Věděli jste, že společnost Heidenhain je mimo jiné také výrobcem vysoce přesných ložisek i snímačů? A proto dokáže nabídnout snímač, který integruje obě tyto části. Jedná se o úhlové snímače Heidenhain MRP.
Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.
Klapka. Obraz první. Evropský trh s energiemi se zbláznil. Ale ne důsledkem války na Ukrajině, nýbrž sadou velmi špatných rozhodnutí v energetické politice evropských států v posledních letech, zejména pak Německa. Tehdejší kancléřka Merkelová spolu se „Zelenými“ se v kontextu fukušimské tragédie rozhodla postupně nahrazovat bezemisní jaderné elektrárny plynovými a tzv. obnovitelnými zdroji, které se v potřebném okamžiku ukázaly být krajně nespolehlivými. Dopady německé politiky vedly bohužel k nebývalé eskalaci cen energií na evropském kontinentě. Od druhé světové války jsme zde nic podobného nezažili. Různé státy na nastalou situaci reagovaly různě. Některé nešťastným stropováním cen, jiné snižováním spotřební daně, a ostatní na to nereagovaly vůbec, což je i náš případ.
Klapka. Obraz druhý. Ve světle ukrajinské genocidy musí eskalovat debata o uvalení sankcí na dovoz ruského plynu do EU, a tím se eliminovat finanční podpora ruského vyzbrojování. Německo je pochopitelně nejsilnějším odpůrcem, který se kvůli svým rozhodnutím od ruského plynu prostě odstřihnout nemůže. Vloni dovezlo přes polovinu své spotřeby, v prvním letošním kvartále 40 % a v létě chce spotřebu snížit na čtvrtinu. Smělé, snad až alibistické plány. Ale růžové brýle stranou, klíčová bude následující topná sezona. Aktuálně Němci téměř třetinu plynu spotřebují k výrobě elektřiny. Ve svých zbývajících šesti jaderných reaktorech vyrobí tolik elektřiny, kolik činí kapacita jejich aktuálních 80 % plynových elektráren. Kdyby tedy Německo v minulosti postupně nevypínalo jádro a následně prokaučované finance by investovalo do modernizace oněch reaktorů, tak by dnes nemuselo vyrábět elektřinu z ruského plynu. Po bitvě je každý generál, ale takové rozhodnutí v kontextu dlouhodobého vývoje eskalovaného anexí Krymu je nepochopitelné. A pokud Němci podle plánu do konce roku odstaví zbývající tři jaderné elektrárny a nahradí je plynem, jejich spotřeba vzroste o dalších 30 %. Čest práci konstruktérům a stavitelům Nord Stream 2.
Klapka. Obraz třetí. V politickém, a potažmo mediálním světě se neustále hovoří o tom, že růstem cen energií je primárně postižen občan, což ale není pravda. Ten bude v sekundárním sledu. Nejvíce zasaženým je výrobní sektor. Energie pro realizaci veškerých procesů ve výrobě pochází z elektřiny a plynu. Po postupném ukončení fixací jejich cen se tento fakt začne (a již se tak i děje) propisovat do výrobků subdodavatelského řetězce, a pochopitelně i finálních výrobků. Jako další velmi negativní aspekt tohoto vývoje dopadne na exportéry, a kvůli proexportnímu zaměření naší země lze očekávat rozsáhlé globální problémy. Oni totiž nemohou nárůst cen energií přenést do svých výrobků, protože pak by nebyli konkurenceschopní na trhu v porovnání s mimoevropskými výrobci, které tak brutální zvyšování cen energií nepostihlo. Zbydou jim tedy dvě možnosti – přesunout výrobu jinam (velmi složité), nebo ji ukončit (velmi rychlé).
Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si udržujte i nadále zdravý rozum.
V rámci tzv. Zelené dohody přijala Evropská komise návrhy na uzpůsobení své politiky v otázkách klimatu, energetiky, dopravy a zdanění, tak aby se státy mohly podílet na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Komise plánovala do roku 2050 vytvořit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Vše ale bylo postaveno na dodávkách ruského plynu. S ohledem na eskalaci studené války a nestabilitu dodávek ropy a zemního plynu na Green Deal ve stávající podobě zapomeňme. Vracíme se k pálení uhlí, mazutu a kdoví čeho ještě...
Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.
Národní plán obnovy ČR a jeho objem 191 mld. Dokážeme jej skutečně využít? Na Slovensku kolem premiéra Krečmara vzniká poradní tým odborníků, které do tohoto postu neuvedla politická loajalita, jak tomu bývá u nás, ale skutečné zkušenosti globálního charakteru např. s vlastním podnikáním a zaváděním inovací do praxe. Mají jasno, co budoucí průmysl pro nakopnutí země potřebuje. Žádný politický populismus, žádné zpátečnické názory.
Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.
Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.
Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.
Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.
Český podnikatel Leon Jakimič věří, že pokud byznysmen dobře chápe smysl svého podnikání a obklopí se kvalitními lidmi, tak se úspěch dostaví. O hodnotách, budování a vedení globální firmy, která si umí najít koncového zákazníka po celém světě, je rozhovor se zakladatelem nadnárodní společnosti Lasvit.
Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.
Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.
V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.
Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?
Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou
