Projekt Národní centrum kompetence - STROJÍRENSTVÍ (NCKS) byl realizován od ledna 2019 do prosince 2022. V konsorciu bylo zapojeno celkem 26 účastníků, z toho 9 výzkumných organizací a 17 průmyslových partnerů.
S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?
Ivan Slimák
vedoucí závodu, Škoda Auto ve Vrchlabí
Z důvodu vysoké poptávky po automatických přímo řazených převodovkách DQ 200 v rámci celého koncernu Volkswagen přešel výrobní závod Škoda Auto ve Vrchlabí k 1. listopadu 2022 na 20směnný systém. Výroba tedy probíhá ve 20 směnách, sedm dnů v týdnu. Díky tomuto opatření jsme navýšili i počet pracovních pozic v našem závodě, a to o 250 nových míst. Tato změna nám přinesla určité výzvy, které jsme museli ze začátku překonat – například zaškolení nových zaměstnanců či časový tlak. S problémy dodávek se potýkáme jak v oblasti řídicích jednotek pro mechatronickou část převodovek, tak i u hliníkových dílů či dodávek helia nebo acetylenu pro vakuovou kalírnu. Operativní problémy pravidelně řešíme s našimi kolegy z koncernu VW, a daří se nám tak plně naplňovat výrobní kapacity a uspokojovat potřeby našich zákazníků v 15 závodech, které vyrábějí modely koncernu.
Pavel Sobotka
generální ředitel a spolumajitel, Frentech Aerospace
Aktuálně se potýkáme s tím, že se nám dobře nedaří navyšovat exportní ceny tak, abychom do nich mohli promítnout aktuální situaci v ČR (inflace, energie, personální náklady a všechny vstupy). To, co se v posledním roce odehrálo, snižuje naši konkurenceschopnost. Samozřejmě, že se jako téměř všichni potýkáme s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Je to sice již dlouhodobě velké téma, ale změna na obzoru není. Často slyším, že to vyřeší digitalizace, robotizace a automatizace, avšak stejně se bez vysoce kvalifikované pracovní síly neobejdeme, zejména v oblasti vesmírného průmyslu, kterým se také mimo jiné zabýváme. Výroby, které dělají velkosériovou výrobu a automotive, již automatizované a robotizované jsou. Takže k výrazné změně již pravděpodobně nedojde.
Jiné nedostatky, jako je problém se zásobováním materiálu a komponentů, pro náš typ výroby nevidím.
Václav Šubrta
generální ředitel, Wikov Sázavan
V současné době, nejen na operativní úrovni, nejvíce řešíme dva hlavní problémy. První je permanentní nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména do výroby. Obáváme se, že i přes naše nadstandardní zaměstnanecké podmínky se tento problém bude do budoucna stále více prohlubovat. Druhou komplikací je všeobecný růst nákladů daný vysokou inflací, tedy zejména osobními náklady, dále energiemi a posilujícím kurzem koruny. Bohužel tento růst je specifikem ČR a vůči našim konkurentům z většiny ostatních zemí snižuje naši konkurenceschopnost.
Náš subdodavatelský řetězec se již víceméně stabilizoval a úspěšně jsme překonali období šoků a nejistoty. Zakázek máme dostatek a očekáváme další úspěšný rok.
Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.
Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.
S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.
Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.
Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.
Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.
Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.
Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.
Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.
Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou