Témata
Reklama

Made in Česko - Znovuzrozená kráska

„Prase“ – tak (kupodivu) zněla přezdívka populárního motocyklu Čezeta, který kdo z mládeže koncem 50. a začátkem 60. let minulého století neměl, jako by nežil.

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Její historie se píše od roku 1957. V té době bylo Československo největším výrobcem motocy-klů na světě. Nevšední design, připomínající svým vzhledem rakety kosmický věk, pochází z dílny Jaroslava Františka Kocha, motocyklového závodníka a inženýra, který navrhnul první Čezetu Typ 501.

Motocykl se v následujících letech rozšířil po celé východní Evropě, Rusku, Vietnamu a Kubě a všude zažíval obrovský úspěch. Hmatatelným důkazem byla cena, udělaná na výstavě Expo 58. Ačkoli cena dosahovala dvojnásobku ceny běžného skútru, prodalo se Čezet přes 120 000 kusů. Přes velikou popularitu, které se stroj téměř celosvětově těšil, však jeho výroba v roce 1964 skončila. Rozhodnutí bylo oficiálně zdůvodněno nerentabilností výroby.

Léta plynula, ale na Čezetu se nezapomnělo. Možná i proto, že mezi lidmi stále bylo poměrně velké množství těchto strojů – což svědčí o jejich nesporné kvalitě. Po roce 2000 se však začalo pomalu připravovat vzkříšení této známé české značky. Kupodivu nápad nevznikl v české hlavě, ale přišel s ním britský podnikatel Neil Eamonn Smith. V roce 2013 tak spustila jím založená společnost Čezeta projekt, jehož cílem byl elektrický skútr nejvyšší evropské kvality. Po čtyřech letech vývoje, právě k 60. výročí Čezety Typu 501, byl zahájen prodej Typu 506.

„Chtěl jsem Čezetě vrátit původní principy kvalitní výroby a technologického rozvoje,“ říká Smith. „Ve světě, kde žijeme, jsou tyto principy důležité víc než cokoliv jiného, máme-li mlu-vit o udržitelné budoucnosti.“

Nová Čezeta však není kopií své předchůdkyně. Technologie za 60 let značně pokročily, a tak pod téměř stejným kosmickým designem se nyní skrývá především elektrický pohon. Dnešní stroje jsou proto absolutně bezhlučné, přičemž výkonné elektromotory jim dávají velmi zajímavý krouticí moment.

Reklama
Reklama
Reklama
Nová Čezeta není pouhou kopií své předchůdkyně.

Dojet až daleko...

V případě současné Čezety se jedná o první elektrické vozidlo vyrobené v České republice s kompletní homologací EU (L3e-A1). Model 506 se vyznačuje neuvěřitelným dojezdem 120–150 km. Ten umožňuje jeho velká baterie složená z článků Panasonic® o kapacitě 6 kWh. Rychlé nabíjení kdekoliv z obyčejné domácí zásuvky zajišťuje výkonná 1.8kW palubní nabíječ-ka (110–240 V). Nabíjení je řízeno počítačem, což zajišťuje ochranu všech systémů Čezety.

Speciálně Čezetou vyvinutý HUB motor o výkonu 11 kW a točivém momentu, jaký mají spor-tovní motorky, dělá z modelu 506 jeden z nejrychlejších skútrů na světě. Perfektním mixem jsou jedinečná „sway“ plynová rukojeť, volič jízdních režimů a brzdový systém.

Navržen a sestrojen tvůrci Čezety je i přepínač jízdních režimů upevněn přímo na řídítkách. Nabízí tři režimy, přičemž přepínání mezi nimi je jen otázkou otočení rukojeti. Součástí řízení je i možnost couvání.

Další originální patentovanou inovací je rukojeť, která jezdci pomáhá řídit motocykl na milimetr přesně. Právě pohyb ruky řidiče, připomínající vlnění, dal vzniknout názvu Sway.

Také brzdný systém je originálem. Byl vyvinut pro využití vidlic Typu 506 a zadního elektro-motoru, má celokruhový hydraulický brzdový systém a skvělý brzdný výkon. Z 50 km/h na 0 bez problémů zpomalíte na pouhých osmi metrech.

Dnešní „Prase“ bylo kompletně navrženo, vyrobeno a sestaveno v Česku, a to podle nejvyšších standardů kvality výroby. Jeho komponenty pocházejí od výrobců světových značek, jako jsou Sevcon, Rizoma nebo Beringer. Legendární reputace Čezety zaručuje, že i model 506 je po-staven tak, aby vám vydržel po celý život. Každý jednotlivý stroj je opatřen sběratelskou pla-ketou, aby se zajistilo, že jeho hodnota zůstane beze změny.

...nejlépe ve dvou.

Nejen záliba dnešních mladých lidí ve věcech v retro stylu je důvodem úspěchu znovuzrozené-ho stroje. Čezeta 506 je dva metry dlouhá s dlouhým rozvorem a sedlem. Je zde tedy dosta-tek místa i pro spolujezdce. Skútr je homologován pro dva cestující. Je téměř bezhlučný a velmi pohodlný. Stává se tak symbolem moderního luxusu, takže Čezeta zjevně vyplnila urči-tou mezeru na trhu.

„Nechceme se však jen svézt na módní vlně,“ říká Neil Eamonn Smith. „První polovina 21. století je podle mě nejvhodnější dobou, abychom se zaměřili na přetváření svých životů a soustředili se na udržitelnou budoucnost. K tomu patří i přijetí faktu, že vlastní automobil patří spíše do minulého století – do doby, kdy byl svět bohatý na fosilní zdroje a produkoval velké množství odpadních látek. Udělejme z elektricky poháněných vozidel, těch malých a lehkých, která mohou být nabíjena za pomoci solárních panelů, bez jakéhokoli fosilního od-padu, dopravu budoucnosti. Na těch pár chvil, kdy budete automobil doopravdy potřebovat, využijte některý lokání program pro sdílení vozidel. Znečištění a nadměrné využívání neob-novitelných zdrojů jsou pro nás velkými výzvami. Já doufám, že Čezeta svou nabídkou bude inspirovat a přispěje k nezbytné změně,“ doplňuje Smith.

Výrobce může dnes své produkty prodávat po celé Evropě, protože stroj má homologaci pro všechny země. Jde však zatím o limitovanou sběratelská edici – v roce 2019 bude k dispozici pouze 150 kusů.

Již nyní však existují plány na vytvoření modernizované verze Čezety Typ 507, která bude uvedena na trh v roce 2021–2022.

„Nic se však nemění na tom, že našimi ideály zůstávají bezkonkurenční řemeslná práce a vý-roba na zakázku pro ty, kteří oceňují pravost a vzácnost,“ konstatuje Smith a dodává: „Věřím, že jsme sestrojili unikátní a krásný stroj. A myslím, že i některé další české produkty by si zasloužily možnost takového ‚znovuvzkříšení´– například automobily Tatra.“

Hana Janišová

[email protected]

Reklama
Vydání #3
Seriál
Firmy
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Svět zpoza volantu zatraceně rychlého náklaďáku

Sednout za volant, nastartovat, přidat plyn a ten držet na podlaze, pokud to jde. Šílená rychlost, mraky prachu za autem, to jsou atributy závodění, jak jej vidí spousta příznivců Rallye Dakar. V něm drží nepřehlédnutelnou roli klan Lopraisů. Ti starší si budou pamatovat na Karla Lopraise, Monsignora Dakar, který výrazně vstoupil do davu kamionů a dokázal pokořit i firemní flotily.

Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Související články
Materiály z hub, ananasu i skleníkových plynů

Nejen v módním průmyslu se objevují moderní alternativy k tradičním materiálům s důrazem na udržitelnost. Mezi tyto materiály patří například aircarbon vyráběný ze skleníkových plynů, rostlinná tkanina Piñatex z listů ananasu či myceliová „kůže“ z hub. Tyto inovace nabízejí ekologičtější řešení pro výrobu oblečení i doplňků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Evropská unie a my: Pavel Sobotka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit