Témata
Reklama

Podpora výzkumu a vývoje v podnicích, Daňové odpočty

V prvním díle našeho miniseriálu o podpoře výzkumu a vývoje v České republice jsme se věnovali porovnání základních druhů podpory výzkumu a vývoje v České republice s uvedením jejich základních specifik a odlišností. V tomto díle bychom se rádi detailněji zaměřili na možnost podpory výzkumu a vývoje prostřednictvím daňového odpočtu na výzkum a vývoj.

V České republice se odpočet na výzkum a vývoj (dále jen odpočet na VaV nebo odpočet) uplatňuje jako položka snižující základ daně od roku 2005. Pro zajímavost přikládáme obrázek, na kterém je vidět šíření daňového odpočtu napříč jednotlivými evropskými státy v letech 1994–2014.

Reklama
Reklama

V současné době je možné zahrnout do odpočtu 100 % výdajů vynaložených na řešení výzkumných nebo vývojových projektů a současně 10 % výdajů, které převyšují výdaje vynaložené v předchozím období.

Příklad konkrétního praktického využití odpočtu vypadá následovně:
Poplatník v roce 2015 vynaložil výdaje na řešení projektu výzkumu a vývoje ve výši 750 000 Kč. V roce 2016 vynaložil na řešení projektu výzkumu a vývoje výdaje ve výši 900 000 Kč. V daňovém přiznání za rok 2015 si poplatník uplatnil odpočet od základu daně ve výši 750 000 Kč. V daňovém přiznání za rok 2016 si však může uplatnit odpočet ve výši 900 000 + 10 % z (900 000 - 750 000) = 915 000 Kč.

Odpočet přináší společnostem možnost uspořit minimálně 19 % způsobilých nákladů na výzkum a vývoj prostřednictvím snížení jejich daňové povinnosti. Pokud základ daně není dostatečně vysoký pro využití odpočtu, je možné ho využít během tří následujících let.

Způsobilými náklady pro daňový odpočet jsou v zásadě primárně daňově uznatelné náklady, které byly vynaloženy na řešení projektů VaV podle definice v zákonu o daních z příjmů (ZDP nebo Zákon) a byly odděleně evidovány od ostatních nákladů. Způsobilé náklady na výzkum a vývoj jsou tak využity ke snížení základu daně dvakrát.

Zákon dále vymezuje okruh nákladů, které nejsou pro odpočet způsobilé. Níže uvádíme výčet těch nejdůležitějších:

  • náklady, na které již byla poskytnuta podpora z veřejných zdrojů (typicky prostřednictvím dotačních programů nebo investičních pobídek);
  • náklady na služby (s výjimkou služeb od veřejné VŠ nebo výzkumné organizace);
  • náklady na licenční poplatky a na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob (s výjimkou výsledků od veřejných VŠ nebo výzkumných organizací).

V praxi je často velmi složité identifikovat, zda lze předmětné činnosti společnosti považovat za způsobilé činnosti výzkumu nebo vývoje. Pro tyto účely vydala Finanční správa pokyn D-288, který poskytuje detailnější výklad. Je však potřeba uvést, že pokyn D-288 není právně závazným předpisem, a proto je jeho aplikace v praxi leckdy sporná (viz níže nejčastější problémy v praxi).

Nezbytnou podmínkou pro uplatnění odpočtu na VaV je existence projektu výzkumu a vývoje, což je dokument, ve kterém společnost před zahájením řešení projektu výzkumu a vývoje vymezí svou činnost podle zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací (základní výzkum, aplikovaný výzkum, experimentální vývoj). Projekt musí obsahovat základní identifikační údaje o poplatníkovi a všechny ostatní náležitosti stanovené Zákonem, přičemž projekt musí být schválen před zahájením řešení projektu.

Ač se může zdát, že je zákonné vymezení odpočtu jasné, praxe nás přesvědčuje o opaku. Mezi nejčastější problémy v aplikační praxi patří:

  • posouzení činnosti společnosti jako činnosti výzkumu a vývoje – přítomnost prvku novosti a odstranění technické nejistoty (jedná se z technického hlediska o činnost výzkumu a vývoje?, přináší řešení projektu nové poznatky a zahrnuje odstraňování technické nejistoty?);
  • způsobilost nákladů zahrnovaných do odpočtu (např. problematika zahrnutí náhrad za dovolenou do způsobilých výdajů projektu);
  • problémy s dodržením formálních požadavků na projekt výzkumu a vývoje (co je to vlastně dokument?, musí se jednat o papírový dokument, nebo postačí elektronická verze?);
  • vytvoření projektu výzkumu a vývoje před začátkem řešení projektu (formální vs. reálné zahájení řešení projektu).

Výše uvedené oblasti způsobují v současné době největší problémy v praxi. Čím dál častěji se také jednotlivé spory přesouvají k soudním projednáním.

Nejspornější je otázka odstranění technické nejistoty a přítomnost prvku novosti. Existuje již řada rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, která se tímto zabývají. Důvod, proč tato otázka zpravidla končí až před soudem, je ten, že správce daně často zpochybňuje, že při řešení projektu došlo k odstranění technické nejistoty, případně že projekt obsahuje prvek novosti. Pro posouzení této skutečnosti je však třeba odborných znalostí, které správce daně obvykle nemá a nemůže mít. Nicméně správce daně bývá zpravidla přesvědčen, že je schopen tyto otázky posoudit vlastními silami. A právě s takovým postupem správce daně se společnosti často neztotožňují. Pokud bychom měli na základě této judikatury formulovat nějaká základní doporučení, pak to jsou tato:

  • při tvorbě projektové dokumentace klaďte velký důraz nejenom na dodržení formálních požadavků, ale i na dostatečný popis konkrétní výzkumné a vývojové činnosti, prvek novosti, odstranění technické nejistoty (zapojte do přípravy dokumentace vývojáře, kteří budou na projektu pracovat);
  • mějte projektovou dokumentaci kompletně připravenou pro případ, že vás navštíví správce daně a bude ji chtít vidět (lepší je být připraven, než pak být nemile překvapen a zaskočen);
  • pokud budete mít k dispozici i znalecký posudek potvrzující způsobilost činností VaV za uplynulé zdaňovací období, je to vaše výhoda (podle současné judikatury Nejvyššího správního soudu nemůže správce daně bez dalšího posudek zpochybnit a dále se jím nezabývat. Pokud správce daně zpochybní váš znalecký posudek, musí si nechat vypracovat další nezávislý posudek.).

Pro přehlednost uvádíme v tabulce shrnutí základních informací týkajících se odpočtu na VaV.


Pro zvětšení klikněte na tabulku.

Velmi zajímavá je také statistika využití odpočtu na VaV podle dat finančních úřadů. Uvedené grafy v tomto článku byly zpracovány na základě údajů, které byly prezentovány finanční správou na semináři Daňová uznatelnost výdajů na výzkum a vývoj dne 8. září 2016.


Zdroj: Zpracováno na základě prezentace Finanční správy na semináři Daňová uznatelnost výdajů na výzkum a vývoj dne 8. září 2016

Z uvedených informací vyplývá, že odpočet na VaV je obecně využíván čím dál větším počtem poplatníků. Objem uplatňovaných nákladů však kolísá, a to pravděpodobně i s ohledem na nejistoty plynoucí ze soudních sporů (poplatníci se bojí, že budou jejich odpočty napadeny ze strany finanční správy). Například u poplatníků z oblasti automobilového průmyslu byl meziroční pokles uplatňovaných nákladů mezi lety 2013 a 2014 o cca 23 %. Přes všechny nejistoty a problémy aplikační praxe je však, za předpokladu splnění všech formálních náležitostí, odpočet na VaV velmi zajímavou alternativou k podpoře poskytované prostřednictvím dotačních programů. Oproti dotačním programům je odpočet na VaV méně administrativně náročný a má větší potenciál do budoucnosti (aktuální dotační programy skončí v roce 2020).

Česká republika vs. zahraničí – zajímavé odlišnosti

Odpočet na VaV není speciálně upraven pouze v regionu České republiky, naopak se jedná o institut, který je hojně využíván v evropském a dokonce celosvětovém kontextu. Každá země upravuje odpočet různě, s ohledem na odlišné právní prostředí, potřeby poplatníků/státu a další specifika. Specifické příklady odlišné úpravy jsou uvedeny níže.

České pojetí daňového zvýhodnění pro podporu VaV se ve srovnání se světem liší v následujícím:

  • výsledky tvůrčí duševní činnosti – v jiných zemích (na rozdíl od České republiky) mohou do výhodnějšího daňového režimu spadat také výdaje/náklady nebo naopak příjmy související s konkrétními výsledky tvůrčí duševní činnosti, které byly vytvořeny v rámci výzkumu nebo vývoje (např. ve Španělsku je 60 % příjmů souvisejících s výsledky tvůrčí duševní činnosti vyňato ze zdanitelných příjmů);
  • míra uplatnitelnosti nákladů v odpočtu - v České republice je šance uplatnit v rámci odpočtu 100 %, respektive 110 % výdajů na výzkum a vývoj (viz příklad v rámečku výše). Jsou však země, kde je možné uplatnit v rámci odpočtu 100 % až 400 % nákladů (např. pobaltské státy, Turecko, Singapur). A jak je to u našich nejbližších sousedů? V Maďarsku je tomu podobně jako u nás, na Slovensku však dosahuje míra podpory pouze 25 % způsobilých nákladů, podobně tomu je i v Polsku a například v Německu nemají daňový odpočet na VaV zavedený vůbec;
  • místo realizace projektu – zákon přímo nestanoví, že se projekt musí realizovat v České republice, pouze uvádí, že náklady vynaložené v rámci projektu musejí být daňově uznatelnými náklady českého daňového poplatníka, tedy např. i jeho zahraniční organizační složky. V jiných státech tato omezení jsou a například ve Francii musejí být vývojové činnosti realizovány v regionu EU.

Pokud však porovnáme české podmínky s podmínkami ve vyspělých ekonomikách, jak z pohledu výše úspory, tak z pohledu dalších požadavků, potom z toho vychází, že česká cesta, odmyslíme-li si několik případů zpochybňování způsobilosti činností, je poměrně štědrá a administrativně nenáročná.

Shrnutí

Přestože je zákonná definice daňového odpočtu poměrně stručná, jeho praktické využití naráží na určitá úskalí zmíněná výše. Většinou se v praxi osvědčí, když se společnost před uplatněním odpočtu, případně pokud nastanou pře se správcem daně, poradí o konkrétním případu s někým, kdo už má s podobnými situacemi zkušenosti a je tak schopen pomoci poskládat všechny důležité informace a argumenty.

Ve třetím díle našeho miniseriálu se budeme věnovat možnostem podpory investičních výdajů (prostřednictvím investiční pobídky a vybraných programů Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost).

Článek připravuje tým autorů Deloitte Advisory, s. r. o., složený ze specialistů na finanční a právní aspekty veřejné podpory, a dále techniků, kteří sami řadu let působili v průmyslovém výzkumu a vývoji.

Deloitte Advisory

Mgr. Gabriela Jansová a kolektiv

GJansova@DeloitteCE.com

Reklama
Vydání #1,2
Firmy
Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Český podnikatel pod tíhou bruselské legislativy

Podporuje Evropská unie svoji evropskou ekonomiku, potažmo národní ekonomiky jednotlivých zemí, nebo je to moloch, který je brzdou dalšího rozvoje? Jaký je aktuální stav a co můžeme ještě od bruselské legislativy očekávat? Na názor jsme se zeptali prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR RNDr. Jiřího Hynka.

Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

Výzkumníkem smysluplně a zodpovědně

Vyslovíte-li mezi textiláky na celém světě pojem „tryskové tkaní“, bude více než pravděpodobné, že všichni budou vědět, o jakou technologii se jedná. Pokud se jich však optáte, zda vědí, kde a kým byla tato revoluční metoda tkaní vynalezena, kdy je nit namísto hlučného člunku unášena miniaturním proudem vody či vzduchu, se znalostí odpovědi se již tak často nesetkáte. Vám nezasvěceným prozradím, že tato převratná metoda, která zvýšila produktivitu výroby tkanin o minimálně sto procent, se zrodila ve Výzkumném ústavu textilních strojů v Liberci začátkem šedesátých let minulého století v hlavě Vladimíra Svatého, po jehož boku později stál Miroslav Václavík.

Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů

Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

Generační pohled na strojírenský výzkum

Nyní se možná na všech úrovních hovoří o inovacích více, než je zdrávo a adekvátně by odpovídalo konkrétním výsledkům na poli, kde poměr výrobních firem s finálními výrobky vs. výrobci komponent či obchodní zastoupení nadnárodních koncernů nevytváří perspektivní základnu k našemu dalšímu technickému vývoji, což má bezesporu vliv i na fakt, jakou naše výrobní strojírenské podniky jako celek nyní zastávají ve světovém srovnání respektovanou roli a jak se to bude vyvíjet nadále.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit