Témata

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Žít v kolegialitě. Takové byly myšlenky zakladatelů evropských center kultury a vzdělání, do nichž ze všech koutů světa přicházeli intelektuálové, kteří zde položili základní kameny budování silného regionu. Přes všechny ty historické útrapy, které nás postihly, ona myšlenka nikdy nepřestávala růst a šířit se. A tam, kde mohl chaos cokoliv budovaného rozklížit, jej vždy nakonec naše civilizovanost porazila. Jsme dědicové celé této historie, výstražně orámované dvěma válečnými vzplanutími minulého století, která Evropu zdecimovala a mohla ji uvrhnout do temnot. Společně jsme ale zkoušky překonali a vždy se z nich poučili. Myšlenka opět povstala z rozvalin. Touha po bratrství byla silnější než pomsta a nenávist. Jasnozřivost předků zakladatelů tak pomohla, s božím požehnáním, přetvořit tento světský boj za evropskou nadvládu v onu kolegialitu a spolupráci.

S vědomím výše uvedeného již ale několik let tušíme, že zažíváme postupný konec něčeho, co jsme dosud vnímali jako přebytek. Ale nikdy jsme si to nechtěli připustit. Konec hojnosti produktů a technologií, o kterých jsme si mysleli, že nám budou navždy sloužit. Hospodin nám v Bibli zanechal mnoho odkazů k zamyšlení na téma hojnosti, když žehná vyvoleným národům v jejich snažení, a zároveň ve své vůli dává skutky jasně najevo, kde je hojnosti přemíra a dochází k jejímu zneužívání. Nám všem, včetně těch největších tyranů, dal svobodu v dílčích rozhodnutích. Nyní jsme součástí přerodu k horšímu stavu, který zapříčiňuje současná ekologická a bezpečnostní situace v Evropě. Svět zažívá zásadní zvraty ovlivněné válkou na Ukrajině, důsledky globalizace v podobě závislosti na exportu čehokoliv, globálním oteplováním s vlnami veder a požárů. Nedostatek přírodních zdrojů a vody je alarmující. To, co nyní zažíváme, směřuje k velké ekonomické krizi a sociálním nepokojům, které Evropa dlouho nepamatuje. Zrychlující se inflace, a především raketově rostoucí ceny energií doženou značnou část dosud ekonomicky prosperující populace do stavu finanční nouze, některé lidi až do bídy. Blahobyt končí a přichází zvrat k horšímu.

Evropa se v posledních letech vydala na pro mě nepochopitelnou cestu. Místo toho, abychom se snažili udržet v čele světového vývoje, výroby a obchodu, komplikujeme si svoji existenci takovým způsobem, až se nám to fatálně vymstí. A tak přesto, že se nás snaží určité skupiny těch největších „proevropanů“ neustále strašit vnějším nepřítelem, tou největší hrozbou jsme si my sami. Ti, kteří k nám pro naše úspěchy ještě nedávno chovali respekt, nás nyní nevěřícně pozorují v kontextu šancí, kterých se dobrovolně vzdáváme, a skládáme je tak k nohám našich tradičních rivalů. Svět je v krizi, Čína získává námi opuštěné pozice, skokově se zdražuje, rostoucí inflace sáhne do kapes úplně všem. A co na to Evropa? S tvrdohlavostí malého dítěte stále trvá na tom, že náš největší problém, v celosvětovém měřítku zcela zanedbatelný, je náš podíl na změně globálního klimatu. A tak si postupně likvidujeme automobilový průmysl zaváděním nesmyslných kvót na elektromobily, kdy zcela energeticky nepřipravené státy akceptují něco, co by za normálních okolností každý rozumně smýšlející jedinec musel odmítnout. V rámci Green Dealu budeme investovat miliardy do uhlíkové neutrality v době, kdy statisíce lidí napříč kontinentem začínají mít existenční problémy. A my zde v ČR namísto smysluplné investiční podpory a obnovy upadající ekonomiky získáváme v čele s premiérem body pro jeho Nobelovu cenu míru.

Naše životní úroveň stojí a padá s průmyslem. Pokud padne, stáhne s sebou ke dnu i běžného občana, euro politika nevyjímaje. Destabilizací průmyslu a snižováním jeho konkurenční schopnosti si pod sebou podřezáváme větev. Ale možná motto „po nás potopa“ je hybatelem současných rozhodnutí. Bezesporu, za důsledky války na Ukrajině stojí ruský agresor, ale za vše ostatní si v Evropě můžeme sami. Hlavně že máme genderově neutrální WC, padesát různých pohlaví a neurážíme indiány nevhodným filmem o rasistickém Vinnetouovi.

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si i v nadcházejícím podzimním období nadále udržujte zdravý rozum.

Vydání #9
Kód článku: 220965
Datum: 07. 09. 2022
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

MM Podcast: Glosa - Zoufalý amaterismus a ignorace potřeb

Plán REPowerEU s přívlastkem cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu, je cestovní mapou, která má náš kontinent do pěti let vyvézt ze závislosti na ruském plynu. Mj. zde nalezneme mapy, dle nichž je solární potenciál jižní Moravy vyšší než španělské Andalusie a vítr kolem Prahy prý fouká intenzivněji než na Baltu. Prostě ideální země pro obnovitelný život.

Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

MM Podcast: Glosa - I zítřek přinese své problémy

Podle posledních makroekonomických prognóz se nám letos mělo dařit, ekonomika měla růst o 3 až 4 %. Ale aktuální inflace atakovala hranici 14 %, průmyslová dokonce 21 %, ekonomika stagnuje a přichází tzv. stagflace, a v případě větších problémů v produkčních řetězcích, nárůstu cen komodit a dalšího zvyšování úrokových sazeb může česká ekonomika poklesnout. Hrozba stagflace je reálná a neměli bychom ji podceňovat. Většina bezpečnostních expertů si před válkou také myslela, že k ní nedojde (…).

MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Univerzita Karlova cílí na vyšší spolupráci s firmami

Poprvé v historii byla zvolena do funkce rektorky Univerzity Karlovy, jedné z nejstarších univerzit v Evropě, žena. Lékařka prof. MUDr. Milena Králíčková v březnu tohoto roku, měsíc po svých 50. narozeninách, převzala mandát. Jejím cílem je poskytovat trhu práce moderního absolventa, větší zapojení studentů do komerční sféry, maximální podpora aplikace vědeckých výsledků do praxe a další úspěšný rozvoj Charles University Innovations Prague, která vznikla za jejího předchůdce prof. Zimy.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit