Témata
Reklama

Made in Česko - Znovuzrozená kráska

„Prase“ – tak (kupodivu) zněla přezdívka populárního motocyklu Čezeta, který kdo z mládeže koncem 50. a začátkem 60. let minulého století neměl, jako by nežil.

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Její historie se píše od roku 1957. V té době bylo Československo největším výrobcem motocy-klů na světě. Nevšední design, připomínající svým vzhledem rakety kosmický věk, pochází z dílny Jaroslava Františka Kocha, motocyklového závodníka a inženýra, který navrhnul první Čezetu Typ 501.

Motocykl se v následujících letech rozšířil po celé východní Evropě, Rusku, Vietnamu a Kubě a všude zažíval obrovský úspěch. Hmatatelným důkazem byla cena, udělaná na výstavě Expo 58. Ačkoli cena dosahovala dvojnásobku ceny běžného skútru, prodalo se Čezet přes 120 000 kusů. Přes velikou popularitu, které se stroj téměř celosvětově těšil, však jeho výroba v roce 1964 skončila. Rozhodnutí bylo oficiálně zdůvodněno nerentabilností výroby.

Léta plynula, ale na Čezetu se nezapomnělo. Možná i proto, že mezi lidmi stále bylo poměrně velké množství těchto strojů – což svědčí o jejich nesporné kvalitě. Po roce 2000 se však začalo pomalu připravovat vzkříšení této známé české značky. Kupodivu nápad nevznikl v české hlavě, ale přišel s ním britský podnikatel Neil Eamonn Smith. V roce 2013 tak spustila jím založená společnost Čezeta projekt, jehož cílem byl elektrický skútr nejvyšší evropské kvality. Po čtyřech letech vývoje, právě k 60. výročí Čezety Typu 501, byl zahájen prodej Typu 506.

„Chtěl jsem Čezetě vrátit původní principy kvalitní výroby a technologického rozvoje,“ říká Smith. „Ve světě, kde žijeme, jsou tyto principy důležité víc než cokoliv jiného, máme-li mlu-vit o udržitelné budoucnosti.“

Nová Čezeta však není kopií své předchůdkyně. Technologie za 60 let značně pokročily, a tak pod téměř stejným kosmickým designem se nyní skrývá především elektrický pohon. Dnešní stroje jsou proto absolutně bezhlučné, přičemž výkonné elektromotory jim dávají velmi zajímavý krouticí moment.

Reklama
Reklama
Reklama
Nová Čezeta není pouhou kopií své předchůdkyně.

Dojet až daleko...

V případě současné Čezety se jedná o první elektrické vozidlo vyrobené v České republice s kompletní homologací EU (L3e-A1). Model 506 se vyznačuje neuvěřitelným dojezdem 120–150 km. Ten umožňuje jeho velká baterie složená z článků Panasonic® o kapacitě 6 kWh. Rychlé nabíjení kdekoliv z obyčejné domácí zásuvky zajišťuje výkonná 1.8kW palubní nabíječ-ka (110–240 V). Nabíjení je řízeno počítačem, což zajišťuje ochranu všech systémů Čezety.

Speciálně Čezetou vyvinutý HUB motor o výkonu 11 kW a točivém momentu, jaký mají spor-tovní motorky, dělá z modelu 506 jeden z nejrychlejších skútrů na světě. Perfektním mixem jsou jedinečná „sway“ plynová rukojeť, volič jízdních režimů a brzdový systém.

Navržen a sestrojen tvůrci Čezety je i přepínač jízdních režimů upevněn přímo na řídítkách. Nabízí tři režimy, přičemž přepínání mezi nimi je jen otázkou otočení rukojeti. Součástí řízení je i možnost couvání.

Další originální patentovanou inovací je rukojeť, která jezdci pomáhá řídit motocykl na milimetr přesně. Právě pohyb ruky řidiče, připomínající vlnění, dal vzniknout názvu Sway.

Také brzdný systém je originálem. Byl vyvinut pro využití vidlic Typu 506 a zadního elektro-motoru, má celokruhový hydraulický brzdový systém a skvělý brzdný výkon. Z 50 km/h na 0 bez problémů zpomalíte na pouhých osmi metrech.

Dnešní „Prase“ bylo kompletně navrženo, vyrobeno a sestaveno v Česku, a to podle nejvyšších standardů kvality výroby. Jeho komponenty pocházejí od výrobců světových značek, jako jsou Sevcon, Rizoma nebo Beringer. Legendární reputace Čezety zaručuje, že i model 506 je po-staven tak, aby vám vydržel po celý život. Každý jednotlivý stroj je opatřen sběratelskou pla-ketou, aby se zajistilo, že jeho hodnota zůstane beze změny.

...nejlépe ve dvou.

Nejen záliba dnešních mladých lidí ve věcech v retro stylu je důvodem úspěchu znovuzrozené-ho stroje. Čezeta 506 je dva metry dlouhá s dlouhým rozvorem a sedlem. Je zde tedy dosta-tek místa i pro spolujezdce. Skútr je homologován pro dva cestující. Je téměř bezhlučný a velmi pohodlný. Stává se tak symbolem moderního luxusu, takže Čezeta zjevně vyplnila urči-tou mezeru na trhu.

Nechceme se však jen svézt na módní vlně,“ říká Neil Eamonn Smith. „První polovina 21. století je podle mě nejvhodnější dobou, abychom se zaměřili na přetváření svých životů a soustředili se na udržitelnou budoucnost. K tomu patří i přijetí faktu, že vlastní automobil patří spíše do minulého století – do doby, kdy byl svět bohatý na fosilní zdroje a produkoval velké množství odpadních látek. Udělejme z elektricky poháněných vozidel, těch malých a lehkých, která mohou být nabíjena za pomoci solárních panelů, bez jakéhokoli fosilního od-padu, dopravu budoucnosti. Na těch pár chvil, kdy budete automobil doopravdy potřebovat, využijte některý lokání program pro sdílení vozidel. Znečištění a nadměrné využívání neob-novitelných zdrojů jsou pro nás velkými výzvami. Já doufám, že Čezeta svou nabídkou bude inspirovat a přispěje k nezbytné změně,“ doplňuje Smith.

Výrobce může dnes své produkty prodávat po celé Evropě, protože stroj má homologaci pro všechny země. Jde však zatím o limitovanou sběratelská edici – v roce 2019 bude k dispozici pouze 150 kusů.

Již nyní však existují plány na vytvoření modernizované verze Čezety Typ 507, která bude uvedena na trh v roce 2021–2022.

„Nic se však nemění na tom, že našimi ideály zůstávají bezkonkurenční řemeslná práce a vý-roba na zakázku pro ty, kteří oceňují pravost a vzácnost,“ konstatuje Smith a dodává: „Věřím, že jsme sestrojili unikátní a krásný stroj. A myslím, že i některé další české produkty by si zasloužily možnost takového ‚znovuvzkříšení´– například automobily Tatra.“

Hana Janišová

katarina@cezeta.com

Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Svět zpoza volantu zatraceně rychlého náklaďáku

Sednout za volant, nastartovat, přidat plyn a ten držet na podlaze, pokud to jde. Šílená rychlost, mraky prachu za autem, to jsou atributy závodění, jak jej vidí spousta příznivců Rallye Dakar. V něm drží nepřehlédnutelnou roli klan Lopraisů. Ti starší si budou pamatovat na Karla Lopraise, Monsignora Dakar, který výrazně vstoupil do davu kamionů a dokázal pokořit i firemní flotily.

Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Související články
Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - Witte Nejdek

Zavádět inovace a zlepšováky ve výrobních provozech, motivovat zaměstnance, aby oni sami přicházeli se zlepšovatelskými nápady a tím pomohli snižovat náklady a zároveň zvyšovat konkurenceschopnost celé firmy jsou již historicky známé Baťovské zásady. Mnoho prosperujících společností od těchto inciativ nikdy neupustilo.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 3: Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 2: Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Jak ušetřit za energie: 10 kroků k vyšší efektivitě

Ačkoli se zdá, že největší vlna zdražování energií už začíná opadat, potřeba energetických úspor v průmyslu je stále velice naléhavá, a v příštích desetiletích tato naléhavost ještě poroste. Příčinou není jen rostoucí tlak na snižování finančních nákladů na výrobu, ale zejména nutnost omezovat její negativní dopady na životní prostředí, a to při očekávaném zvyšování celkové produkce. Abychom si zajistili udržitelný rozvoj, musíme už nyní hledat možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost výroby, a těchto možností využívat.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 1: Obecný úvod do problematiky

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hraje roli politika a byznysové zájmy a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 8. díl: Jak se vláda ČR staví k e-mobilitě

V minulých dílech našeho seriálu jsme se zabývali dílčími problematickými aspekty předpokládaného úplného přechodu na elektromobilitu. Poukázali jsme kupř. na energetickou i ekologickou náročnost výroby trakčních baterií, na energetickou náročnost hypotetického přechodu na elektromobilitu, na problém energetického mixu, ale i na bezpečnostní rizika a na sociální, ekonomická i politická úskalí takového podniku. V tomto díle přinášíme rozhovor s Mgr. Janem Bezděkovským, pověřencem ministra dopravy pro čistou mobilitu, kterého jsme se na některá z uvedených témat zeptali. Má vůbec smysl v tuzemských podmínkách vést debatu o úplném přechodu na elektromobilitu? Jak se vláda České republiky staví k elektromobilům, jak bude reagovat na nízkou poptávku po tomto typu osobní dopravy a úroveň povědomí o něm? Bude mít fenomén elektromobility dopad i na provoz autoškol? Odpověď na tyto a další otázky nalezne čtenář v následujícím rozhovoru.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit