Témata
Foto: Jan Hrdý

MM Podcast: Glosa - Tschüss Kernenergie

Zelené Německo nás intenzivnějším spalováním uhlí, substituujícím bezjadernou výrobu elektřiny pro uspokojení rostoucích direktivně nastavených požadavků na provoz elektromobilů, může v následujícím období dostihnout, a přiblížit se tak naší produkci 500 gramů emisí CO2 na jednu spotřebovanou kWh, tedy např. 20násobku objemu produkce Švédska, které naopak svoji energetickou koncepci zaměřuje na jádro.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

K parašutistovi, který se teprve po skoku z letadla začíná pídit po tom, kde může sehnat padák, přirovnal jeden z kritiků německou vládu, která v polovině dubna odpojila od sítě poslední tři atomové elektrárny. Definitivně se tak uzavřela více než 60letá éra německé atomové energetiky. Místo jádra budou Němci muset těžit a spalovat více uhlí, což jim pochopitelně ve finále způsobí vyšší emise CO2. Ve srovnání s elektřinou vyrobenou z uhlí mohly ony tři atomové elektrárny uspořit na 30 milionů tun kysličníku uhličitého za rok. Co si o tom všem musejí myslet nezaujatí Němci, když vidí, že Francie, nebo i my plánuje rozšiřování atomových elektráren, kdežto oni se jich zbavují?

Řízený pokles výkonu jaderné elektrárny až do úplného vypnutí spočívá v postupném snižování výkonu o několik megawatt v minutových intervalech až do úplného konce dodávky elektrické energie a odpojení od elektrické sítě. Pak se odstaví reaktor a zmáčkne pověstné červené tlačítko. Demontáž elektrárny zabere 15 let a vyžádá si zhruba miliardu eur. Ne všechny díly se likvidují, některé se např. mohou stát muzejním exponátem.

Německo vedle nás a Polska z hlediska průmyslové země tradičně patřilo k největším producentům CO2 na obyvatele. To se začalo zlepšovat díky masivním investicím do obnovitelných zdrojů; a tak se Němci následně propracovali v rámci žebříčku EU „alespoň“ na osmé nejhorší místo. Ale to se záhy opět změnilo, jelikož začátkem roku 2020 byla odstavena atomová elektrárna, o dva roky později pak další tři, což „v předvečer“ ruské invaze na Ukrajinu znamenalo totální destabilizaci německého, potažmo celého evropského energetického sektoru, neboť výpadek atomu měl být nahrazen elektřinou vyráběnou z ruského plynu. Následné vynucené konsekvence v podobě zvýšení výkonu německých uhelných elektráren, které patří k hlavním producentům emisí, máme ještě všichni dostatečně na paměti.

Za vším hledej ženu… a zelenou politiku. Logické vysvětlení nepochopitelného kroku německé vlády, která aktuálně chrání klima svých občanů ještě intenzivnějším spalováním uhlí, bylo obětování jádra krátkodobým politickým zájmům. Odpor Němců vůči jádru vzrostl po haváriích elektráren v Černobylu a ve Fukušimě. První krok k ukončení produkce atomových elektráren udělala již v roce 2002 tehdejší spolková vláda Gerharda Schrödera složená ze sociálních demokratů a zelených, která rozhodla o ukončení jaderných provozů do 32 let fungování – tedy do roku 2034, s tím že nové se již nebudou stavět. O osm let později koalice vedená křesťanskými demokraty životnost elektráren ještě prodloužila, ale záhy se kancléřka Angela Merkelová obávala porážky zelenými v zemských volbách, a proto na tehdejší katastrofu v japonské Fukušimě reagovala plánem zrušit všechny reaktory v Německu. Její následovník Olaf Scholz pak její plán dokončil, aby udržel rovnováhu v současné koalici. Musel se zelenými zpívat jejich antiatomovou píseň poté, co odmítl jejich plán utahování opasků na překonání energetické krize. Hlavně pro jejich seniorní politiky totiž zůstal boj s atomem smyslem politického angažmá.

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si v naději intenzivnějšího slunečního svitu dopadajícího na fotovoltaické panely a větrem ošlehávaných listů i nadále udržujte zdravý rozum.




Vydání #5
Kód článku: 230532
Datum: 03. 05. 2023
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
MM Glosa: Sviť slunéčko a ty větře duj!

Drahé energie jsou pro naše podniky v provozních nákladech stále zátěží, která se propisuje do kalkulací jejich cenových nabídek a předem je diskvalifikuje z vypisovaných tendrů. Evropský trh s energiemi se dosud nedostal z šoku, za nímž primárně nestojí válečný konflikt na Ukrajině, jak bylo donekonečna papouškováno, ale řada fatálních rozhodnutí v energetické politice evropských států, zejména pak Německa.

MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

MM Podcast: Glosa - Tanec na Titaniku ve dvojitém svetru

Podnikatelé potřebují mít možnost predikovat své náklady. Trh se nechová přirozeně, nepohybujeme se v tržním hospodářství, ale v ekonomice ovlivněné válkou a spekulanty. Nic nemá svoji logiku. V létě, kdy byly obnovitelné zdroje na maximálním výkonu, byla spotová cena elektřiny na burze nejvyšší. Na všem v obrovské míře profitují obchodníci, často mimoevropští. Různé podpůrné substituce, které stojí stát obrovské finanční zdroje, se v důsledku rozplynou jako pára nad hrncem. Vzpomeňme na letní politicky pompézní snížení spotřební daně u PHM o necelé dvě koruny na litr, které jsme ve finále ani nezaregistrovali, protože bylo okamžitě přehlušeno nárůstem ceny ropy a marží prodejců.

Související články
MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Technický a ekonomický potenciál jaderných mikroreaktorů

V rámci probíhající transformace české energetiky, tedy transformace orientované na odklon od fosilních paliv, jsou malé reaktory a mikroreaktory (MMR) kritickým prvkem, pokud jde o zajištění stability elektrické sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v dokumentu „Cestovní mapa pro SMR – malé a střední reaktory“ z roku 2023 definuje malé reaktory a mikroreaktory jako pilíře budoucí energetické bezpečnosti. Strategie ministerstva se nezaměřuje pouze na náhradu velkých uhelných bloků, ale akcentuje také potenciál mikroreaktorů o výkonu do 20 MWe pro decentralizaci výroby a pro přímé napájení průmyslových center. Ambicí státu je přitom transformace České republiky v regionální hub zajišťující výrobu a servis těchto modulárních celků, což by umožnilo maximálně využít vysokou přidanou hodnotu domácího strojírenství.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

MM Glosa: Tatra není dědictví. Tatra je závazek.

Jsou příběhy, které se staly inspirací. A pak jsou příběhy, které se inspirací stát mohly – ale místo toho se proměnily ve varování. Příběh Tatry patří bohužel stále více do té druhé kategorie. Ne proto, že by kopřivnická legenda ztratila svůj technologický potenciál, nyní ještě více zabarvený do zelena než kdy dříve. Ale proto, že ji dusí něco mnohem prozaičtějšího: vlastnický spor dvou třicátníků, kteří po svých otcích zdědili podíly – avšak nikoliv jejich spojenectví, natož schopnost domluvit se, dokud to bylo ještě možné.

MM Glosa: České strojírenství: Skvělý produkt s absencí sebevědomé značky

Nahlídneme-li do historie i současnosti českého strojírenství, můžeme být právem hrdí. Naše firmy byly a jsou synonymem pro inovace, technickou zdatnost, preciznost a spolehlivost. Denně v našich provozech vznikají špičkové produkty, které obstojí v tvrdé globální konkurenci. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že nám jako celku něco zásadního chybí. Máme skvělý obsah, ale pokulháváme ve formě. Máme excelentní produkt, ale příliš slabou a často neviditelnou značku – a to nejen na úrovni jednotlivých firem, ale i na úrovni celé naší země. Je to podobné, jako když donekonečna analyzujeme problémy a vítězoslavně hlásáme, jak jsme dokázali rozpoznat jejich příčiny, ale k realizaci konkrétních kroků se nemáme.

MM Glosa: Od slov k činům

Stojíme na prahu dalších ročníků významných strojírenských veletrhů EMO Hannover a MSV Brno. Tyto akce nám pravidelně ukazují technologickou vyspělost předních firem a jejich inovační drive. Historicky to byly zejména evropské a japonské společnosti. Ale časy se mění. Pokud chceme vidět skutečný současný obraz světového strojírenství, musíme odhodit načančaný šat a podívat se pravdě zpříma do očí. Po této reflexi bude Evropa stát před zásadním rozhodnutím, jakou cestou se vydat.

MM Glosa: Nekonečný příběh promarněných příležitostí

Průmysl, zejména strojírenství, stojí před obrovskými výzvami. Mluvíme o digitální transformaci, automatizaci a nutnosti přesunu k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Abychom obstáli v globální konkurenci, musíme investovat do moderních technologií, efektivních procesů a používat špičkové nástroje a materiály. Všechny tyto modernizační kroky vyžadují jedno - dostatek spolehlivé a dostupné energie. A kdo ji nemá, zadělává si na problém.

MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO2 pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

MM Glosa: Wake up, baby!

Zdánlivě poklidné vody Evropy jsou čeřeny vlnou tsunami valící se přes Atlantik z východního pobřeží USA. Ti, kterých se dotýkají Trumpovy volební sliby, ihned od prvního dne v úřadě přetavované v realitu, najednou bijí na poplach. Jako by zapomněli, čím před čtyřmi lety při obhajobě postu navracel Američanům jejich ztracenou hrdost… Následně shodné signály pak ve svých heslech vysílal na loňských předvolebních mítincích.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit