Témata
Reklama

Fórum výrobních manažerů

Je migrační vlna ukrajinského obyvatelstva, která je důsledkem neskutečné tragédie válečného konfliktu, případným řešením vašeho nedostatku jak odborného, tak i běžného pracovního personálu? Pokud ano, činíte již konkrétní kroky v jeho případném náboru, zaškolení? Jedná se dle vás o stabilní pracovní sílu, nebo lze očekávat po skončení konfliktu její návrat domů?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Olga Kupec
jednatelka a majitelka, Abydos

Charakter práce ve slévárenství v Abydosu vyžaduje především muže, ale do určité míry jsme schopni nabídnout práci i ženám (lehčí práce při opracování odlitků, úklid apod.). Spolupracujeme v tomto směru s Hospodářskou komorou ČR. Jazyk u nás ve firmě není bariérou, již lidi z Ukrajiny zaměstnáváme. Zaměstnali jsme také manželky našich Ukrajinců, které přijely v prvních týdnech válečného konfliktu. Snažíme se jim dát nějakou perspektivu a trochu normálního života. Lidsky si přeji, aby se lidé z Ukrajiny mohli brzy vrátit zpět domů, ale vývoj konfliktu je těžko predikovatelný a nevíme, jak vše skončí a co bude dál. Mnozí se nebudou mít kam vracet a je také možné, že se rozhodnou spojit svou budoucnost s ČR. Bude se jednat především o mladé lidi – to je jistě dobré pro naši stárnoucí společnost. Současně ale nesmíme zapomínat, že právě mladé bude potřebovat i Ukrajina.


Pavel Cesnek
generální ředitel, Žďas

V současné době to tak nevnímáme. Potýkáme se s nedostatkem pracovníků zejména ve výrobě, kde u nás převládá těžký provoz, a velká část prací tak není z hlediska fyzické zátěže vhodná pro ženy. A právě ženy s dětmi momentálně mezi prchajícími lidmi před válkou převládají. I přesto ale hledáme možnosti, jak i jim nabídnout práci alespoň na nekvalifikovaných pozicích s menší fyzickou zátěží. S náborem i zaškolením pracovníků ze zahraničí již zkušenost máme, jelikož je dlouhodobě zaměstnáváme v rámci režimu Kvalifikovaný zaměstnanec, a práci jsme jim tak schopni zajistit víceméně okamžitě. Momentálně se dá velice těžko odhadnout vývoj situace do budoucna a to, jak dlouho zde budou uprchlíci zůstávat. Na celou situaci reagujeme průběžně a budeme se jí přizpůsobovat i nadále.


Petr Karásek
krizový interim manažer, jednatel a majitel, Ascalae

V první řadě vnímám lidský rozměr této migrace – v naprosté většině zatím jde o ženy, děti či starší lidi z nám blízkého kulturního prostředí skutečně postižené tvrdými dopady války, což je velký rozdíl oproti mladým mužům s primárně ekonomickou motivací, kteří se domáhali vstupu do Evropy a péče o ně před časem. Vzhledem ke struktuře přicházejících to pro strojírenské výrobní podniky zřejmě ale nebude zásadní příležitostí napravit důsledky dlouhodobě nefungujícího trhu práce u nás, a to ani z krátkodobého, a bohužel asi ani z dlouhodobého hlediska. Rozbitá Ukrajina bude po ukončení bojů potřebovat hodně šikovných a pracovitých lidí zejména doma. A to zasáhne pravděpodobně i významnou část ukrajinských mužů, kteří v našich podnicích pracovali doposud.


Libor Witassek
jednatel a majitel, Strojcar

Migrační vlnu hlavně žen z Ukrajiny nepovažujeme ze velkou příležitost, protože se jedná především o méně kvalifikované pracovníky, a jsou tak uplatnitelní spíše v procesech s nízkou přidanou hodnotou. Navíc lze očekávat, že se většina z nich vrátí po ukončení konfliktu domů, takže další zaškolování na složitější procesy může být spíše neefektivní snahou. Principiálně nás nyní tíží spíše vysoké ceny energií, zvláště pak plynu, které jsou pro řadu podniků likvidační, a lze tak očekávat masivní ukončování výrob s tepelným hospodářstvím, a paralelně s tím se chystají i hromadná propouštění stávajících zaměstnanců. Nárůst cen energií v současné podobě je neřešitelnou rovnicí, jelikož přenos těchto vysokých nákladů do koncových cen je v řadě případů nerealizovatelný.


Vydání #4
Kód článku: 220421
Datum: 06. 04. 2022
Rubrika: Redakce / Názory
Seriál
Firmy
Související články
MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Související články
Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Tvoje ekonomie: Ekonomie je i tvůj život

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme se na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky Goodmanismus.

Príhovor Štefana Kassaya:
Úsilie o nápravu terajšieho systému je zbytočné

Spravidla ak človeka podrobia až neľudskej kritike, aktívni ľudia potom iba nastavia chrbát na bičovanie za skutky, ktoré nespáchali osobne, hoci zväčša ten systém, dnes už nevýkonný a hlavne vo vzťahu ku skutočným potrebám nefunkčný, pestovali. Jeho nefunkčnosť vznikla postupne „nabaľovaním“ obsahu výučby nie na základe spoločenských potrieb, ale na základe okruhu znalostí či špecializácie jednotlivých účastníkov vzdelávacieho procesu.

Príhovor Štefana Kassaya:
Podľa akého programu je človek zostrojený?

Často si dávame vysoké ciele, riskujeme, ideme dopredu hlava-nehlava. Niečo sa nám podarí, niekedy máme pocit, že sme mali šťastie, nič sa nám nestalo, inokedy padneme. Myslím si, že máme pri sebe anjelov strážnych, na prvom mieste naše manželky, ktoré nás jemne upozorňujú na nebezpečenstvá, a keď ich neposlúchneme, tak nám doma fúkajú rany.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit