Projekt Národní centrum kompetence - STROJÍRENSTVÍ (NCKS) byl realizován od ledna 2019 do prosince 2022. V konsorciu bylo zapojeno celkem 26 účastníků, z toho 9 výzkumných organizací a 17 průmyslových partnerů.
Jak máte obsazeny výrobní kapacity pro druhé pololetí roku 2021 (příp. ve srovnání se stejným obdobím roku předešlého), co tento stav nejvíce ovlivňuje a jak odhadujete výhledy ohledně svých zakázek pro rok 2022?
Olga Kupec
jednatelka a majitelka, Abydos
Slévárenství si prochází obdobím změn. Na jedné straně přibývá podniků, které řeší změnu paradigmatu v automotive, na druhé straně jsou slévárny, které se těší velké přízni zákazníků, mnohdy až nad rámec svých kapacit. K této skupině se naštěstí řadíme i my. Především stavební a zemědělské stroje a všeobecné strojírenství u nás táhnou poptávku. Zdá se, že druhá polovina letošního roku bude přinejmenším stejná jako loni. I výhled na příští rok je zatím velice pozitivní. Důležité bude zvládnout náklady a udržet si marže.
Otto Daněk
předseda představenstva, ATAS elektromotory Náchod
Na tuto otázku je třeba odpovědět více zeširoka, než by se na první pohled mohlo zdát. Aktuálně máme cca o 20 % více zakázek, než tomu bylo ve stejném období v loňském roce – to je dobrá zpráva. Strojní kapacity by byly schopny pojmout ještě navíc dalších 30 % zakázek – to je také dobrá zpráva. Ale aktuálně nám chybí cca 15 % výrobních dělníků, které nahrazujeme přesčasovou prací, dohodami, brigádníky a agenturními pracovníky – a to je hlavní brzda dalšího růstu! Navíc nejsou žádné signály, které by naznačovaly obrat k lepšímu v dohledné době. Myslím, že do konce roku bude na trhu práce boj o každou dělnickou ruku, ale v průběhu prvního kvartálu příštího roku dojde k postupnému ochlazování poptávky, což by mohlo přinést i návrat k normálu, tedy to, že na trhu dojde k postupnému omezování diktátu prodávajících.
Petr Novák
jednatel společnosti, Koyo Bearings Česká republika
Výrobní kapacity máme velice dobře naplněny, objem výroby je cca o 20% vyšší než v minulém roce.V automobilovém průmyslu v současné době ale převládá nejistota ohledně budoucích objemů z důvodu nedostatku polovodičových čipů a jiných materiálů, jako jsou plasty a kovy. Finální výrobci zastavují výrobní linky, případně mění výrobní plán na poslední chvíli na základě dostupnosti čipů a jiných materiálů. Z tohoto důvodu očekáváme spíše mírné zhoršení výhledu. Pro rok 2022 očekáváme podobnou situaci jako v letošním roce a stabilizaci stavu předpokládáme až v roce 2023.
Pavel Sobotka
generální ředitel, Frentech Aerospace
Rozhodně bude toto druhé pololetí ve srovnání s druhým pololetím roku 2020 o něco příznivější, i když určitě nedosáhne úrovně před pandemií covid-19. Bohužel letecký průmysl stále na „plný plyn“ neběží, a tak jsou tím dodavatelé do leteckého průmyslu hodně ovlivněni. Nicméně se daří produkci diverzifikovat, a proto se dá předpokládat, že druhé pololetí tohoto roku bude lepší. V této době jednáme o velkém vesmírném projektu. Vesmírný průmysl naštěstí pandemií postižen nebyl. Pokud následná jednání dopadnou dobře, bude příští rok dobrý. Jen se musíme všichni hluboce zamyslet, jak napravit stav, kdy nemáme dostatek kvalifikovaných spolupracovníků. Bohužel jsme něco udělali špatně a nyní to nebude jednoduché napravit. A nepůjde to tak rychle. Ale uvidíme…
Libor Witassek
jednatel a majitel, Strojcar
Zakázková náplň se zlepšuje, ale problémy s materiálem a jeho rostoucí ceny jsou stále větší. Nyní máme výrobu zaplněnou na třetí kvartál 2021, prakticky vším mimo leteckou výrobu, která nadále stagnuje. Připravujeme prodeje a výrobu vlastních výrobků. Rok 2022 vidíme optimisticky a předpokládáme růst.
S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?
Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?
Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky.
Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?
Krize je selektivním očistným procesem. Je to její zákon a řád, po generace prověřený a v důsledku vždy přijímaný. Není jiné možnosti. Někdy přijde v menší vlně, jindy s větší vervou, než bychom si přáli. Je na světě jiné spravedlnosti?
Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.
Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?
Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.
Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.
Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou