Témata

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Žít v kolegialitě. Takové byly myšlenky zakladatelů evropských center kultury a vzdělání, do nichž ze všech koutů světa přicházeli intelektuálové, kteří zde položili základní kameny budování silného regionu. Přes všechny ty historické útrapy, které nás postihly, ona myšlenka nikdy nepřestávala růst a šířit se. A tam, kde mohl chaos cokoliv budovaného rozklížit, jej vždy nakonec naše civilizovanost porazila. Jsme dědicové celé této historie, výstražně orámované dvěma válečnými vzplanutími minulého století, která Evropu zdecimovala a mohla ji uvrhnout do temnot. Společně jsme ale zkoušky překonali a vždy se z nich poučili. Myšlenka opět povstala z rozvalin. Touha po bratrství byla silnější než pomsta a nenávist. Jasnozřivost předků zakladatelů tak pomohla, s božím požehnáním, přetvořit tento světský boj za evropskou nadvládu v onu kolegialitu a spolupráci.

S vědomím výše uvedeného již ale několik let tušíme, že zažíváme postupný konec něčeho, co jsme dosud vnímali jako přebytek. Ale nikdy jsme si to nechtěli připustit. Konec hojnosti produktů a technologií, o kterých jsme si mysleli, že nám budou navždy sloužit. Hospodin nám v Bibli zanechal mnoho odkazů k zamyšlení na téma hojnosti, když žehná vyvoleným národům v jejich snažení, a zároveň ve své vůli dává skutky jasně najevo, kde je hojnosti přemíra a dochází k jejímu zneužívání. Nám všem, včetně těch největších tyranů, dal svobodu v dílčích rozhodnutích. Nyní jsme součástí přerodu k horšímu stavu, který zapříčiňuje současná ekologická a bezpečnostní situace v Evropě. Svět zažívá zásadní zvraty ovlivněné válkou na Ukrajině, důsledky globalizace v podobě závislosti na exportu čehokoliv, globálním oteplováním s vlnami veder a požárů. Nedostatek přírodních zdrojů a vody je alarmující. To, co nyní zažíváme, směřuje k velké ekonomické krizi a sociálním nepokojům, které Evropa dlouho nepamatuje. Zrychlující se inflace, a především raketově rostoucí ceny energií doženou značnou část dosud ekonomicky prosperující populace do stavu finanční nouze, některé lidi až do bídy. Blahobyt končí a přichází zvrat k horšímu.

Evropa se v posledních letech vydala na pro mě nepochopitelnou cestu. Místo toho, abychom se snažili udržet v čele světového vývoje, výroby a obchodu, komplikujeme si svoji existenci takovým způsobem, až se nám to fatálně vymstí. A tak přesto, že se nás snaží určité skupiny těch největších „proevropanů“ neustále strašit vnějším nepřítelem, tou největší hrozbou jsme si my sami. Ti, kteří k nám pro naše úspěchy ještě nedávno chovali respekt, nás nyní nevěřícně pozorují v kontextu šancí, kterých se dobrovolně vzdáváme, a skládáme je tak k nohám našich tradičních rivalů. Svět je v krizi, Čína získává námi opuštěné pozice, skokově se zdražuje, rostoucí inflace sáhne do kapes úplně všem. A co na to Evropa? S tvrdohlavostí malého dítěte stále trvá na tom, že náš největší problém, v celosvětovém měřítku zcela zanedbatelný, je náš podíl na změně globálního klimatu. A tak si postupně likvidujeme automobilový průmysl zaváděním nesmyslných kvót na elektromobily, kdy zcela energeticky nepřipravené státy akceptují něco, co by za normálních okolností každý rozumně smýšlející jedinec musel odmítnout. V rámci Green Dealu budeme investovat miliardy do uhlíkové neutrality v době, kdy statisíce lidí napříč kontinentem začínají mít existenční problémy. A my zde v ČR namísto smysluplné investiční podpory a obnovy upadající ekonomiky získáváme v čele s premiérem body pro jeho Nobelovu cenu míru.

Naše životní úroveň stojí a padá s průmyslem. Pokud padne, stáhne s sebou ke dnu i běžného občana, euro politika nevyjímaje. Destabilizací průmyslu a snižováním jeho konkurenční schopnosti si pod sebou podřezáváme větev. Ale možná motto „po nás potopa“ je hybatelem současných rozhodnutí. Bezesporu, za důsledky války na Ukrajině stojí ruský agresor, ale za vše ostatní si v Evropě můžeme sami. Hlavně že máme genderově neutrální WC, padesát různých pohlaví a neurážíme indiány nevhodným filmem o rasistickém Vinnetouovi.

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si i v nadcházejícím podzimním období nadále udržujte zdravý rozum.

Vydání #9
Kód článku: 220965
Datum: 07. 09. 2022
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Související články
MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO2 pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Zoufalý amaterismus a ignorace potřeb

Plán REPowerEU s přívlastkem cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu, je cestovní mapou, která má náš kontinent do pěti let vyvézt ze závislosti na ruském plynu. Mj. zde nalezneme mapy, dle nichž je solární potenciál jižní Moravy vyšší než španělské Andalusie a vítr kolem Prahy prý fouká intenzivněji než na Baltu. Prostě ideální země pro obnovitelný život.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Bez technických řešení nelze dělat politická rozhodnutí

Realizace aktuálního otevíracího rozhovoru se odehrála ve Zlínském kraji v Kunovicích, kde se v mece letectví nachází společnost 5M zabývající se vývojem a výrobou kompozitních sendvičových materiálů především pro letectví a pozemní dopravu, ale také vesmírnými projekty. Její spolumajitel Richard Pavlica si na nás udělal čas neprodleně po svém návratu z Japonska, kde se firma účastnila veletrhu zaměřeného na letecké a kosmické aktivity. Hovořili jsme jak o trendech a výzvách, které tento obor přináší, tak o podnikatelské realitě pramenící z evropského působení, se kterou se denně setkávají a musejí do svého celosvětového fungování promítat.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit