytovatele podpory aplikovaného výzkumu z národních zdrojů výrazně vzroste. Přípravy na toto období již začaly v podobě nových programů a nástrojů pro tuto novou éru, které jsou založené mimo jiné na vyhodnocení fungování dosavadního systému podpory. Součástí těchto aktivit je také naše snaha o lepší uchopení synergií s rámcovými programy EU, tedy nyní Horizont 2020. Různými cestami, včetně například užší bilaterální spolupráce s dalšími zeměmi, bychom rádi zvýšili potenciál úspěšnosti českých firem i výzkumných organizací v evropských komunitárních programech, což pro nás také může být po roce 2020 klíčové.
MM: V jakém poměru by se měly rozdělit finanční prostředky ze státního rozpočtu na podporu základního a aplikovaného výzkumu?
P. Bělobrádek: To je otázkou detailnější diskuze s odbornou veřejností a všemi zainteresovanými partnery.
P. Očko: To je nelehká otázka. Základní výzkum má stejně důležitý význam jako aplikovaný výzkum a je především potřeba nehledat a nestavět neprostupné dělicí čáry mezi těmito oblastmi výzkumu. Za TA ČR máme představu, v jakém objemu bychom měli skrze současné a připravované programy podporovat aplikovaný výzkum. V minulých letech byl tento objem prostředků znatelně nižší než optimální. Nicméně i díky letošnímu navýšení finančních prostředků na aplikovaný výzkum se alokace prostředků na rozpočtovou kapitolu TA ČR dostala zpět do potřebných relací.
MM: Věcný záměr zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací zahrnuje nový systém hodnocení výzkumných organizací, který by více zohledňoval výstupy aplikovaného výzkumu a inovací.
P. Bělobrádek: Především je nutné zdůraznit, že nový systém hodnocení výzkumných organizací je výsledkem intenzivních jednání se zástupci hlavních aktérů vědeckovýzkumného prostředí, tedy vysokých škol, ústavů Akademie věd ČR a rezortních výzkumných organizací a organizací průmyslového výzkumu. Bude revolucí, protože zruší systém stávající, který preferuje především kvantitu. Naproti tomu my chceme jít cestou komplexního hodnocení kvality výzkumu v souladu s mezinárodními standardy a větší podpora aplikovaného výzkumu je jedním z hlavních motivů ustavení a naplnění nového systému.
P. Očko: Pro hodnocení výsledků výzkumu a vývoje jsou zásadní vhodné indikátory. Ty ukazují, jak dalece byly splněny cíle programu na podporu VaV. Není vždy jednoduché nalézt takové indikátory, které by věrně ukazovaly dosažený stav, přitom byly snadno dostupné a pro všechny zúčastněné srozumitelné. Nová metodika hodnocení výzkumných organizací přispěje k vyšší efektivitě při koordinaci, přidělování a kontrole využívání finančních prostředků výzkumnými týmy.
MM: Většina tuzemských poskytovatelů podpory pro hodnocení návrhů projektů využívá externí hodnotitele…
P. Bělobrádek: Ve vyspělém světě jde o běžnou praxi. Ve vědeckovýzkumné oblasti jde často o odborně složité projekty, které musejí hodnotit nezávislí experti. Problém je vůbec takové odborníky sehnat, a pokud je navíc přítomen i prvek pohledu ze zahraničí, tím lépe.
P. Očko: Různé země a různé instituce řeší tento problém po svém. Nicméně některé prvky lze zobecnit. Projekt asociace inovačních agentur TAFTIE s názvem Select, jehož se zúčastnila i TA ČR, byl zaměřen právě na tuto oblast. Ukázalo, že všechny agentury používají spíše interní hodnotitele, tedy odborně způsobilé zaměstnance agentury. Důvodem je větší důvěra žadatelů o podporu v zaměstnance agentury, kteří lépe ochrání informace o jejich projektech. Nám se zatím podařilo angažovat specialisty pro několik oborů, z nichž přichází nejvíce projektových návrhů, nicméně nemáme nyní personální kapacitu toto odborné interní hodnocení promítnout systematicky do všech programů. Předpokládám, že v blízké budoucnosti budou externí hodnotitelé tvořit stále významnou součást hodnoticího procesu.
MM: V čem by byl konkrétní přínos Ministerstva pro vědu a výzkum, které se navrhuje v chystaném zákoně?
P. Bělobrádek: Nový zákon o podpoře vědy a výzkumu, stejně jako zřízení Ministerstva pro vědu a výzkum by měl především pomoci celý systém efektivněji koordinovat a řídit, sjednotit stávající roztříštěnost a systém stabilizovat s ohledem na dlouhodobé plánování a financování. Chceme tím bránit neefektivnímu čerpání veřejných peněz a různým duplicitám, které k této neefektivitě přispívají. Novým komplexním zákonem chceme tlačit na lepší spolupráci firemního sektoru a veřejných výzkumných institucí a zajistit, aby veřejné peníze šly do oborů, v nichž můžeme globálně uspět. Navíc většina nejvyspělejších zemí, které se řadí mezi světové inovační lídry, má v oblasti výzkumu a vývoje nějakou centrální řídicí instituci.
Zřízení ministerstva je ovšem otázkou dalšího minimálně jednoho až dvou volebních období. Tím chci také odpovědět všem kritikům, že „pro sebe“ ministerstvo opravdu nedělám.
P. Očko: Hlavní myšlenkou je sjednocení dosud roztříštěného systému VaVaI. Zejména ve zjednodušení administrativní zátěže, financování či v nových možnostech podpory. Celkově tak pomůže zavést nové podmínky, které zefektivní výzkum v České republice.
MM: TA ČR převzala předsednictví sítě 30 evropských inovačních agentur TAFTIE na rok 2017. Jak toto předsednictví ovlivní aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace v České republice?
P. Bělobrádek: Pro členské země je síť TAFTIE zdrojem cenných kontaktů, informací a zkušeností. Máme šanci sdílet zkušenosti s evropskými kolegy třeba v oblasti přípravy programů, výběru projektů, jejich indikátorů, hodnocení dopadů. Předsednictví nám umožní ukázat, jak je na tom s VaVaI Česká republika. Možná uvidíme, že nám ujíždí vlak, ale určitě dostaneme velmi cennou zpětnou vazbu.
Kromě toho se bude TA ČR podílet i na formování strategie budoucí podoby evropského výzkumného a inovačního prostoru a podpory konkurenceschopnosti členských zemí.
P. Očko: Předsednictví nám umožní ukázat, jak je na tom s výzkumem, vývojem a inovacemi Česká republika. Některé výsledky si rozhodně zaslouží evropské srovnání. Možná ale uvidíme, jak nám ujíždí vlak tím, že při podpoře výzkumu a vývoje prakticky nepoužíváme finanční nástroje.
Díky našemu předsednictví TAFTIE v letošním roce máme šanci sdílet zkušenosti s evropskými kolegy třeba v oblasti přípravy programů, výběru projektů, indikátorů, hodnocení dopadů a práce s cennými daty a výsledky projektů výzkumu a vývoje. Informace, zkušenosti a mezinárodní spolupráce, které vedou k lepšímu využívání těchto nástrojů na podporu výzkumu a vývoje, k účinnějšímu propojení s průmyslem, posouvají naši ekonomiku a konkurenceschopnost na vyšší úroveň. Navíc se agentura bude moci podílet i na tvorbě strategie budoucí podoby evropského výzkumného a inovačního prostoru a podpory konkurenceschopnosti členských zemí.
MM: Jaký máte názor na působení českého vědeckého diplomata v zahraničí?
P. Bělobrádek: Myslím, že první vědecké diplomatce, která od léta 2015 působí v Izraeli, se daří navazovat kontakty s izraelskými vědci, výzkumnými institucemi a tamními inovativními firmami. Že se daří podpořit jejich spolupráci s českou vědeckovýzkumnou sférou a průmyslovými podniky.
Už jsem několikrát veřejně deklaroval, že naším záměrem je síť vědeckých diplomatů dále rozšiřovat. Aktuálně spolupracujeme s Ministerstvem zahraničních věcí na zřízení této pozice v USA a umím si takovou pozici představit také v Německu a Rakousku (nejspíš jako jeden region), nebo podobně ve východoasijském regionu – v Jižní Koreji, Japonsku a Tchaj-wanu.
P. Očko: Máme zatím velmi dobré zkušenosti s vědeckou diplomatkou v Izraeli. Izrael je pro nás velkým vzorem ve výzkumu a inovacích. Zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, v nanotechnologiích a IT oborech má spolupráce mezi Českou republikou a Izraelem vysoký potenciál. Právě díky působení Delany Mikolášové na zahraniční misi se úspěšně daří navazovat kontakty a spolupráci mezi českými a izraelskými odborníky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Myslím, že koncept vědeckého diplomata se osvědčuje a předpokládám, že se bude rozšiřovat i do dalších prioritních zemí z hlediska inovační spolupráce.
MM: Jak hodnotíte spolupráci institucí v oblasti vědy, výzkumu a inovací?
P. Bělobrádek: Pokud hovoříme obecně o spolupráci veřejných institucí, pak musím potvrdit, že v prostředí vládne poměrně silný rezortismus. Také proto prosazuji nový zákon a vznik ministerstva pro vědu a výzkum, které by přispěly k větší koordinaci a efektivnější spolupráci. Pokud mám hodnotit spolupráci veřejných výzkumných institucí se soukromým sektorem, tak tady vidím značné rezervy, ale zároveň také velký potenciál. Na začátek se obě strany musejí naučit mluvit stejným jazykem.
A pokud mám zhodnotit spolupráci mého úřadu s institucemi typu Akademie věd ČR, s Asociací výzkumných organizací, Svazem průmyslu a dopravy ČR, Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, Technologickou agenturou ČR nebo Grantovou agenturou ČR, tak tu hodnotím jako velmi konstruktivní. Stejně jako spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy právě skrze Radu pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, která je na velmi solidní úrovni.
P. Očko: Celkové hodnocení je záležitostí spíše Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která právě propojuje instituce z různých oblastí výzkumu a vývoje. V oblasti aplikovaného výzkumu je však nezanedbatelná i role naší agentury. Podstatou fungování TA ČR je vytvářet mosty mezi akademickými institucemi, podniky i státní správou v oblasti aplikovaného výzkumu. Věnuji tomu osobně velké množství energie, podobně jako mnoho z mých kolegů a kolegyň. Snažíme se napomáhat tomu, aby se bořily bariéry ve výzkumu a spolupráce se zlepšovala. Věřím, že se nám to díky nastavení našich programů i díky dalšími aktivitám daří.
MM: Které události v letošním roce považujete v oblasti vědy, výzkumu a inovací za klíčové?
P. Bělobrádek: Mezi klíčové priority řadím schválení a spuštění metodiky hodnocení výzkumných organizací 2017+, schválení nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací a také schválení rozpočtu na vědu a výzkum pro rok 2018.
P. Očko: Uplynulý rok byl pro VaVaI významný celý. Z pohledu TA ČR byl pro nás klíčový vznik čtyř nových programů na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Beta2, Zéta, Théta a Éta. Nové programy nemohou existovat bez dostatečného rozpočtu. Po dvou slabších rocích se nám pro rok 2017 podařilo i díky úzké spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace prosadit navýšení rozpočtu na podporu aplikovaného výzkumu o 600 milionů korun, tedy přibližně o 20 %. A v plánu na roky 2018 a 2019 je navýšení o téměř miliardu korun oproti roku 2016. Jsme rádi, že díky tomu budeme moci v příštích letech kompenzovat deficit financování aplikovaného výzkumu z dřívějších let. Tyto programy v uvedených objemech není možné zodpovědně připravovat a implementovat bez dostatečného počtu kvalitních lidí. Jsem rád, že se díky různým opatřením daří dosahovat větší stabilizace míst v agentuře, což byl kritický problém.
Jedním z hlavních témat pro rok 2017 je pro nás předsednictví TA ČR v síti evropských inovačních agentur TAFTIE. Díky němu se Česká republika stane centrem evropského aplikovaného výzkumu pro tento rok. Dále je to vypsání veřejných soutěží ve výše zmíněných nových programech Zéta, Théta a Éta a samozřejmě i v programech starších, z nichž největší bude výzva programu Epsilon. Klíčové jsou pro nás také přípravy programu Národní centra kompetence a v neposlední řadě spolupráce s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a Národním inovačním fondem na přípravě finančních nástrojů, které by měly motivovat podniky k větším investicím do výzkumu a rozšíření spolupráce s veřejným sektorem.
MM: Jaký spatřujete potenciál Veletrhu Věda Výzkum Inovace, který se uskuteční ve dnech 28. února až 2. března letošního roku na výstavišti v Brně?
P. Bělobrádek: Každé takové setkání vědeckovýzkumné a podnikatelské sféry je velmi prospěšné právě kvůli oboustrannému sbližování a prezentaci výsledků, jak jsem o něm hovořil v předchozích odpovědích. Je to podnětné a motivační prostředí pro budoucí spolupráci obou sektorů a pro co nejefektivnější využití výsledků vědeckého zkoumání a inovačního potenciálu. Také jde o dobrou příležitost pro mladé talenty ukázat výsledky své činnosti a konzultovat je s odborníky v oboru.
P. Očko: Jsem velice vděčný za tento počin vytvoření platformy, která umožňuje propojení komerční, výzkumné a státní sféry, což je naším hlavním cílem, a proto je i TA ČR partnerem této akce. Veletrh umožňuje představit výsledky výzkumných aktivit, představit již zavedené inovace v praxi a zejména tím pomáhá k nalezení vhodných partnerů pro výzkumné projekty tak, aby skrze navázaná partnerství našly výjimečné projekty své uplatnění na trhu.
Zbyněk Koukolík
zbynek.koukolik@mmspektrum.com
