Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Důvodem, proč bylo vybráno právě toto místo, je téma konference – Aspekty inteligentní výroby a její cesta ke zvyšování efektivnosti výrobních procesů. Právě zde se totiž v 90. letech minulého století, díky iniciativě profesora Houši, podařilo udržet platformu výzkumu obráběcích strojů, navazující na tehdejší VUOSO. Přímým pokračovatelem odkazu prof. Houši je Ing. Jan Smolík, Ph.D., gestor rozvoje oborového výzkumu, vedoucí projektů VaV, který vystoupil v úvodu konference. V rámci svého vystoupení řekl například: „Výrobní technika je tématem dynamickým, které má před sebou stále další úkoly a výzvy.“

Program konference byl rozdělen do několika tematických bloků. První z nich byl věnován přednáškám, jejichž cílem bylo vnést do dané problematiky komplexní pohled. Prvního vstupu se proto – byť vzdáleně, prostřednictvím videopřenosu – ujal Ing. Jiří Holoubek, prezident, Elektrotechnické asociace ČR. Ten je od roku 2014 členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy České republiky, kde je zodpovědný za aktivity SPČR v konceptu Průmysl 4.0. Ve své přednášce na téma „Inteligentní výroba – zatím sen, nebo už realita?“ mimo jiné poukazoval na fakt, že při hodnocení digitální zralosti firem, která je jednou z podmínek zavádění a dalšího rozvoje inteligentní výroby, se v poslední době čím dál více orientujeme na její technologickou stránku.

Jiří Holoubek se ve své přednášce zaměřil i na vlastní pojem „digitální zralost“. Mimo jiné řekl: „Jsme ohromeni a okouzleni technickými a technologickými novinkami, které nás obklopují a které si můžeme do firem pořídit. Ale bohužel ve světle tohoto nadšení opakovaně zapomínáme na to nejdůležitější – na procesy, a zejména na lidi, kteří budou muset tyto procesy zvládnout, aby bylo využití těch fantastických technologických novinek možné, a hlavně, aby bylo efektivní.“

„Možnosti a limity navrhování nosných struktur obráběcích strojů s využitím digitálních dvojčat“ – to bylo téma přednášky, kterou v rámci Strojírenského fóra přednesl Ing. Petr Kolář, Ph.D., vedoucí Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra pro strojírenskou techniku a technologii.

Podle jeho slov existuje v současné době řada dílčích technik pro návrh a optimalizaci nosných struktur obráběcích strojů. Dokonalejší návrhové nástroje však samy o sobě nemusejí zajistit efektivitu návrhu, ani vznik tržně úspěšného produktu. V rámci své prezentace se proto zaměřil na možný postup kombinace a vzájemného doplnění postupů, kdy pomocí digitálního dvojčete stroje jsou kontrolovány jeho budoucí technické a ekonomické parametry.

V rámci své přednášky mimo jiné řekl: „Konkurenceschopnost je obvykle chápána jako schopnost prodat konkrétní stroj na určitém trhu za ziskovou cenu.“ K tomu podle něj může výrazně přispět právě využití digitálního dvojčete obráběcího stroje. Ukázkou realizovaného řešení byla jeho přednáška také doplněna.

O své poznatky se s posluchači v přednášce s názvem „Diagnóza českého průmyslu versus „inteligentní výroba“ podělil Ing. Ladislav Verner, majitel a generální ředitel společnosti SOMA. Ten v roce 1992 založil a vybudoval suverénní českou firmu s globálně konkurenceschopným výrobním programem. Na základě vlastních bohatých zkušeností hovořil o koncepci českého průmyslu a o možnosti i nutnosti jeho reformy. Podle jeho slov jsme se dostali z původně rozvinuté tržní ekonomiky do rozvojové, a to mimo jiné i proto, že na rozdíl od situace v době první republiky dnes máme v České republice jen velmi malé množství úspěšných finálních výrobků.

Řekl: „Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze. Ale kde není finální výrobek, není co inovovat.“

Úkolem následujících tří bloků bylo zmapovat konkrétní proces ve výrobě, od inovačního záměru ke konstrukci. Přednášející se zabývali konkrétní výrobou s důrazem na digitalizaci a robotizaci a neopomněli ani post-výrobní procesy – logistiku, servis, údržbu.

V bloku „Konstrukce, projekce, inovace“ vystoupil jako první Ing. Radovan Furmann, Ph.D., ředitel divize Digitálny podnik ve společnosti CEIT, která je členem skupiny Asseco CE. Radovan Furman se v CEITu věnuje mimo jiné technologiím digitálního a virtuálního podniku a přenesení konceptu Průmysl 0.4 do praxe.

Ve své přednášce s názvem „Technologie budoucnosti už dnes“ se zaměřil právě na správný přístup k Průmyslu 4.0 a na změny ve výrobních firmách, které nutně musí přechod na tento koncept doprovázet.

V té souvislosti uvedl: „Kroky, jež povedou k implementaci konceptu Průmysl 4.0 do praxe výrobních podniků, zahrnují fáze od digitalizace a plánování přes dynamickou simulaci až po virtuální školení. Všechny tyto fáze jsou spojeny do jednoho komplexního cyklu, který propojuje digitální, reálný a virtuální svět.“

„Digitálně orchestrovaná výroba“ – tak zněl název prezentace Davida Řehoře, který působí ve společnosti ABB na pozici Commercial manager & Digital Industry Champion.

Zde má mimo jiné na starosti oblast řídicích systémů a Průmyslu 4.0.

V rámci své prezentace seznámil posluchače s faktem, že Manufacturing Operations Management vychází z potřeb průmyslových firem zdokonalovat a optimalizovat svou výrobu a způsob řízení podniku.

„Když dodáváme do firem roboty, tak zákazník ve skutečnosti nechce jen dodat roboty, ale něco vyřešit,“ řekl a dodal: „Je například velice důležité mít nasazenou prediktivní údržbu, protože jen tak lze minimalizovat výpadky, které v dnešní výrobě stojí obrovské peníze.“

Dalším přednášejícím byl Ing. Jan Fibír, CSc., obchodně-technický zástupce společnosti Sidat. Ve své přednášce s názvem „Přenosy provozních dat mezi rovinou PLC + Scada a rovinou MES“ sdělil mimo jiné, že pro přenos, zpracování a archivování dat z výrobního procesu existují rozdílné důvody a jsou iniciovány různými „účastníky“ procesu. Uvedl důvody, kdy sběr dat požaduje dodavatel technologie, včetně řídicího systému, a důvody, které má, či může mít, pro sběr dat z procesu sám provozo¬vatel. Zabýval se též důvody pro obrácený proces, tedy pro zadávání dat z roviny MES do vlastního výrobního procesu.

Jan Fibír se ale ve své prezentaci nevěnoval pouze oblasti strojírenství, ale výroby obecně. Sdělil například zajímavý poznatek: „Jednou z mála branží, kde jsou lidé stále ještě pyšní na to, že dělají v oboru, v němž dělají, a na svou značku, je pivovarnictví.“

Práci robotům

Ve třetím bloku s názvem „Digitální výroba, roboty“ vystoupili dva přednášející. V pořadí prvním byl Pavel Bezucký, Sales Development Manager CZ & SK ze společnosti Universal Robots. Jeho prezentace nesla název „Kolaborativní robotika ve strojírenství“. Autor se v ní opíral o své zkušenosti na pozici, v rámci které má na starosti obchodní rozvoj na českém a slovenském trhu s kolaborativními roboty.

„Při současném stavu technologií je již automatizovatelné téměř cokoli, ne vždy to ale dává ekonomický smysl,“ uvedl při své prezentaci. „A právě proto mají velký význam kolaborativní roboty – člověk dělá kreativní část práce, robot tu rutinní. Kombinuje se tak to nejlepší z člověka s tím nejlepším ze stroje.“

„Robotická aplikace broušení sochoru s využitím kamerových systémů“ byl název druhé přednášky v tomto bloku, kterou zde přednesl Ing. Radek Zavadil, vedoucí oddělení projekce a simulací ve společnosti DEL.

Jejím obsahem bylo mimo jiné automatické odhrotování čel ocelových sochorů po řezání pilou. Využití robota s motorovým vřetenem a brusným kotoučem. Měření konce sochoru pomocí 3D kamer.

Čtvrtý blok s názvem „Logistika, servis a údržba produktů“ měl pouze jediného přednášejícího. Byl jím David Jůza, Šéf aplikačního oddělení, Yamazaki Mazak Central Europe. Jeho téma znělo „Industry 4.0 – služby s přidanou hodnotou“.

Sdělil auditoriu, že pro Mazak je Průmysl 4.0 víc než vágní inspirace nebo příslib budoucích technologií, které v mnoha případech nejsou ještě vyvinuty. Pro firmu a její významné zákazníky základy Průmysl 4.0 už dnes reálně existují ve formě SMOOTH Technologie.

„Každý manažer dnes chce mít možnost nepřetržité kontroly nad svojí výrobou,“ řekl David Jůza. „To je samozřejmě otázka sběru dat. Je však nutné se zamyslet nejen nad vlastním sběrem a práci s daty, ale též nad jejich bezpečností.“

Neoddělitelnou součástí koncepce každého Strojírenského fóra je i navazující exkurze po místních pracovištích, laboratořích svým zaměřením navazující na téma konference. Pracovníci ČVUT tentokrát pro účastníky konference připravili ukázky témat výzkumu, vývoje a inovací v oblasti výrobní techniky na příkladech experimentálních zařízení v laboratořích FS ČVUT. Bylo zde možno spatřit například vývoj unikátní technologie 3D tisku z kovu, užití laserových technologií, metody obrábění těžkoobrobitelných dílců, optimalizace chodu strojů, ukázky diagnostiky a kontroly přesnosti a mnoho dalšího. Zajímavá exkurze tak vytvořila příjemnou tečku za celou konferencí. Na další z cyklu Strojírenských fór se mohou zájemci těšit na jaře 2019.

Jednotlivé přednášky z tohoto SF je možné zhlédnout na webovém portálu konference www.strojirenskeforum.cz.

Hana Janišová, Praha

Foto: Tomáš Trojan

JVasilkova@exponex.cz