Témata
Reklama

Fórum výrobních manažerů

Je migrační vlna ukrajinského obyvatelstva, která je důsledkem neskutečné tragédie válečného konfliktu, případným řešením vašeho nedostatku jak odborného, tak i běžného pracovního personálu? Pokud ano, činíte již konkrétní kroky v jeho případném náboru, zaškolení? Jedná se dle vás o stabilní pracovní sílu, nebo lze očekávat po skončení konfliktu její návrat domů?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Olga Kupec
jednatelka a majitelka, Abydos

Charakter práce ve slévárenství v Abydosu vyžaduje především muže, ale do určité míry jsme schopni nabídnout práci i ženám (lehčí práce při opracování odlitků, úklid apod.). Spolupracujeme v tomto směru s Hospodářskou komorou ČR. Jazyk u nás ve firmě není bariérou, již lidi z Ukrajiny zaměstnáváme. Zaměstnali jsme také manželky našich Ukrajinců, které přijely v prvních týdnech válečného konfliktu. Snažíme se jim dát nějakou perspektivu a trochu normálního života. Lidsky si přeji, aby se lidé z Ukrajiny mohli brzy vrátit zpět domů, ale vývoj konfliktu je těžko predikovatelný a nevíme, jak vše skončí a co bude dál. Mnozí se nebudou mít kam vracet a je také možné, že se rozhodnou spojit svou budoucnost s ČR. Bude se jednat především o mladé lidi – to je jistě dobré pro naši stárnoucí společnost. Současně ale nesmíme zapomínat, že právě mladé bude potřebovat i Ukrajina.


Pavel Cesnek
generální ředitel, Žďas

V současné době to tak nevnímáme. Potýkáme se s nedostatkem pracovníků zejména ve výrobě, kde u nás převládá těžký provoz, a velká část prací tak není z hlediska fyzické zátěže vhodná pro ženy. A právě ženy s dětmi momentálně mezi prchajícími lidmi před válkou převládají. I přesto ale hledáme možnosti, jak i jim nabídnout práci alespoň na nekvalifikovaných pozicích s menší fyzickou zátěží. S náborem i zaškolením pracovníků ze zahraničí již zkušenost máme, jelikož je dlouhodobě zaměstnáváme v rámci režimu Kvalifikovaný zaměstnanec, a práci jsme jim tak schopni zajistit víceméně okamžitě. Momentálně se dá velice těžko odhadnout vývoj situace do budoucna a to, jak dlouho zde budou uprchlíci zůstávat. Na celou situaci reagujeme průběžně a budeme se jí přizpůsobovat i nadále.


Petr Karásek
krizový interim manažer, jednatel a majitel, Ascalae

V první řadě vnímám lidský rozměr této migrace – v naprosté většině zatím jde o ženy, děti či starší lidi z nám blízkého kulturního prostředí skutečně postižené tvrdými dopady války, což je velký rozdíl oproti mladým mužům s primárně ekonomickou motivací, kteří se domáhali vstupu do Evropy a péče o ně před časem. Vzhledem ke struktuře přicházejících to pro strojírenské výrobní podniky zřejmě ale nebude zásadní příležitostí napravit důsledky dlouhodobě nefungujícího trhu práce u nás, a to ani z krátkodobého, a bohužel asi ani z dlouhodobého hlediska. Rozbitá Ukrajina bude po ukončení bojů potřebovat hodně šikovných a pracovitých lidí zejména doma. A to zasáhne pravděpodobně i významnou část ukrajinských mužů, kteří v našich podnicích pracovali doposud.


Libor Witassek
jednatel a majitel, Strojcar

Migrační vlnu hlavně žen z Ukrajiny nepovažujeme ze velkou příležitost, protože se jedná především o méně kvalifikované pracovníky, a jsou tak uplatnitelní spíše v procesech s nízkou přidanou hodnotou. Navíc lze očekávat, že se většina z nich vrátí po ukončení konfliktu domů, takže další zaškolování na složitější procesy může být spíše neefektivní snahou. Principiálně nás nyní tíží spíše vysoké ceny energií, zvláště pak plynu, které jsou pro řadu podniků likvidační, a lze tak očekávat masivní ukončování výrob s tepelným hospodářstvím, a paralelně s tím se chystají i hromadná propouštění stávajících zaměstnanců. Nárůst cen energií v současné podobě je neřešitelnou rovnicí, jelikož přenos těchto vysokých nákladů do koncových cen je v řadě případů nerealizovatelný.


Vydání #4
Kód článku: 220421
Datum: 06. 04. 2022
Rubrika: Redakce / Názory
Seriál
Firmy
Související články
Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Související články
Promluvy Štefana Kassaye: Protiřečení na denním pořádku

Kolem nás, u nás, všude, kde existuje život, se každou vteřinu odehrávají miliony událostí, které zasahují jednotlivce, komunity, státy. Rostou nepokoje, protesty a skandování, pouliční bitvy, rebelie. Systémy budované člověkem v sílící zlovůli a vlivem ničivých výroků se řadu let dostávají do úpadku. Jsme svědky válečných konfliktů, nových a nových hrozících válek.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Promluvy Štefana Kassaye: S novým rokem nové příležitosti

Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.

Promluvy Štefana Kassaye: Období ekonomické nestability

Budoucnost nedokážeme dokonale předvídat, ale získanými zkušenostmi jsme schopni rozpoznávat akceptovatelné, a naopak pro budoucnost nežádoucí, a orientovat se na jejich rozhraní. Můžeme přinášet nové podněty, můžeme se poučit ze světového bohatství, nových objevů, vynálezů a jejich aplikací pro lepší budoucnost. To samé predikuje možnosti zapojovat se do projektů mezinárodního vzdělávacího systému, který v různých profesionálních seskupeních představují prominentní lektoři, vědci a odborníci z praxe.

Promluvy Štefana Kassaye: Moudrost života

Podstata názoru uvedeného v tomto titulku se v různých souvislostech a za rozličných okolností opakuje od brzkého rána až do pozdních nočních hodin. Pro mnoho z nás je to nejen téma konverzací na způsob „aby řeč nestála“, ale je to i náplň naší práce.

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Príhovor Štefana Kassaya:
Úsilie o nápravu terajšieho systému je zbytočné

Spravidla ak človeka podrobia až neľudskej kritike, aktívni ľudia potom iba nastavia chrbát na bičovanie za skutky, ktoré nespáchali osobne, hoci zväčša ten systém, dnes už nevýkonný a hlavne vo vzťahu ku skutočným potrebám nefunkčný, pestovali. Jeho nefunkčnosť vznikla postupne „nabaľovaním“ obsahu výučby nie na základe spoločenských potrieb, ale na základe okruhu znalostí či špecializácie jednotlivých účastníkov vzdelávacieho procesu.

Príhovor Štefana Kassaya:
Podľa akého programu je človek zostrojený?

Často si dávame vysoké ciele, riskujeme, ideme dopredu hlava-nehlava. Niečo sa nám podarí, niekedy máme pocit, že sme mali šťastie, nič sa nám nestalo, inokedy padneme. Myslím si, že máme pri sebe anjelov strážnych, na prvom mieste naše manželky, ktoré nás jemne upozorňujú na nebezpečenstvá, a keď ich neposlúchneme, tak nám doma fúkajú rany.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit