Plzeňské setkání strojařů

Celá konference byla zasazena do prostředí plzeňského hotelu Vienna House Easy. Odborné přednášky byly rozděleny na dvě samostatné sekce (v hlavním sále probíhaly prezentace zástupců firem a univerzitních vědeckých pracovišť, v druhém sále byly představeny vědecké práce studentů doktorského studia z českých i zahraničních univerzit).

Hlavním organizátorem konference byl doc. Miroslav Zetek a úvodního slova se ujal společně s doc. Janem Řehořem, který byl v této funkci jeho předchůdcem. Účastníky přivítali také děkan strojní fakulty ZČU doc. Vladimír Duchek a proděkan pro vnější vztahy doc. Milan Edl, jenž na akci zastupoval Regionální rozvojovou agenturu Plzeňského kraje.

První ze čtyř úvodních prezentací přednesl profesor Ioan Marinescu z americké Toledské univerzity. Hovořil o brusičské technologii s názvem ELID, která se využívá při broušení safíru, a to modré korundové variety, vyznačující se vysokou tvrdostí, ale zároveň také křehkostí a náchylností k popraskání. Princip této technologie spočívá jednak ve využití litinového kotouče se slinutým brusivem, který je v usazení izolován keramikou, čímž mimo jiné dochází k eliminaci vibrací, a jednak ve využití speciální chladicí kapaliny (na bázi vody), která má zároveň elektrolytickou funkci. Broušení je tak doprovázeno procesem elektrochemické koroze, čímž dochází ke snadnějšímu pronikání brusiva do materiálu, redukci hloubky brusné rýhy, lepší absorpci vibrací i pomalejšímu opotřebení brusného kotouče.

Doktor Jiří Čapek z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze věnoval svůj příspěvek využití rentgenové difrakce při analýze různých materiálů. Jako příklady využití difrakční fázové analýzy uvedl studium textur (preferenční orientace krystalů) a zjišťování zbytkových napětí v tělese, to vše prostřednictvím analýzy parametrů laserových paprsků odražených od povrchu zkoumaného materiálu.

Profesor Angelos Markopoulos z Národní polytechnické univerzity v Aténách stručně pojednával o historii 3D tisku, poskytl přehled používaných metod a popsal rozdíly mezi aditivními technologiemi a obráběním. Na závěr představil výzkum zabývající se tím, jaký vliv má rychlost 3D tisku za využití metody FFF (Fused Filament Fabrication) na kvalitu výrobku.

Docent Jan Řehoř, ředitel Regionálního technologického institutu, výzkumného centra Fakulty strojní ZČU v Plzni, následně představil vybrané výsledky výzkumné činnosti jeho laboratoří. Mezi tyto výsledky patří například speciálně vyvinuté odlehčené frézy s vysokou tuhostí a soustružnické nástroje regulující přívod řezné kapaliny přímo k jednotlivým řezným hranám.

Po příspěvcích hlavních hostů program pokračoval prezentacemi zástupců firem a vědeckých pracovišť vysokých škol. Zde zmíníme několik z těch, které nás nejvíce zaujaly:

Pavel Kožmín z firmy Hofmeister měl pozoruhodnou přednášku na téma laserového mikroobrábění. Subtraktivní aplikace laseru v tomto případě spočívá v ultrakrátkých pulzech, které tepelně neovlivní pracovní plochu – jde o tzv. „studenou ablaci“. Dochází tak k velice jemnému ubírání materiálu a minimalizaci deformací způsobených teplem, neboť materiál v tomto případě prakticky přechází z pevného skupenství rovnou do plynného. Tato technologie laserového mikroobrábění nachází využití například v medicíně, kryptografii či optice.

Čeští studenti oboru CNC obrábění vloni už potřetí reprezentovali naši republiku v soutěži EuroSkills, která představuje evropskou odnož mezinárodní WorldSkills Competition, pořádané již od roku 1950. Ta si dlouhodobě klade za cíl vzdělávání mladé generace k odborným schopnostem, výzkumu a tříbení řemeslných dovedností. Hospodářská komora ČR obnovila členství České republiky v této soutěži v roce 2020. Zadání soutěžního úkolu se co nejvíce přibližuje reálné praxi, takže úspěšní účastníci získávají vysoké profesní renomé, kontakty i příležitost unikátního kariérního uplatnění. Soutěž prezentovali ředitelka Skills Czech Republic Eva Klocová a Jiří Hruška, mistr ČR v CNC frézování z roku 2021.

Marek Mančal, zastupující firmu 3Dwiser, přednesl zajímavý příspěvek o aditivní výrobě ve strojírenství. Poukázal na to, že zákazníkům mnohdy nevyhovují stávající možnosti 3D výroby pomocí kovových prášků, mimo jiné proto, že tato metoda má vysoké zaváděcí náklady a hodí se spíše pro sériovou výrobu. Alternativou proto může být laserové natavování z kovového drátu, které naopak nachází uplatnění spíš při potřebě jednotlivých dílů, ale efektivněji pracuje se specifickými výhodami 3D tisku (např. s možností odlehčit vnitřní konstrukci) a umožňuje výrobu z celé škály různých materiálů včetně kompozitů.

Aditivním technologiím věnoval svoji prezentaci také Luboš Rozkošný z firmy 3R Systems, jenž posluchače seznámil s možnostmi, jak zvýšit produktivitu aditivní výroby. Řešením je optimalizovat všechny fáze výroby – od návrhu produktu přes výběr výrobních zařízení až po optimální distribuci energie a po zkracování výrobních časů během výroby.

Novinky z aktuální nabídky produktů a služeb svých firem během svých vystoupení prezentovali zástupci společností PM Tech (systémy upínání nástrojů a obroků), Emuge-Franken (řezné nástroje pro vrtání), VKV Tools (výstružníky pro přesné dokončování otvorů), Advantage-fl (elektrochemické vyhlazování povrchu) a Advanced Engineering (simulační software a strukturální frekvenční analýza). Ondřej Zindulka ze společnosti SHM pak představil působivé výsledky povrchové úpravy tvářecích nástrojů za využití povlakovací technologie PVD a za využití laserového zpevňování LSP (Laser Shock Peening).

Velký zájem vyvolaly také přednášky týkající se měření a kontroly kvality výrobků: proslovili je zástupci firem Kistler (měření řezných sil a systémy pro monitorování řezných procesů), Carl Zeiss (bezdotykové metody měření a kontroly kvality, využívající rentgenové záření) a Bruker Alicona (optické systémy 3D měření).

Série prezentací pokračovala do pozdního odpoledne a probíhala také druhý den dopoledne.

V předsálí, sousedícím s oběma přednáškovými sály, se nacházely stánky, kde partnerské firmy prezentovaly své výrobky a služby. Vzhledem k rychlému sledu prezentací si sem zájemci mohli přicházet pro odpovědi na otázky, na které se při přednáškách nedostalo. Účastníci zde měli po celou dobu k dispozici občerstvení.

Na závěr prvního dne byla pro účastníky konference připravena exkurze do plzeňského pivovaru Prazdroj a společenský večer, druhý den odpoledne mohli zájemci navštívit univerzitu a prohlédnout si Fakultu strojní Západočeské univerzity a její strojírenské a technologické výzkumné centrum – Regionální technologický institut.