Podpora výzkumu a vývoje v podnicích: Kapitálové investice

Možností podpory investičních výdajů je v České republice více. Může se jednat nejenom o podporu určenou na pořízení majetku pro realizaci výzkumu a vývoje (např. nákup nemovitosti, hardwaru, SW, zkušebního zařízení), ale i o podporu pořízení nemovitostí a technologií (typicky strojů) pro sériovou výrobu nových produktů. V České republice slouží k podpoře investičních výdajů v zásadě dva instrumenty. Jedním z nich jsou investiční pobídky a druhým jsou specifické programy OPPIK. Jednotlivé možnosti a varianty podpory investičních výdajů jsou detailněji rozepsány dále.

Jednou z možností, jak získat podporu na pořízení investice do majetku obecně, bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o výzkum, či vývoj, je využití investiční pobídky. Investiční pobídky jsou upraveny zákonem č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách (ZIP). ZIP mimo jiné blíže definuje jednotlivé typy investičních akcí, stanovuje, kdo může být žadatelem o investiční pobídku a upravuje všeobecné podmínky, které musí žadatel o investiční pobídku splňovat. Důležité je, že na investiční pobídku existuje právní nárok, jsou-li splněny všechny zákonné podmínky ze strany žadatele. Toto je velká odlišnost od dotací, u kterých právní nárok na podporu neexistuje. V praxi tato odlišnost znamená, že žadatel o dotaci, který splní veškeré podmínky stanovené dotačním programem, nemá žádným způsobem zaručeno, že jeho projekt musí být vybrán k podpoře.

V České republice jsou investiční pobídky poměrně rozšířenou a využívanou formu podpory, která představuje velmi zajímavou alternativu k podpoře poskytované prostřednictvím dotačních projektů. Pro zajímavost a pro dokreslení dále uvádíme několik informací ze statistiky. K 31. prosinci 2016 bylo v České republice přislíbeno 1 054 investičních pobídek (od roku 1998) projektům o celkovém objemu investic ve výši 1,6 bilionu Kč. Tyto investice se v naprosté většině týkají zakládání či rozšiřování kapacit pro výrobu (tzv. investiční akce ve zpracovatelském průmyslu).

Forma a výše investiční pobídky se liší nejenom podle typu investiční akce (zpracovatelský průmysl, technologická centra pro realizaci VaV, centra strategických služeb) a podle velikosti žadatele, ale také podle místa realizace investiční akce. Všechny investiční akce však musejí splňovat základní parametry:

• realizaci investiční akce na území celé České republiky mimo hlavní město Prahu;
• investici do majetku minimálně ve stanovené výši, která se liší podle typu a velikosti investiční akce, přičemž minimum je 10 milionů Kč;
• vytvoření minimálního počtu pracovních míst, opět podle typu a velikosti investiční akce, minimem je 20 nových míst.

Udělená investiční pobídka může kombinovat několik typů podpory, z nichž nejvýznamnější jsou:

• sleva na dani z příjmů po dobu 10 let ve výši maximálně 45/35/25 procent (pro malé/střední/velké podniky) z uznatelných nákladů;
• hmotná podpora na nově vytvořené pracovní místo ve výši od 100 000 Kč (ve vybraných problematických regionech) až do 300 000 Kč ve zvýhodněných průmyslových zónách.

Speciálním typem investičních akcí jsou tzv. strategické investiční akce (SIA), které se vyznačují větším objemem investic a zpravidla většími požadavky na splnění podmínek (podrobnosti uvedeny v tabulce níže). V rámci SIA může být nad rámec výše uvedené podpory navíc přidělena i hmotná podpora (formou přímé dotace) na pořízení majetku, a to ve výši až 10 % z uznatelných nákladů.

Nejčastěji je investiční pobídka poskytována formou slevy na dani. Tato forma je pro příjemce investiční pobídky relativně administrativně nenáročná, protože si pobídku uplatňuje postupně, po dobu až deseti let, prostřednictvím slevy na dani v rámci svého daňového přiznání. Pro žadatele je důležité, že celková výše slevy závisí na částkách daně z předcházejících zdaňovacích období a zisku z nové investice (při výpočtu slevy při rozšiřování výroby). Sleva na dani tak ztrácí význam tam, kde není dostatečný základ daně pro její výpočet a následně dostatečný nárůst základu daně pro její uplatnění. Tuto skutečnost by měl žadatel zvážit při výběru nejvhodnější formy podpory.

Žadatel o investiční pobídku na zakládání či rozšiřování svých vývojových kapacit (v terminologii pobídek nazývaných technologická centra) či svých výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu musí minimálně splňovat základní podmínky pro kvalifikaci. Níže uvádíme častá úskalí a problémy, s nimiž se v praxi žadatelé nejčastěji setkávají a které mohou vést až k odnětí investiční pobídky a souvisejícím sankcím:

• zahájení investiční akce (nákupů) příliš brzy, před předložením investičního záměru agentuře CzechInvest (výhradní koordinátor žádostí o pobídky v ČR);
• zachování majetku a pracovních míst po stanovenou dobu (po dobu čerpání investiční pobídky – nejméně však 5 let);
• splnění všech podmínek investičních pobídek ve stanovené lhůtě (do 3 let od udělení investiční pobídky);
• doložení investičního záměru ekologickými studiemi (EIA) a splnění požadavku na technologie vyhovující nejvyšším ekologickým standardům.

Přestože podpora výzkumu a vývoje je jedním z pilířů dotační strategie v ČR, realita je taková, že na přímou podporu vývoje v podnicích směřuje čím dál méně prostředků. Největší část této podpory je přidělována prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu a konkrétních výzev v programu OPPIK. Mezi relevantní dotační tituly primárně určené k podpoře investic do infrastruktury pro průmyslový výzkum a vývoj a pro zavádění nových produktů do výroby patří programy Potenciál a Inovace.

Cílem programu Potenciál je podpora investic do majetku pro realizaci výzkumu a vývoje. Uznatelnými náklady v rámci projektu jsou především nákup nezbytného vybavení – testovacího zařízení, strojů, vybavení laboratoří, HW, SW - a dále také pořízení pozemků a budov. Základní podmínkou pro získání dotace je realistický záměr vývoje nových produktů, jejich následné výroby a jejich výsledného tržního uplatnění.

Cílem programu Inovace – inovační projekt je podpora zavedení již dříve vyvinutých či inovovaných produktů do výroby a následně na trh. Podporu lze typicky získat na strojní zařízení pro realizaci sériové výroby těchto nových produktů. V tom spočívá zásadní rozdíl oproti investičním pobídkám pro zpracovávatelský průmysl, u kterých vazba na dokončený vývoj není požadována.

Způsobilými výdaji se v rámci programu Inovace rozumí investice do dlouhodobého hmotného majetku (zejména stavby a dodávky pro novostavby a technické zhodnocení staveb, nákup nových výrobních strojů, zařízení, hardware atp.) a investice do dlouhodobého nehmotného majetku (např. software a sítě). Mezi klíčová hodnoticí kritéria programu patří zejména potenciál uplatnění nových produktů na trhu a tzv. řád jejich technické inovace ve srovnání se stavem techniky v ČR, střední Evropě, EU nebo na světě.

Pro zvětšení klikněte na tabulku.

Při výběru konkrétní formy podpory musejí podniky pečlivě zvážit všechna pozitiva i negativa, která jim může podpora přinést, včetně nároků na administrativu, která je s podporou většinou spojená. V každém případě jsou výzkum, vývoj a inovace páteří naší ekonomiky a jejich podpora představuje alespoň nějakou stabilizaci při všech technických, finančních, obchodních a dalších rizicích, se kterými se podniky každodenně potýkají.

Tým Deloitte Advisory děkuje čtenářům MM Průmyslového spektra za pozornost. Tímto dílem se loučí a zároveň zve čtenáře k diskuzi o radostech a strastech využívání podpory v rámci rubriky Sally radí. Věříme, že se nám na praktických příkladech podaří společně napomoci transparentnímu a efektivnímu využívání dotací, daňových odpočtů či investičních pobídek pro ty účely, pro které byly do právního a daňového systému zavedeny.

Ing. Petra Chytilová a kolektiv

pchytilova@deloittece.com