Témata

MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama


Klapka. Obraz první. Evropský trh s energiemi se zbláznil. Ale ne důsledkem války na Ukrajině, nýbrž sadou velmi špatných rozhodnutí v energetické politice evropských států v posledních letech, zejména pak Německa. Tehdejší kancléřka Merkelová spolu se „Zelenými“ se v kontextu fukušimské tragédie rozhodla postupně nahrazovat bezemisní jaderné elektrárny plynovými a tzv. obnovitelnými zdroji, které se v potřebném okamžiku ukázaly být krajně nespolehlivými. Dopady německé politiky vedly bohužel k nebývalé eskalaci cen energií na evropském kontinentě. Od druhé světové války jsme zde nic podobného nezažili. Různé státy na nastalou situaci reagovaly různě. Některé nešťastným stropováním cen, jiné snižováním spotřební daně, a ostatní na to nereagovaly vůbec, což je i náš případ. 

Klapka. Obraz druhý. Ve světle ukrajinské genocidy musí eskalovat debata o uvalení sankcí na dovoz ruského plynu do EU, a tím se eliminovat finanční podpora ruského vyzbrojování. Německo je pochopitelně nejsilnějším odpůrcem, který se kvůli svým rozhodnutím od ruského plynu prostě odstřihnout nemůže. Vloni dovezlo přes polovinu své spotřeby, v prvním letošním kvartále 40 % a v létě chce spotřebu snížit na čtvrtinu. Smělé, snad až alibistické plány. Ale růžové brýle stranou, klíčová bude následující topná sezona. Aktuálně Němci téměř třetinu plynu spotřebují k výrobě elektřiny. Ve svých zbývajících šesti jaderných reaktorech vyrobí tolik elektřiny, kolik činí kapacita jejich aktuálních 80 % plynových elektráren. Kdyby tedy Německo v minulosti postupně nevypínalo jádro a následně prokaučované finance by investovalo do modernizace oněch reaktorů, tak by dnes nemuselo vyrábět elektřinu z ruského plynu. Po bitvě je každý generál, ale takové rozhodnutí v kontextu dlouhodobého vývoje eskalovaného anexí Krymu je nepochopitelné. A pokud Němci podle plánu do konce roku odstaví zbývající tři jaderné elektrárny a nahradí je plynem, jejich spotřeba vzroste o dalších 30 %. Čest práci konstruktérům a stavitelům Nord Stream 2.

Klapka. Obraz třetí. V politickém, a potažmo mediálním světě se neustále hovoří o tom, že růstem cen energií je primárně postižen občan, což ale není pravda. Ten bude v sekundárním sledu. Nejvíce zasaženým je výrobní sektor. Energie pro realizaci veškerých procesů ve výrobě pochází z elektřiny a plynu. Po postupném ukončení fixací jejich cen se tento fakt začne (a již se tak i děje) propisovat do výrobků subdodavatelského řetězce, a pochopitelně i finálních výrobků. Jako další velmi negativní aspekt tohoto vývoje dopadne na exportéry, a kvůli proexportnímu zaměření naší země lze očekávat rozsáhlé globální problémy. Oni totiž nemohou nárůst cen energií přenést do svých výrobků, protože pak by nebyli konkurenceschopní na trhu v porovnání s mimoevropskými výrobci, které tak brutální zvyšování cen energií nepostihlo. Zbydou jim tedy dvě možnosti – přesunout výrobu jinam (velmi složité), nebo ji ukončit (velmi rychlé).

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si udržujte i nadále zdravý rozum.

Vydání #5
Kód článku: 220556
Datum: 04. 05. 2022
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

MM Podcast: Glosa - Green Deal je mrtev, ať žije Green Deal!

V rámci tzv. Zelené dohody přijala Evropská komise návrhy na uzpůsobení své politiky v otázkách klimatu, energetiky, dopravy a zdanění, tak aby se státy mohly podílet na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Komise plánovala do roku 2050 vytvořit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Vše ale bylo postaveno na dodávkách ruského plynu. S ohledem na eskalaci studené války a nestabilitu dodávek ropy a zemního plynu na Green Deal ve stávající podobě zapomeňme. Vracíme se k pálení uhlí, mazutu a kdoví čeho ještě...

MM Podcast: Glosa - Zoufalý amaterismus a ignorace potřeb

Plán REPowerEU s přívlastkem cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu, je cestovní mapou, která má náš kontinent do pěti let vyvézt ze závislosti na ruském plynu. Mj. zde nalezneme mapy, dle nichž je solární potenciál jižní Moravy vyšší než španělské Andalusie a vítr kolem Prahy prý fouká intenzivněji než na Baltu. Prostě ideální země pro obnovitelný život.

Související články
Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

MM Podcast: Glosa - I zítřek přinese své problémy

Podle posledních makroekonomických prognóz se nám letos mělo dařit, ekonomika měla růst o 3 až 4 %. Ale aktuální inflace atakovala hranici 14 %, průmyslová dokonce 21 %, ekonomika stagnuje a přichází tzv. stagflace, a v případě větších problémů v produkčních řetězcích, nárůstu cen komodit a dalšího zvyšování úrokových sazeb může česká ekonomika poklesnout. Hrozba stagflace je reálná a neměli bychom ji podceňovat. Většina bezpečnostních expertů si před válkou také myslela, že k ní nedojde (…).

MM Podcast: Glosa - S koulí u nohy

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

MM Podcast: Glosa - Jak se upekl dort (Národního plánu obnovy)

Národní plán obnovy ČR a jeho objem 191 mld. Dokážeme jej skutečně využít? Na Slovensku kolem premiéra Krečmara vzniká poradní tým odborníků, které do tohoto postu neuvedla politická loajalita, jak tomu bývá u nás, ale skutečné zkušenosti globálního charakteru např. s vlastním podnikáním a zaváděním inovací do praxe. Mají jasno, co budoucí průmysl pro nakopnutí země potřebuje. Žádný politický populismus, žádné zpátečnické názory. 

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Ochutnávka podzimního veletrhu K 2022

Blíží se říjnový termín největšího mezinárodního plastikářského a gumárenského veletrhu K, který se bude letos opět konat na düsseldorfském výstavišti. Firmy z oboru již pilně připravují svoje expozice a některé z nich pořádají tiskové konference, aby odborné veřejnosti napověděly, jaké novinky budou na veletrhu představovat. My jsme navštívili společnou konferenci tří rakouských firem – Borealis, Engel a Erema Group.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit