Made in Česko:
Když peče pravá lady

Remoska vznikla již v 50. letech minulého století v malé dílně pánů Oldřicha Homuta, Jindřicha Uhera a Antonína Tyburce. Její původní název HUT byl tvořen počátečními písmeny jejich jmen. Dílna však byla brzy znárodněna a připojena k podniku Remos. Od té doby se pečicí míse začalo říkat remoska. Od raných 60. let do roku 1991 bylo vyrobeno 2,7 milionu kusů remosek nejrůznějších velikostí.

Z poněkud nepochopitelných důvodů nebyla remoska vždy tak úspěšná a populární, jako je dnes. Největší tržní úspěchy slavila od 60. do 90. let minulého století, kdy v Česku, či dříve v Československu, prakticky neexistovala rodina, která by nejméně jednu nevlastnila. Navíc šlo o velmi žádaný vývozní artikl celého tehdejšího východního bloku.

„S příchodem revoluce si lidé zřejmě řekli, že je lepší americká mikrovlnka a prodeje remosky úplně klesly,“ říká Jan Pešat, obchodní ředitel dnešní společnosti Remoska.

Po roce 1991 tak začala výroba remosky stagnovat a bezmála zanikla, avšak v roce 1994 zakoupili její ochrannou známku dva podnikatelé, Jiří Blažek a Vladimír Uličník, a výrobu legendární remosky přenesli do Frenštátu pod Radhoštěm. Posléze v roce 1999 zakoupili licenci DuPont na postřik hliníku teflonovou vrstvou. Tak vznikl nový, moderní typ populárního výrobku.

„Firma Remoska, s. r. o., je od 90. let výrobcem a prodejcem pečicí mísy remoska. Ale nejen původní pečicí mísy. Dnes už máme daleko rozsáhlejší sortiment, nicméně u samotné pečicí mísy stále vycházíme z principu původní remosky z dílny pánů Homuta, Uhera a Tyburce,“ objasňuje Jan Pešat.

Nicméně až do roku 2001 výroba stále spíše stagnovala, lidé zřejmě nějak přestali věřit českým výrobkům. Navíc mnohé rodiny měly ještě původní „socialistickou“ remosku, kterou léta prověřila jakožto téměř bezporuchový výrobek. Tak proč kupovat novou, když stará stále slouží…

V roce 2001 však nastává prudký obrat k lepšímu: Na scéně se objevuje britská šlechtična českého původu, lady Milena Grenfell-Baines. Zavolala do společnosti Remoska a tázala se, jak je to možné, že tento výrobek, který používají její známé v České republice, firma nedováží též do Anglie. Měla by o něj velký zájem, a nejen ona sama.

„Na odpověď, že nemáme přes koho jej v Anglii prodávat, řekla: Tak já vám někoho seženu,“ vypráví Jan Pešat. „A sehnala. Oslovila firmu LakeLand, která provozuje desítky obchodů s kuchyňským vybavením po celé Anglii. Vedení firmy se remoska zalíbila a od roku 2003 ji tam začala prodávat. A nejen pár kousků, ale od začátku ve velkém počtu.“

Lady Milena podpořila její prodej v Británii masivní marketingovou kampaní. A protože v této zemi dodnes platí, že čemu věří šlechta, tomu věří i prostí občané, prodej remosek zde nabral úžasné obrátky.

„Úspěch remosky v Anglii měl zpětně dopad i na trh v Česku,“ vzpomíná Jan Pešat. „Pomohli nám také čeští novináři, když napsali, že je to vynález komunismu, který se uchytil v Anglii. Češi pak usoudili, že to tedy bude asi užitečná věc, a začali ji kupovat. A najednou zjistili, že remoska umí něco, co mikrovlnné trouby neumějí. A tak i prodeje u nás rychle narostly do objemu, jaký máme dnes.“

Značka Remoska je dnes v rukou dvou českých majitelů. Jedním z nich je Zdenek Sartoris, který je „tváří remosky“ a například vystupuje v médiích. CEO společnosti Remoska je Ing. Petr Vaněček.

„Před pěti lety jsme změnili produktovou strategii remosky,“ přibližuje Jan Pešat. „Snažíme se ji posunout trochu někam jinam, než kde historicky byla. Naším cílem je, abychom ji ze situace, kdy název remoska je synonymem jednoho produktu, proměnili na synonymum značky kvalitního kuchyňského vybavení. Už to neprezentujeme jako remoska – pečicí mísa, ale prezentujeme to jako Remoska – značka, která vám vybaví kuchyň. Proto také rozšiřujeme portfolio výrobků a jako živé symboly těchto výrobků jsme v loňském roce angažovali herce, manžele Děrgelovi. Ti nám natočili historicky první spot, který běžel na jaře v roce 2021 v televizi.“

„Hlavní jsou ti, kteří si tu remosku pamatují ještě z mládí,“ říká Jan Pešat. „Dá se říci věk 50+. Ale díky tomu, že nyní se značkou pracujeme, uvádíme spoustu novinek od Remosky Tria po Remosku Dua, která už neumí jenom to klasické pečení v míse, ale umí i vařit, stáváme se tak moderními a začínáme mířit na novou kategorii lidí. Dnes už vidíme, že se nám věkovou hranici našich zákazníků podařilo posunout o poznání níž. Pohybujeme se už v okruhu třicátníků, čtyřicátníků. Nicméně kromě nových pokrmů se v remosce stále pečou některé recepty, které jsou již doslova legendární. Takové, které se doslova předávají z generace na generaci.“

Remosky se nyní vyrábí 60–70 tisíc kusů ročně a prodává se v Česku, v Anglii a na Slovensku. Nově začíná na polském trhu, na německém trhu a také v Jihoafrické republice. A minulý rok firma vyvezla první kontejner remosek až do Austrálie.

Úspěšný výrobek však bohužel není chráněn patentem. V minulosti byl, ale patent platí jak známo pouze 30 let, takže výrobek s dlouhou historií, jako je právě remoska, se na jeho ochranu nemůže spoléhat. Proto také již došlo k pokusům o napodobení.

„Nicméně máme alespoň průmyslový vzor, který chrání její jedinečný tvar,“ vysvětluje Pešat. „Tajemství, proč si lidé kupují naše výrobky, a ne nějaké napodobeniny, spočívá zejména v jejich léty prověřené kvalitě. My, na rozdíl od mnoha ostatních firem, své produkty vyrábíme skutečně v Česku. V naší továrně ve Frenštátě pod Radhoštěm je čeští lidé montují a zkoušejí. A výsledkem je, že jsme schopni je vyrobit levně, ale přitom lépe než v Asii. Je to věc zkušeností a sofistikovaných technologií, především těch nejnamáhanějších částí, kterými jsou u pečicích mís černé vrchní plasty, jejichž velké teplotní odolnosti jsme schopni dosáhnout. Můžeme tak dovnitř dát dostatečně silnou spirálu, aby vnitřní teplota dosáhla optimální výše pro pečení, tedy 160–180 stupňů. Na rozdíl od nás zahraniční výrobci podobných produktů nemají tak kvalitní plasty, nemůžou si tedy dovolit vnitřek dostatečně vyhřát, pouze na 140–160 stupňů. To znamená, že pečení pak trvá déle než v pravé remosce a pokrm se v jeho průběhu příliš vysuší.“

„Když jsme přemýšleli, jak remosku vylepšit, jaké jí přidat funkce, prostě jak ji upgradovat, přišli jsme na to, že pečicí víko před těmi 65 lety její autoři vymysleli tak geniálně, že v podstatě vylepšit nejde,“ vypráví Jan Pešat. „Pustili jsme se proto cestou přidávání různých vík. V tuto chvíli dnes máme novou Remosku Dua, která je z nerezového trimetal plechu. To je plech, který má v sobě hliník, takže vede dobře teplo. Tento typ nemá nepřilnavý povrch, někteří naši zákazníci jej totiž nechtějí. Díky tomuto materiálu lze tento typ navíc používat jako indukční hrnec, tedy využít jej na sporáku. Zatáhnete tam maso, orestujete zeleninu a potom na to položíte pečicí víko a pečete to. Místo toho, abyste museli použít pánvičku, předehřát troubu, přendávali to, vše uděláte v jediné nádobě – ušetříte si nádobí i práci. Pak máme ještě Remosku Tria, která má dokonce tři funkce. Buď peče s klasickým pečicím víkem, nebo lze vařit na plotně, anebo ještě obsahuje funkci vaření pod mírným tlakem, takže je to takový lehký papiňák, ideální na dušení.“

Jako většinu firem i chod Remosky ovlivnila nedávná doba covidová.

„Samozřejmě jsme to pocítili, už jenom proto, že nám postupně odpadla spousta zaměstnanců, takže jsme měli problémy s výrobou jako takovou,“ vzpomíná Pešat. „Co se týká poptávky po produktech, tak ta se naopak zvýšila. Ono ve chvíli, kdy zavřete lidi doma, potřebují si vařit ještě víc než v běžném režimu. Navíc jsme během covidové doby zaznamenali jeden trend: lidé si začali péct doma vlastní chleba. A remoska je skvělá pekárna chleba. Dokonce existují skupiny na Facebooku, kde se lidé chlubí tím, jaký chleba v ní upekli. Jmenuje se to Pečem pecen a je tam spousta fotek, jak se v remosce peče chleba.“

Ambicí vedení firmy nyní je, stát se jedním z nejkvalitnějších výrobců nádobí v Evropě, přičemž cílem je i nadále zachovat výrobu v Česku.

„V dohledné době budeme nabízet kompletní sortiment nádobí od pánví, hrnců až po veškeré další nádobí a doplňky. Nyní je ve výstavbě nová výrobní hala v Kopřivnici, která bude obsahovat plně automatizovanou výrobní linku. Provoz nové haly plánujeme zahájit koncem letošního roku,“ uzavírá Jan Pešat.