Témata
Reklama

Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Výzkum se realizuje v sedmi odděleních podle jejich vědeckého zaměření. Většina laboratoří je v areálu RCPTM, v současnosti disponujeme 135členným vědeckým týmem, jehož čtvrtinu tvoří zahraniční odborníci. Věkový průměr je 38 let,“ uvádí zástupce generálního ředitele RCPTM prof. RNDr. Michal Otyepka, Ph.D. „Osvědčuje se zapojení studentů doktorských studijních programů a postdoc pracovníků do řešení výzkumných projektů se zahraničními partnery. Díky tomu je RCPTM internacionalizované a propojené se špičkovými zahraničními pracovišti.“

Reklama
Reklama
Reklama
Prof. RNDr. Michal Otyepka, Ph.D., a doc. Mgr. Pavel Tuček, Ph.D.

Výzkumná oddělení:

  • Magnetické nanostruktury;
  • Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace;
  • Biologicky aktivní komplexy a molekulární magnety;
  • Optické a fotonické technologie;
  • Nanomateriály v biomedicíně;
  • Nanotechnologie v analytické chemii;
  • Environmentální nanotechnologie.

Laboratoře:

  • mikroskopických technik;
  • technik pro analýzy ve vnějších magnetických polích;
  • RTG technik pro strukturní a fázovou analýzu;
  • spektroskopických, chromatografických a termických metod;
  • analýzy velikostních a povrchových vlastností materiálů;
  • optická;
  • výpočetní chemie;
  • syntetická.

Podpora OP VaVpI

V roce 2010 se tým vědců RCPTM zrodil díky podpoře z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), která činila přibližně 500 milionů Kč, přičemž 400 milionů z této částky bylo investováno do unikátních přístrojů a výstavby nové budovy. Zbývající finanční prostředky se využily na podporu vzdělávání mladých vědeckých pracovníků.

Výzkumný areál Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, v pozadí budova Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů.

Centrum je také podporováno v rámci center kompetence Technologické agentury ČR (TA ČR) a center excelence Grantové agentury ČR. Projekt RCPTM Moderní multivrstvé optické systémy zařadila v loňském roce TA ČR mezi nejlepší podpořené projekty aplikovaného výzkumu. RCPTM je zapojeno do prestižních mezinárodních kolaborací typu Pierre Auger Observatory nebo CERN-ATLAS. Řeší se zde i prestižní grant evropské výzkumné rady (ERC). Díky němu zdejší vědci hledají nové, superfunkční materiály odvozené od grafenu, jejichž vlastnosti upraví na míru konkrétním aplikacím v medicíně, při ochraně životního prostředí, ve vysoce účinných katalyzátorech či elektronice.

Instrumentální vybavení optické laboratoře Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů

Tradice a budoucnost

Máme tradici v základním výzkumu. Ukazuje se, že jedině špičkový základní výzkum přináší aplikační potenciál. Jsme pyšní na to, že tři naši zástupci prof. Hobza, prof. Varma a prof. Schmuki jsou na seznamu nejcitovanějších vědců světa, a také na to, že se zde rodí mladá generace perspektivních vědců,“ doplňuje prof. Otyepka. RCPTM se kromě základního výzkumu zaměřuje také na aplikovaný výzkum. Formou smluvního výzkumu aktivně spolupracuje s více než 80 regionálními i zahraničními firmami a nadnárodními koncerny. Zde vyvinutá technologie výroby nanoželeza se používá při čištění podzemních vod v desítkách lokalit v České republice, Evropě a Asii. Detektory vysokoenergetického kosmického záření vyvíjené ve spolupráci s kolegy z Akademie věd ČR jsou součástí již zmíněné Pierre Auger Observatory v Argentině, Mössbauerovy spektrometry se pro charakterizaci železoobsahujících materiálů využívají v Jihoafrické republice, Velké Británii, Švédsku, Německu, USA nebo na Kanárských ostrovech. Smluvní výzkum si objednávají také přední světové firmy – Procter & Gamble (USA), Waters (Německo).

Příprava speciálních zrcadlových segmentů pro mezinárodní projekt Pierre Auger Observatory

Vědci z RCPTM vyvinuli s využitím grafenu (supertenká forma uhlíku strukturou podobná grafitu, představující nejpevnější známý materiál na světě) nejmenší kovové magnety na světě a také první dvoudimenzionální organické magnety.

„Grafen je materiál budoucnosti, je 200x pevnější než nejpevnější ocel. Nyní hledáme jeho deriváty využitelné pro senzoriku, např. detekci cizorodých látek v lidském organismu. Využití se nabízí také v elektronice a spintronice. Dále vyvíjíme unikátní nanotechnologie pro široké spektrum aplikací. Vždy se snažíme konkurenci předběhnout,“ přibližuje prof. Otyepka.

Měření na unikátním kombinovaném systému AFM-Raman poskytujícím nedestruktivní analýzu povrchu

Vědci z RCPTM se podíleli také na návrhu, vývoji a realizaci kontrolního kamerového zařízení na sledování kvality nástřiku barevných značek na povrchu automobilových pružin. Kontrola pružin probíhá na technologické lince ve výrobní hale v pracovním prostředí typickém pro strojírenství. Snímanými objekty jsou barevné značky, které jsou nastříknuty na vnější povrch automobilové pružiny. Počet značek a jejich barvy udávají třídu pružiny, kterých může být pro každý typ několik. Cyklus nasnímání a vyhodnocení obrazu musí být kratší než šest sekund, což je dáno taktem technologické linky. Odborníci z RCPTM se kromě návrhu zařízení podíleli i na vlastní výrobě včetně vývoje příslušného programového vybavení.

Multizdrojové financování

Finanční zdroje RCPTM získává z institucionální podpory – to je příjem z publikačního výkonu, grantového výkonu, transferu technologií, smluvního výzkumu a pedagogického výkonu. Roční objem smluvního výzkumu je zhruba 15 milionů Kč, podpora na rozvoj výzkumných organizací (RVO) činí 65 milionů Kč, granty přibližně 200 milionů Kč,“ uzavírá koordinátor grantové strategie a propagace RCPTM doc. Mgr. Pavel Tuček, Ph.D.

RCPTM

Zbyněk Koukolík, Olomouc

zbynek.koukolik@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 170146
Datum: 08. 02. 2017
Rubrika: Monotematická příloha / Věda, Výzkum, Inovace
Autor:
Firmy
Související články
Našimi „nerostnými surovinami“ musejí být mozky a know-how

K aktuálním problémům v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, efektivity jejího financování a implementace výsledků do praxe se v rozhovoru vyjadřují místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a Rady pro konkurenceschopnost a hospodářský růst MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, a předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Ing. Petr Očko, Ph.D.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Podpory výzkumu, inovací a podnikání

Vývoj hospodářství v Evropě je v posledních letech charakterizován četnými ekonomickými problémy (finanční krize, dluhová krize), které ve svých důsledcích znamenají stagnaci či jen křehké oživení. Většina evropských ekonomik si uvědomuje, že disproporci mezi disponibilními kapacitami a místní poptávkou může dlouhodobě řešit pouze exportem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit