Témata
Reklama

Jste spokojeni se stávající dotační politikou státu pro produktové inovace či technologické vybavení, případně jaký jiný způsob podpory byste ze strany státu, namísto dotačních titulů, přivítali?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama
Reklama

Martin Belza, Strojírny Prostějov, místopředseda představenstva

Přivítal bych jasná a transparentní kritéria daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Podmínka směrování dotací na nákup technologií (TIP) pro okresy s vysokou mírou nezaměstnanosti dnes ztratila smysl, naopak by bylo třeba podporovat nasazení moderních technologií nahrazujících lidskou práci v regionech s nízkou nezaměstnaností. Svazování „měkkých“ a „tvrdých“ předmětů dotace rovněž postrádá smysl a vede k nesmyslným projektům. Obecně by firmám pomohlo snížení státu a jeho ingerencí do podnikání, regulací, uvolnění pracovního trhu (zákoník práce) a do možnosti transferu pracovníků ze zahraničí.

Josef Kadlec, Wikov Sázavan, generální ředitel

S dotacemi nemám bohužel příliš mnoho zkušeností, protože vlastních produktů máme poskrovnu a dalším limitujícím faktorem u většiny dotačních podpor je naše zařazení v rámci skupiny Wikov jako velké společnosti se sídlem v Praze. Jiný způsob podpory ze strany státu bych uvítal v oblasti chybějících lidských kapacit (ponejvíce dělnických profesí), konkrétně materiální podporu tandemu fabrika–učiliště (stipendia, ubytování, …). Před sametovou revolucí měla téměř každá větší fabrika své učiliště jako zásobárnu lidských kapacit pro doplňování potřeb v budoucnosti a určitě to jakési ovoce v té době neslo.

Radovan Karas, SSI Schäfer, vedoucí montáží Automation

Ze svého titulu provozního řízení výroby či montáží v každé své dosavadní pozici jsem již přes 10 let součástí příjemců dotací. Formou investic do nového zařízení, formou zdokonalování vlastních produktů. Vždy jsme obklopeni odborníky na dané téma. Související následná realizace a zajištění rutinního provozu u nových technologií jsou vždy velmi příjemné, vedou ke zkvalitnění výrobních procesů. Co bych doporučil a přivítal? Zvýšení podpory inovačního rozvoje produktů. Inovace, synergie, spolupráce. V každém oboru musíme kontinuálně nahoru a atakovat světovou špici. Řečeno obrazně: jestliže je nyní Česko „vyprodané“, dělejme hlavně věci sofistikované, s vysokou přidanou hodnotou.

Karel Linert, AM Finance, výkonný ředitel

Dotované projekty a dotace jsou velmi ožehavým tématem, které je v technické veřejnosti stále diskutováno. Myslím si, že dotace jsou potřebné, ale je nutné, aby ti, kteří posuzují předložené projekty, byli lidově řečeno v obraze a znali současný stav vědy a techniky. Dalším požadavkem je nezávislost a nestrannost. Tím potom snadno dokážou tito posuzovatelé odlišit dotovaný projekt – který má v sobě inovační potenciál, který bude přínosem i pro celou Českou republiku a který ne. Podle mě je hlavní problém ne v dotacích samotných nebo ve firmách, které je podávají, ale v posuzovatelích těchto projektů. Nicméně závěrem podotýkám, že věřím zdravému rozumu a ten by se měl odrazit i v dotační politice.

Luboš Malý, Brück AM, generální ředitel

Obecně jsem proti jakýmkoli dotacím, protože tzv. pokřivují přirozené tržní mechanismy.
Nechávají na trhu mnohdy jen přežívat společnosti, které obdržený potenciál neumějí lépe využívat, nebo díky obdrženým možnostem mají konkurenční výhodu. Navíc dotační aparát je sám o sobě drahý a spotřebovává významné prostředky. Smysl dotovat technologické vybavení ve školách vnímám kladně, neboť některé jsou žalostně vybavené. Ze strany státu by jako rozumný způsob podpory bylo zavedení duálního studia napříč obory, jako je to v SRN, kde limity potřebných absolventů stanovuje potřeba trhu, tedy firem, nikoli ministerstva školství.

Petr Novák, Koyo Bearing Česká republika, generální ředitel

Stávající dotační politika je podle mě veskrze pozitivní. U produktových inovací však negativně vnímám rozdílná pravidla a požadavky pro malé a střední podniky, resp. velké podniky. Velké podniky jsou v této oblasti výrazně omezeny nebo nemají vůbec šanci na dotaci dosáhnout, i když mají nepoměrně větší inovační potenciál a zprostředkovaná hodnota těchto inovačních aktivit může být vyšší než u malých podniků. Také bychom uvítali méně administrativy a sjednocení hodnocení – stalo se nám, že stejný projekt byl posuzován jiným úředníkem jinak.

Jiří Rosenfeld, Slovácké strojírny, předseda představenstva

V podstatě jsem spokojen, i když vždy je možné něco vylepšovat. Např. administrativní náročnost vyžaduje zapojit do procesu externí kapacity, které něco stojí. Já dotaci nechápu jako dar, ale jako finanční příspěvek od státu, který budu využívat ve svůj prospěch. Že to někoho znevýhodní nebo mě poskytuje výhodu? Tak to v podnikání chodí, patří to k nastaveným podmínkám trhu. K tomu patří i peníze od státu, které jsou však podmíněny řadou závazků, což si bohužel řada firem neuvědomuje. Jako spravedlivější bych viděl „zabudování“ dotační podpory státu do systému odvodových povinností firem, tj. daní a odvodů na sociální zabezpečení. Pokud by to bylo správně nastaveno, vytvořilo by to rovné podmínky pro všechny.

Pavel Sobotka, Frentech Aerospace, generální ředitel

Obecně si myslím, že různé dotační programy a projekty nejsou dobré. Jednak kazí trh a jednak vybízejí k nepořádkům a zneužívání. Když má jeden konkurenční výhodu, tak ji samozřejmě požaduje i ten druhý. Podle mého by měla být priorita v tom, že investuji, pokud mám k tomu prostředky. Za velmi špatnou považuji také cestu „násilné“ podpory pro vědu, výzkum a inovace s propojením na průmysl, např. ze strany TA ČR. Projekty se připravují proto, aby se peníze získaly, a ne proto, aby se skutečně něco pohnulo správným směrem. Měla by se prověřit efektivita vynaložených miliard do budování takových center a následně provést opatření. Požadavky musejí vzejít z průmyslu, opačně to nefunguje.

Monika Šimánková, Hestego, statutární ředitelka

Systém je nastaven tak, že v případě velkých podniků jsou možnosti čerpání dotací o poznání nižší než u podniků středních a malých. S ohledem na současný trend průmyslové výroby bych více ocenila podporu pro iniciativu Průmysl 4.0, zejména pak s ohledem na procesní, softwarové a technologické inovace. Co se týče produktových inovací, zde vidím možností celou řadu, ale nastavené podmínky jsou bohužel poměrně přísné. Jako možnou alternativu za dotace bych spatřovala vyšší daňové úlevy nebo zvýšení odpisů.

Miroslav Vehovský, Strojírna Vehovský, ředitel společnosti

Naše společnost byla úspěšná ve získávaní dotací na nákup nových strojů z programu Rozvoj. Dotace ve výši 45 % či 35 % nám umožnila koupit ty nejlepší ve světě vyráběné stroje. Záporem byla složitá administrace, kterou bychom bez poradenské společnosti nezvládli. Nyní jsme kalkulovali nákup robotizovaného pracoviště z programu Technologie, ale o dotaci s ohledem na neakceptovatelné podmínky programu nebudeme žádat. Pro rovnoprávnější podmínky mezi firmami bych místo dotací uvítal úhrady úroků z úvěrů na robotizaci či digitalizaci, resp. snížení daňové zátěže a zbytečné byrokracie. Dotacemi na školení a úspory energií jsme se nezabývali, to řešíme z vlastních prostředků.

Patrik Vook, Buzuluk, vedoucí technického úseku

Naše společnost využívá dotační tituly na různých úrovních. Přivítali bychom, pokud by mohlo být těchto dotačních programů více a s větší procentuální podporou. Bohužel dotační politika je spojena s vysokou administrativní náročností, čehož úspěšně využívají firmy, které se zabývají administrativní podporou těchto projektů a na dotacích se takříkajíc přiživují. Na druhou stranu musím objektivně říci, bez určité administrativy a ochrany ze strany státu by mohlo dojít ke zneužití některých dotačních titulů a k poškození celého smyslu této podpory. Dále by nám určitě pomohla silnější exportní podpora ze strany státu a bank, zejména do problémových teritorií.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Dnešní téma anketní otázky se týká oblasti procesů neustálého zlepšování, které zvyšuje efektivitu činností a samozřejmě - finanční úspory. Jakým způsobem jsou vaši zaměstnanci do těchto procesů (např. podávání zlepšovacích návrhů) přizváni a jak na dosaženém výsledku participují?

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Připravme se na budoucnost, Část 6. Jan Mašek, RedButton

Inovační guru, profesor Ján Košturiak, připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, již chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Investice firem do Průmyslu 4.0

Svaz průmyslu a dopravy ČR realizoval během letního období průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak tuzemské firmy zavádějí prvky Průmyslu 4.0 a jak jsou na digitální transformaci připraveny. Z výsledků vyplynulo, že polovina firem chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat větší objem financí. Nejvíce podniků má zatím na zavádění prvků Průmyslu 4.0 vyčleněno do 5 % investičního rozpočtu. Jak se dalo dedukovat, aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou velké firmy.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Úspěšné dny otevřených dveří

Ve druhý dubnový týden 2019 pozvala společnost Grob-Werke hosty na letošní první firemní výstavu do svého sídla v Mindelheimu. Přibližně 400 pozvaných zákazníků a hostů kvitovalo inovativní produkty, praktické ukázky, odborné přednášky a zajímavé komentované prohlídky firmy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit