Témata
Hana Janišová

Made in Česko: 3D pro sametové tóny

Technologie v oblasti IT, především vývoj informačních systémů, zejména pak iZUŠ čili cloudový informační systém pro základní umělecké školy. Nebo také projekty zaměřené na využití umělé inteligence. To jsou vlajkové lodi společnosti Sensio.cz. Kromě toho se však firma věnuje výzkumu a vývoji v oblasti 3D tisku, což ji přivedlo k projektu MyCello – inovativnímu elektrickému, ryze českému violoncellu vyrobenému pomocí 3D tisku.

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Podle slov Ing. Jana Tobolíka, jednatele firmy, slabika „My“ v názvu tohoto pozoruhodného produktu odkazuje na osobní přístup a možnost přizpůsobení, zatímco „Cello“ označuje violoncello. Název tedy vyjadřuje, že jde o unikátní nástroj, který si hráč může upravit přesně podle svých potřeb – doslova „mé cello“.

Hlavními iniciátory byli Ondřej Kratochvíl, violoncellista, a Jan Tobolík, technologický nadšenec a organizátor, oba se zaměřením na inovace v oblasti 3D tisku. (Zdroj: Sensio.cz)

Každý violoncellista zná svůj nástroj po hmatu a u dřevěných cell existují různé odchylky, které hráči vyhovují. Díky technologii 3D tisku dokážeme tyto individuální preference přesně přizpůsobit,“ vysvětluje Honza Tobolík.

Myšlenka na vytvoření MyCello vznikla v roce 2020 během pandemie covid-19, kdy se inspirovali aktivitami společnosti Prusa Research v oblasti 3D tisku. Původní myšlenkou byla 3D výroba pomůcek proti covidu, ale než k ní stačilo dojít, pandemie již odeznívala.

Zajímavostí je, jak lidé reagují na tvar nástroje, který je skutečně velmi atypický. Nejčastěji jim připomíná tvar kuše, někomu hever a jinému zase pádlo. (Zdroj: Sensio.cz)

Ondřej Kratochvíl, violoncellista a můj kolega, však v té době hledal tiché elektrické violoncello pro cvičení v bytě, protože tehdy prodávaná elektrická cella mu nevyhovovala. Klasická dřevěná zněla příliš hlasitě a rušila sousedy. To nás vedlo k nápadu vytvořit vlastní nástroj pomocí 3D tisku,“ vzpomíná Honza Tobolík a dodává: „Takže hlavními iniciátory jsme byli my dva – Ondřej Kratochvíl, violoncellista, a já, Honza Tobolík, technologický nadšenec a organizátor, oba se zaměřením na inovace v oblasti 3D tisku. Ondřej přinesl hudební a technickou perspektivu, já jsem se postaral o manažerskou stránku věci, včetně logistiky procesů.

První prototypy měli v Sensiu hotové během několika měsíců, ale ladění a optimalizace pak probíhaly další roky. Na trhu je tento nástroj dostupný od roku 2021.

Cestující hudebníci

V čem tedy spočívají hlavní výhody inovativního hudebního nástroje?

MyCello je lehčí, snadněji přenosné a umožňuje hrát jak v tichém režimu na sluchátka, tak i přes zesilovač,“ vysvětluje Honza Tobolík. „Díky 3D tisku je možné je přizpůsobit individuálním požadavkům hráče. Hraje nejen elektronicky přes reprosoustavu, ale také akusticky, což je výhoda oproti klasickým elektronickým nástrojům.

MyCello má mnohé výhody…
• individuální přizpůsobení hráči – rozměry, hmatník, ergonomie;
• tichý režim pro domácí cvičení bez rušení okolí;
• elektronická i akustická varianta – může hrát i bez zapojení;
• nízká hmotnost a snadná přenositelnost – vhodné pro hudebníky na cestách.

... ale uvádí i jednu oficiální nevýhodu
• za MyCello se neschováte.

MyCello sice nemá stejnou akustickou rezonanci jako mistrovské dřevěné nástroje, ale jeho cílem je nabídnout alternativní zvukový projev. Místo přirozené rezonance dřeva využívá inovativní kombinaci materiálů a elektroniky, která mu dodává jedinečný charakter.

Nástroj je určen především pro studenty, amatérské hráče i profesionály, kteří hledají lehké a přenosné violoncello. Hodí se však také pro hudebníky, kteří potřebují tichý režim pro domácí cvičení, nebo pro cestující hudebníky pro hraní na hotelu či v místech, kde by klasické cello bylo příliš hlasité.

Reklama
Reklama
Reklama

Kuše, hever, či pádlo?

Výroba nástroje probíhá pomocí 3D tisku metodou fused deposition modeling (FDM). Jako materiál se většinou používá PET-G, který je odolný a má nejvhodnější akustické vlastnosti. Některé komponenty jsou vyrobeny z kombinace polykarbonátu vyztuženého uhlíkovými vlákny pro zvýšení pevnosti (např. kobylka). Tisk trvá přibližně 100 hodin (při použití jedné tiskárny, zapojením více kusů je možné komponenty vytisknout do 10–15 hodin). Poté se jednotlivé části ručně kompletují, osazují elektronikou a dolaďují tak, aby nástroj co nejlépe odpovídal potřebám hráčů.

Ondřej Kratochvíl hledal tiché elektrické violoncello pro cvičení v bytě, protože tradiční elektrická cella mu nevyhovovala. Zněla příliš hlasitě a rušila sousedy. (Zdroj: Sensio.cz)

Pochopitelně vývoj každého inovativního projektu, MyCello nevyjímaje, musí být z něčeho financován.

První fáze našeho projektu byla financována crowdfundingovou kampaní na Hithitu, kde jsme získali náš první milion korun. Během 45 dnů se prodalo 45 kusů nástroje,“ vzpomíná Honza Tobolík a dodává s potěšením: „Dnes se projekt sám financuje z prodejů. Aktuálně jsme prodali několik stovek kusů do celého světa, nejdál například do Tichomoří či Brazílie. Vzhledem k tomu, že jeden houslař je schopen vyrobit 1–2 nástroje ročně, jsme aktuálně s desítkami kusů ročně největší evropský (a možná i světový) výrobce elektrických violoncell.

Zajímavostí je, jak lidé reagují na tvar nástroje, který je skutečně velmi atypický. Nejčastěji jim připomíná tvar kuše – dokonce o tomto konceptu jakožto zbrani psali na jednom ruskojazyčném serveru. Někomu pro změnu připomínal hever a jinému zase pádlo.

Díky 3D tisku je možné MyCello přizpůsobit individuálním požadavkům hráče. Hraje nejen elektronicky přes reprosoustavu, ale také akusticky, což je výhoda oproti klasickým elektronickým nástrojům. (Zdroj: Sensio.cz)

Nicméně o zájmu o tento produkt i mezi známými hudebními profíky svědčí fakt, že v poslední době si jej objednala například Terezie Kovalová, zkoušel ho Pavel Čadek a Kateřina Jagla. A nadšená je z něj též nadějná česká violoncellistka působící v Dánsku, Michaela Fukačová. Ze zahraničních interpretů či influencerů jsou to Simone Sitta, Jodok a další. Rovněž probíhá komunikace se Stjepanem Hauserem, asi nejznámějším violoncellistou současnosti.

Na naše MyCello si v roce 2023 dokonce zahráli, či spíše zabrnkali, i samotný německý prezident s chotí na slavnosti Burgerfest, kam nás speciálně pozvali,“ usmívá se Tobolík.

Reklama

Nové výzvy dnešního světa

Během své, zatím nikterak dlouhé, historie získalo MyCello již několik prestižních ocenění za inovativní a disruptivní přístup k výrobě hudebních nástrojů.

V roce 2021 jsme získali páté místo ve Vodafone Nápad roku. V roce 2022 jsme byli oceněni titulem Nejkreativnější startup roku v rámci soutěže Creative Business Cup a v celosvětovém finále jsme získali třetí místo v rámci 6 000 projektů ze 45 zemí světa. A v roce 2022 jsme se rovněž stali Firmou roku Olomouckého kraje,“ s hrdostí konstatuje Honza Tobolík.

Na MyCello si v roce 2023 zahráli, či spíše zabrnkali, i německý prezident s chotí na slavnosti Burgerfest. (Zdroj: Sensio.cz)

Lidé z firmy Sensio však nehodlají usnout na vavřínech. Naopak, mají velké plány, které se týkají hudebních nástrojů, ale nejen jich.

Již jsme testovali možnosti 3D tisku dalších hudebních nástrojů, nicméně jejich vývoj je časově i finančně velmi náročný. Díky projektu MyCello jsme v uplynulých pěti letech získali ohromné množství zkušeností z budování startupu. Energie, která do tohoto projektu šla v počátku, se změnila. Projekt pokračuje i nadále, jen do něj nešlapeme jako předtím a soustředíme se na nové výzvy dnešního světa, zejména v oblasti AI,“ vysvětluje Jan Tobolík.

Na MyCello hraje též nadějná česká violoncellistka působící v Dánsku, Michaela Fukačová. (Zdroj: Sensio.cz)

Seriál
Související články
Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Související články
Výherci Zlaté medaile MSV 2024

Součástí 65. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se i letos stalo udělování cen Zlaté medaile. Tyto ceny byly předány za celkem šest veletržních exponátů, které komisi oslovily inovativním provedením, a v sedmém případě také za celoživotní přínos oboru. Tradice této soutěže sahá až do roku 1964.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit