Témata

MM Glosa: České strojírenství: Skvělý produkt s absencí sebevědomé značky

Nahlédneme-li do historie i současnosti českého strojírenství, můžeme být právem hrdí. Naše firmy byly a jsou synonymem pro inovace, technickou zdatnost, preciznost a spolehlivost. Denně v našich provozech vznikají špičkové produkty, které obstojí v tvrdé globální konkurenci. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že nám jako celku něco zásadního chybí. Máme skvělý obsah, ale pokulháváme ve formě. Máme excelentní produkt, ale příliš slabou a často neviditelnou značku – a to nejen na úrovni jednotlivých firem, ale i na úrovni celé naší země. Je to podobné, jako když donekonečna analyzujeme problémy a vítězoslavně hlásáme, jak jsme dokázali rozpoznat jejich příčiny, ale k realizaci konkrétního řešení se nemáme.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Nedávno jsem slyšel zajímavý podcast s Martinem Wichterlem o tom, jak jsme skvělí, máme se dobře, ale nedáváme to najevo. Jeho myšlenky dokonale rezonují s tím, čemu čelíme. Nejsme jen izolovaní výrobci fungující ve vakuu; jsme součástí většího celku – značky „CZ“. A její úspěch přímo ovlivňuje náš byznys, otevírá dveře na zahraničních trzích a buduje důvěryhodnost. 

Co si z toho tedy vzít? Dovoluji si po téměř 30 letech aktivního působení v průmyslu nabídnout následující.

#1. Pryč s falešnou skromností. Buďme sebevědomí. Je čas přestat o sobě mluvit jen jako o „šikovných českých ručičkách“ a začít se prezentovat jako „chytré české hlavy“. Nejsme levná montovna Evropy, jak se občas ve veřejném prostoru papouškuje. Máme renomované firmy, kreativní startupy a pevné základy technického vzdělání, a to vše zarámováno českou flexibilitou. Mluvme o tom hlasitěji. Neprodávejme jen produkt, prodávejme příběh českého inženýrského umu. Je třeba si uvědomit, že náš průmysl je skutečnou páteří ekonomiky a hlavním zdrojem prosperity.

#2. Inspirujme se, ale nekopírujme. Najděme si svoji vlastní cestu. Je lákavé vzhlížet k Německu či Švýcarsku, které si svoji značku postavily na preciznosti a kvalitě. Tyto hodnoty jsou vlastní i nám, ale pouhé kopírování nestačí. Naší jedinečnou výhodou může být kombinace technické zdatnosti s kreativitou a odvahou pouštět se do náročných projektů. Značka „Made in Czech Republic“ by neměla být jen levnější alternativou k „Made in Germany“, ale synonymem pro chytrou a inovativní technologii. Potřebujeme zaujmout jasné postavení a změnit směr jízdy.

#3. Budujme značku jako misi pro všechny. Toto není úkol pouze pro marketingová oddělení nebo vládní agentury, jejichž snahy často končí jen jako další textový materiál do rozsáhlé sbírky našich strategií. Je to mise pro každého z nás – od ředitele přes strojního operátora až po uklízečku. A zásadní je zapojit i veřejnost. Potřebujeme, aby mladá generace viděla ve strojírenství atraktivní a perspektivní obor, nikoliv práci ve šmíru. Potřebujeme, aby si politici i mimo předvolební čas uvědomili, že právě průmysl je naším národním zájmem, který nedokážeme nahradit turistikou po krásných českých horách.

Říká se, že dobré zboží se chválí samo. V dnešním globálním světě to už dávno neplatí. Je nejvyšší čas, abychom o svých úspěších začali mluvit nahlas a s hrdostí. Máme na to být nejen skvělými výrobci, ale i tvůrci celosvětově respektované značky.

Buďme zdrávi na těle i na duchu a přes všechny nesnáze, které nás v životě potkávají, si uchovávejme hrdost na to, kým jsme a odkud pocházíme. Až přijde chvíle, dejme do svého hlasu víru, že společně dokážeme psát příběh, na který budeme moci být pyšní, jelikož nám na naší zemi a jejím směřování skutečně záleží.

Přeji stále pěkné barvy podzimu.




Vydání #10
Firmy
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Smysl a úspěch podnikání

Český podnikatel Leon Jakimič věří, že pokud byznysmen dobře chápe smysl svého podnikání a obklopí se kvalitními lidmi, tak se úspěch dostaví. O hodnotách, budování a vedení globální firmy, která si umí najít koncového zákazníka po celém světě, je rozhovor se zakladatelem nadnárodní společnosti Lasvit.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Související články
MM Glosa: Od slov k činům

Stojíme na prahu dalších ročníků významných strojírenských veletrhů EMO Hannover a MSV Brno. Tyto akce nám pravidelně ukazují technologickou vyspělost předních firem a jejich inovační drive. Historicky to byly zejména evropské a japonské společnosti. Ale časy se mění. Pokud chceme vidět skutečný současný obraz světového strojírenství, musíme odhodit načančaný šat a podívat se pravdě zpříma do očí. Po této reflexi bude Evropa stát před zásadním rozhodnutím, jakou cestou se vydat.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Nekonečný příběh promarněných příležitostí

Průmysl, zejména strojírenství, stojí před obrovskými výzvami. Mluvíme o digitální transformaci, automatizaci a nutnosti přesunu k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Abychom obstáli v globální konkurenci, musíme investovat do moderních technologií, efektivních procesů a používat špičkové nástroje a materiály. Všechny tyto modernizační kroky vyžadují jedno - dostatek spolehlivé a dostupné energie. A kdo ji nemá, zadělává si na problém.

MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO2 pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit