Témata

MM Podcast: Glosa - Tanec na Titaniku ve dvojitém svetru

Podnikatelé potřebují mít možnost predikovat své náklady. Trh se nechová přirozeně, nepohybujeme se v tržním hospodářství, ale v ekonomice ovlivněné válkou a spekulanty. Nic nemá svoji logiku. V létě, kdy byly obnovitelné zdroje na maximálním výkonu, byla spotová cena elektřiny na burze nejvyšší. Na všem v obrovské míře profitují obchodníci, často mimoevropští. Různé podpůrné substituce, které stojí stát obrovské finanční zdroje, se v důsledku rozplynou jako pára nad hrncem. Vzpomeňme na letní politicky pompézní snížení spotřební daně u PHM o necelé dvě koruny na litr, které jsme ve finále ani nezaregistrovali, protože bylo okamžitě přehlušeno nárůstem ceny ropy a marží prodejců.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama


Do učebnic dějepisu se jako jedna z absurdit letošního roku zapíše 30miliardová dotace vybraným podnikům, která by jim podle předkladatelů měla kompenzovat markantní nárůst cen za energie. Navíc v kontextu toho, že my jako vývozce a výrobce levné elektřiny máme téměř třikrát vyšší konečné ceny než například polští spotřebitelé, jejichž země je čistým dovozcem.

Podle vládou schváleného postupu, opírajícího se o Dočasný rámec Evropské komise, mohou od 1. listopadu firmy žádat o pomoc v závislosti na energetické náročnosti svého provozu – pokud jejich náklady na energie přesáhnou 3 % obratu, mají nárok na 45 mil., energeticky náročnější podniky až na 200 mil. Kč. Celkem se prý podle ministra průmyslu Jozefa Síkely bude jednat o více než 7 000 podniků, pro které má vláda připraveno 30 mld. Kč. Toto je výsledek jeho pět měsíců trvající analýzy o stavu energetiky a řešení pro firemní sektor. Od covidu žijeme v období samých sanací snažících se hasit následky apatičnosti, chaosu a zmatků předchozí i současné vlády. Osobně jsem do současné vlády vkládal velké naděje a očekávání…

Dotace 30 miliard je další zásek sekyry do zadlužování následných generací. Firmy i nadále nakupují za spotové ceny, tím se dostávají mimo konkurenční pole působnosti a čekají na to, že se ocitnou mezi vyvolenými, kterým bude následně umožněn vstup do byrokraticky složitého procesu s nejistým výsledkem, kdy na základě nějakého klíče někdo určí, zdali na podporu dosáhnou, či nikoliv. Již mám zprávy od představitelů několika strojírenských firem, že je stanovené podmínky vyřazují ze hry. 

Dovolte mi dva diametrálně odlišné příklady. Dotace budou uznány na základě doložení poklesu hospodářského výsledku. Aby právě tomuto podnikatel, který o firmu pečuje jako řádný hospodář, zamezil, začal po loňském rozkolísání trhu s energiemi realizovat úsporná opatření, zvyšovat efektivitu výroby, a ve finále se mu tak podařilo zůstat v černých číslech… V tom případě však na podporu nemá nárok. Naopak ten podnikatel, který nic neřešil, ale o to více hlasitě křičel kolem sebe, žádal o pomoc, posílal své zaměstnance na úřad práce a dostal se do velké ztráty, bude panem bankéřem podpořen. Opatření směřuje primárně na energeticky náročnější firmy, ale v důsledku jsou na tom bity ty proinovativní, které již dávno pochopily a nastoupily na cestu efektivní výroby, i třeba právě v souladu s Green Dealem, ať si o něm myslíme své.

Daná opatření neřeší trh systémově, ale pokouší se látat díry na prochozené ponožce. Je známým faktem, že subdodavatelé v automobilovém průmyslu mají v rámci hromadné výroby minimální kusové marže. Pokud se jim v kontraktu podaří vyjednat 4 %, jsou úspěšní. Jakékoliv zvýšení vstupů jim sráží hranici profitability, která logicky směřuje blíže k červeným číslům, čímž se jejich důvěryhodnost a konkurenceschopnost stávají mizivými. Běžná, středně velká strojírenská firma, provozující různé technologie od obrábění přes tváření až po energeticky náročnější slévání a povrchové úpravy, měla vloni náklady na energii cca 30 mil. Kč, letos se odhaduje 80 mil. a výhled na příští rok přesahuje 160 mil. Je třeba nejednat zkratovitě, ale přijmout uvážená systémová řešení, která uvedou trh do reality, a podnikatelé tak budou moci predikovat. Začít lze například oddělením cen plynu od elektřiny, ale ne formou, jakou předvedl odhodlaný bankéř na svém výjezdu do Bruselu, kde pochopitelně nepochodil. Pokud by do politiky přišel z průmyslu a byl potřebně znalý pozadí německé energetické koncepce přechodu z jádra a uhlí na paroplynové elektrárny, věděl by, za jaké nitky je třeba tahat, a kde naopak hrozí okamžité přetržení.

Energetické hospodářství je rozkolísané napříč celou Evropou. Je zde však diametrálně odlišná situace v porovnání s okolním světem, v němž se nevyskytuje tolik komplikací. Zpracovatelský průmysl je globálního charakteru a hrozí mu ztráta pozic jak na světových trzích, tak i doma v Evropě, a to kvůli importu ze třetích zemí. Automobilový průmysl nyní přechází na dekarbonizaci a zelené produkty, a aktuálně se rozhoduje, kde budou umístěny nové hodnotové výrobní řetězce. Automobilky mají před sebou poslední dvě generace aut se spalovacími motory poháněných palivem na bázi rafinace ropy, od roku 2035 budou moct, vedle alternativních pohonů, pracovat již jen se spalovacími motory na syntetická paliva vzniklá chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. A pokud nebudeme konkurenceschopní a nedokážeme toto všechno podchytit a stát se součástí nových řetězců, bude naše budoucnost klíčových tvůrců HDP velmi negativně ovlivněna.

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si s ohledem na zkracující se dny a potemnělou oblohu i nadále udržujte zdravý rozum.

Roman Dvořák, šéfredaktor

Už jsem to pochopil, loď klesá ke dnu. Vzduch venku znachověl, já uvnitř blednu. K tomu zní písnička, neodbytná je. Parník se potápí, kapela hraje. Obzor se naklonil. V paprscích luny, vidím, že ukradli záchranné čluny. Přesto se flirtuje, začíná z kraje... Parník se potápí, kapela hraje. (Michal Horáček, úryvek z písně Parník se potápí, kapela hraje)




Vydání #10
Firmy
Související články
MM Podcast: Glosa - Tschüss Kernenergie

Zelené Německo nás intenzivnějším spalováním uhlí, substituujícím bezjadernou výrobu elektřiny pro uspokojení rostoucích direktivně nastavených požadavků na provoz elektromobilů, může v následujícím období dostihnout, a přiblížit se tak naší produkci 500 gramů emisí CO2 na jednu spotřebovanou kWh, tedy např. 20násobku objemu produkce Švédska, které naopak svoji energetickou koncepci zaměřuje na jádro.

MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

Související články
Vezměme rozum do hrsti a bojujme

Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel firmy Frentech Aerospace. Základy technických a technologických schopností získal v Tesle Brno, kde pracoval 27 let. Již tehdy byl přesvědčen, že přesná mechanika bude stále atraktivním oborem, jelikož se podílí absolutně na všem, co používáme. Brýle, zdravotnická technika, auta, letadla, kosmické rakety, obranný průmysl, tiskařina, výroba mikročipů, počítačů a mnoho dalšího.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 2: Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

MM Glosa: Kostým role národní hrdosti

Vlastenectví je o hrdosti na věci a historické události, kterých nejsme tvůrci. Vlastenectví je o respektu k osobnostem, které ve většině případů osobně neznáme. Jediné, co máme společné, je stejná země narození. Buďme na ni pyšní a světlem pro ostatní.

MM Glosa: Evangelizace tak trochu jinak

Když jsme před 13 lety pod rouškou Průmyslu 4.0 začali pojmenovávat přirozený nástup digitalizace do výrobních procesů jako období průmyslové revoluce, byli jsme opiti mocí z pocitu uspokojení, jak máme vše pod kontrolou a tvoříme dějiny. Ani v nejmenším. Záhy jsme prozřeli, a později i ti největší propagátoři přiznali, že se jednalo o přirozenou inovační evoluci, nikoliv revoluci. Ale nyní skutečně zažíváme období průmyslové revoluce, a to v kontextu radikální změny výroby. 

MM Glosa: Dojná kráva byrokracie

Ideologie Green Dealu, jako senzor laserového navádění, nás pronásleduje na každém kroku. Neutečeme před ní, neschováme se za roh. Žalostný stav zanedbané energetické sítě si vyžádá obrovské investice pro její potřebnou zásadní modernizaci. K financování poslouží desátky z nárůstu cen energií, ke kterým zákonitě musí dojít. Distribuční společnosti to pochopitelně ze svých zisků hradit nebudou. 

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

MM Podcast: Glosa - Potěmkinovy vesnice současnosti

Položme si otázku, zdali dokáže evropský průmysl snížit své emise tak, abychom dle dohody Green Deal byli v roce 2050 uhlíkově neutrální.Odpověď zní – nikoliv. Nastavované limity jsou naprosto technicky nereálné. Podle stávající legislativy musíme plyn v průmyslu nahradit do roku 2030 minimálně z poloviny zeleným vodíkem, který ale stále neexistuje. A nemluvě o tom, že na jeho výrobu potřebujeme 10krát více zelené elektřiny, kterou neumíme ani vyrobit, ani uchovat a distribuovat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit