Témata
Reklama

Fórum výrobních průmyslníků

25. 09. 2018

Jste 100% závislí na externích dodávkách energií, nebo jste částečně soběstační např. díky kogeneračním jednotkám, rekuperacím, využíváním alternativních zdrojů či jiných způsobů výroby energie? Jakých ročních úspor cca dosahujete? Jedná se o rentabilní investice z pohledu ekonomiky vaší firmy?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Daniel Černý, jednatel a spolumajitel, Chodos Chodov

Před rokem jsme zmodernizovali vytápění firmy v rámci dotačního programu. Výrazně jsem zefektivnili režim topení moderním automatizovaným řízením. Moderní technologie nám přinesly energetické úspory v řádech desítek procent. Tato investice má dlouhodobou návratnost, ale je citelným finančním přínosem. Využíváme druhotně vznikající teplo z kompresorů a strojů, a pouze podpůrně solární systém pro ohřev TUV. Pokud budou i nadále vzrůstat ceny energií, budeme o tomto způsobu již uvažovat, avšak za předpokladu dotační podpory. Dle mého názoru jsou vstupní náklady pro pořízení alternativních zdrojů vysoké. Efektivní měsíční dodatečné nákupy elektřiny řešíme s externím konzultantem, což nám také přináší ekonomické úspory.

Reklama
Reklama

Olga Kupec, jendatelka a majitelka, Abydos

Primární energie – elektřinu a plyn – dodávají externí partneři. Pro případ výpadku elektrické energie, která je pro náš provoz nejdůležitější, máme vytvořený krizový plán s využitím externích záložních zdrojů. Ve výrobě má významnou roli rekuperace u  vzduchotechniky a odpadní teplo z kompresorů využíváme pro vytápění technologické i vytápění budov a ohřev teplé vody. Tyto investice, které se uskutečnily teprve v posledních letech, mají nyní s rostoucími cenami energií výrazně pozitivní dopad do ekonomiky podniku.


Ivan Slimák, šéf závodu Škoda Auto ve Vrchlabí

V závodě Vrchlabí Škoda Auto jsme společně se ŠKO-Energo (společný podnik Škoda Auto, koncern VW, ČEZ, EON) zavedli v posledních letech několik významných projektů ke zvýšení energetické soběstačnosti a snižování nákladů na energie. Naším hlavním projektem je kogenerační výroba tepla a elektřiny o výkonu 2 MW a s roční výrobou elektřiny 5 000 MWh – ekvivalent spotřeby elektřiny 400 rodinných domků. Dalšími projekty jsou např. rekuperace tepla odpadního vzduchu z výroby a jeho využití pro vytápění a větrání, nebo využití odpadního tepla z výroby stlačeného vzduchu pro ohřev teplé vody. Naše úspory jsou oproti původnímu stavu v řádu desítek procent. Investice vyhodnocujeme dle metodiky koncernu VW a schvalujeme ve Škoda Auto v grémiu nazvaném Green Future. Tyto investice jsou pro nás jednoznačně rentabilní.

Pavel Cesnek, generální ředitel Žďas

Máme vlastní teplárnu, která především z uhlí vyrábí tepelnou energii na vytápění firmy a města a technologickou páru pro sekundární metalurgii. Vyrobená elektrická energie na protitlakém turbogenerátoru pokrývá cca 25 % celkové spotřeby. Zhruba 10 % tepla na vytápění se získává využitím druhotné energie spalin z ohřívacích pecí kovárny a z kogenerační jednotky na bioplyn. Instalací spalinového výměníku (financováno bez dotací) byla docílena úspora na spotřebě uhlí cca 10 %. Běžné investice do výrobních technologií a s tím spojené modernější a účinnější prvky (regulace, motory…) přinášejí úspory v menší míře. Z hlediska úspor energií jsou připravovány zajímavější projekty, např. decentralizace výroby stlačeného vzduchu, osvětlení výrobních objektů apod. Je třeba zdůraznit, že proti větším úsporám v průmyslu jde nízká podpora (do 30 %) velkých podniků s energeticky náročnými výrobami. Právě zde by grantové peníze přinesly opravdu smysluplné projekty a razantní úspory.

Otto Daněk, předseda představenstva, ATAS elektromotory, Náchod



Naše společnost je 100% závislá na externích dodávkách energií. Diverzifikujeme je mezi elektrickou energii a zemní plyn. Menší část energií rekuperujeme. Největších meziročních úspor jsme dosáhli v  minulých letech po výměně oken a zateplení výrobní budovy. V provozech opakovaně dosahujeme meziročních úspor do 5 %.

Vojtěch Toul, generální ředitel, TOS Kuřim-OS, ČKD Blansko - OS



Naše společnost je 100% závislá na externích dodávkách energií. Investice v minulosti směřovaly především do snižování energetické náročnosti budov, jehož součástí bylo kompletní zateplení. Byla také realizována změna systému vytápění na lokální zdroje tepla. Náklady na vytápění se takto snížily o 50 %. V roce 2015 bylo plánováno pořízení FV (fotovoltaiky) pro pokrytí části spotřeby elektrické energie. K realizaci však z různých důvodů nedošlo. Podobně dopadla studie kogenerace. Záměr byl vybudovat vlastní kompresorovnu s využitím odpadního tepla k ohřevu teplé vody nebo vytápění. Vzhledem k propočtu návratnosti investice, která byla delší než životnost kompresoru, se ani tato investice nerealizovala.

Ondřej Tyc, jednatel a majitel, Tyc Kooperace

V současné době u nás ve firmě nevyužíváme alternativních zdrojů energie. Do návrhu výstavby nové haly v roce 2019 počítáme se solárními zdroji energie, protože je tato v naší části republiky nejdostupnější a hala bude připravena pro možnost instalace rekuperační tepelné energie. V současné době jsme tedy zcela závislí na externích dodávkách plynu i elektrické energie. Do budoucna využití alternativních zdrojů energií uvažujeme minimálně z 50 % spotřeby.

Jan Vrba, výkonný ředitel, Ace-Tech


V současné době jsme závislí pouze na externích dodavatelích energií. Díky umístění firmy v průmyslovém areálu, ve kterém je současně daná možnost využít i lokální zdroj elektrické energie, máme výhodu, že v případě výpadku vnější rozvodné sítě je možné pokrýt dodávky energie do areálu právě z místního zdroje. Vzhledem k naší velikosti se nám prozatím využití kogeneračních či rekuperačních jednotek nevyplatí. Měli jsme zpracovaný projekt na využití solární energie, včetně bateriového úložiště, nakonec jsme tento projekt odložili a finanční zdroje přesunuli do dalšího technologického rozvoje firmy. Do budoucna to však bude aktuální téma.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 181054
Datum: 25. 09. 2018
Rubrika: Servis / Názory
Firmy
Související články
Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Príhovor Štefana Kassaya: Existuje ideál?

Hypotéza či fantázia mi dovolia zadumať sa nad ideálom. Ideálny človek, ideálne spolužitie, ideálne vzťahy. Konštrukt ideálne fungujúceho mechanizmu, a to v celosvetovom rámci. Na prvý pohľad nemožné. Ale kto určil hranice nemožného? Prečo by som mal čo len dotyk s ideálom jednoznačne zamietnuť?

Príhovor Štefana Kassaya:
Prečo vlastne študujeme?

Systémy vzdelávania vznikli za určitých a úplne odlišných daností a v inom historickom kontexte, skutočnosť by mohla byť tá, že celý rad medzinárodných podnikov so silnými duálnymi tradíciami vo svojich krajinách prejavuje veľký záujem o etablovanie duálneho systému na Slovensku a signalizuje ochotu podieľať sa na reforme učňovského vzdelávania.

Související články
Príhovor Štefana Kassaya:
Už neplatí, že remeslo má zlaté dno?

Postupne viac ako remeslo, nadobudlo „cvengot“ stredoškolské, vyššie a vysokoškolské vzdelávanie. Jadro problému signalizujú časté návraty k úvahám a pokusom o znovuzrodenie duálneho vzdelávania. Je to dobrá cesta? Sám som ňou ako učeň počas rokov 1955 až 1958 putoval. Vyučil som sa za sústružníka. Pracoval som vo veľkom známom slovenskom podniku, býval som v robotníckej ubytovni, nadobúdal prax a zarábal. Z výplaty mi časť automaticky ostávala v úsporách na vkladnej knižke, ktorú som dostal do rúk spolu s výučným listom.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Príhovor Štefana Kassaya:
Úsilie o nápravu terajšieho systému je zbytočné

Spravidla ak človeka podrobia až neľudskej kritike, aktívni ľudia potom iba nastavia chrbát na bičovanie za skutky, ktoré nespáchali osobne, hoci zväčša ten systém, dnes už nevýkonný a hlavne vo vzťahu ku skutočným potrebám nefunkčný, pestovali. Jeho nefunkčnosť vznikla postupne „nabaľovaním“ obsahu výučby nie na základe spoločenských potrieb, ale na základe okruhu znalostí či špecializácie jednotlivých účastníkov vzdelávacieho procesu.

Príhovor Štefana Kassaya:
Podľa akého programu je človek zostrojený?

Často si dávame vysoké ciele, riskujeme, ideme dopredu hlava-nehlava. Niečo sa nám podarí, niekedy máme pocit, že sme mali šťastie, nič sa nám nestalo, inokedy padneme. Myslím si, že máme pri sebe anjelov strážnych, na prvom mieste naše manželky, ktoré nás jemne upozorňujú na nebezpečenstvá, a keď ich neposlúchneme, tak nám doma fúkajú rany.

Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Príhovor Štefana Kassaya
Definícia úspechu neexistuje

Túžby jedinca akoby sa premietali v snoch, postupne prerastajúcich do vízií a napokon do konkrétnych predstáv, ako vízie premeniť na skutočnosť. Ak sú vízie užitočné, ak je šanca urobiť niečo pre dobro iných, ak sú ciele rozumné a zodpovedajú možnostiam pri všetkej poctivosti, potom je to v poriadku. Lenže nie každý sa pokúsi svoje vízie zrealizovať.

Inženýrská akademie ČR - Stroje pro chytrý textil

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem - podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Zlatá hřivna českého průmyslu

Pandemie covid-19 nás nutí zamýšlet se nad smyslem a fungováním věcí ve všech oblastech. Katastrofické scénáře se střídají s nadějnými zprávami a nikdo neví, co přijde zítra, jak se budeme muset chovat v příštích dnech a týdnech a jaké vzniknou nové překážky, nová opatření proti šíření viru.

Inženýrská akademie ČR - Optimální řešení pro dokonalé projekty

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem - podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Inženýrská akademie ČR - Výzkumná spolupráce v oblasti jaderné energetiky

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem - podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Inženýrská akademie ČR - Města chytrá i odolná

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem - podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit