Témata

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Pavel Cesnek, generální ředitel Žďas


Rozhodně ano, produktivita a efektivita vnitrofiremních procesů jsou klíčem k úspěchu firmy. V konstrukci využíváme SW nástroje pro simulace navržených procesů a k vytváření virtuálních strojů zprovozněných pomocí virtuálních nebo reálných řídicích systémů. Samozřejmostí je standardizace, optimalizace, vývojové SW navzájem spolupracující a integrované do firemních informačních systémů. Projektujeme a vyrábíme zakázkově podle individuálního přání zákazníka. Aplikace digitalizace a robotizace v našem typu výroby zvýší kvalitu a efektivitu, ale chybějící pracovní sílu nám nenahradí. Naopak, klade ještě vyšší nároky na kvalifikovaný personál.

Daniel Černý, jednatel a spolumajitel, Chodos Chodov

Naše výrobní procesy nejsou v převážné většině opakované. Z tohoto hlediska v současné době řešíme možnost využití a nákup pouze svařovacího robota, který by nám zefektivnil a zpřesnil konkrétní svařovací postupy. Technologické oddělení využívá přímé propojení se stroji. Snažíme se minimalizovat neproduktivní časy a digitalizace nám přináší objektivnější pohledy pro naše strategické rozhodování. Osobní operativní porady budou vždy nenahraditelné, ale digitalizace přispívá k rychlejšímu rozhodování. Především v naší firmě, kde vyrábíme vyfukovací automaty a extrudéry dle konkrétních požadavků zákazníků, je nutné kombinovat přímé manažerské řízení s informačními technologiemi. Záměrem je zefektivnit výrobu a také dlouhodobě řešit pracovní pozici v oblastech, kde není nutná operativní invence lidí.

Radovan Karas, výrobní ředitel, Al Invest Břidličná

Cestu digitalizace a robotizace jsme zahájili, o dopadech do vyšší produktivity není pochyb. Využíváme poradců, otevírá nám to oči. Mapujeme procesy, abychom správně digitalizovali a robotizovali ty správné. Pracujeme s jasným cílem dostat efekty do čísel a obhájit je. Nejdůležitější je následná práce se získanými daty. Technologická, operativní, obchodní. Zde vidíme rezervy. Až tady se může projevit přínos v produktivitě a ekonomice, ale i rychlosti zakázky. V jistých oblastech výroby lze scházející operátory nahradit efektem těchto disciplín, v případě procesů vyžadujících zkušenosti a know-how je to složitější. Fenomén digitálního přerodu je však tady a se zápalem s ním pracujeme.

Vojtěch Pražma,finanční a strategický ředitel, Modelárna Liaz

Jsme společností se zakázkovou výrobou zpracovávající až 120 hi-tech projektů měsíčně. Řídit takto složitou výrobu nelze bez kompletní digitalizace a integrace systémů s cílem maximálního využití zdrojů společnosti. Zavedení těchto prvků Průmyslu 4.0 nám nesnížilo počet pracovníků, ale umožnilo zvýšení efektivity a kvality a donutilo nás k zavedení odpovídajících procesů. Hlavní problém není v nákupu příslušných softwarových balíků, ale donutit jednotlivé zaměstnance překonat implementací systémů vytvořené nepohodlí s cílem dosáhnout strategických cílů společnosti.

Ivan Slimák, šéf závodu Škoda Auto ve Vrchlabí

V posledních letech jsme v našem závodě ve Vrchlabí zavedli desítky automatizačních a digitalizačních projektů. V citlivé hi-tech výrobě mechatronických jednotek pro automatickou převodovku s přímým řazením namontovali kooperující roboty téměř šest milionů pístů, které před pár lety montovali lidé. Naše flotila automatických transportních vozíků najezdila již přes 100 tisíc kilometrů bez lidské obsluhy. Denně distribuujeme do výroby více než 600 tisíc dílů a informace o tom, kdy je potřeba přemístit daný díl na jedno ze stovek míst ve výrobě, zabezpečuje naše digitální logistická síť se stovkami chytrých IoT senzorů. Další digitální projekt Transparentní továrna odstranil stovky stran papíru denně, ušetřil čas mistrům a zprůhlednil operativní řízení našeho závodu s více než 1000 zaměstnanci. Naše projekty slouží jako pilotní projekty nejenom pro všechny závody Škoda Auto, ale i pro desítky závodů koncernu VW po celém světě.

Monika Šimánková, statutární ředitelka, Hestego

Digitalizace a následná robotizace je jedna z mála reálných možností, jak zejména u složitější výroby řešit nedostatek kvalifikované pracovní síly a zvyšující se nároky stávajících zaměstnanců. Zavádění těchto prvků však s sebou nese nejen zvýšenou míru investic, ale také nutnost změny interních procesů. Těchto všech aspektů jsme si ve společnosti Hestego plně vědomi a při implementaci prvků smart factory do předvýrobních a výrobních procesů je plně ctíme. Nabyté zkušenosti pak přenášíme i do svých produktů, aby zákazníkům přinesly co nejvyšší míru efektivity.

Patrik Vook, vedoucí technického úseku, Buzuluk


V Buzuluku je silně zákaznicky orientovaná kusová výroba. U výrobků, které zde vyrábíme, nelze dopředu plánovat s konkrétním konstrukčním provedením ani odhadovat jeho množství. Nelze výrobky „předvyrábět“ ani shlukovat výrobu. Vyšší efektivitu do výroby a montáže nám digitalizace a robotizace nepřinese. V podstatě nelze smysluplně zavést. Potřebujeme spíše univerzální výrobu a stroje, dále lepší využívání nástrojů na plánování a sledování výroby, nástroje skladového hospodářství, kvalitnější TPV atd. Na druhou stranu mohu o některých našich výrobcích říci, že jsou zařazovány do automatických linek, které se právě snaží nahradit scházející pracovní sílu.

Jan Vrba, výkonný ředitel, Ace-Tech

Podle mého názoru je vliv digitalizace a robotizace v jednotlivých firmách různý, v závislosti na velikosti výrobních dávek, technologické náročnosti a v neposlední řadě i velikosti výrobků. V naší firmě využíváme ERP, včetně výrobních modulů, již osm let a bez automatizace (robotizace) některých procesů bychom se nemohli dále rozvíjet. V současné době se spíše než na digitalizaci zaměřujeme na využití stávajících informací pro případné změny a vylepšování již zautomatizovaných procesů.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit