Témata

Jste spokojeni se stávající dotační politikou státu pro produktové inovace či technologické vybavení, případně jaký jiný způsob podpory byste ze strany státu, namísto dotačních titulů, přivítali?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Martin Belza, Strojírny Prostějov, místopředseda představenstva

Přivítal bych jasná a transparentní kritéria daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Podmínka směrování dotací na nákup technologií (TIP) pro okresy s vysokou mírou nezaměstnanosti dnes ztratila smysl, naopak by bylo třeba podporovat nasazení moderních technologií nahrazujících lidskou práci v regionech s nízkou nezaměstnaností. Svazování „měkkých“ a „tvrdých“ předmětů dotace rovněž postrádá smysl a vede k nesmyslným projektům. Obecně by firmám pomohlo snížení státu a jeho ingerencí do podnikání, regulací, uvolnění pracovního trhu (zákoník práce) a do možnosti transferu pracovníků ze zahraničí.

Josef Kadlec, Wikov Sázavan, generální ředitel

S dotacemi nemám bohužel příliš mnoho zkušeností, protože vlastních produktů máme poskrovnu a dalším limitujícím faktorem u většiny dotačních podpor je naše zařazení v rámci skupiny Wikov jako velké společnosti se sídlem v Praze. Jiný způsob podpory ze strany státu bych uvítal v oblasti chybějících lidských kapacit (ponejvíce dělnických profesí), konkrétně materiální podporu tandemu fabrika–učiliště (stipendia, ubytování, …). Před sametovou revolucí měla téměř každá větší fabrika své učiliště jako zásobárnu lidských kapacit pro doplňování potřeb v budoucnosti a určitě to jakési ovoce v té době neslo.

Radovan Karas, SSI Schäfer, vedoucí montáží Automation

Ze svého titulu provozního řízení výroby či montáží v každé své dosavadní pozici jsem již přes 10 let součástí příjemců dotací. Formou investic do nového zařízení, formou zdokonalování vlastních produktů. Vždy jsme obklopeni odborníky na dané téma. Související následná realizace a zajištění rutinního provozu u nových technologií jsou vždy velmi příjemné, vedou ke zkvalitnění výrobních procesů. Co bych doporučil a přivítal? Zvýšení podpory inovačního rozvoje produktů. Inovace, synergie, spolupráce. V každém oboru musíme kontinuálně nahoru a atakovat světovou špici. Řečeno obrazně: jestliže je nyní Česko „vyprodané“, dělejme hlavně věci sofistikované, s vysokou přidanou hodnotou.

Karel Linert, AM Finance, výkonný ředitel

Dotované projekty a dotace jsou velmi ožehavým tématem, které je v technické veřejnosti stále diskutováno. Myslím si, že dotace jsou potřebné, ale je nutné, aby ti, kteří posuzují předložené projekty, byli lidově řečeno v obraze a znali současný stav vědy a techniky. Dalším požadavkem je nezávislost a nestrannost. Tím potom snadno dokážou tito posuzovatelé odlišit dotovaný projekt – který má v sobě inovační potenciál, který bude přínosem i pro celou Českou republiku a který ne. Podle mě je hlavní problém ne v dotacích samotných nebo ve firmách, které je podávají, ale v posuzovatelích těchto projektů. Nicméně závěrem podotýkám, že věřím zdravému rozumu a ten by se měl odrazit i v dotační politice.

Luboš Malý, Brück AM, generální ředitel

Obecně jsem proti jakýmkoli dotacím, protože tzv. pokřivují přirozené tržní mechanismy.
Nechávají na trhu mnohdy jen přežívat společnosti, které obdržený potenciál neumějí lépe využívat, nebo díky obdrženým možnostem mají konkurenční výhodu. Navíc dotační aparát je sám o sobě drahý a spotřebovává významné prostředky. Smysl dotovat technologické vybavení ve školách vnímám kladně, neboť některé jsou žalostně vybavené. Ze strany státu by jako rozumný způsob podpory bylo zavedení duálního studia napříč obory, jako je to v SRN, kde limity potřebných absolventů stanovuje potřeba trhu, tedy firem, nikoli ministerstva školství.

Petr Novák, Koyo Bearing Česká republika, generální ředitel

Stávající dotační politika je podle mě veskrze pozitivní. U produktových inovací však negativně vnímám rozdílná pravidla a požadavky pro malé a střední podniky, resp. velké podniky. Velké podniky jsou v této oblasti výrazně omezeny nebo nemají vůbec šanci na dotaci dosáhnout, i když mají nepoměrně větší inovační potenciál a zprostředkovaná hodnota těchto inovačních aktivit může být vyšší než u malých podniků. Také bychom uvítali méně administrativy a sjednocení hodnocení – stalo se nám, že stejný projekt byl posuzován jiným úředníkem jinak.

Jiří Rosenfeld, Slovácké strojírny, předseda představenstva

V podstatě jsem spokojen, i když vždy je možné něco vylepšovat. Např. administrativní náročnost vyžaduje zapojit do procesu externí kapacity, které něco stojí. Já dotaci nechápu jako dar, ale jako finanční příspěvek od státu, který budu využívat ve svůj prospěch. Že to někoho znevýhodní nebo mě poskytuje výhodu? Tak to v podnikání chodí, patří to k nastaveným podmínkám trhu. K tomu patří i peníze od státu, které jsou však podmíněny řadou závazků, což si bohužel řada firem neuvědomuje. Jako spravedlivější bych viděl „zabudování“ dotační podpory státu do systému odvodových povinností firem, tj. daní a odvodů na sociální zabezpečení. Pokud by to bylo správně nastaveno, vytvořilo by to rovné podmínky pro všechny.

Pavel Sobotka, Frentech Aerospace, generální ředitel

Obecně si myslím, že různé dotační programy a projekty nejsou dobré. Jednak kazí trh a jednak vybízejí k nepořádkům a zneužívání. Když má jeden konkurenční výhodu, tak ji samozřejmě požaduje i ten druhý. Podle mého by měla být priorita v tom, že investuji, pokud mám k tomu prostředky. Za velmi špatnou považuji také cestu „násilné“ podpory pro vědu, výzkum a inovace s propojením na průmysl, např. ze strany TA ČR. Projekty se připravují proto, aby se peníze získaly, a ne proto, aby se skutečně něco pohnulo správným směrem. Měla by se prověřit efektivita vynaložených miliard do budování takových center a následně provést opatření. Požadavky musejí vzejít z průmyslu, opačně to nefunguje.

Monika Šimánková, Hestego, statutární ředitelka

Systém je nastaven tak, že v případě velkých podniků jsou možnosti čerpání dotací o poznání nižší než u podniků středních a malých. S ohledem na současný trend průmyslové výroby bych více ocenila podporu pro iniciativu Průmysl 4.0, zejména pak s ohledem na procesní, softwarové a technologické inovace. Co se týče produktových inovací, zde vidím možností celou řadu, ale nastavené podmínky jsou bohužel poměrně přísné. Jako možnou alternativu za dotace bych spatřovala vyšší daňové úlevy nebo zvýšení odpisů.

Miroslav Vehovský, Strojírna Vehovský, ředitel společnosti

Naše společnost byla úspěšná ve získávaní dotací na nákup nových strojů z programu Rozvoj. Dotace ve výši 45 % či 35 % nám umožnila koupit ty nejlepší ve světě vyráběné stroje. Záporem byla složitá administrace, kterou bychom bez poradenské společnosti nezvládli. Nyní jsme kalkulovali nákup robotizovaného pracoviště z programu Technologie, ale o dotaci s ohledem na neakceptovatelné podmínky programu nebudeme žádat. Pro rovnoprávnější podmínky mezi firmami bych místo dotací uvítal úhrady úroků z úvěrů na robotizaci či digitalizaci, resp. snížení daňové zátěže a zbytečné byrokracie. Dotacemi na školení a úspory energií jsme se nezabývali, to řešíme z vlastních prostředků.

Patrik Vook, Buzuluk, vedoucí technického úseku

Naše společnost využívá dotační tituly na různých úrovních. Přivítali bychom, pokud by mohlo být těchto dotačních programů více a s větší procentuální podporou. Bohužel dotační politika je spojena s vysokou administrativní náročností, čehož úspěšně využívají firmy, které se zabývají administrativní podporou těchto projektů a na dotacích se takříkajíc přiživují. Na druhou stranu musím objektivně říci, bez určité administrativy a ochrany ze strany státu by mohlo dojít ke zneužití některých dotačních titulů a k poškození celého smyslu této podpory. Dále by nám určitě pomohla silnější exportní podpora ze strany státu a bank, zejména do problémových teritorií.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit