Témata

MM Glosa: Sviť slunéčko a ty větře duj!

Drahé energie jsou pro naše podniky v provozních nákladech stále zátěží, která se propisuje do kalkulací jejich cenových nabídek a předem je diskvalifikuje z vypisovaných tendrů. Evropský trh s energiemi se dosud nedostal z šoku, za nímž primárně nestojí válečný konflikt na Ukrajině, jak bylo donekonečna papouškováno, ale řada fatálních rozhodnutí v energetické politice evropských států, zejména pak Německa.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Bývalá kancléřka Angela Merkelová po fukušimské tragédii v roce 2011 podlehla tlaku opozičních zelených a jejich ovlivňování veřejného mínění, následkem čehož Němci zaujali negativní postoj vůči jádru, a prosadila postupné nahrazování bezemisních jaderných elektráren plynovými (fosilními) a obnovitelnými (občasnými) zdroji. Dopady německé politiky bohužel v roce 2022 vedly k nebývalé eskalaci cen energií na našem kontinentě. Od druhé světové války jsme zde nic podobného nezažili a různé státy na nastalou situaci reagovaly po svém. Některé nešťastným stropováním cen, jiné snižováním spotřební daně, a další na to nereagovaly vůbec, což byl i náš případ, s tím, že částečné následky si neseme dodnes.

Poslední tři německé jaderné elektrárny byly vypnuty v dubnu 2023. Ironií reality je, že současný německý dovoz elektřiny právě z poloviny pochází z jádra, zejména z reaktorů ve Francii a Švýcarsku. V roce 2023 se náš západní soused poprvé za posledních 20 let stal čistým dovozcem elektřiny (dovezl více, než vyvezl), a v loňském roce byl německý import elektřiny dokonce ještě vyšší, zatímco export klesl. Z obnovitelných zdrojů bylo vloni v Německu vyrobeno na 60 % z celkové energie (z poloviny větrné elektrárny, ze čtvrtiny FVE, podobně i biomasa, vodní elektrárny z 8 %). Avšak kolik elektřiny ze 40% podílu pocházelo z uhlí a kolik z plynu, se přestalo veřejně uvádět (…).

V posledních měsících se v Německu objevily diskuze o možném obnovení provozu vybraných jaderných elektráren. Opoziční politici navrhli odborné posouzení technických a ekonomických aspektů tohoto kroku. Lze však predikovat, že v případě pozitivních technických stanovisek se bude jednat o astronomické finanční náklady, které Německo v současné slabé ekonomické situaci neuvolní. Kdyby v minulosti postupně nevypínali jádro a odstupné finance elektrárenským společnostem investovali do modernizace reaktorů, dnes by nemuseli vyrábět nemalý podíl elektřiny z ruského plynu, který se tváří, že ruský není… Po bitvě je každý generálem, ale takové rozhodnutí v kontextu dlouhodobého vývoje eskalovaného tehdejší anexí Krymu je nepochopitelné. Pro současnou německou vládu, navzdory mírnému očekávání změny, není tato otázka na stole. Průzkumy ale naznačují, že až dvě třetiny Němců by aktuálně naopak podpořily pokračování využívání jaderné energie… Jednou hot a jindy čehý…

Reklama
Reklama
Reklama

Srovnání s německými daty – naše loňské podíly na celkové výrobě elektřiny 70 TWh byly: z 37 % z jaderných elektráren, 42 % z uhelných a 10 % pocházelo z obnovitelných zdrojů. Spotřebovali jsme necelých 60 TWh, exportovali na 14 TWh a importovali něco přes 7 TWh elektřiny. Tato vývozní hodnota je nejnižší za posledních 10 let, a dokonce ještě o třetinu nižší než v roce 2023. To může naznačovat trend směřující k naší budoucí závislosti na dovozu elektřiny.

Medializovaná dostavba pátého bloku Dukovan s plánovaným uvedením do provozu v roce 2036 nic neřeší. Pouze se nahradí zastaralé bloky, které se budou vyřazovat z provozu, a to zdaleka ne výkonově plnohodnotně. V Dukovanech jsou aktuálně v provozu čtyři bloky po 510 MWh. Předpokládá se, že první dva, uvedené do provozu v roce 1985, se odstaví mezi lety 2030 a 2035. Třetí a čtvrtý blok, spuštěné o dva roky později, mají naplánované vypnutí po roce 2040. Celkem tedy bude odstaveno 2 040 MWh výkonu a nový pátý blok má mít kapacitu 1 200 MWh. Vychází nám tedy 800MWh deficit… Jakými stabilními zdroji jej nahradíme a jak je profinancujeme? Patrné je, že jak my sami, tak i Evropa jako celek nemáme dostatečné množství energie pro současné potřeby, natož pak pro budoucnost, v níž chceme téměř vše elektrifikovat a ukládat na cloud.

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si i nadále uchovávejme naději, že nakonec zdravý rozum zvítězí a vybrané tepelné elektrárny, do jejichž odsiřování se nainvestovalo obrovské množství veřejných financí, budou nadále v provozu a poskytnou požadovanou energii.





Vydání #4
Kód článku: 250458
Datum: 02. 04. 2025
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO2 pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

MM Glosa: Kam kráčíš, ekonomiko? A komu vlastně patříš?

Na rychlejší růst ekonomiky můžeme v následujících letech zapomenout. Stagnace může trvat až desetiletí. Dvou, resp. tříprocentní roční růsty, které jsme brali jako samozřejmost, jsou minulostí. Těchto výsad se následující generaci nedostane. V podobném duchu se nesou vyjádření renomovaných ekonomů k realitě příštích měsíců a let. Pokud v tomto roce porosteme o jedno procento, můžeme to slavit a považovat za úspěch. Jak vykročíme a po jaké cestě se vydáme, je z velké části v kompetenci této vlády a těch budoucích. Je třeba začít táhnout za jeden provaz a nedělat alibistické povolební úkroky a zvraty.

MM Podcast: Glosa - Potěmkinovy vesnice současnosti

Položme si otázku, zdali dokáže evropský průmysl snížit své emise tak, abychom dle dohody Green Deal byli v roce 2050 uhlíkově neutrální.Odpověď zní – nikoliv. Nastavované limity jsou naprosto technicky nereálné. Podle stávající legislativy musíme plyn v průmyslu nahradit do roku 2030 minimálně z poloviny zeleným vodíkem, který ale stále neexistuje. A nemluvě o tom, že na jeho výrobu potřebujeme 10krát více zelené elektřiny, kterou neumíme ani vyrobit, ani uchovat a distribuovat.

Související články
MM Podcast: Glosa - Tschüss Kernenergie

Zelené Německo nás intenzivnějším spalováním uhlí, substituujícím bezjadernou výrobu elektřiny pro uspokojení rostoucích direktivně nastavených požadavků na provoz elektromobilů, může v následujícím období dostihnout, a přiblížit se tak naší produkci 500 gramů emisí CO2 na jednu spotřebovanou kWh, tedy např. 20násobku objemu produkce Švédska, které naopak svoji energetickou koncepci zaměřuje na jádro.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

MM Podcast: Glosa - Tanec na Titaniku ve dvojitém svetru

Podnikatelé potřebují mít možnost predikovat své náklady. Trh se nechová přirozeně, nepohybujeme se v tržním hospodářství, ale v ekonomice ovlivněné válkou a spekulanty. Nic nemá svoji logiku. V létě, kdy byly obnovitelné zdroje na maximálním výkonu, byla spotová cena elektřiny na burze nejvyšší. Na všem v obrovské míře profitují obchodníci, často mimoevropští. Různé podpůrné substituce, které stojí stát obrovské finanční zdroje, se v důsledku rozplynou jako pára nad hrncem. Vzpomeňme na letní politicky pompézní snížení spotřební daně u PHM o necelé dvě koruny na litr, které jsme ve finále ani nezaregistrovali, protože bylo okamžitě přehlušeno nárůstem ceny ropy a marží prodejců.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

MM Podcast: Glosa - Zoufalý amaterismus a ignorace potřeb

Plán REPowerEU s přívlastkem cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu, je cestovní mapou, která má náš kontinent do pěti let vyvézt ze závislosti na ruském plynu. Mj. zde nalezneme mapy, dle nichž je solární potenciál jižní Moravy vyšší než španělské Andalusie a vítr kolem Prahy prý fouká intenzivněji než na Baltu. Prostě ideální země pro obnovitelný život.

MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit