Témata

Fórum výrobních průmyslníků

25. 09. 2018

Jste 100% závislí na externích dodávkách energií, nebo jste částečně soběstační např. díky kogeneračním jednotkám, rekuperacím, využíváním alternativních zdrojů či jiných způsobů výroby energie? Jakých ročních úspor cca dosahujete? Jedná se o rentabilní investice z pohledu ekonomiky vaší firmy?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Daniel Černý, jednatel a spolumajitel, Chodos Chodov

Před rokem jsme zmodernizovali vytápění firmy v rámci dotačního programu. Výrazně jsem zefektivnili režim topení moderním automatizovaným řízením. Moderní technologie nám přinesly energetické úspory v řádech desítek procent. Tato investice má dlouhodobou návratnost, ale je citelným finančním přínosem. Využíváme druhotně vznikající teplo z kompresorů a strojů, a pouze podpůrně solární systém pro ohřev TUV. Pokud budou i nadále vzrůstat ceny energií, budeme o tomto způsobu již uvažovat, avšak za předpokladu dotační podpory. Dle mého názoru jsou vstupní náklady pro pořízení alternativních zdrojů vysoké. Efektivní měsíční dodatečné nákupy elektřiny řešíme s externím konzultantem, což nám také přináší ekonomické úspory.

Olga Kupec, jendatelka a majitelka, Abydos

Primární energie – elektřinu a plyn – dodávají externí partneři. Pro případ výpadku elektrické energie, která je pro náš provoz nejdůležitější, máme vytvořený krizový plán s využitím externích záložních zdrojů. Ve výrobě má významnou roli rekuperace u  vzduchotechniky a odpadní teplo z kompresorů využíváme pro vytápění technologické i vytápění budov a ohřev teplé vody. Tyto investice, které se uskutečnily teprve v posledních letech, mají nyní s rostoucími cenami energií výrazně pozitivní dopad do ekonomiky podniku.


Ivan Slimák, šéf závodu Škoda Auto ve Vrchlabí

V závodě Vrchlabí Škoda Auto jsme společně se ŠKO-Energo (společný podnik Škoda Auto, koncern VW, ČEZ, EON) zavedli v posledních letech několik významných projektů ke zvýšení energetické soběstačnosti a snižování nákladů na energie. Naším hlavním projektem je kogenerační výroba tepla a elektřiny o výkonu 2 MW a s roční výrobou elektřiny 5 000 MWh – ekvivalent spotřeby elektřiny 400 rodinných domků. Dalšími projekty jsou např. rekuperace tepla odpadního vzduchu z výroby a jeho využití pro vytápění a větrání, nebo využití odpadního tepla z výroby stlačeného vzduchu pro ohřev teplé vody. Naše úspory jsou oproti původnímu stavu v řádu desítek procent. Investice vyhodnocujeme dle metodiky koncernu VW a schvalujeme ve Škoda Auto v grémiu nazvaném Green Future. Tyto investice jsou pro nás jednoznačně rentabilní.

Pavel Cesnek, generální ředitel Žďas

Máme vlastní teplárnu, která především z uhlí vyrábí tepelnou energii na vytápění firmy a města a technologickou páru pro sekundární metalurgii. Vyrobená elektrická energie na protitlakém turbogenerátoru pokrývá cca 25 % celkové spotřeby. Zhruba 10 % tepla na vytápění se získává využitím druhotné energie spalin z ohřívacích pecí kovárny a z kogenerační jednotky na bioplyn. Instalací spalinového výměníku (financováno bez dotací) byla docílena úspora na spotřebě uhlí cca 10 %. Běžné investice do výrobních technologií a s tím spojené modernější a účinnější prvky (regulace, motory…) přinášejí úspory v menší míře. Z hlediska úspor energií jsou připravovány zajímavější projekty, např. decentralizace výroby stlačeného vzduchu, osvětlení výrobních objektů apod. Je třeba zdůraznit, že proti větším úsporám v průmyslu jde nízká podpora (do 30 %) velkých podniků s energeticky náročnými výrobami. Právě zde by grantové peníze přinesly opravdu smysluplné projekty a razantní úspory.

Otto Daněk, předseda představenstva, ATAS elektromotory, Náchod



Naše společnost je 100% závislá na externích dodávkách energií. Diverzifikujeme je mezi elektrickou energii a zemní plyn. Menší část energií rekuperujeme. Největších meziročních úspor jsme dosáhli v  minulých letech po výměně oken a zateplení výrobní budovy. V provozech opakovaně dosahujeme meziročních úspor do 5 %.

Vojtěch Toul, generální ředitel, TOS Kuřim-OS, ČKD Blansko - OS



Naše společnost je 100% závislá na externích dodávkách energií. Investice v minulosti směřovaly především do snižování energetické náročnosti budov, jehož součástí bylo kompletní zateplení. Byla také realizována změna systému vytápění na lokální zdroje tepla. Náklady na vytápění se takto snížily o 50 %. V roce 2015 bylo plánováno pořízení FV (fotovoltaiky) pro pokrytí části spotřeby elektrické energie. K realizaci však z různých důvodů nedošlo. Podobně dopadla studie kogenerace. Záměr byl vybudovat vlastní kompresorovnu s využitím odpadního tepla k ohřevu teplé vody nebo vytápění. Vzhledem k propočtu návratnosti investice, která byla delší než životnost kompresoru, se ani tato investice nerealizovala.

Ondřej Tyc, jednatel a majitel, Tyc Kooperace

V současné době u nás ve firmě nevyužíváme alternativních zdrojů energie. Do návrhu výstavby nové haly v roce 2019 počítáme se solárními zdroji energie, protože je tato v naší části republiky nejdostupnější a hala bude připravena pro možnost instalace rekuperační tepelné energie. V současné době jsme tedy zcela závislí na externích dodávkách plynu i elektrické energie. Do budoucna využití alternativních zdrojů energií uvažujeme minimálně z 50 % spotřeby.

Jan Vrba, výkonný ředitel, Ace-Tech


V současné době jsme závislí pouze na externích dodavatelích energií. Díky umístění firmy v průmyslovém areálu, ve kterém je současně daná možnost využít i lokální zdroj elektrické energie, máme výhodu, že v případě výpadku vnější rozvodné sítě je možné pokrýt dodávky energie do areálu právě z místního zdroje. Vzhledem k naší velikosti se nám prozatím využití kogeneračních či rekuperačních jednotek nevyplatí. Měli jsme zpracovaný projekt na využití solární energie, včetně bateriového úložiště, nakonec jsme tento projekt odložili a finanční zdroje přesunuli do dalšího technologického rozvoje firmy. Do budoucna to však bude aktuální téma.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit