Témata
Zdroj: Sci-line

Made in Česko: Kde rostou srdce laserů

Že se dá pěstovat kdeco, je jasné – žampiony ve sklepě počínaje a vzácnou orchidejí konče. A není vůbec vyloučeno, že se snadno stanete světově proslulými pěstiteli. Stačí, aby vaše orchidej chytila nějak výjimečnou, netypickou barvu nebo byla větší než jiné, a je to, budete v novinách a stanete se světově známým pěstitelem. Existuje však jedno pěstování, které na hobby úrovni realizovat a dosáhnout v něm světového věhlasu nelze. Jde o pěstování monokrystalů pro vědu, výzkum, inovace a průmysl.

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Leoš Kopecký

Leoš Kopecký, *1958, vystudoval VUT v Brně, elektrotechnologie, Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, text a scénář. Od 1990 působí jako novinář a mediální expert, 2009-2012 Akademie věd ČR (SSČ) - popularizace vědy, marketing, od 2013 externí redaktor pro TA ČR, nezávislý novinář, publikování pro propagaci vědy, výzkumu a inovací. V 2015 založen nezávislý projekt Sci-line - online platformupro komunikaci R&D, nových materiálů a technologií. Projekt je zastřešen aktivitami společnosti ArtCom 3000, jejíž je spoluzakladatelem.

Reklama

Díky rozvoji nových technologií a aplikací nových materiálů i postupů se vzdálenost mezi vědou a výrobou nesmírně zkrátila a významně se zrychlilo tempo putování objevů po cestě z laboratoře do výroby. To je jeden z důvodů zdánlivě raketového úspěchu kdysi docela veřejnosti neznámé, a vlastně nenápadné firmy Crytur z Turnova. Nicméně za současnými úspěchy jsou pochopitelně desetiletí poctivé práce a vývoje. Třeba světový Osram publikuje na svých stránkách:

Společnost Crytur je prvotřídním poskytovatelem integrovaných optoelektronických řešení pro vědu, lékařství a high-tech průmysl. S pouhými asi 350 zaměstnanci zavádí a vyrábí specializovaná řešení založená na vysoké odbornosti a úzké spolupráci zákazníků s globálním trhem. Portfolio produktů zahrnuje přesné detektory pro elektronovou mikroskopii, laserové komponenty a řešení pro vysoce intenzivní osvětlení, detektory ionizujícího záření, zobrazovací systémy s vysokým rozlišením a trvalou ochranu pro teplotní senzory.

Expozice Crytur na veletrhu Laser World of Photonics, Mnichov 2017. (Zdroj: Sci-line)

Průlomová technologie

Jedním z posledních zveřejněných výsledků výzkumu a vývoje v této oblasti je třeba nový laserový modul MonaLight, ve kterém je kombinována nová technologie speciálního transmisivního fosforového konvertoru vyráběného firmou Crytur a modrá laserová dioda Osram PLPT9 450LB_E.

Průlom v technologii fosforu dosažený společností Crytur plně využívá výhody vysoké svítivosti naší laserové diody, což umožňuje modulu MonaLight generovat specifickou barvu a vysokou účinnost, která je ideální pro mnoho aplikací,“ řekl Jörg Heerlein, vedoucí produktového marketingu pro EMEA společnosti Osram v tiskové zprávě vydané 15. prosince 2022.

Do modulu lze zabudovat optické komponenty, jako jsou pásmové spektrální filtry, světlovody a čočky. Díky tomu je modul ideální pro použití v mnoha aplikacích, včetně vědeckých přístrojů, stejně jako v systémech strojového vidění. Modul MonaLight B01 je dnes celosvětově dostupný prostřednictvím autorizovaných distributorů produktů Crytur.

Reklama
Reklama
Reklama

Luminofory, které jsou v technickém světě často označovány jako fosfory (což není úplně šťastné, protože fosfor je v češtině také název chemického prvku), získávají v poslední době velký význam. Svou hlavní úlohu hrají ve výkonných zdrojích světla vyžívajících LED a laserové diody. Příkladem nedávných výsledků výzkumu je i inovativní monokrystalický konvertor, který umožňuje překonat jeden z hlavních problémů při zvyšování světelného výkonu LED diod – přehřívání luminoforu. Nové řešení je natolik účinné, že dovolilo například použít LED diody ve světelných zdrojích velmi kvalitních promítacích projektorů, kde je vyžadován nejen vysoký výkon, životnost, ale i dokonalá věrnost barev. Celkový světový trh s fosfory pro LED překonal hranici 600 milionů dolarů a poroste dál, a stejně tak poroste trh s aplikacemi pro lasery. Ať už půjde o pokročilé řízení osvětlení, třeba pro automobilové reflektory, nebo o špičkové lasery, které vznikají ve spolupráci s takovými partnery, jako je laserové centrum HiLASE v Dolních Břežanech nebo firmy OptiCE Photonics či Lightigo.

Od teleskopu po Oscary

V této souvislosti jsem se také s produkty a zástupci Cryturu poprvé osobně setkal v zahraničí – na veletrhu Laser World of Photonics v Mnichově v roce 2017. Příznačné bylo, že jsem se na stánku této české firmy náhodou seznámil s Davidem Epnerem, zakladatelem světové technologické firmy Epner Technology. Pan Epner, kterého expozice Cryturu velmi zajímala, mi nevyprávěl o tom, že jejich technologie jsou snad ve všech kosmických zařízeních na světě, včetně Webbova teleskopu, to předpokládal, že vím, ale pochlubil se mi, že zrovna začali pozlacovat známé sošky Oscarů pro americkou filmovou akademii. To mě tenkrát pobavilo, bylo to úsměvné a hodně americké.

David Epner u stánku Crytur. (Zdroj: Sci-line)

Výrobky firmy Crytur dnes usnadňují práci vědcům a výzkumným pracovníkům po celém světě a jsou klíčové pro správné fungování mnoha technologií vyspělého průmyslu. Základem výroby jsou monokrystaly, které slouží jako zdroj laserového záření, jsou optickými konstrukčními prvky nebo jsou součástí scintilátorů či jiných detektorů. Právě scintilátory tvoří srdce moderních opto-elektronických celků, a vznikají tak špičkové malosériové výrobky, díky kterým je například získáván obraz v elektronové mikroskopii. Jedním z odběratelů detekčních jednotek, které jsou instalovány v různých typech mikroskopů, je třeba brněnský Tescan, významný výrobce elektronových mikroskopů pro globální trh. Průmyslové elektronové mikroskopy se využívají například pro vyhodnocení kvality mikročipů v polovodičovém průmyslu, v materiálovém inženýrství, v pokročilém strojírenství a v mnoha dalších průmyslových oblastech. Scintilační krystaly mají například uplatnění také v detektorech pro analýzu vzorků hornin, a poskytují geologům relevantní informace při geologickém průzkumu, nebo také v těch, které přispívají k rychlejší a přesnější kontrole kvality v potravinářství. V neposlední řadě jsou využívány pro rentgenové zobrazovací kamery s vysokým rozlišením. Světlo se stalo nástrojem pro 21. století a společnost Crytur je jedním ze světových lídrů v oboru. Svědčí o tom i zájem, který její produkty vyvolaly na nedávné světové výstavě Expo 2021 v Dubaji.

Samotné scintilační krystaly nacházejí uplatnění především ve vědeckém výzkumu. Některé detektory jsou používány k výzkumu částic i na takových vědeckých pracovištích, jako je například CERN.

Reklama

V minulosti se firma podílela na programu Intelum, v němž hrál CERN koordinační roli a v němž se Crytur zaměřoval na koncepci použití granátu jako detekčního materiálu. V současnosti se naše společnost podílí na projektu zaměřeném na budoucí urychlovače typu future circular collider vývojem lépe opracovaného krystalu wolframanu olovnatého,“ sdělil nedávno médiím Jan Bitman, marketingový manažer společnosti.

(Nejen) s podporou TA ČR

O tom, že Crytur je firmou světového významu, svědčí mnoho různých ukazatelů, ze kterých je možno udělat si alespoň přibližný obrázek o dosahu nových technologií a výzkumu, který firma reprezentuje. Jedním z takových signálů je nepochybně třeba fakt, že v Izraeli firmu a výrobky Crytur zastupuje agentura Ben Moshe, která má hluboké znalosti izraelského high-tech průmyslu a silné vazby se všemi klíčovými vývojáři v oboru elektrooptiky a zobrazování. Signifikantní je pochopitelně i účast firmy ve výzkumných a vývojových projektech aplikovaného výzkumu podpořeného ze státního rozpočtu. Od roku 2002 se Crytur nějakým způsobem podílí či podílel na 39 výzkumných projektech. Je zákonité, že zahraniční spolupráce na výzkumu a vývoji je důležitá a za všechny uvedu dva aktuální příklady výzkumu – oba podpořené prostřednictvím Technologické agentury ČR v programu Delta 2.

Část produktů představených na veletrhu Laser world of photonics. (Zdroj: Sci-line)

V roce 2021 byl dokončen výzkumný projekt s názvem „Vývoj DUV laseru pro polovodičovou litografii s pevnolátkovým předzesilovačem emitujícím na vlnové délce 1 485 nm“. Na tomto projektu s Crytur spolupracovali experti z Fyzikálního ústavu AV ČR – laserové centrum HiLASE, firma J. Rettenmaier & Söhne (JRS) z Německa a Nanjing Hurys Intelligent Technology z Číny. Vyvinutý modul je využíván např. jako nanosekundový předzesilovač do komerční DUV (deep ultraviolet) excimerové litografické stanice japonské firmy Gigaphoton.

Druhý výzkumný projekt je příkladem ještě většího rozsahu mezinárodní spolupráce. Pod názvem „Aplikace a pokročilé optické materiály pro víceúčelové osvětlení nové generace“ se skrývá výzkum v oblasti luminiscenčních komponent pro výkonné světelné zdroje a jejich aplikační využití ve zdrojích se zvýšenou externí kvantovou účinností a podílí se na něm pět subjektů. Kromě Cryturu to jsou: Korea Photonics Technology Institute – Jižní Korea, SungKyunKwan University – Jižní Korea, UJL – Filipíny a Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta. Výzkumný projekt bude dokončen na konci letošního roku a jeho výsledky pomohou dalšímu vývoji v LED a LD osvětlení, a podpoří trh s výkonovým a vysoce kvalitním osvětlením.


Související články
Laser - super nástroj pro člověka

Letos v květnu oslavíme 60. výročí od sestavení a spuštění vůbec prvního laseru na světě. Za pouhých šedesát let výzkum a vývoj laserových technologií urazil velký kus cesty. Také Česká republika se na rozvoji významně podílí - v letech 2014 a 2015 byla v Dolních Břežanech u Prahy otevřena v rámci OP VaVpI hned dvě výzkumná centra s nejvýkonnějšími a nejintenzivnějšími lasery na světě. Již v minulosti jsem navštívila výzkumné centrum HiLASE (MM 1_2/2018/180131), nyní mé kroky směřovaly do sousedního ELI Beamlines, kde jsem se setkala s Alešem Hálou, který je zodpovědný za oblast transferu technologií. Přijměte pozvání do tajů laboratoří, které využívají nejintenzivnější lasery na světě.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Související články
Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit