Témata
Reklama

Podpora výzkumu a vývoje v podnicích: Kapitálové investice

V první části našeho třídílného seriálu jsme se věnovali různým možnostem podpory operativních výdajů na výzkum a vývoj, ve druhé části jsme se pak detailně zaměřili na daňový odpočet způsobilých výdajů. V tomto, třetím a závěrečném díle bychom se rádi podrobněji věnovali možnosti podpory investičních výdajů vynaložených v souvislosti s prováděním nebo využíváním výsledků výzkumu a vývoje. Blíže si povíme o možnostech využití investičních pobídek a vybraných programů Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK).

Možností podpory investičních výdajů je v České republice více. Může se jednat nejenom o podporu určenou na pořízení majetku pro realizaci výzkumu a vývoje (např. nákup nemovitosti, hardwaru, SW, zkušebního zařízení), ale i o podporu pořízení nemovitostí a technologií (typicky strojů) pro sériovou výrobu nových produktů. V České republice slouží k podpoře investičních výdajů v zásadě dva instrumenty. Jedním z nich jsou investiční pobídky a druhým jsou specifické programy OPPIK. Jednotlivé možnosti a varianty podpory investičních výdajů jsou detailněji rozepsány dále.

Reklama
Reklama

Investiční pobídky

Jednou z možností, jak získat podporu na pořízení investice do majetku obecně, bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o výzkum, či vývoj, je využití investiční pobídky. Investiční pobídky jsou upraveny zákonem č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách (ZIP). ZIP mimo jiné blíže definuje jednotlivé typy investičních akcí, stanovuje, kdo může být žadatelem o investiční pobídku a upravuje všeobecné podmínky, které musí žadatel o investiční pobídku splňovat. Důležité je, že na investiční pobídku existuje právní nárok, jsou-li splněny všechny zákonné podmínky ze strany žadatele. Toto je velká odlišnost od dotací, u kterých právní nárok na podporu neexistuje. V praxi tato odlišnost znamená, že žadatel o dotaci, který splní veškeré podmínky stanovené dotačním programem, nemá žádným způsobem zaručeno, že jeho projekt musí být vybrán k podpoře.

V České republice jsou investiční pobídky poměrně rozšířenou a využívanou formu podpory, která představuje velmi zajímavou alternativu k podpoře poskytované prostřednictvím dotačních projektů. Pro zajímavost a pro dokreslení dále uvádíme několik informací ze statistiky. K 31. prosinci 2016 bylo v České republice přislíbeno 1 054 investičních pobídek (od roku 1998) projektům o celkovém objemu investic ve výši 1,6 bilionu Kč. Tyto investice se v naprosté většině týkají zakládání či rozšiřování kapacit pro výrobu (tzv. investiční akce ve zpracovatelském průmyslu).

Forma a výše investiční pobídky se liší nejenom podle typu investiční akce (zpracovatelský průmysl, technologická centra pro realizaci VaV, centra strategických služeb) a podle velikosti žadatele, ale také podle místa realizace investiční akce. Všechny investiční akce však musejí splňovat základní parametry:

  • realizaci investiční akce na území celé České republiky mimo hlavní město Prahu;
  • investici do majetku minimálně ve stanovené výši, která se liší podle typu a velikosti investiční akce, přičemž minimum je 10 milionů Kč;
  • vytvoření minimálního počtu pracovních míst, opět podle typu a velikosti investiční akce, minimem je 20 nových míst.

Udělená investiční pobídka může kombinovat několik typů podpory, z nichž nejvýznamnější jsou:

  • sleva na dani z příjmů po dobu 10 let ve výši maximálně 45/35/25 procent (pro malé/střední/velké podniky) z uznatelných nákladů;
  • hmotná podpora na nově vytvořené pracovní místo ve výši od 100 000 Kč (ve vybraných problematických regionech) až do 300 000 Kč ve zvýhodněných průmyslových zónách.

Speciálním typem investičních akcí jsou tzv. strategické investiční akce (SIA), které se vyznačují větším objemem investic a zpravidla většími požadavky na splnění podmínek (podrobnosti uvedeny v tabulce níže). V rámci SIA může být nad rámec výše uvedené podpory navíc přidělena i hmotná podpora (formou přímé dotace) na pořízení majetku, a to ve výši až 10 % z uznatelných nákladů.

Nejčastěji je investiční pobídka poskytována formou slevy na dani. Tato forma je pro příjemce investiční pobídky relativně administrativně nenáročná, protože si pobídku uplatňuje postupně, po dobu až deseti let, prostřednictvím slevy na dani v rámci svého daňového přiznání. Pro žadatele je důležité, že celková výše slevy závisí na částkách daně z předcházejících zdaňovacích období a zisku z nové investice (při výpočtu slevy při rozšiřování výroby). Sleva na dani tak ztrácí význam tam, kde není dostatečný základ daně pro její výpočet a následně dostatečný nárůst základu daně pro její uplatnění. Tuto skutečnost by měl žadatel zvážit při výběru nejvhodnější formy podpory.

Technologická centra a zpracovatelský průmysl

Žadatel o investiční pobídku na zakládání či rozšiřování svých vývojových kapacit (v terminologii pobídek nazývaných technologická centra) či svých výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu musí minimálně splňovat základní podmínky pro kvalifikaci. Níže uvádíme častá úskalí a problémy, s nimiž se v praxi žadatelé nejčastěji setkávají a které mohou vést až k odnětí investiční pobídky a souvisejícím sankcím:

  • zahájení investiční akce (nákupů) příliš brzy, před předložením investičního záměru agentuře CzechInvest (výhradní koordinátor žádostí o pobídky v ČR);
  • zachování majetku a pracovních míst po stanovenou dobu (po dobu čerpání investiční pobídky – nejméně však 5 let);
  • splnění všech podmínek investičních pobídek ve stanovené lhůtě (do 3 let od udělení investiční pobídky);
  • doložení investičního záměru ekologickými studiemi (EIA) a splnění požadavku na technologie vyhovující nejvyšším ekologickým standardům.

Operační program OP PIK

Přestože podpora výzkumu a vývoje je jedním z pilířů dotační strategie v ČR, realita je taková, že na přímou podporu vývoje v podnicích směřuje čím dál méně prostředků. Největší část této podpory je přidělována prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu a konkrétních výzev v programu OPPIK. Mezi relevantní dotační tituly primárně určené k podpoře investic do infrastruktury pro průmyslový výzkum a vývoj a pro zavádění nových produktů do výroby patří programy Potenciál a Inovace.

Cílem programu Potenciál je podpora investic do majetku pro realizaci výzkumu a vývoje. Uznatelnými náklady v rámci projektu jsou především nákup nezbytného vybavení – testovacího zařízení, strojů, vybavení laboratoří, HW, SW - a dále také pořízení pozemků a budov. Základní podmínkou pro získání dotace je realistický záměr vývoje nových produktů, jejich následné výroby a jejich výsledného tržního uplatnění.

Cílem programu Inovace – inovační projekt je podpora zavedení již dříve vyvinutých či inovovaných produktů do výroby a následně na trh. Podporu lze typicky získat na strojní zařízení pro realizaci sériové výroby těchto nových produktů. V tom spočívá zásadní rozdíl oproti investičním pobídkám pro zpracovávatelský průmysl, u kterých vazba na dokončený vývoj není požadována.

Způsobilými výdaji se v rámci programu Inovace rozumí investice do dlouhodobého hmotného majetku (zejména stavby a dodávky pro novostavby a technické zhodnocení staveb, nákup nových výrobních strojů, zařízení, hardware atp.) a investice do dlouhodobého nehmotného majetku (např. software a sítě). Mezi klíčová hodnoticí kritéria programu patří zejména potenciál uplatnění nových produktů na trhu a tzv. řád jejich technické inovace ve srovnání se stavem techniky v ČR, střední Evropě, EU nebo na světě.


Pro zvětšení klikněte na tabulku.

Závěr

Při výběru konkrétní formy podpory musejí podniky pečlivě zvážit všechna pozitiva i negativa, která jim může podpora přinést, včetně nároků na administrativu, která je s podporou většinou spojená. V každém případě jsou výzkum, vývoj a inovace páteří naší ekonomiky a jejich podpora představuje alespoň nějakou stabilizaci při všech technických, finančních, obchodních a dalších rizicích, se kterými se podniky každodenně potýkají.

Tým Deloitte Advisory děkuje čtenářům MM Průmyslového spektra za pozornost. Tímto dílem se loučí a zároveň zve čtenáře k diskuzi o radostech a strastech využívání podpory v rámci rubriky Sally radí. Věříme, že se nám na praktických příkladech podaří společně napomoci transparentnímu a efektivnímu využívání dotací, daňových odpočtů či investičních pobídek pro ty účely, pro které byly do právního a daňového systému zavedeny.

Deloitte Advisory

Ing. Petra Chytilová a kolektiv

pchytilova@deloittece.com

Reklama
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Výzvy pro českou ekonomiku

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi, jejichž společným zájmem je podpora technického rozvoje, výzkumu, vzdělávání a inovací. V jejích řadách najdeme špičkové odborníky z nejrůznějších technických oborů. V našem seriálu dáváme postupně slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro čtenáře MM Průmyslového spektra zvláště zajímavé.

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit