Témata
Zdroj: Merkur Toys

Made in Česko: Rodinné stříbro nejen pro děti

Již v roce 1919 se v Polici nad Metují začala psát historie konstrukční kovové stavebnice, dnes po celém světě známé pod názvem Merkur. Jde o skutečný fenomén, neboť s touto stavebnicí, z níž lze postavit neuvěřitelné objekty, dokonce pohyblivé stroje či zvířata, si stejně nadšeně hrají dnešní děti, jako si hráli jejich rodiče, prarodiče i praprarodiče...

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Tehdy, krátce po skončení první světové války, vyrobil první dílky stavebnice místní občan, pan Jaroslav Vancl, primárně kvůli podání patentové přihlášky, ale současně též proto, že chápal dvě věci, a to že je zde „díra na trhu“ a že je potřeba udělat něco pro nenásilné technické vzdělávání nejmladší generace.

Klasická sada ze 70. let. Takto si stavebnici Merkur pamatují dnešní šedesátníci, ale i lidé mladší. (Zdroj: Merkur Toys)

V roce 1920 pak se svými společníky, továrníky Vilémem Pellym ml. z Police nad Metují a Aloisem Menšíkem z Černého Dolu, založil firmu Inventor. Ta se věnovala kovovýrobě, a kromě toho vyráběla i stavebnici, též s názvem Inventor.

První dílky stavebnice vyrobil Jaroslav Vancl, mimo jiné proto, že chtěl udělat něco pro nenásilné technické vzdělávání nejmladší generace. (Zdroj: Merkur Toys)

„Byl to předchůdce Merkuru, ale stavebnice vypadala úplně jinak, než jak známe pozdější Merkur. Dílky se spojovaly systémem háčků a oček a pan Vancl si ji nechal na své jméno patentovat nejen v Československu, ale i v mnoha státech Evropy či v USA,“ říká Pavel Frydrych, ředitel Muzea stavebnice Merkur v Polici nad Metují, kde se Merkur po celou dobu své historie vyrábí.

Šroubky a matičky

Od té doby se stala řada událostí, které zasáhly též do historie oblíbené stavebnice.

První klíčový okamžik se udál přesně před 100 lety, v roce 1925. Tehdy proběhla významná a důležitá inovace stavebnice Inventor. Poprvé se objevily pravidelné perforace, tedy otvory v kovových dílcích, a poprvé se dala stavebnice spojit šroubkem a matičkou.

Nejdůležitější změna však přišla v roce 1930, kdy byla zastavena výroba stavebnice Inventor, z kovových dílků byly odstraněny poslední zbytky háčků a oček, a dílky se začaly barevně lakovat. A společně s tím přišel i nový název stavebnice: Merkur, pod nímž se objevila na trhu v roce 1931.

Merkur z roku 1931 a z roku 1955. (Zdroj: Merkur Toys)

Dalšími mezníky v životopisu Merkuru byly roky 1950 a 1993. V roce 1950 byla firma na základě zákona 243/49 zlikvidována a výrobu převzal Komunální podnik Police nad Metují.

„Při tomto přechodu ze soukromého sektoru se v podstatě výroba nezastavila,“ vysvětluje Pavel Frydrych. „Jen se – obrazně řečeno – vyměnila na továrně v Polici nad Metují cedule se jménem výrobce. Postupem času se několikrát změnil provozovatel a v roce 1960 se jím stal Kovopodnik Broumov. Ten druhý klíčový, rok 1993, je rokem, kdy byla firma zprivatizována a přešla do soukromého sektoru. Bohužel o rok později na ni byl kvůli neschopnosti splácet své závazky uvalen první konkurz v dějinách České republiky.“

Reklama
Reklama
Reklama

Z konkurzní podstaty firmu však naštěstí vykoupil pan Jaromír Kříž a výrobcem se stala jeho firma Cross. Následně výrobu převzala firma Merkur Toys, která stavebnici vyrábí dodnes. Jejím současným majitelem je pan Richard Hrbáč.

Mnozí známí vědci v dospělosti vzpomínali, že právě Merkur byl tím prvním krůčkem k fyzice, zájmu, proč to tak funguje, a následně k vědě. Za všechny lze zmínit fyzika Jana Fischera nebo jeho německého kolegu (avšak narozeného v Československu), Petera Grünberga, který je nositelem Nobelovy ceny za fyziku. A hlavně, na Vánoce 1961 na přístroji postaveném ze stavebnice Merkur vyrobil chemik Otto Wichterle první kontaktní čočky. Tzv. „čočkostroj“ si mohou návštěvníci prohlédnout v expozici Muzea stavebnice Merkur.

Jemná motorika a prostorová představivost

Naštěstí přínosnost Merkuru pro výchovu dětí neušla žádné generaci z těch, kdo v naší zemi rozhodovali. Už od konce 50. let se proto objevují snahy dostat stavebnici Merkur do škol jako součást pracovní výchovy.

Předchůdce Merkuru Inventor vypadal úplně jinak než pozdější Merkur. Dílky se spojovaly systémem háčků a oček. (Zdroj: Merkur Toys)

„Co se týče dětské kreativity a Merkuru, stačí se podívat do dílničky, která je součástí expozice našeho Muzea stavebnice Merkur,“ upřesňuje Pavel Frydrych. „Vliv na výchovu má samozřejmě dodnes, i když už není tím fenoménem ze 70. a 80. let. Ale kromě klasické multifunkční stavebnice a jednomodelových designových stavebnic je dnes na trhu i robotická produkce Merkuru. K tomu, aby pak robot fungoval a pracoval, je samozřejmě potřeba mít základní IT znalosti a dovednosti,“ dodává.

Na přístroji postaveném ze stavebnice Merkur vyrobil v roce 1961 chemik Otto Wichterle první kontaktní čočky. (Zdroj: Merkur Toys)

Stavění z Merkuru totiž primárně podporuje vývoj jemné motoriky a prostorové představivosti. Nepřehlédnutelnou skutečností je fakt, že modely se staví podle návodů a tato zkušenost se v běžném životě hodí. Navíc si dítě osvojí základy manuální práce a přinejmenším bude vědět, na kterou stranu se závit utahuje a na kterou povoluje...

„Díky své multifunkčnosti neklade Merkur meze dětské fantazii. A dá se použít téměř ke všemu – tedy kromě vaření svíčkové,“ usmívá se Pavel Frydrych.

Do robotické produkce Merkuru patří i model auta mCar, který se po stažení aplikace dá ovládat přes Bluetooth mobilním telefonem. (Zdroj: Merkur Toys)

Ty nejjednodušší modely zvládají už předškoláci, ale cílová věková skupina je zejména kolem osmi či 10 let. A dospělé osloví klasické technické modely jeřábů, visutých konstrukcí, dopravní techniky nebo před chvílí zmiňované designové jednomodelové stavebnice.

„Nejvíce Merkur oslovuje generaci 50+, kdy nejen muži, ale i ženy nostalgicky vzpomínají na své dětství,“ říká Pavel Frydrych.

Současná speciální nabídka stavebnic Merkur
Kromě klasické multifunkční stavebnice a robotické produkce lze dnes zakoupit jednomodelové designové stavebnice – tzv. sady. Jako první vznikly „brouci“, modely např. berušky, pavouka nebo škorpiona. Po nich se objevili dinosauři, a momentálně tou poslední sadou a letošní novinkou jsou zvířata ze ZOO. Mezi nimi najdeme žirafu, nosorožce nebo třeba hrocha.
V nabídce je také několik designových solitérů – žlutá ponorka, legendární „tříkolka“ Velorex nebo traktor Zetor.

Od tiskárny po roboty

Podívejme se společně, co Merkur umožňuje, aniž byste to od něj čekali.

„V roce 1988 se na trh dostala stavebnice Merkur ALFI, což byl souřadnicový zapisovač, který se dal použít jako tiskárna k tehdejším počítačům,“ vzpomíná Pavel Frydrych. „Zajímavostí je, že ALFI byl na trhu o půl roku dříve než první jehličkové tiskárny z tehdejší Tesly Pardubice.“

Reklama

Na tuto tradici se snaží výrobce navázat. V roce 2005 se na světě objevily první robotické stavebnice a tento trend pokračuje dodnes. Vlajkovou lodí robotické produkce je Robotická ruka a pro mě osobně je nejlepším produktem model auta mCar, který se po stažení aplikace dá ovládat přes Bluetooth mobilním telefonem. Ale ještě před tím je potřeba si tento model z dílků sešroubovat.

Ačkoli se technika zdokonaluje i v rámci výroby Merkuru, její podstatná část je stále závislá na lidských rukou.

Legendou je funkční rypadlo postavené z Merkuru. (Zdroj: Merkur Toys)

„Manuální práce při výrobě je asi nejvíc vidět v lakovně, kde je potřeba dílky ručně rozvěsit na háčky, a pak v kompletaci, kde je potřeba každý dílek ručně vložit do připravené vložky, dát na správné místo ten správný počet těch správných součástek…“ přibližuje Pavel Frydrych.

Autobus pro mnoho trpaslíků

V Česku dnes existuje i poměrně početná komunita fanoušků slavné stavebnice.

„Je velmi aktivní a my se snažíme s ní úzce spolupracovat – ať už jako výrobce Merkur Toys, nebo Muzeum stavebnice Merkur,“ říká Pavel Frydrych. „Je trochu roztříštěná po celé republice – což však neznamená, že se ti lidé mezi sebou neznají. Aktuálně pracujeme na založení obecně prospěšné společnosti Fan club Merkur, která vznikne na podzim letošního roku a jejímž cílem bude zastřešit a koordinovat práci a činnost fanoušků Merkuru. Nejviditelnější aktivitou fanoušků Merkuru jsou výstavy – od května bude probíhat výstava Fenomén Merkur v Semilech.“

Ze stavebnice vznikají i unikátní modely, jako je například Tančící dům. (Zdroj: Merkur Toys)

Na otázku, co nejzajímavějšího nebo nejneobvyklejšího lidé z Merkuru postavili, Pavel Frydrych odpovídá: „Výběr bude samozřejmě subjektivní. Nedávno jsem narazil na modely, které vytvořil ilustrátor pan Pavel Rak. Pro sebe  jsem si je pojmenoval jako merkurové skicy. Jsou mezi nimi skutečné perly: postavičky Dlouhý, Široký a Bystrozraký, autobus pro mnoho trpaslíků nebo pojízdný držák na čtení Bible. A pak jsou modely, kterými se kochám, kdykoliv se projdu expozicí Muzea: téměř sedm a půl metru dlouhý železniční most v Praze, který postavil Jiří Mládek, Jawa 350 ‚Pérák‘ v měřítku 1 : 2 Karla Folprechta a od stejného autora ve stejném měřítku kubistická lampa z Jungmannova náměstí v Praze, Eiffelova věž Milana Urbana a samozřejmě ‚zlatý grál‘ expozice, Ocelové město Jiřího Mládka, které zaujímá plochu 25 m2 a váží neskutečných 1,4 tuny!“

Spojení techniky, krásy a fantazie

Základních dílků stavebnice je cca 80 a tvoří je zpravidla ploché díly lisované z plechu, které jsou lakované ve třech základních barvách typických pro stavebnici Merkur, a těmi jsou červená, modrá a zelená. Za zmínku však rozhodně stojí například rozšiřující dílky stavebnice ze sortimentu robotiky, který nabízí přesná ozubená kola, pohony a prvky elektroniky, včetně mikropočítačů.

V nabídce je také několik designových solitérů – žlutá ponorka, legendární „tříkolka“ Velorex nebo traktor Zetor. (Zdroj: Merkur Toys)

„Již mnoho let je součástí stavebnice motorek s dvourychlostní převodovkou, který umožňuje stavebnici rozpohybovat,“ říká Pavel Frydrych. „V posledních letech byl k tomuto základu do stavebnice doplněn servopohon, krokové motory, digitální řadiče a řada čidel, včetně mikropočítačů, a to od těch nejjednodušších, jako je Arduino nebo MicroBit, až po moderní pokročilé, jako jsou ESP 32 nebo Raspberry. V současné době pracujeme na projektech zaměřených na moderní trendy, kterými jsou rozšířená nebo virtuální realita, a snažíme se integrovat i prvky dnes často probírané umělé inteligence. Díky těmto rozšířením se dají ze stavebnice Merkur stavět pokročilé automatizované modely, které umí simulovat i náročné průmyslové procesy.“

Ocelové město Jiřího Mládka zaujímá plochu 25 m2 a váží 1,4 tuny. (Zdroj: Merkur Toys)

V rámci svých obchodních aktivit Merkur působí na tuzemském trhu, kde výroba převažuje, ale v posledních letech se mu daří prosazovat se i v zahraničí. Dlouhodobě je populární na Slovensku, v Rakousku a Holandsku, ale vyváží například i do Kanady, Austrálie nebo Argentiny, zejména do oblastí se silnou komunitou s kořeny v ČR.

Kromě klasické multifunkční stavebnice a robotické produkce lze dnes zakoupit jednomodelové designové stavebnice – tzv. sady. (Zdroj: Merkur Toys)

„Merkur vždy reagoval na současné technické trendy,“ říká Pavel Frydrych. „Od roku 1934 se vyráběla stavebnice Merkur Elektrus, což byla stavebnice elektrických a elektromagnetických pokusů. Společně s ní přišla na řadu i mechanika a dnes je to robotika. Navazujeme tedy na koncepci nastavenou Jaroslavem Vanclem za první republiky a na bohatou historii. Dalším důležitým faktorem je design výrobků, ale i zde navazujeme na koncepci nastavenou ve 30. letech.“

Vzhledem k tomu, že Merkur v sobě spojuje krásu, techniku, současné IT technologie, lidský um a neklade žádné meze fantazii, má a vždy bude mít svoje místo ve světě stavebnic.

Muzeum stavebnice Merkur
V příštím roce oslaví dvacetiny a najdete jej jen pár metrů od továrny. Před třemi lety se spojilo s vedlejší expozicí Muzea papírových modelů, a v Polici nad Metují tak vznikla jedinečná možnost vidět vedle sebe modely z papíru a železa. Na první pohled se může zdát, že tek nesourodé materiály nemohou existovat vedle sebe, ale opak je pravdou. Kráse totiž nezáleží na materiálu, krása je krásou, ať už je z kovu, nebo papíru.


Vydání #6
Kód článku: 250641
Datum: 02. 06. 2025
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Související články
Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Související články
Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Bez základních etiketních dovedností není byznys úspěšný, říká Ladislav Špaček

Ladislav Špaček je respektovaný odborník a dlouholetý propagátor etikety a protokolu. Je rád, že většina českých podnikatelů odložila fialová saka a bílé ponožky a že význam etikety v tuzemských firmách roste. V rozhovoru pro naši redakci také upozorňuje na některá zásadní faux pas, na to, že už nikdy nemáme šanci udělat první dojem a že etiketa není jen o oblečení.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit