Témata

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Důvodem, proč bylo vybráno právě toto místo, je téma konference – Aspekty inteligentní výroby a její cesta ke zvyšování efektivnosti výrobních procesů. Právě zde se totiž v 90. letech minulého století, díky iniciativě profesora Houši, podařilo udržet platformu výzkumu obráběcích strojů, navazující na tehdejší VUOSO. Přímým pokračovatelem odkazu prof. Houši je Ing. Jan Smolík, Ph.D., gestor rozvoje oborového výzkumu, vedoucí projektů VaV, který vystoupil v úvodu konference. V rámci svého vystoupení řekl například: „Výrobní technika je tématem dynamickým, které má před sebou stále další úkoly a výzvy.“

O technologiích a lidech

Program konference byl rozdělen do několika tematických bloků. První z nich byl věnován přednáškám, jejichž cílem bylo vnést do dané problematiky komplexní pohled. Prvního vstupu se proto – byť vzdáleně, prostřednictvím videopřenosu – ujal Ing. Jiří Holoubek, prezident, Elektrotechnické asociace ČR. Ten je od roku 2014 členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy České republiky, kde je zodpovědný za aktivity SPČR v konceptu Průmysl 4.0. Ve své přednášce na téma „Inteligentní výroba – zatím sen, nebo už realita?“ mimo jiné poukazoval na fakt, že při hodnocení digitální zralosti firem, která je jednou z podmínek zavádění a dalšího rozvoje inteligentní výroby, se v poslední době čím dál více orientujeme na její technologickou stránku.

Roman Dvořák

Jiří Holoubek se ve své přednášce zaměřil i na vlastní pojem „digitální zralost“. Mimo jiné řekl: „Jsme ohromeni a okouzleni technickými a technologickými novinkami, které nás obklopují a které si můžeme do firem pořídit. Ale bohužel ve světle tohoto nadšení opakovaně zapomínáme na to nejdůležitější – na procesy, a zejména na lidi, kteří budou muset tyto procesy zvládnout, aby bylo využití těch fantastických technologických novinek možné, a hlavně, aby bylo efektivní.“

Jiří Holoubek

Možnosti a limity navrhování nosných struktur obráběcích strojů s využitím digitálních dvojčat“ – to bylo téma přednášky, kterou v rámci Strojírenského fóra přednesl Ing. Petr Kolář, Ph.D., vedoucí Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra pro strojírenskou techniku a technologii.

Podle jeho slov existuje v současné době řada dílčích technik pro návrh a optimalizaci nosných struktur obráběcích strojů. Dokonalejší návrhové nástroje však samy o sobě nemusejí zajistit efektivitu návrhu, ani vznik tržně úspěšného produktu. V rámci své prezentace se proto zaměřil na možný postup kombinace a vzájemného doplnění postupů, kdy pomocí digitálního dvojčete stroje jsou kontrolovány jeho budoucí technické a ekonomické parametry.

V rámci své přednášky mimo jiné řekl: „Konkurenceschopnost je obvykle chápána jako schopnost prodat konkrétní stroj na určitém trhu za ziskovou cenu.“ K tomu podle něj může výrazně přispět právě využití digitálního dvojčete obráběcího stroje. Ukázkou realizovaného řešení byla jeho přednáška také doplněna.

Petr Kolář

Reformy pro průmysl

O své poznatky se s posluchači v přednášce s názvem „Diagnóza českého průmyslu versus „inteligentní výroba“ podělil Ing. Ladislav Verner, majitel a generální ředitel společnosti SOMA. Ten v roce 1992 založil a vybudoval suverénní českou firmu s globálně konkurenceschopným výrobním progra¬mem. Na základě vlastních bohatých zkušeností hovořil o koncepci českého průmyslu a o možnosti i nutnosti jeho reformy. Podle jeho slov jsme se dostali z původně rozvinuté tržní ekonomiky do rozvojové, a to mimo jiné i proto, že na rozdíl od situace v době první republiky dnes máme v České republice jen velmi malé množství úspěšných finálních výrobků.

Řekl: „Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze. Ale kde není finální výrobek, není co inovovat.“

Ladislav VernerÚkolem následujících tří bloků bylo zmapovat konkrétní proces ve výrobě, od inovačního záměru ke konstrukci. Přednášející se zabývali konkrétní výrobou s důrazem na digitalizaci a robotizaci a neopomněli ani post-výrobní procesy – logistiku, servis, údržbu.

V bloku „Konstrukce, projekce, inovace“ vystoupil jako první Ing. Radovan Furmann, Ph.D., ředitel divize Digitálny podnik ve společnosti CEIT, která je členem skupiny Asseco CE. Radovan Furman se v CEITu věnuje mimo jiné technologiím digitálního a virtuálního podniku a přenesení konceptu Průmysl 0.4 do praxe.

Ve své přednášce s názvem „Technologie budoucnosti už dnes“ se zaměřil právě na správný přístup k Průmyslu 4.0 a na změny ve výrobních firmách, které nutně musí přechod na tento koncept doprovázet.

V té souvislosti uvedl: „Kroky, jež povedou k implementaci konceptu Průmysl 4.0 do praxe výrobních podniků, zahrnují fáze od digitalizace a plánování přes dynamickou simulaci až po virtuální školení. Všechny tyto fáze jsou spojeny do jednoho komplexního cyklu, který propojuje digitální, reálný a virtuální svět.“

Radovan Furmann

Minimalizovat výpadky

„Digitálně orchestrovaná výroba“ – tak zněl název prezentace Davida Řehoře, který působí ve společnosti ABB na pozici Commercial manager & Digital Industry Champion.

Zde má mimo jiné na starosti oblast řídicích systémů a Průmyslu 4.0.

V rámci své prezentace seznámil posluchače s faktem, že Manufacturing Operations Management vychází z potřeb průmyslových firem zdokonalovat a optimalizovat svou výrobu a způsob řízení podniku.

„Když dodáváme do firem roboty, tak zákazník ve skutečnosti nechce jen dodat roboty, ale něco vyřešit,“ řekl a dodal: „Je například velice důležité mít nasazenou prediktivní údržbu, protože jen tak lze minimalizovat výpadky, které v dnešní výrobě stojí obrovské peníze.“

David Řehoř

Dalším přednášejícím byl Ing. Jan Fibír, CSc., obchodně-technický zástupce společnosti Sidat. Ve své přednášce s názvem „Přenosy provozních dat mezi rovinou PLC + Scada a rovinou MES“ sdělil mimo jiné, že pro přenos, zpracování a archivování dat z výrobního procesu existují rozdílné důvody a jsou iniciovány různými „účastníky“ procesu. Uvedl důvody, kdy sběr dat požaduje dodavatel technologie, včetně řídicího systému, a důvody, které má, či může mít, pro sběr dat z procesu sám provozo¬vatel. Zabýval se též důvody pro obrácený proces, tedy pro zadávání dat z roviny MES do vlastního výrobního procesu.

Jan Fibír se ale ve své prezentaci nevěnoval pouze oblasti strojírenství, ale výroby obecně. Sdělil například zajímavý poznatek: „Jednou z mála branží, kde jsou lidé stále ještě pyšní na to, že dělají v oboru, v němž dělají, a na svou značku, je pivovarnictví.“

Jan Fibír

Práci robotům

Ve třetím bloku s názvem „Digitální výroba, roboty“ vystoupili dva přednášející. V pořadí prvním byl Pavel Bezucký, Sales Development Manager CZ & SK ze společnosti Universal Robots. Jeho prezentace nesla název „Kolaborativní robotika ve strojírenství“. Autor se v ní opíral o své zkušenosti na pozici, v rámci které má na starosti obchodní rozvoj na českém a slovenském trhu s kolaborativními roboty.

„Při současném stavu technologií je již automatizovatelné téměř cokoli, ne vždy to ale dává ekonomický smysl,“ uvedl při své prezentaci. „A právě proto mají velký význam kolaborativní roboty – člověk dělá kreativní část práce, robot tu rutinní. Kombinuje se tak to nejlepší z člověka s tím nejlepším ze stroje.“

Pavel Bezucký

„Robotická aplikace broušení sochoru s využitím kamerových systémů“ byl název druhé přednášky v tomto bloku, kterou zde přednesl Ing. Radek Zavadil, vedoucí oddělení projekce a simulací ve společnosti DEL.

Jejím obsahem bylo mimo jiné automatické odhrotování čel ocelových sochorů po řezání pilou. Využití robota s motorovým vřetenem a brusným kotoučem. Měření konce sochoru pomocí 3D kamer.

Radek Zavadil

Čtvrtý blok s názvem „Logistika, servis a údržba produktů“ měl pouze jediného přednášejícího. Byl jím David Jůza, Šéf aplikačního oddělení, Yamazaki Mazak Central Europe. Jeho téma znělo „Industry 4.0 – služby s přidanou hodnotou“.

Sdělil auditoriu, že pro Mazak je Průmysl 4.0 víc než vágní inspirace nebo příslib budoucích technologií, které v mnoha případech nejsou ještě vyvinuty. Pro firmu a její významné zákazníky základy Průmysl 4.0 už dnes reálně existují ve formě SMOOTH Technologie.

„Každý manažer dnes chce mít možnost nepřetržité kontroly nad svojí výrobou,“ řekl David Jůza. „To je samozřejmě otázka sběru dat. Je však nutné se zamyslet nejen nad vlastním sběrem a práci s daty, ale též nad jejich bezpečností.“

David Jůza

Unikátní technologie

Neoddělitelnou součástí koncepce každého Strojírenského fóra je i navazující exkurze po místních pracovištích, laboratořích svým zaměřením navazující na téma konference. Pracovníci ČVUT tentokrát pro účastníky konference připravili ukázky témat výzkumu, vývoje a inovací v oblasti výrobní techniky na příkladech experimentálních zařízení v laboratořích FS ČVUT. Bylo zde možno spatřit například vývoj unikátní technologie 3D tisku z kovu, užití laserových technologií, metody obrábění těžkoobrobitelných dílců, optimalizace chodu strojů, ukázky diagnostiky a kontroly přesnosti a mnoho dalšího. Zajímavá exkurze tak vytvořila příjemnou tečku za celou konferencí. Na další z cyklu Strojírenských fór se mohou zájemci těšit na jaře 2019.

Jednotlivé přednášky z tohoto SF je možné zhlédnout na webovém portálu konference www.strojirenskeforum.cz.

Hana Janišová, Praha

Foto: Tomáš Trojan

JVasilkova@exponex.cz

Související články
MM Podcast: Glosa - Poselství Garcíovi

Jsou věci, které ovlivnit nemůžeme, avšak máme možnost se k nim svobodně postavit. Pokud tak ale činíme ve stresu a se strachem, negativní dopad to jen znásobí. Naopak, uvedeme-li se do klidu s vědomím své vnitřní síly, víry a odhodlání, vše se může nakonec vyvíjet úplně jinak. 

Technická podpora vždy po ruce

Prostřednictvím nové aplikace LiveTechPro nabízí společnost Ceratizit kompetentní okamžitou technickou podporu i v období místního a národního lockdownu vyvolaného pandemií covid-19.

Názorové fórum odborníků

Výzkum a vývoj v oblasti řezných nástrojů podle doc. Jany Petrů z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (www.mmspektrum.com/200519) mj. dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování a konstrukce nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL.
Zabývá se těmito trendy také vaše společnost? Naleznou uživatelé výše popsané inovace ve vašich produktových portfoliích? Uveďte příklad.

Související články
Další krok k bezobslužné výrobě

Studie čínské univerzity Beihang, publikovaná v časopise International Journal of Production Research, přímo spojuje prediktivní údržbu s kvalitou výrobků. Jak je však pro výrobce tato dosahovaná prediktivita a vynikající kvalita u operací využívaných při soustružení oceli slučitelná se snižováním počtu pracovníků na dílenských pracovištích nebo s bezobslužnou výrobou? Článek objasňuje důvody, proč jsou pro kvalitu obráběných součástí nezbytné vhodné nástroje ve spojení s procesy zabezpečenými proti selhání.

Související články
Abeceda komunikace (nejenom) pro strojaře, Část 1. Komunikace je jako mariáš

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží nachodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak ikaždodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Pět principů pro zvýšení efektivity

Tork, spadající pod společnost Essity, uvádí na trh novou příručku představující princip „kaizen“. Díky němu mohou podniky zavést filozofii kontinuálních vylepšení.

Když je řemeslo posláním

V součinnosti se zákazníkem navrhovat nástroje s maximální hospodárností a produktivitou – to je cílem rodinné nástrojářské společnosti UniCut, jejíž produkty můžete najít ve výrobních firmách prakticky po celém světě. Její jednatel, Ing. Petr Inemann, s nímž jsme měli možnost hovořit, převzal vedení firmy po svém otci. Nezdědil však jen firmu, ale především, jak sám říká, lásku k řemeslu.

Abychom na změny zareagovali včas

Covid-19 je humanitární krize, která má bezprecedentní dopady na všechna průmyslová odvětví. Podniky stojí před novou výzvou, na kterou musí reagovat. Některé podniky tuto výzvu využijí ke svému rozvoji a expanzi, některé ji jen přežijí, a budou i takové, které zaniknou. První reakcí bývá zastavení všech investic, včetně investic do informačních technologií. A právě informační technologie ukážou, kdo bude vítězem, a kdo poraženým.

Firma a příroda mají k sobě blízko.
Více, než si myslíme.

Společnosti Fosfa je největším zpracovatelem žlutého fosforu v Evropě. Z něho pak vyrábí esenciální směsi zejména pro potravinářské i speciální průmyslové aplikace, které vyváží do více než 80 zemí světa. Vedle toho vyrábí také přírodní ekologické produkty, jako jsou přírodní prostředky péče o tělo i domácnost Feel Eco. Její záběr je ale širší, provozuje první českou vertikální farmu Feel Greens, ve které s pomocí hydroponie pěstuje microgreens, bylinky a saláty zcela bez jakýchkoliv pesticidů, GMO či růstových regulátorů.

Technologie pro mistry horkého tváření

Zavítáte-li do části města Olomouc s názvem Bystrovany, bezpochyby vás zaujme architektonicky velmi čistá budova, součástí jejíž fasády je velké plastické červené logo Weba. Když pak vejdete dovnitř, ohromí vás výrobní hala monumentálních rozměrů s množstvím sofistikovaných strojů různých značek – zejména pak značky Mazak. Od loňského roku mezi nimi můžete spatřit i automatickou obráběcí linku se dvěma stroji Mazak Variaxis 1050.

Hodinky, nebo číselníkové úchylkoměry?

Dnes nejspíše neexistuje strojírenská výroba, kde by se „hodinky“, jak je mnohdy toto měřidlo nazýváno, nepoužívaly. Stejně tak jako „šupléra“ –označující posuvné měřítko– se slangový název „hodinky“ dostal strojařům pod kůži tak, že při použití odborně správného výrazu – číselníkový úchylkoměr – často zaváhají, oč vlastně jde. Pojďme se tedy podívat na hodinky, které jsou nepostradatelným pomocníkem každého strojaře, ale čas měřit neumí.

Inovace podnikatelského modelu, Část 3. Inovační projekty

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit