Témata
Foto: Jan Hrdý

MM Podcast: Glosa - Tschüss Kernenergie

Zelené Německo nás intenzivnějším spalováním uhlí, substituujícím bezjadernou výrobu elektřiny pro uspokojení rostoucích direktivně nastavených požadavků na provoz elektromobilů, může v následujícím období dostihnout, a přiblížit se tak naší produkci 500 gramů emisí CO2 na jednu spotřebovanou kWh, tedy např. 20násobku objemu produkce Švédska, které naopak svoji energetickou koncepci zaměřuje na jádro.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

K parašutistovi, který se teprve po skoku z letadla začíná pídit po tom, kde může sehnat padák, přirovnal jeden z kritiků německou vládu, která v polovině dubna odpojila od sítě poslední tři atomové elektrárny. Definitivně se tak uzavřela více než 60letá éra německé atomové energetiky. Místo jádra budou Němci muset těžit a spalovat více uhlí, což jim pochopitelně ve finále způsobí vyšší emise CO2. Ve srovnání s elektřinou vyrobenou z uhlí mohly ony tři atomové elektrárny uspořit na 30 milionů tun kysličníku uhličitého za rok. Co si o tom všem musejí myslet nezaujatí Němci, když vidí, že Francie, nebo i my plánuje rozšiřování atomových elektráren, kdežto oni se jich zbavují?

Řízený pokles výkonu jaderné elektrárny až do úplného vypnutí spočívá v postupném snižování výkonu o několik megawatt v minutových intervalech až do úplného konce dodávky elektrické energie a odpojení od elektrické sítě. Pak se odstaví reaktor a zmáčkne pověstné červené tlačítko. Demontáž elektrárny zabere 15 let a vyžádá si zhruba miliardu eur. Ne všechny díly se likvidují, některé se např. mohou stát muzejním exponátem.

Německo vedle nás a Polska z hlediska průmyslové země tradičně patřilo k největším producentům CO2 na obyvatele. To se začalo zlepšovat díky masivním investicím do obnovitelných zdrojů; a tak se Němci následně propracovali v rámci žebříčku EU „alespoň“ na osmé nejhorší místo. Ale to se záhy opět změnilo, jelikož začátkem roku 2020 byla odstavena atomová elektrárna, o dva roky později pak další tři, což „v předvečer“ ruské invaze na Ukrajinu znamenalo totální destabilizaci německého, potažmo celého evropského energetického sektoru, neboť výpadek atomu měl být nahrazen elektřinou vyráběnou z ruského plynu. Následné vynucené konsekvence v podobě zvýšení výkonu německých uhelných elektráren, které patří k hlavním producentům emisí, máme ještě všichni dostatečně na paměti.

Za vším hledej ženu… a zelenou politiku. Logické vysvětlení nepochopitelného kroku německé vlády, která aktuálně chrání klima svých občanů ještě intenzivnějším spalováním uhlí, bylo obětování jádra krátkodobým politickým zájmům. Odpor Němců vůči jádru vzrostl po haváriích elektráren v Černobylu a ve Fukušimě. První krok k ukončení produkce atomových elektráren udělala již v roce 2002 tehdejší spolková vláda Gerharda Schrödera složená ze sociálních demokratů a zelených, která rozhodla o ukončení jaderných provozů do 32 let fungování – tedy do roku 2034, s tím že nové se již nebudou stavět. O osm let později koalice vedená křesťanskými demokraty životnost elektráren ještě prodloužila, ale záhy se kancléřka Angela Merkelová obávala porážky zelenými v zemských volbách, a proto na tehdejší katastrofu v japonské Fukušimě reagovala plánem zrušit všechny reaktory v Německu. Její následovník Olaf Scholz pak její plán dokončil, aby udržel rovnováhu v současné koalici. Musel se zelenými zpívat jejich antiatomovou píseň poté, co odmítl jejich plán utahování opasků na překonání energetické krize. Hlavně pro jejich seniorní politiky totiž zůstal boj s atomem smyslem politického angažmá.

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si v naději intenzivnějšího slunečního svitu dopadajícího na fotovoltaické panely a větrem ošlehávaných listů i nadále udržujte zdravý rozum.




Vydání #5
Kód článku: 230532
Datum: 03. 05. 2023
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

MM Podcast: Glosa - Tanec na Titaniku ve dvojitém svetru

Podnikatelé potřebují mít možnost predikovat své náklady. Trh se nechová přirozeně, nepohybujeme se v tržním hospodářství, ale v ekonomice ovlivněné válkou a spekulanty. Nic nemá svoji logiku. V létě, kdy byly obnovitelné zdroje na maximálním výkonu, byla spotová cena elektřiny na burze nejvyšší. Na všem v obrovské míře profitují obchodníci, často mimoevropští. Různé podpůrné substituce, které stojí stát obrovské finanční zdroje, se v důsledku rozplynou jako pára nad hrncem. Vzpomeňme na letní politicky pompézní snížení spotřební daně u PHM o necelé dvě koruny na litr, které jsme ve finále ani nezaregistrovali, protože bylo okamžitě přehlušeno nárůstem ceny ropy a marží prodejců.

MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

Související články
Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Energetická náročnost obráběcích strojů, část 2: Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

MM Podcast: Glosa - Potěmkinovy vesnice současnosti

Položme si otázku, zdali dokáže evropský průmysl snížit své emise tak, abychom dle dohody Green Deal byli v roce 2050 uhlíkově neutrální.Odpověď zní – nikoliv. Nastavované limity jsou naprosto technicky nereálné. Podle stávající legislativy musíme plyn v průmyslu nahradit do roku 2030 minimálně z poloviny zeleným vodíkem, který ale stále neexistuje. A nemluvě o tom, že na jeho výrobu potřebujeme 10krát více zelené elektřiny, kterou neumíme ani vyrobit, ani uchovat a distribuovat.

Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

MM Podcast: Glosa - Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky

Krize je selektivním očistným procesem. Je to její zákon a řád, po generace prověřený a v důsledku vždy přijímaný. Není jiné možnosti. Někdy přijde v menší vlně, jindy s větší vervou, než bychom si přáli. Je na světě jiné spravedlnosti?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit