Mám pocit, že evropská komise návrhem nového nařízení na podporu zeleného průmyslu Net Zero Industry Act jen tak naoko reagovala právě na onen americký zákon IRA. Toto nařízení mimo jiné omezuje některé pravomoce členských států s cílem usnadnit a urychlit investice do moderních tzv. zelených projektů. Avšak jeho stávající podoba nevypadá, že by měla stejně pozitivní efekt, jaký má zákon IRA v Americe. Je to další z Potěmkinových vesnic, které alibisticky v Bruselu vytvářejí. Evropa musí změnit systém svého přístupu k průmyslu. Dnes demotivuje vlastní průmysl sankcemi, zatímco Amerika ten svůj motivuje subvencemi. Evropa svůj trh koncepčně nechrání.
Plán komise reagovat na obří americké dotace stejným kalibrem na nedávném summitu EU narazil. Již z toho prostého důvodu, že si na něj chtějí evropští poslanci opět půjčit. Ve vysátém unijním rozpočtu již pochopitelně potřebné finance nejsou. A samozřejmě není překvapením, že Francie, a především Německo chtějí získat plné kompetence k neomezené podpoře svých firem. Což opět vyvolává podobné obavy jako v době energetické krize, neboť srovnatelný objem prostředků si na podporu domácího průmyslu nemůže dovolit v Evropě nikdo jiný. To by pak mělo za následek ještě větší destabilizaci již tak rozkolísaného evropského trhu.